|
|
Kompetence sester v intenzivní péči v České republice a ve Velké Británii
Baletková, Lenka ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Jurásková, Dana (oponent)
v českém jazyce: Diplomová práce se věnuje srovnáním kompetencí sester pracujících na odděleních intenzivní péče v České republice a ve Velké Británii. Teoretická část dává ucelený pohled na kompetence stanovené právními normami, vzdělávání a získávání kvalifikace pro výkon profese sestry v obou zemích. Jsou zde popsány rozdíly v přístupu obou států na regulaci zdravotních sester a jejich kompetencí. Krátce se také dotýkám finančního ohodnocení a prestiže povolání zdravotní sestry z pohledu veřejného mínění. Praktická část diplomové práce se zaměřuje na analýzu průzkumu výše zmíněné problematiky. K získání dat jsem zvolila metodu výzkumu pomocí anonymních strukturovaných dotazníků. Pro každou zemi zvlášť v jejich vlastním jazyce. Snahou praktické části je porovnat odlišnosti v profese sestry v intenzivní medicíně v Čechách a ve Velké Británii. Zjistit rozpor či soulad mezi znalostmi kompetencí a praktickým výkonem práce sestry a odhalit důvody případného překračování sesterských kompetencí. Klíčová slova: Kompetence, sestra, ARO, JIP, intenzivní péče, kvalifikace, právní odpovědnost
|
|
|
Potřeby pacienta na JIP po prodělaném infarktu myokardu vyžadující V-A ECMO podporu
Procházková, Tereza ; Konopásková, Marie (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent) ; Hocková, Jana (oponent)
Jednou z metod reperfúzní léčby akutního infarktu myokardu (AIM), jehož incidence je stále vysoká, je kardiochirurgické založení aortokoronárního bypassu, který může zkomplikovat rozvoj postkardiotomického kardiogenního šoku s nutností venoarteriální extrakorporální membránové oxygenace (V-A ECMO). Kvalita vysoce specializované a komplexní péče o takto nemocné dlouhodobě hospitalizované na jednotce intenzivní péče (JIP) závisí na pochopení jejich potřeb a způsobů saturace. Cílem diplomové práce se proto stala prezentace těchto potřeb z pohledu pacienta a jeho rodiny. Výzkumné otázky mají za úkol identifikovat klíčový aspekt úspěšné rekonvalescence, faktory negativně ovlivňující psychický stav pacientů, konkrétní formy pomoci od zdravotníků či blízkých, jak mohou pomoci zdravotníci pacientově rodině a jakým způsobem tato zkušenost ovlivnila jak rodinu, tak samotného pacienta. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metoda formou polostrukturovaného rozhovoru se šesti respondenty s touto anamnézou, hospitalizovanými mezi lety 2015 až 2021 na kardiochirurgickém resuscitačním oddělení, a třemi jejich příbuznými. Podle výsledků je klíčovým aspektem při rekonvalescenci psychická pohoda pacientů, na níž negativně působí nemohoucnost, závislost na pomoci druhých, svalová slabost a ztráta intimity. Pomoc...
|
|
|
Potřeby pacienta na JIP po prodělaném infarktu myokardu vyžadující V-A ECMO podporu
Procházková, Tereza ; Konopásková, Marie (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Úvod: Problematika ischemické choroby srdeční je stále aktuální téma. Přestože její mortalita v posledních letech klesá, prevalence v populaci stagnuje, takže zahrnuje velkou skupinu pacientů. Incidence akutního infarktu myokardu je stále vysoká. Jednou z metod reperfúzní léčby je kardiochirurgické založení aortokoronárního bypassu, který může být pooperačně zkomplikován rozvojem syndromu nízkého srdečního výdeje s nutností využití extrakorporální membránové oxygenace. Takto nemocní pacienti vyžadují vysoce specializovanou a komplexní péči nejen během kritické fáze stonání, ale také v období dlouhodobé rekonvalescence na jednotce intenzivní péče přes náročnou rehabilitaci a weaning od umělé plicní ventilace až po nácvik soběstačnosti a pomoc při návratu do běžného života. Rešerše literatury: Teoretická část je vypracována na základě rešerše Národní lékařské knihovny (NLK) a Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje (SVKPL). K vyhledávání článků v zahraničních odborných publikacích zahrnující nejnovější kohortní studie byly použity databáze PubMed, Scopus, Web of science a Science direct. Využívanými periodiky jsou Cor et Vasa, European Heart Journal, Critical Care či European Journal of Cardiovascular Nursing atd. Zdrojem informací se staly také guidelines odborných organizací: Česká...
|
|
|
Vzduchotechnika jednotky intenzivní péče
Cakl, Dominik ; Blasinski, Petr (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je návrh vzduchotechnických a klimatizačních systémů v prostorách JIP infekčního oddělení a zázemí zaměstnanců nemocnice. Návrh zařízení splňuje příslušné normy, hygienické a provozní požadavky. Výpočtová část se zabývá celkovou analýzou objektu, tepelnými bilancemi, průtoky vzduchu v rovině zvýšených hygienických požadavků a požadavků pro teplovzdušné vytápění. Výpočtová část se dále zabývá distribucí, úpravami vzduchu a dalšími návrhy, které jsou nedílnou součástí správně navrženého zařízení. Teoretická část se zabývá zpětným získáváním energie z odpadního vzduchu ve vzduchotechnických výměnících v komfortních aplikacích pomocí tepelného čerpadla. Samotný projekt je zpracován na úrovni prováděcího projektu.
|
|
|
Ošetřovatelská dokumentace anesteziologických sester
Prošková, Lenka ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Chvojková, Kateřina (oponent)
Ošetřovatelská dokumentace anesteziologických sester není v naší zemi rozšířeným typem dokumentace. Na některých pracovištích je lékařský záznam o anestezii doplněný i o údaje potřebné pro identifikaci provedené ošetřovatelské péče. Na těchto pracovištích proto sestry nemají svojí samostatnou ošetřovatelskou dokumentaci, ale údaje zaznamenávají do dokumentace spolu s lékařem, případně pokračují v záznamech na list dekurzu. Každé zdravotnické zařízení v naší zemi má svůj originální systém vedení zdravotnické dokumentace, který tvoří logicky, v čase navazující celek. Cílem mé výzkumné práce bylo zjistit, spokojenost sester ve zkoumaném zdravotnickém zařízení se zavedeným systémem zdravotnické dokumentace, přesněji anesteziologické ošetřovatelské dokumentace, která souvisí (nejen) s operačními zákroky. Zmapovat kolik dokumentů je v souvislosti s operačním zákrokem vytvořeno a které z nich postihují záznamy o ošetřovatelské péči. Zda jsou přehledné, snadno dostupné a zachycují potřebné údaje pro všechny sestry, které se na péči o pacienta v operačních oborech podílejí. Volbou pro výzkum bylo kvantitativní šetření za pomoci dotazníku připraveného v písemné podobě. Respondetkami byly sestry z operačních oborů, ARO, JIP, dospávacího pokoje a anesteziologické sestry. Součástí výzkumu bylo studium...
|
|
|
Celoživotní vzdělávání sester pracujících na JIP
KÖHLEROVÁ, Andrea
V naší práci jsme se zabývali celoživotním vzděláním sester pracujících na JIP. Cílem bylo zjistit specifika celoživotního vzdělávání sester na tomto oddělení. Práce je rozdělena do dvou částí, a to část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsme zmínili počátky ošetřovatelství, ale více jsme se zaměřili na vzdělání sester, které v současné době potřebují pro svoji práci a zároveň možnosti dalšího vzdělávání, díky kterému mohou získat potřebnou specializaci pro práci na jednotce intenzivní péče. Ke zpracování empirické části jsme zvolili metodiku kvantitativního šetření, technikou sběru dat byl dotazník. Pro výzkumnou část jsme zvolili tři základní hypotézy: sestry pracující na JIP mají potřebu celoživotního vzdělávání; sestry pracující na JIP mají potřebu dalšího vzdělávání; sestry pracující na JIP mají motivaci k dalšímu vzdělávání. Dotazníky byly rozdány sestrám pracujícím na jednotce intenzivní péče v jedné nemocnici v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Rozdala jsem celkem 100 dotazníků, ale pouze 66 se mi jich vrátilo vyplněných. Tyto dotazníky tvořily výzkumnou část. Díky tomuto výzkumu jsme zjistili, že většina sester si myslí, že celoživotní vzdělávání má smysl, mají potřebu se dále vzdělávat i po zrušení kreditního systému, mají podporu od zaměstnavatele, ale přece jim chybí dostatečná motivace k dalšímu vzdělávání. Většina sester by se dále vzdělávala například za cílem lepšího finančního ohodnocení nebo možnosti kariérního růstu.
|
|
|
Vnímání hospitalizace na JIP u polytraumatizovaných pacientů a jeho proměny v čase
Haramijová, Eva ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Gigalová, Veronika (oponent)
Autor: Eva Haramijová Instituce: Karlova univerzita v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav sociálního lékařství Oddělení ošetřovatelství Název práce: Vnímání hospitalizace na JIP u polytraumatizovaných pacientů a jeho proměny v čase Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 132 Počet příloh: 6 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: polytrauma, vnímání pacienta, aspekty hospitalizace, JIP Bakalářská práce je souhrnem základních poznatků oboru obecné traumatologie s následným zaměřením na specifika péče o pacienta s diagnózou polytrauma. Popisuje systém péče o pacienta opírající se o principy ATLS, management péče, komplikace a psychosociální apekty. Empirická část se zaměřuje na popis kvalitativního výzkumu, který byl proveden metodou polostrukturovaných rozhovorů u pěti pacientů, a to dvoufázově z důvodu zjištění proměn ve vnímání v čase. Cílem bylo především objasnění negativně vnímaných jevů hospitalizace na JIP: omezování, spánek a odpočinek, chování personálu a psychické zvládání. Doplňující otázky se týkaly zjištění nejhůře vnímaného prožitku, pozitiva hospitalizace a případné životní změny následkem úrazu. Výzkum proběhl na jednotce intenzivní péče chirurgické kliniky fakultní nemocnice v Hradci Králové. Výsledkem práce bylo zjištění, že vnímání i významnost některých...
|
|
|
Psychická a fyzická zátěž sester pracujících v oboru anesteziologie a intenzivní medicína
Taušová, Adéla ; Podaná, Jana (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práci se zabývá tématem Psychická a fyzická zátěž sester pracujících v oboru anesteziologie a intenzivní medicína. V teoretické části je představena problematika psychické a fyzické zátěže, dále jsou představeny pracovní role všeobecných sester a charakteristika činností vykonávaných v oboru anesteziologie a intenzivní medicína. Praktická část se zabývá výzkumným šetřením, které má za úkol získat data, vypovídající o indikátorech psychické a fyzické zátěže sester pracujících v oboru anesteziologie a intenzivní medicína. Výzkumné šetření proběhlo ve čtyřech vybraných nemocnicích na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a na jednotkách intenzivní péče neurochirurgických klinik. Respondenti byli rozděleni do dvou skupin - respondenti z anesteziologicko-resuscitačních oddělení a respondenti z neurochirurgie. Skupiny jsou porovnány mezi sebou. Výsledky jsou zpracovány pomocí tabulek a grafů. Klíčová slova Anesteziologie, intenzivní medicína, role sestry, fyzická zátěž, psychická zátěž, oddělení ARO, JIP
|
|
|
Míra stresové zátěže sester na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče.
Brzicová, Věra ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práce pojednává o stresu, stresové zátěži a o míře stresové zátěže. Zkoumá, co zatěžuje více všeobecné sestry na JIPu a co na standardním oddělení, jaká jsou specifika jejich práce. Porovnává práci a zatížení sester na standardním oddělení a JIPu. Zabývá se tím, jaké situace ovlivňují stresovou zátěž sester. Nastiňuje příčiny, projevy a dopady stresu na lidský organismus. Věnuje se také syndromu vyhoření, který se velmi často vyskytuje u pracovníků pomáhajících profesí. Diplomová práce je dále zaměřena na směnný provoz (především na noční směnu), vztahy na pracovišti (sestra-sestra, sestra-lékař), na agresivní chování pacientů, na dostatek či nedostatek času na péči o pacienta. Metodou výzkumu je dotazník distribuovaný všeobecným sestrám na interních a chirurgických standardních odděleních a JIPu, ARO. Vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených hypotéz se potvrdily 2 hypotézy a 5 hypotéz nebylo potvrzeno. Potvrdilo se, že směnný provoz a přetěžování sester, agresivita pacientů, péče o zmatené pacienty a špatné interpersonální vztahy vysoce zatěžují zdravotnický personál a podílí se významně na stresové zátěži sester. Na závěr zmiňuji, že velkou úlohu v prevenci a zvládání určitých stresových situací má staniční...
|
|
|
Změna životního stylu sester pracujících na JIP
JENERÁLOVÁ, Andrea
V naší práci jsme se zabývali změnou životního stylu sester pracujících na JIP. Cílem práce bylo zjistit, zda pracovní zařazení sester na JIP ovlivnilo jejich životní styl. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsme se zaměřili na charakteristiku životního stylu, který zahrnoval zdravou výživu, pitný režim, pohybovou aktivitu, spánek a stres. Dále jsme charakterizovali JIP, kompetence sester na JIP a jejich vzdělávání. Výzkumná část je realizována formou kvalitativního přístupu, pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkumnou část jsme si zvolili tři následující výzkumné otázky. Jaký životní styl mají sestry pracující na JIP? Změnil se sestrám životní styl po nástupu na JIP? Ve kterých aspektech, a jak výrazně se změnil sestrám životní styl po nastoupení na JIP? Výzkumný vzorek tvoří osm probandů, kteří pracovali dříve na standardním oddělení a momentálně pracují na JIP. Probandy jsme vybírali na interní JIP, chirurgické JIP, urologické JIP a traumatologické JIP. v jedné z nemocnic Jihočeského kraje. Při rozhovoru jsme porovnávali životní styl sester na standardním oddělení a na JIP. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že sestry mají nekvalitní životní styl. Nepravidelně se stravují, mají nekvalitní spánek, který je příčinou směnného provozu, mají nedostatek pohybové aktivity, protože na ni nemají čas a přicházejí z práce unaveny. Dále výsledky výzkumného šetření odhalily, že se sestrám po nástupu na JIP jejich životní styl zlepšil a to v aspektech stravování a jeho pravidelnosti, v nižším výskytu stresových situací a v lepší atmosféře na pracovišti. Ostatní aspekty uvedené v teoretické části nebyly výrazně změněny.
|
host ::
RSS.