|
|
Abstraktní úlohy u ptáků - prostorový vs neprostorový typ úlohy
Janská, Iveta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Práce porovnává abstraktní úlohy prostorového typu (radiální bludiště a jeho analogy, vnímání geometrie prostoru) s abstraktními úlohami neprostorového typu (tvorba konceptu, kategorizace, transitive inference) u ptáků. Protože každá z úloh má svoji specifickou metodiku, jsou porovnány podle typu metodiky v jednotlivých tématických skupinách, které jsou dále mezi sebou diskutovány. Práce je dále doplněna o teorie srovnávající kognitivní schopnosti ptáků se schopnostmi člověka jako je koncept seberozpoznávání (self-recognition), epizodická paměť (episodic-like memory) a koncept "theory of mind".
|
|
| |
|
|
Umí ptáci manipulovat poměrem pohlaví mláďat?
Tomiška, Lubomír ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních poznatků o vychýleném poměru pohlaví u ptáků. Právě toto kontroverzní téma představuje jednu z důležitých otázek evoluční ekologie. Přestože se největší rozvoj experimentálních prací odehrál, díky objevení determinace pohlaví analýzou DNA, už v 90. letech minulého století, stále postrádáme konzistenci v hledání ultimátních příčin stejně jako obecného proximátního mechanismu. Na druhou stranu máme k dispozici přesvědčivé důkazy o vychýleném primárním, sekundárním, terciárním i kvartérním poměru pohlaví. Existence manipulace či obligátního vychýlení poměru pohlaví je proto velmi pravděpodobná. Má práce porovnává studie se zaměřením na stejné ultimátní příčiny, přičemž poukazuje na jejich nedostatky a zároveň přínosy pro studium vychýleného poměru pohlaví u ptáků. S odhadem poměru pohlaví souvisí také několik specifik, které jsem se snažil vystihnout v teoretickém úvodu. Druhá část práce nabízí potenciální proximátní mechanismy, které by mohly stát za manipulací poměrem pohlaví. V rámci porovnávání výsledků jsem narazil na rozšířený trend vychýlení poměru pohlaví přes první vejce snůšky, kterému by mohla jako proximátní mechanismus odpovídat selektivní resorpce vajíčka.
|
|
|
Altitudinální migrace živočichů a možnosti jejich studia
Zenklová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Klvaňa, Petr (oponent)
Migrace jako odpověď na sezonalitu prostředí je obvyklá u celé řady taxonů. Výrazná fluktuace klimatu i zdrojů bývá nejčastěji spojována s oblastmi mírného pásu, obvyklá je ovšem i v tropech. Typicky je ještě výraznější ve vysokých nadmořských výškách. V takovém prostředí pak druhy mohou migrovat altitudinálně v závislosti na změně klimatických podmínek nebo potravní nabídky. Determinanty altitudinálních migrací se však od latitudinálních migrací na dlouhé vzdálenosti můžou lišit. Cílem této literární rešerše je diskuze faktorů, které ovlivňují altitudinální migrace různých taxonů (hlavně ptáků a netopýrů) a v různých biogeografických oblastech. Pokouším se hledat společné vlastnosti migrujících druhů, jako je potravní strategie nebo teplotní či srážková tolerance. Obzvláště tropické druhy navíc vykazují tzv. částečné migrace - táhne vždy jen určité procento jedinců populace. V samostatné kapitole se tedy věnuji diskusi společných vlastností jedinců, kteří se pro migrační strategii rozhodují. Součástí rešerše je i shrnutí metodických přístupů ke studiu altitudinálních migrací. Práce by měla být přednostně zaměřena na tropické oblasti.
|
|
|
Evoluce velikosti mozku a encefalizace u ptáků
Straková, Barbora ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Obratlovci vykazují vysokou mezidruhovou variabilitu ve velikosti mozku. Nezávisle na sobě se vyvinuly velké mozky u ptáků a savců. Přes mnohé zásadní rozdíly v jejich anatomické stavbě recentní studie ukazují, že rozsáhlé oblasti koncového mozku ptáků jsou homologické palliu savců. Relativní velikost ptačího mozku je srovnatelná s tímtéž u savců a mnohem větší než relativní velikost mozku nelétajících plazů. Přesto konkrétní selekční tlaky, jež jsou spjaty s evolucí velkého mozku, zůstávají stále neobjasněné. Komparativní analýzy identifikovaly mnoho různých znaků jako je velikost těla, rychlost metabolizmu, maternální investice, rodičovská péče, prodloužení růstu, pářící systém a migrace, jako důležité koreláty relativní velikosti mozku. Naopak socialita pravděpodobně není u ptáků spjata s vývojem velkého mozku. Ukazuje se také, že některé behaviorální znaky, jako je zpěv či skladování potravy korelují s velikostí těch částí mozku, jež se na těchto typech chování podílejí. Budoucí studie by měli nejen hledat nové, ale i zahrnout již známé koreláty velikosti mozku a modelovat průběh evoluce pomocí moderních statistických nástrojů. Jen tak bude možné rozluštit složitou spleť vzájemných vztahů mezi proměnnými a odhalit jejich efekt na evoluci mozku ptáků. Klíčová slova: inteligence, evoluce mozku,...
|
|
|
Produktivita prostředí a barevnost jihoafrických ptáků
Kubíková, Tereza ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Albrecht, Tomáš (oponent)
Pochopení vztahů mezi znaky druhů a prostředím je pro zhodnocení funkční diverzity zásadní. Variabilita ve zbarvení ptáků je pro biology již dlouhou dobu velmi atraktivní téma a předpokládá se, že je obecně výsledkem působení přírodního výběru a pohlavní selekce. S využitím dvou vzájemně doplňujících se statistických přístupů (fourth-corner a RLQ analýzy) zkoumám geografickou variabilitu ve zbarvení peří jihoafrických ptáků podél gradientu produktivity, který se na území JAR projevuje spíše v longitudinálním směru. Předpokládám, že produktivita prostředí je jedním z přírodních faktorů, který by mohl vysvětlit významnou část variability v barevnosti druhů na velké prostorové škále. V práci jsem shromáždila celkem 14 barevných charakteristik pro 649 druhů. Koinertní analýza odhalila, že celkově pestřejší druhy (se sytějším a výraznějším zbarvení peří), druhy s karotenoidními ornamenty, strukturálním zbarvením nebo převážně černě zbarvení jedinci se vyskytují především v produktivnějších habitatech, jako jsou vlhké savany a lesy na severovýchodě země. Naopak druhy s méně pestrými ornamenty (například šedohnědé), které jsou navíc ještě jasnější, obývají méně produktivní prostředí na západě, kde panuje aridní klima. Ukazuje se, že i další znaky jako je iridescence, pohlavní dimorfismus a jasnost jednotlivých...
|
|
|
Sezonalita reprodukce tropických ptáků
Kačírek, Vojtěch ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Tomášek, Oldřich (oponent)
Cílem této práce je shrnout poznatky o sezonalitě reprodukce tropických ptáků. Práce zahrnuje charakteristiku jednotlivých tropických prostředí a jejich změny v abiotických podmínkách se zaměřením na otázku, v jakém slova smyslu jsou tropy asezónní a v jakém nikoliv. Součástí práce je přehled metodik pro sběr dat při terénních výzkumech zaměřených na sledování reprodukce u ptáků. Hlavní částí práce je porovnání rozdílů mezi biogeografickými oblastmi, regiony a jejich podněty, které nejčastěji vedou k vytváření sezónních reprodukcí, s následným porovnáním u jednotlivých funkčních skupin ptáků (potravní guildy). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Preference hlavních skupin opylovačů k funkčním vlastnostem květů
Malá, Karolína ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hadrava, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na shrnutí preferencí hlavní funkčních skupin opylovačů vůči květním vlastnostem rostlin. Díky koevoluci a vzájemně vyvíjeným selekčním tlakům, se tyto dvě formy života na sebe začaly adaptovat a vytvářet znaky, na kterých je závislá budoucnost jejich života. Rostlina se snaží své opylovače zaujmout a zajistit tak svému druhu efektivní přenos pylu, respektive rozmnožení. K tomu, aby motivovala k návštěvě svých květů, slouží atraktanty. Pomocí těchto atraktantů poskytují opylovačům buď přímou odměnu (potrava, úkryt, plodiště), nebo odměnu v podobě smyslových vjemů (barva, vůně, morfologie). V poslední době se ukazuje, že největší vliv na výběr opylovače má barva květu, morfologie a typ potravinové odměny, kterou květ nabízí. Na základě preferencí vůči atraktantům můžeme uspořádat několik funkčních skupin, jejichž zástupci mají stejné nebo podobné volby. Klíčová slova Opylovací syndromy, opylovač, selekční tlaky, znaky rostlin, koevoluce, preference, věrnost, dvoukřídlí, blanokřídlí, motýli, brouci, ptáci, barva, morfologie, odměny
|
|
|
Rozlišení různých druhů vajec pomocí hmotnostní spektrometrie
Švárová, Markéta ; Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Rusek, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce bylo rozlišit ptačí druhy na základě očekávaného rozdílného proteinové složení vajec a jejich jednotlivých složek pomocí hmotnostní spektrometrie. Získané výsledky by eventuelně mohly být využity pro identifikaci živočišného původu vaječných materiálů používaných v uměleckých dílech. Pro výzkum byly odebrány a usušeny části vajíček (žloutek, bílek a míchanice) devíti dostupných druhů ptáků - bažanta obecného (Phasianus colchicus), husy domácí (Anser anser domesticus), kachny domácí (Anas platyrhynchos domesticus), kachny pižmové (Cairina moschata), kura domácího (Gallus gallus f. domestica) - čtyři různé vzorky, křepelky japonské (Coturnix japonica), nandu pampového (Rhea americana), orebice rudé (Alectoris rufa) a perličky kropenaté (Numida meleagris). Vzorky byly štěpeny enzymem trypsinem a pomocí metody ZIP-TIP připraveny pro měření hmotnostní spektrometrií MALDI-TOF (Matrix-Assisted Laser Desorption/Ionization - Time of Flight). Naměřená data byla následně vyhodnocena analýzou hlavních komponent (Principal Component Analysis - PCA). Použitými metodami bylo zjištěno, že lze rozlišit většinu ptačích druhů podle žloutků (s přibližně 95% úspěšností) a více než polovinu druhů podle bílků (s úspěšností asi 83 %) a směsi bílku se žloutkem (s úspěšností kolem 80 %). V rámci této...
|
|
|
Druhová diverzita ptáků podél výškového gradientu Kamerunských hor
Dubský, Marek ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Cílem této práce je popsat změny druhové diverzity ptačích společenstev podél elevačního gradientu na šesti kamerunských horách a na blízkém ostrově Bioko. Výsledky analýzy většinou potvrzují stanovené hypotézy, zejména ukazují, že druhová diverzita klesá s nadmořskou výškou a je závislá na rozloze lesa. Absolutně nejvyšší diverzita ptačích druhů byla zaznamenána na hoře Kupé a na Kamerunské hoře, ale ve výškách nad 2100 m n. m. jsou druhově nejpestřejší hory Oku a Manenguba. Další analýzy ukázaly, že největší změny beta diverzity v ptačích společenstvech se odehrávají v nejnižších nadmořských výškách v přechodu degradovaného habitatu na souvislý les. Další větší změny ve společenstvech se odehrávají kolem 1200 m n.m., kde se mění nížinná společenstva na společenstva horská. Analýza afinity ptačích druhů k lesnímu biotopu ukázala, že nejvíce vázaná společenstva na les jsou společenstva ptáků na horách Rata a Kupé. Naopak společenstva ptáků nejméně vázaná na les se vyskytují na horách Manenguba a Oku. Analýza habitatových generalistů a specialistů neukázala jasné výsledky a je ještě nutné vylepšit design této analýzy. Výsledky této práce přispívají k utvoření jasnější představy o faktorech ovlivňujících druhovou diverzitu, nicméně obsáhlejší data a rozšíření dat o ptačí abundance by práci obohatily...
|
host ::
RSS.