|
|
Stenokardie jako symptom akutního infarktu myokardu v přednemocniční neodkladné péči
ŠVORC, Jaroslav
V této bakalářské práci, která se vztahuje k tématu stenokardie jako symptom akutního infarktu myokardu, jsem si určil cíl zmapovat časovou prodlevu od prvotních symptomů akutního infarktu myokardu do poskytnutí přednemocniční neodkladné péče. V úvodní části práce rekapituluju základní pojmy anatomie a fyziologie sledovaného systému. Dále se v teoretické části věnuji rozdělení ischemické choroby srdeční a nejčastějším rizikovým faktorům, které se u pacientů vyskytují. Podstatnou část teoretické části věnuji akutnímu infarktu myokardu, jeho vzniku, příznakům, diagnostice a léčbě tohoto onemocnění. V poslední části teorie se věnuji edukaci pacienta z pohledu zdravotnického záchranáře. Práce dále obsahuje výzkumnou část, se souborem pacientů s diagnostikovaným akutním infarktem myokardu. Data jsem získal retrospektivní formou analýzy výjezdových karet pacientů Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje, kterým byl diagnostikován akutní infarkt myokardu. Data jsem zpracoval do tabulky, ze které vyplývají další grafy a tabulky ve výzkumné části. Sleduji v ni časovou prodlevu od prvotních příznaků stenokardie do zavolání a poskytnutí přednemocniční neodkladné péče. Sleduji také základní příznaky stenokardie (bolest, propagace bolesti). Z výzkumné části vyplynulo, že většina pacientů si zdravotnickou záchrannou službu přivolá do 3 hodin od vzniku prvotních symptomů stenokardie. Nejčastěji si pacienti v tomto 3 hodinovém intervalu přivolají pomoc do 1 hodiny od vzniku prvotních potíží.
|
|
|
Využití výtvarné tvorby ve volném čase dětí
CHLOUPKOVÁ, Eva
Volný čas dětí můžeme charakterizovat jako dobu, kdy si svobodně vybírají druh činností, které se budou věnovat. Ve výtvarné tvorbě to může být kreslení, modelování, stříhání, lepení a skládání. Využívají tedy materiály jako je papír, modelovací hmotu, tempery, vodové barvy, pastelky, látky, špejle atd. Každé věkové období je něčím specifické a tím se i liší nároky na jedince. Činnostmi a jejich realizací můžeme zjistit, jestli vývoj dítěte odpovídá jeho vrstevníkům.
|
|
|
Změna nároků na školní zralost z hlediska pedagogicko-psychologického poradenství v Plzeňském kraji za posledních 10 let
KOVÁŘOVÁ, Vladimíra
Problematika odkladu školní docházky je nyní aktuální otázkou, neboť se chystají změny školského zákona. Od ledna 2005, kdy začal platit nový školský zákon č. 561/2004 Sb. platí, že dítě, které dosáhne v příslušném školním roce šesti let, musí nastoupit povinnou školní docházku, pokud mu není povolen odklad. Dítě které dosáhne šestého roku věku od počátku školního roku do konce roku kalendářního, může být za určitých podmínek přijato k plnění školní docházky již v tomto školním roce. Existují různé tlaky společnosti, odborníků i politiků. O možnost přijetí dítěte do první třídy dříve nebo naopak umožnit dítěti s mentálním postižením pozdější nástup do školy. Od devadesátých let minulého století se výrazně zvýšil počet odkladů školní docházky, v praxi rodiče oproti minulosti žádají o odklad školní docházky častěji, až jedné pětině dětí příslušného ročníku bývá navrhován a také uskutečněn odklad školní docházky. Tyto tendence svědčí jednak o stoupajících nárocích, kterým je dítě na začátku školní docházky vystaveno, jednak o tom, že rodiče jsou si stále více vědomi své odpovědnosti za všestranný prospěch dítěte, a začátek školní docházky je velmi důležitým momentem v životě dítěte, proto není vhodné jej uspěchat. V rámci práce jsem se snažila zmapovat diagnostiku týkající se školní zralosti, používanou v české republice, především v pedagogicko psychologických poradnách a možnosti rozvoje nezralých funkcí, jak příručky a rady pro rodiče, tak i programy používané v poradenských zařízeních. V práci jsem se dále zabývala obecně problematikou vývoje dítěte předškolního věku a posouzení školní zralosti, jak už laického tak odborného v pedagogicko psychologické poradně, především jsem shrnula z každé oblasti základní schopnosti, které by dítě před nástupem do školy mělo ovládat a čeho by si rodiče měli všímat, ale i testové metody a materiály používané při vyšetření v pedagogicko psychologické poradně. Ve výzkumné části jsem se zaměřila na rodiny předškolních dětí, které žádají o odklad školní docházky.
|
|
|
Diagnostika zájmů v období pubescence
VAŇÁSKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá diagnostikou zájmů u pubescentů a jejím využitím ve výchovně vzdělávacím procesu. Práce je rozdělena do tří hlavních částí, které pojednávají o zájmech obecně, o zájmech v období pubescence a o možnostech diagnostiky zájmů. První část pojednává o zájmech jako takových, zabývá se zájmovými činnostmi a zařízeními, která je nabízí. Část druhá charakterizuje období pubescence a zájmy v tomto období. Pozornost je věnována činitelům, podílejícím se na utváření a formování zájmů, úskalím, které toto náročné období doprovází a zájmovým činnostem jako způsobu prevence před sociálně patologickými jevy pubescentů. Třetí část obsahuje pedagogicko-psychologickou diagnostiku, která se zabývá diagnostikou zájmů a diagnostikou motivační oblasti osobnosti. V závěru kapitoly jsou představeny dotazníkové metody, jejichž prostřednictvím jsou zájmy zjišťovány.
|
|
|
Určování a diagnostika beta-hemolytických streptokoků v klinické mikrobiologii
VOŘÍŠKOVÁ, Martina
Do rodu Streptococcus náleží grampozitivní kataláza negativní koky, jejichž kolonie jsou i na obohacených půdách někdy velmi drobné. Většina druhů je fakultativně anaerobních. Do tohoto rodu dnes řadíme velký počet druhů s rozdílným významem pro onemocnění člověka, ale i druhy významné pro veterinární medicínu. Mezi beta-hemolytické neboli pyogenní streptokoky důležité v humánní medicíně patří především streptokoky skupiny A a B. Streptococcus pyogenes (skupina A) je příčinou jednak lokalizovaných hnisavých infekcí, jednak invazivních až toxických onemocnění, ale také pozdních následků těchto nákaz. Významné je nosičství beta-hemolytických streptokoků skupiny B (Streptococcus agalactiae) zejména u těhotných, neboť může ohrozit jak rodičku, tak i novorozence. Jsou nejdůležitější původci novorozeneckých meningitid a sepsí. Cílem práce je zjistit informace o způsobu určení a detekce beta-hemolytických streptokoků. Je třeba věnovat pozornost každému streptokoku a správně určit jeho typ kultivačně, případně dalšími doplňujícími metodami. Hlavní roli v diagnostice ještě stále hraje klasická kultivace na běžných (krevní agar) i speciálních obohacených půdách. Každá mikrobiologická laboratoř si sama volí další laboratorní postupy. Jako nejvhodnější se ale jeví použití kultivace pro záchyt beta-hemolytických streptokoků a dourčení jejich typů PYR-testem (pro průkaz streptokoků skupiny A) a latexovou aglutinací (pro potvrzení jiných skupin). Nejčastější kultivační metoda pro průkaz streptokoků skupiny B je stále používaný CAMP-test. Pro vyloučení pozdních následků je často používáno stanovení anti-streptolysinu O (ASLO) nebo antideoxyribonukleasy B (ADNB) v séru. Všechny beta-hemolytické streptokoky musíme pokládat za závažné patogeny a to v kterékoli lokalitě, a proto znalost základních i speciálních laboratorních metod, které vedou k identifikaci jednotlivých typů těchto streptokoků, je pro klinickou mikrobiologii a pro léčbu pacientů velmi důležitá.
|
|
|
Specifické poruchy učení u žáku na zkladní škole a jejich minimalizace
BAŤKOVÁ, Anna
Práce se zabývá problematikou specifických poruch učení u dětí na Základní škole. Snaží se přiblížit jednotlivé typy poruch a jejich příznaky, které jsou u dětí nejčastější. Dále se práce zabývá nejznámějšími teoriemi příčin specifických poruch učení, diagnostikou a v neposlední řadě cestami k minimalizaci a nápravě poruch. Jednotlivé kapitoly se opírají o nejznámější poznatky z oblasti specifických poruch učení. Problematice je věnována pozornost ve čtyřech kapitolách. První kapitola se věnuje příčinám poruch, tedy teoriím, které se snaží specifické poruchy učení vysvětlit z hlediska genetiky, poruch mozku, špatného dekódování informací, lehkých mozkových dysfunkcí a v neposlední řadě se věnuje vlivu prostředí. Následující kapitola rozděluje a vysvětluje jednotlivé diagnostické vyšetření, které dítě podstupuje před stanovením diagnózy. Třetí kapitola se zabývá jednotlivými specifickými poruchami učení. Popisuje definice poruch a jejich příznaky. Poslední kapitola je věnována minimalizaci poruch. Je zde seznámení s Individuálním vzdělávacím plánem a cvičeními pro jednotlivé poruchy.
|
|
|
Výchova ke zdraví ve vztahu k prevenci rakoviny prsu.
VÍTKOVÁ, Adéla
Výchova ke zdraví ve vztahu k prevenci rakoviny prsu nebylo náhodně zvolené téma. K mému rozhodnutí přispělo to, že jsem se s tímto onemocněním setkala v rodině. Pročetla jsem a nasbírala mnoho informací. Existuje nepřeberné množství publikací, odkazů, sdružení, komerčních a mediálních projektů, přesto je diagnóza rakoviny prsu na předních místech v úmrtnosti nejen v České republice, ale celosvětově. V průběhu mapování informací jsem došla k závěru, že jediná prevence je včasná diagnostika a screening, na který jsem se v druhé části práce zaměřila. Výchova ke zdraví je ideální obor pro edukaci preventivního programu a jeho dalšího šíření. Proto doufám, že ucelené zpracování tématiky bude využíváno jako metodický materiál.
|
|
| |
|
|
Speciální pomůcky pro děti postižené specifickou poruchou učení - dyslexií
BUKAČOVÁ, Lenka
Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část pohlíží na problematiku specifických poruch učení, zejména dyslexie, v menší míře pak dysgrafie a dysortografie. Autorka zde vymezuje jednotlivé pojmy, charakterizuje projevy specifických poruch učení, nastiňuje jejich etiologii, diagnostiku a následnou reedukaci. Praktická část diplomové práce je zaměřena na speciální pomůcky pro děti postižené specifickými poruchami. Jedná se o pracovní listy, které zpracovávají látku českého jazyka v 8. ročníku základní školy, zejména tvaroslovné jevy, se kterými mají žáci největší problémy. U každé pomůcky jsou uvedeny metodické pokyny pro její využití v hodinách českého jazyka.
|
|
|
Spontánní hra dítěte s ADHD
HRONOVÁ, Petra
Teoretická část charakterizuje poruchu ADHD {--} samotný pojem ADHD, symptomy, příčiny vzniku, kritéria pro určení diagnózy. V dalším teoretickém oddíle je zpracována hra, její přínos pro rozvoj dětské osobnosti, zvláště pak spontánní hra, typická hra dětí předškolního věku, využití hry pro diagnostiku. Praktická část uvádí výzkum, jehož použitou metodou bylo pozorování. Sledováno bylo pět dětí předškolního věku s projevy poruchy ADHD, jejich způsob hry je zde více rozpracován. Záměrem bylo sledovat, zdali se porucha projevuje ve hře dětí a do jaké míry ji ovlivňuje. Závěrem jsou uvedeny možnosti, jež by mohly dopomoci k úspěšnější a nenásilné práci s těmito dětmi.
|
host ::
RSS.