|
|
Vliv systému pastvy a zatížení pastvin na porostovou skladbu a půdní prostředí
ŠTAFKOVÁ, Kateřina
Cílem této práce je vliv způsobu a frekvence spásání a zatížení pastevního porostu na jeho skladbu a půdní prostředí. Základem je literární rešerše, která obsahuje stručný nástin produkční a mimoprodukční funkce trvalých travních porostů, dále systémy pastvy, včetně vlivů jednotlivých hospodářských zvířat na utváření porostů a ekologické podmínky ovlivňující skladbu trvalých travních porostů. Pokusná část byla prováděna v Karlovarském kraji u obce Fojtov. Pokus zahrnuje botanické snímky ze třech různých pastvin pro skot, koně a ovce. Na těchto pastvinách byla provedena tři sledování, 27.4. 2012, 15.6. 2012 a 13.9. 2012. Na pastvě skotu byla sledování prováděna na třech odlišných porostových typech, u ovcí na dvou i s ohledem ke svažitosti pastvy a u koní na jednom. Získaná data byla použita pro výpočet indexů druhové diverzity (Simpsonův a Hillův) a pro výpočet vodního a výživného režimu stanoviště. Součástí praktické části bylo také vypočítání celkového zatížení pastvin za pastevní období a vypočítání zatížení v jednotlivých pastevních cyklech.
|
|
|
Posouzení malé mechanizace pro zpracování a kultivaci půdy dle zvolených exploatačních ukazatelů.
PAVELA, Josef
První část bakalářské práce je vypracována formou literární rešerše, která se zabývá základními informacemi o složení půdy, významem půdy v zemědělství a metodami jejího zpracování. Navazuje přehled a popis energetických prostředků, strojů a nářadí pro základní zpracování půdy, pro přípravu půdy před setím a sázení a pro kultivací půdy, používaných v oblasti tzv. malé mechanizace. Literární rešerše je zakončena analýzou exploatačních, ekonomických a environmentálních ukazatelů. Druhá část práce je vypracována metodickou formou. Metodika se zabývá měřením provozním zkoušek, tj. měřením časových snímků vybraných rotačních kypřičů. Práce dokládá výsledky měření u vybraných strojů MOUNTFIELD MS 16 IN a VARI IV GLOBAL a porovnává je. Závěr práce přináší vyhodnocení výsledků, kterých bylo měřením dosaženo.
|
|
| |
|
|
Alternativní využití zemědělského půdního fondu z hlediska ekonomických a mimoekonomických aspektů
STANĚK, Jaroslav
Rozvoj venkova a zemědělství je spatřován zejména v multifunkčním a konkurenceschopném zemědělství s důrazem na zvyšování kvality životního prostředí, které bude základem dlouhodobého ekonomického růstu a které poskytne venkovu dostatečné podmínky k rozvoji v oblasti služeb a dalších aktivit. Hlavní váha multifunkčního zemědělství je proto kladena na investice do zemědělství, včetně podpory mladých zemědělců, a dále na zpracování produktů zemědělské výroby. Jedním z naléhavých problémů současného zemědělství je efektivní exploatace zemědělského půdního fondu, kdy na jedné straně budou v maximální míře naplněny funkce produkční (ekonomické), na druhé straně však i zabezpečeny funkce environmentální. Na tuto problematiku je zaměřena předložená diplomová práce, z tohoto aspektu byly navrženy a propočteny varianty využití příslušného půdního bloku přirozeně v kontextu možných scénářů navazující krajiny.
|
|
|
Vegetativní asanace půd znečištěných některými těžkými kovy
DOUŠEK, Štěpán
Problém kontaminace půd těžkými kovy a následná dekontaminace vyžaduje stále větší pozornost. Je potřeba stanovit metody, které budou šetrné k životnímu prostředí a zároveň také účinné. Tato bakalářská práce nabízí širší pohled na různé techniky se zvláštním zřetelem na fytoremediaci. Sledovaným kovem bylo kadmium.
|
|
|
Optimalizace a aplikace spektrofotometrického stanovení jodu v půdách.
HŘIVNÁČ, Jakub
Práce se zabývá obsahem jodu v půdách, rovněž získáním a zpracováním vlastních vzorků půd ze čtyř vybraných odběrových ploch nacházejících se v okolí osady Arnoštov na Prachaticku v podhůří Šumavy. Byly zde odebírány vzorky lesní půdy, louky, pastviny a úhoru v letech 2009 až 2011. Obsah jodu v půdách byl stanoven pomocí spektrofotometrické metody, jež byla optimalizována pro půdní vzorky. Koncentrace jodu v lyzimetrických vodách byla stanovena metodou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem. Výsledky byly porovnávány mezi sebou v rámci jednotlivých odběrových ploch, a také mezi jednotlivými plochami navzájem. Následně byly obsahy jodu v půdách porovnávány s koncentracemi jodu v lyzimetrických vodách. Bylo zjištěno, že největší obsah jodu v půdě byl naměřen ve vzorku z plochy 1(louka) z části B z hloubky 16 - 30 cm a to 8,67 mg I na kg půdy v červnu roku 2009. Nejnižší hodnota pak činila 1,42 mg I na kg suché půdy, z odběrové plochy č. 4 (les), z horizontu L s datem odběru červen 2010. Srovnáním obsahů jodu v půdách s koncentracemi jodu v lyzimetrických vodách se došlo k závěru, že koncentrace jodu v lyzimetrických vodách nezávisí na koncentracích jodu v půdách, a dokonce ani nereprezentuje absolutní obsah jodu v půdě, jak bylo zjištěno srovnáním vlastních výsledků z Arnoštova s převzatými daty z Agrovýzkumu Rapotín v Jeseníkách.
|
|
|
Konflikt mezi podporou biopaliv a potravinovou bezpečností
Vyhnalová, Kateřina ; Jílková, Jiřina (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Podpora biopaliv se v posledních letech zvyšuje a vedla k nárůstu jejich produkce. Biopaliva se pěstují na půdě spolu se zemědělskými plodinami, a proto dochází ke zvyšování konkurence o půdu. Ceny potravin rostou a dochází ke zhoršování potravinové bezpečnosti. Hypotézou práce je, že jednotlivé země i mezinárodní organizace přijímají opatření, které směřují k zajištění potravinové bezpečnosti. Cílem práce je analyzovat intervence reagující na dopady podpory biopaliv ve vybraných zemích. Hypotéza práce se potvrdila. Státy přistupují k opatřením, které vedou k zajištění potravinové bezpečnosti. Rozvinuté země zvyšují finanční dary humanitárním institucím a podporují rozvoj biopaliv druhé generace, která není konkurenční s výrobou potravin. Rozvojové země přistupují například ke zvyšování exportních cel potravin, nebo k zákazům exportu potravin, snižování dovozních cel potravin a snižování daní uvalených na potraviny. Některé rozvojové země se rozhodly jít cestou potravinové soběstačnosti.
|
|
|
Rizika polutantů v půdě a jejich vliv na zdraví lidí
ŠVEHLOVÁ, Jana
Mezi základní požadavky zdravého životního prostředí patří zdravý stav půdy. Proto musí půda odpovídat hygienickým požadavkům a musí být chráněna před látkami škodlivými lidskému zdraví, zejména před toxickými látkami, zárodky přenosných nemocí lidí, zvířat a před cizopasníky. Ke kontaminaci půdy dochází nejčastěji v důsledku antropogenního působení. Kontaminovaná půda se řadí mezi odpady a musí být náležitě zneškodněna. Zvláštním způsobem úpravy odpadu je dekontaminace půdy. Jejím cílem je odstranění škodlivých látek a navrácení půdy k jejímu původnímu nebo náhradnímu použití.
|
|
|
Příklady cestní sítě zohledňující retenci a akumulaci vody v intravilánu a extravilánu.
MARKOVÁ, Dana
Cílem této bakalářské práce je vybrat vhodné příklady cestní sítě zohledňující retenci a akumulaci vody v extravilánu a intravilánu. Teoretický přehled, poskytující informace potřebné k nastínění problematiky cestních sítí ve vztahu k vodě, je uveden v rešerši. Ta je zpracována na základě dostupných podkladů, které byly čerpány převážně z platných technických norem a doporučené literatury. Další část bakalářské práce, demonstrovaná na zvolených příkladech již realizovaných cestních sítí, se zabývá dokumentací cestních sítí, které byly realizovány v souladu s poznatky uvedenými v rešerši (Zpevněná polní cesta v k.ú. Skřípov, okres Prostějov; Polní cesty včetně příkopů, katastrální území Chotěbudice; Svodné a zasakovací průlehy včetně cestního příkopu podél polní cesty C 5 v k.ú. Vojnice).
|
|
|
Potravinová bezpečnost a trh s biopalivy
Štěpničková, Zuzana ; Melichar, Jan (vedoucí práce) ; Kaprová, Kateřina (oponent)
Cílem práce je upozornit na neefektivní alokaci zdrojů a kapitálu, která má za následek rostoucí ceny potravin a vysoký počet hladovějících v rozvojových zemích, kterým evropská i americká dotační politika neumoţňuje akumulovat kapitál a investovat do své výroby. Zaměřila jsem se na ceny vstupních surovin pro výrobu biopaliv v souvislosti s legislativními závazky a mnoţství emisí CO2 včetně vlivu nepřímých změn ve vyuţití půdy (ILUC) a na základě rešerší vyvodila důsledky z primárních studií, které se zabývají makroekonomickým modelováním. Diplomová práce potvrdila hypotézu, ţe současná zemědělská politika v oblasti biopaliv neumoţňuje v souladu s teorií komparativních výhod pěstování potravin tam, kde je to nejvýhodnější jak z ekonomického, tak environmentálního hlediska.
|
host ::
RSS.