|
|
Psychologická a duchovní podpora v Policii ČR
KOZÁK, Jaroslav
Práce se zabývá popsáním psychologické a duchovní podpory pro policisty. Podkladem je vymezení policie jako služby veřejnosti, kdy je policista vnímán jako představitel státní moci a zároveň jako člověk. V části věnované profesní etice je poukázáno na užitečnost etického kodexu pro policistu jako možné inspirace pro odpovědnost v roli policisty. Dále jsou popisovány negativní jevy ovlivňující policistu jako stres, traumatizující událost, krize a syndrom vyhoření. Práce se zamýšlí nad potřebami člověka potažmo i potřebami samotného policisty. Na základě shromážděných informací se dále věnuje psychologické a duchovní podpoře. Psychologická podpora má u policie určité vymezení v podobě krizové intervence, psychologického poradenství a posttraumatické intervenční péče. Duchovní podpora nemá vymezenu žádnou specifickou koncepci. Duchovní působí pouze v posttraumatických intervenčních týmech. Na podkladě průzkumného šetření a dostupné literatury je nastíněna možnost poskytování nejen psychologické, ale i duchovní podpory.
|
|
|
Supervize ve zdravotně sociálních zařízeních
ŠAŠKOVÁ, Šárka
Pojem supervize znamená nadhled, supervizor vidí problém supervidovaného svrchu, může tedy spatřit i okolnosti, které pracovníkovi zůstávají skryty. Supervizor poskytuje podporu a pomoc pracovníkům v pomáhajících profesích. Supervize může svojí podstatou pomoci předcházet syndromu vyhoření. V teoretické části mé bakalářské práce jsem se snažila osvětlit pojem supervize, k jakým cílům může směřovat, jaké funkce může mít a jaké druhy supervizí existují. Neméně důležitá je osoba supervizora, měl by splňovat určitá kritéria, aby mohl supervizi vykonávat. Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat, jak probíhá supervize ve zdravotně sociálních zařízeních a jak tato supervizní setkání vnímají pracovníci. Konkrétně jsem se zaměřila na dva domovy pro seniory a na pracovníky přímé obslužné péče. Stanovila jsem 3 výzkumné otázky: 1. Zjistit, zda supervizor seznámil pracovníky s tím, jak bude probíhat supervize. 2. Zjistit subjektivní přínos supervize pro pracovníky přímé péče. 3. Zjistit, jestli se pracovníci setkali s termínem syndrom vyhoření a zda může supervize, dle pracovníků přímé obslužné péče, pomoci v předcházení vzniku tohoto syndromu. K získání potřebných informací jsem použila kvalitativní výzkum a jako výzkumnou metodu jsem zvolila techniku polostandardizovaného rozhovoru.Výzkumu se zúčastnilo celkem 10 pracovníků ze dvou domovů pro seniory. Pomocí rozhovoru jsem zjišťovala základní údaje o pracovnících, jejich informovanost o supervizi, jak v zařízení supervize probíhá, jaký mají vztah k supervizorovi, jak jsou spokojeni se supervizním setkáním a jaký si myslí, že je vztah mezi pracovní zátěží, syndromem vyhoření a supervizí. Z kvalitativního výzkumu vyplynuly následující hypotézy: H1:Úspěšnost supervize závisí na kvalitě komunikace v organizaci. H2: Supervize je prevencí vzniku syndromu vyhoření. Cíl práce se podařilo naplnit. Práce může být použita jako podklad k dalšímu výzkumu, zaměřeného např. na kvalitu komunikace pracovníků ve zdravotně sociálních zařízeních a jak tato komunikace může ovlivnit průběh supervize.
|
|
|
Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků v psychiatrické léčebně v Dobřanech
BRUNÁTOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá tématem syndromu vyhoření u sociálních pracovníků v Psychiatrické léčebně v Dobřanech. V teoretické části je popisován současný stav problematiky syndromu vyhoření. Dále zde stručně charakterizuji Psychiatrickou léčebnu v Dobřanech, jednotlivá oddělení léčebny a práci sociálních pracovníků v této léčebně. Praktická část této práce se zaměřuje na zjištění výskytu syndromu vyhoření a existence tohoto syndromu u sociálních pracovníků v již zmíněné léčebně. Použitou metodou v tomto výzkumu byl dotazník s otevřenými otázkami. Odpovědi v tomto dotazníku potvrzovaly či vyvracely hypotézy, které jsem stanovila.
|
|
|
Psychosociální zátěž při práci sester a sociálních pracovníků
KUŘÁTKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá problematikou psychosociální pracovní zátěže v profesi sester a sociálních pracovníků. Práce je rozdělena do dvou oddílů. V teoretické části práce jsem se zabývala vymezením pojmů jako např. pomáhající profese, zátěž a stres, dále také pracovní zátěž a psychosociální zátěž. Dále jsem stručně charakterizovala profesi sestry a sociálního pracovníka. Cílem empirické části práce bylo zjistit u vybraného vzorku respondentů (tj. sestry a sociální pracovníci), jak respondenti vnímají charakter jejich psychosociální pracovní zátěže, a zda jsou ohroženi syndromem vyhoření. Dále také zjistit, zda v rámci pomáhajících profesí zřetelněji vnímají svou psychosociální pracovní zátěž sestry nebo sociální pracovníci a zda je rozdíl v jejich ohrožení syndromem vyhoření. Ke sběru dat pro zpracování výzkumné části práce byla použita kvantitativní metoda dotazování a technika dotazníku. K dotazníkovému šetření byl použit vlastní dotazník. Dotazník byl anonymní. Při jeho konstrukci jsem vycházela z dotazníku, který mi poskytl vedoucí mé diplomové práce. Původní dotazník byl rozsáhlejší a byl konstruován pouze pro sestry, proto pro účely diplomové práce bylo nutné vybrat vhodné položky a vytvořit některé vlastní položky aplikovatelné na sestry i sociální pracovníky. V dotazníku byly použity především uzavřené otázky, kde měli respondenti možnost označit na pětibodové škále pouze jednu odpověď, která nejvíce korespondovala s jejich osobním názorem. Před zahájením vlastního výzkumu jsem si stanovila 3 hypotézy. Odpovědi z dotazníku byly zpracovány jak manuálně, čárkovou metodou, tak i prostřednictvím statistického programu SPSS. Grafické znázornění výsledků bylo provedeno pomocí výsečových a sloupcových grafů v programu Microsoft Office Excel. Po vyhodnocení výsledků získaných z dotazníkového šetření jsem zjistila, že předem stanovená hypotéza H1, která předpokládala, že sestry a sociální pracovníci vnímají rozdílně různé prvky své psychosociální pracovní zátěže, byla potvrzena, H2, která předpokládala, že sestry více zatěžuje práce s pacienty/klienty než sociální pracovníky, nebyla potvrzena a H3, která předpokládala, že sestry jsou více ohrožené syndromem vyhoření než sociální pracovníci, byla potvrzena. Výsledky diplomové práce mohou posloužit k informování široké i odborné veřejnosti o dané problematice. Dále mohou výsledky sloužit jako případný impuls k tomu, aby se vedoucí pracovníci problematikou psychosociální pracovní zátěže u pomáhajících pracovníků v jednotlivých zdravotnických i sociálních zařízeních více zabývali. Výsledky mohou být rovněž podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Zvládání psychické zátěže sestrami
PAPEŽOVÁ, Marta
Práce ve zdravotnictví je velmi náročná a bezesporu patří mezi vysoce zátěžová povolání. Dokladem toho je celá řada rizikových faktorů, kterým jsou zdravotničtí pracovníci denně vystaveni, a také každoročně stoupající počet nemocí z povolání. Vedle fyzické náročnosti práce a rizika infekce se stává stále závažnějším problémem i psychická zátěž. Tato problematika je v dnešní době velice aktuální a je důležité se jí zabývat a snažit se o její řešení. Proto jsem si i toto téma zvolila. Sestry jsou dnes nuceny stále se přizpůsobovat změnám. Musí být flexibilní, vždy dobře informované, je nutné, aby rozuměly technice a bezchybně prováděly každodenní úkony. Od zdravotnických zařízení se očekává, že budou pracovat nejen kvalitně, ale i ekonomicky. Je tedy třeba odvádět co nejlepší práci s co nejnižšími náklady, čímž vznikají další rizikové faktory v povolání sester. Hlavním cílem této práce je zjistit, jak se sestrám daří zvládat každodenní psychickou zátěž při péči o pacienty, jak se dokáží se stresovými situacemi nebo případným syndromem vyhoření vyrovnat, a možný vliv psychické zátěže na poskytovanou péči. Dalším záměrem bylo zjistit, co sestry postrádají a co jim chybí ke zvládání této zátěže.
|
|
|
Zneužití mocenského postavení pracovníků v pomáhajících profesích
KUPSOVÁ, Jitka
Bakalářská práce Zneužití moci v pomáhajících profesích si klade za cíl zjistit, zda jsou dodržovány etické kodexy na sociálních a zdravotnických pracovištích poskytujících pobytové služby svým klientům. Dalším cílem této práce je vyzkoumat, jestli zaměstnavatelé těchto organizací poskytují svým zaměstnancům podmínky pro prevenci syndromu vyhoření. Teoretická část práce přibližuje filosofické aspekty etického přístupu ve vztahu mezi pracovníkem a klientem v pomáhajících profesích, definuje různé teorie agrese, její příčiny a projevy u pracovníků přímé péče. Dále shrnuje právní aspekty porušování lidských práv v zařízeních pobytového typu, nastiňuje problematiku standardů sociálních služeb a etického kodexu sociálních pracovníků. Výzkumná část práce obsahuje výsledky dotazníkového šetření, které proběhlo mezi pracovníky přímé péče všech sociálních a zdravotnických zařízení poskytující pobytové služby na Táborsku. Soustředí se na jejich názory a zkušenosti s výskytem projevů agrese na pracovišti, na znalost a ochotu k dodržování standardů kvality a etického kodexu, na kvalitu a charakteristiku jejich vztahu ke klientům a zvládání každodenních konfliktních situací. Zjišťuje dále, jaké jsou možnosti komunikace mezi vedením a zaměstnanci, míru spokojenosti v zaměstnání a možnosti prevence syndromu vyhoření. Pracovníci v sociálních a zdravotnických službách by se měli vyvarovat jakékoliv formy agrese, měli by vycházet z přirozené komunikace v rámci profesní etiky. Pro účinnou prevenci a zvládání konfliktních situací jsou doporučována psychoterapeutická školení. Doporučení pro zaměstnavatele pracovníků v přímé péči spočívá v podpoře profesního růstu a celoživotního vzdělávání zaměstnanců, ve snaze o optimální komunikaci s pracovníky, v předcházení vyčerpání a podpoře relaxačních a volnočasových aktivit svých zaměstnanců. Výstupy bakalářské práce by mohly přispět ke zkvalitnění péče o klienty u odborných pracovníků v zařízeních, které poskytují pobytové služby a mohly by posloužit jako inspirace v další činnosti pracovníků pomáhajících profesí.
|
|
|
Předpoklady pro práci sester v hospici
KNĚŽKOVÁ, Klára
Filozofií našich hospiců je lidský a profesionální přístup, také týmová práce všech pečujících. Zaměřuje se na zajištění kvality života u nevyléčitelně nemocných, až do jeho samého konce. Hospice se pomalu začínají dostávat do povědomí lidí, začínají být součástí péče o člověka. Obecný názor zdravotníků, také sester, je však stále ještě zkreslený. Často se říká, že do hospice nastupují převážně věřící sestry, nebo ty, které nemají dostatečný pocit uspokojení ve svém osobním životě. U těchto sester však mohl být pohled na umírání změněn vzděláním, hlubším studiem problematiky péče o umírající. Bakalářská práce je zaměřena na sestry v hospicové péči. Cílem práce bylo prověřit skutečnou motivaci sester, které se rozhodly pracovat v hospici. Druhým cílem bylo zjistit, jestli vzdělávání u sester ovlivňuje jejich postoj k péči o nevyléčitelně nemocné a umírající.Byly stanoveny hypotézy: H1 Náboženské přesvědčení je rozhodujícím faktorem pro výběr práce sestry v hospici. H2 Práce v hospici je sestrami vyhledávána v souvislosti s jejich osobním životním selháním. H3 Postoj sester k péči o terminálně nemocné klienty v hospici je závislý na jejich vzdělávání.Výzkumný soubor tvořilo 107 sester ze všech českých lůžkových hospiců (včetně sester manažerek). Byla využita forma kvantitavního šetření dotazníkovou metodou. Výsledky výzkumu lze využít pro pochopení vývoje role sestry paliativní a hospicové péče a k utváření modelu sester v hospicové péči. Dále může přispět k vytvoření standardu požadavků na sestry, které jsou do hospice přijímány.
|
|
|
Zátěž a její zvládání v profesi zdravotní sestry
ŠPENGEROVÁ, Zdeňka
Práce se zabývá psychickou zátěží zdravotních sester pracujících ve směnném provozu. Obecně shrnuje pojmy zátěž a stres. Vymezuje základní problematiku zátěže a stresu, jejich příznaky, zvládání a důsledky, jejich působení na jedince. Zabývá se i možnostmi prevence. Dotazníkovou formou prozkoumá subjektivní vnímání stresu u zdravotních sester interního oddělení a využívání možností ke zvládání stresu sestrami.
|
|
|
Psychohygiena sociálních pracovníků
VORÁČKOVÁ, Pavla
Práce sociálního pracovníka patří mezi náročné pomáhající profese. Psychohygiena je soubor pravidel, která slouží k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševní rovnováhy a zdraví. Hlavním cílem této diplomové práce je zmapovat psychohygienické prostředky užívané sociálními pracovníky, kteří pracují v regionu města Strakonice. Vzhledem k cílům práce jsem zvolila kvalitativní metody sběru dat i jejich interpretace. Z výsledků mé práce vznikly následující hypotézy: Náročnost profese sociálních pracovníků spočívá především v práci s lidmi. Nejčastějším zdrojem stresu je pro sociální pracovníky časová tíseň. Psychohygiena je individuální záležitost. Sociální pracovníci využívají psychohygienické prostředky. Supervize je poskytována jen v některých organizacích. Sociální pracovníci jsou převážně spokojeni se svým životem.
|
|
|
Vliv stresu na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče u sester v akutních ambulancích.
JAMBOROVÁ, Lenka
Téma mé bakalářské práce {\clqq}Vliv stresu na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče u sester v akutních ambulancích`` jsem si vybrala z toho důvodu, že mě vždy zajímala práce sester v akutních ambulancích a také psychická náročnost této práce, která je na sestry v těchto ambulancích kladena Stres je soubor reakcí organismu na vnitřní nebo vnější podněty, narušující normální chod funkcí organismu, je to individuální odpověď na nadměrně zatěžující fyzické, emoční nebo intelektuální požadavky. Komunikace se považuje za důležitý aspekt zdravotnické péče. Je základní a nedílnou součástí zdravotní péče, kterou sestry poskytují. Efektivní komunikace pozitivně přispívá k uzdravení pacienta tím, že tlumí strach a zmatek, pomáhá při úzkostech a stresu. I když si to mnohokrát neuvědomujeme, posuzujeme pacienta hned při příchodu do ambulance. Jestli komunikuje, nebo je nervózní, zda má upravený zevnějšek, je na pojízdném křesle či chodí o berlích. Současné ošetřovatelství od sestry očekává, že je v oblasti svého samostatného působení uznávaným odborníkem. Syndrom vyhoření označuje duševní a tělesné vyčerpání nejčastěji u tzv. pomáhajících profesí. V české literatuře je syndrom vyhoření nejčastěji uváděn v kontextu problematiky osobnosti v ošetřovatelských profesích, u nichž jsou náplní práce služby druhým lidem. Pro uskutečnění výzkumu v rámci své bakalářské práce bylo použito kvantitativního výzkumného šetření, kdy byla použita metoda dotazování, technika dotazníků. Dotazník byl určen zdravotním sestrám pracujícím v akutních ambulancích. Šetření bylo provedeno v nemocnicích České Budějovice, Jindřichův Hradec, Praha Motol, v psychiatrické léčebně Jihlava a na poliklinice v Telči, vždy se souhlasem hlavních sester nemocnic. Tato práce si kladla za cíl zjistit, zda stres ovlivňuje kvalitu poskytované ošetřovatelské péče u sester v akutních ambulancích. Hypotéza číslo 1 stres ovlivňuje kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. I hypotéza číslo 2 stres ovlivňuje zdravotní stav sester v akutních ambulancích. A nakonec hypotéza číslo 3 dobrý kolektiv na pracovišti pozitivně ovlivňuje práci v akutní ambulanci se nám potvrdila. Tedy cíl byl splněn. Má práce může být využita jako pomocný materiál pro edukaci zdravotnického personálu v nemocniční praxi.
|
host ::
RSS.