Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 98 záznamů.  začátekpředchozí49 - 58dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Neslyšitelný pláč
Dudová, Kateřina ; HAVELKA, Jiří (vedoucí práce) ; ADÁMEK, Jiří (oponent)
Tato práce detailně popisuje průběh studia na KALD DAMU, oboru režie/dramaturgie v bakalářském stupni. Soustředí se na proces tvorby a inscenování vlastního autorského textu " Neslyšitelný pláč". Předlouhou k vzniklému textu byl příběh dětské vražedkyně, jejíž jméno bylo Mary Bell.
Současná inscenační praxe vybraných her Tennessee Williamse
Svozil, Adam ; OTČENÁŠEK, Štěpán (vedoucí práce) ; ŠIKTANCOVÁ, Jaroslava (oponent)
Tato práce na základě rozboru a komparace dvou soudobých inscenací her Tennessee Williamse popisuje podoby současné interpretace dramatických textů. Vybranými inscenacemi jsou Tramvaj do stanice Touha v pražském Činoherním klubu a Vieux Carré newyorkské skupiny Wooster Group. Ve své druhé části je práce věnována reflexi praktické tvorby bakalářské inscenace Tennessee Blues - přípravě textu, scénografickému řešení a zvoleným stylům herectví.
Ženy a přízraky ve hrách Mariny Carr
Smrčková, Anna ; SCHLEGELOVÁ, Martina (vedoucí práce) ; HANČIL, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dramatickou tvorbou Mariny Carr. Základ mé práce tvoří analýzy her Porcie Coughlanová, U kočičí bažiny a Žena a megera. V první části se zabývám zejména ženskými protagonistkami a jejich charaktery, které zkoumám především ve vztahu k mateřství a k rodině. Ve druhé části mapuji hlavní inspirační zdroje autorky s důrazem na zakotvení v irské a keltské kulturní tradici s přihlédnutím k motivům smrti a přízraků.
Kostým v divadle hraném dospívající mládeží
Pařízek, Aleš ; PROVAZNÍK, Jaroslav (vedoucí práce) ; VOSTÁREK, Karel (oponent)
Diplomová práce s názvem Kostým v divadle hraném dospívající mládeží se pokouší o náhled do specifické oblasti, která je součástí tvorby jakékoliv divadelní inscenace. V teoretické rovině pohlíží na pojem kostým z hlediska současné teatrologie - definuje jeho funkci jako jeden z důležitých znaků divadelní komunikace a vnímá ho jako výrazný stylotvorný prvek divadelní inscenace. Shrnuje vývoj kostýmu v různých obdobích historie evropského divadla a zabývá se jeho využitím v rámci školského řádového divadla. V užším pohledu otevírá otázku funkce oděvu, jako kostýmu v civilním životě. Specifikuje ho jako důležitý projev identifikace s příslušností k určitým skupinám - subkulturám a nahlíží rovněž do problematiky využití kostýmů při zážitkových akcích typu LARP a Cosplay. Na konkrétních příkladech několika divadelních inscenací ukazuje různé varianty práce s kostýmem v divadle hraném současnou dospívající mládeží. Ve výzkumné části nabízí rámcový pohled na problematiku využívání kostýmu v divadelních souborech základních uměleckých škol a jejich veřejných prezentacích.
Režijní tvorba Jana Mikuláška
Zicháčková, Magda ; HRDINOVÁ, Radmila (vedoucí práce) ; TICHÝ, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Režijní tvorba Jana Mikuláška" se zabývá jedním z nejvýraznějších současných českých divadelních režisérů. Autorka se snaží přiblížit osobnost a tvorbu Jana Mikuláška prostřednictvím analyzování jeho režijních postupů u konkrétních inscenací, které měla možnost vidět. Navazuje na svou bakalářskou práci nazvanou "Spolupráce režie a scénografie: J. Mikuláška a M. Cpina", kde analyzovala Mikuláškovy režijní postupy především v inscenaci Heda Gablerová. Výčet Mikuláškových inscenací je bohatý, proto si pro své analyzování zvolila konkrétní úsek z jeho tvorby, který mj. porovnává s tvorbou předchozí. Podrobně se věnuje inscenacím Europeana, Nenápadný půvab buržoazie, Šedá sedmdesátá aneb Husákovo ticho a především pak inscenaci Hodní chlapci, na které se autorka dramaturgicky podílela.
Kýč a divadlo
Haplová, Barbora ; KAPLICKÝ, Martin (vedoucí práce) ; ETLÍK, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl pokusit se identifikovat kýč v divadelní inscenaci na základě principů, kterými se obecně kýč od umění odlišuje, a ukázat, jakými prostředky je možné kýč v divadelní inscenaci tematizovat. V teoretické části práce čerpá především z knihy Umění a kýč Tomáše Kulky a z textů Jana Mukařovského, Umberta Eca, Milana Kundery, Ludwiga Giesze, Matei Calinescu, Václava Černého atd. Teoretický základ by měl být využit k analýze Buchet a bohyní režiséra Jana Friče a Dvaceti tisíci stránek režisérky Zuzany Burianové, v obojím případě absolventských inscenací posluchačů Katedry činoherního divadla DAMU uváděných v divadle DISK. Hlavní přínos práce spočívá ve snaze soustředit pozornost na projevy a reflexi kýče v tvorbě nejmladších divadelních osobností a konfrontovat obecně estetickou teorii s reálnými divadelními inscenacemi. Základními zdroji informací pro analýzu jmenovaných inscenací byla jednotlivá představení a jejich videozáznamy, dále původní český text hry Buchty a bohyně Petra Kolečka a inscenační verze textu hry Dvacet tisíc stránek Lukase Bärfusse v českém překladu Magdaleny Štulcové s úpravami Heleny Kebrtové a Zuzany Burianové.
Čechovův Racek v Národním a Dejvickém divadle
Loužný, Tomáš ; HRDINOVÁ, Radmila (vedoucí práce) ; ETLÍK, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl popis a analýzu dvou divadelních inscenací hry Racek od Antona Pavloviče Čechova. Snaží se najít podobnosti a rozdíly v režijní koncepci Michala Vajdičky (Dejvické divadlo) a Michala Dočekala (Národní divadlo), a to zejména s důrazem na interpretaci vybraných postav. Během samotné analýzy vedle sebe klade rozdílná řešení konkrétních situací a dochází k dílčím závěrům, které jsou shrnuty v závěru práce. Výsledným poznatkem je, že ač se způsob režie liší, akcentují oba režiséři téměř shodná témata.
Gottland Mariusze Szczygieła na českých jevištích
Holá, Kateřina ; JIŘÍK, Jan (vedoucí práce) ; MUSILOVÁ, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dvěma doposud jedinými českými inscenacemi Gottland podle stejnojmenné knihy reportáží polského spisovatele Mariusze Szczygieła - českou premiérou v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě roku 2011 a pozdější inscenací ve Švandově divadle v Praze. Soustředí se především na jejich analýzu a porovnání odlišných přístupů k dramatizaci nedramatické literatury. Pomocí analýz dramaturgicko-režijních pojetí srovnává rovněž použití montážního principu na jevišti. Součástí práce je i krátký úvod do života a díla Mariusze Szczygieła a Polské školy reportáže, v jejíž tradici Szczygieł píše.
Tvorba herecké postavy (práce v DISKu a profesionálním divadle)
Anděl, Matěj ; SALZMANNOVÁ, Eva (vedoucí práce) ; ŠIKTANCOVÁ, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o problematice tvorby herecké postavy. Protože každý herec vnímá proces tvorby jinak a na roli pracuje specifickým způsobem, zaměřuji se na mnou zvolenou cestu. Jaké herecké techniky používám, s čím jsem měl problémy a jak jsem řešil jednotlivé situace. V této práci se také snažím poodhalit některá pozitiva a úskalí herecké profese, především pak ta, se kterými se může začínající herec setkat při přechodu ze studentského do profesionálního divadla. Rozdíly v práci v těchto dvou prostředích jsou totiž znatelné a nesou s sebou mnohá úskalí. Jedná se zároveň o zlomový moment v životě herce. V diplomové práci jsem vycházel především z vlastních zkušeností, zápisků z hodin a deníku, který jsem si po dobu studia vedl. Studii opírám především o svou absolventskou roli v divadle Disk v inscenaci Punkrock. Dále se zabývám svými prvními většími profesionálními zkušenostmi se souborem Masopust o.p.s., kde jsem nastudoval dvě inscenace, a to Vytrvalý princ a Čupakabra. Následně přecházím ke Klicperovu divadlu, ve kterém jsem působil rok jako host a následně nastoupil do angažmá. Z této zkušenosti jsem vybral dvě nejdůležitější inscenace Richard III. a Romeo a Julie. Tato práce je určena především studentům herectví či čerstvým absolventům, kteří by si, jak doufám, mohli z mých dosavadních zkušeností vzít některé praktické postřehy, které by jim tak mohly pomoci na jejich vlastní herecké cestě.
Inscenační potenciál současné ruské hry
Kačmarčík, Josef ; KORČÁK, Jakub (vedoucí práce) ; VEDRAL, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje současné ruské dramatice a možnostem jejího inscenování. Autor se snaží najít základní specifika tohoto divadelního proudu, to vše s přihlédnutím k vlastní bakalářské inscenaci hry Murlin Murlo Nikolaje Koljady. V první části práce se snaží popsat vývoj moderního ruského dramatu, jeho současný stav a nejvýznamnější představitele. Zvláštní prostor je věnován právě osobě Nikolaje Koljady, který sehrál ve vývoji současného ruského dramatu velmi podstatnou úlohu. V závěru této části se autor věnuje rozboru základních znaků ruské dramatiky. Druhá část je pak věnována reflexi inscenace Murlin Murlo a rozboru práce na ní. V obou těchto částech je pak řešena základní otázka, zda by měly být současné ruské hry inscenovány na českých jevištích a jaká pozitiva by mohly do našeho divadelního prostředí přinést.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 98 záznamů.   začátekpředchozí49 - 58dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.