|
|
Ložiska uranu v Mongolsku
Tumurkhuu, Gereltsetseg ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Mongolsko je vnitrozemský stát, který se nachází v severovýchodní Asii mezi Ruskem a Čínou. Země má celkovou rozlohu 1 565 600 kmš a sdílí 4 673 km dlouhou hranici s Čínou na své východní, západní a jižní straně, a 3 485 km dlouhou hranici s Ruskem na severu. Těžební sektor je Mongolským největším průmyslovým odvětvím představující 55 % z celkové průmyslové výroby a přinášející více než 40 % příjmů z vývozu. Do roku 1970, Mongolsko nebylo schopno takto rozvíjet kvůli nedostatečné infrastruktuře a nedostatečným financování rozvoje v oblasti využití nerostných surovin. Nicméně od roku 1970 mnoho ložisek mědi, zlata, fluoritu, uranu a uhlí byla prozkoumáno a roztěženo národními podniky ve spolupráci se Sovětským svazem a jeho spojenci. Doba zvýšené poptávky po elektřině z jaderných elektráren v Asii představuje pro Mongolsko jako dodavatele uranu velkou příležitost pro rozvoj nejen svého uranového a jaderného průmyslu. Bakalářská práce "Ložiska uranu v Mongolsku" pojednává o geologii a mineralogii uranových ložisek v Mongolsku. Ukazuje na současný stav zásob a možného zdroje uranu. A také se zabývá jeho budoucností.
|
|
|
Superconductivity and Magnetism of Uranium Compounds
Vališka, Michal
Cílem této práce je studium systému UCo1−xRuxGe nacházejícího se na rozhraní magnetické nestability. Podrobná studie magnetických a transportních vlastností po- lykrystal· s r·zným obsahem ruthenia odhalila komplexní změnu těchto parametr· v rámci celé série. UCoGe je slabý ferromagnet s TC ∼ 3 K a malým magnetickým momentem 0.035 µB/f.u. Pozorovali jsme strmý nár·st těchto hodnot až po hodnotu koncentrace ruthenia xmax ≈ 0.1(TC,max = 9 K a µ0 = 0.11 µB). Podstata tohoto ná- r·stu byla studována na mono krystalu o složení UCo0.88Ru0.12Ge získaném metodou plovoucí zóny. Difrakce polarizovaných neutron· provedená na tomto krystalu se slo- žením UCo0.88Ru0.12Ge vysvětlila posílení magnetismu změnou vzájemné orientace magnetických moment· na iontu uranu a kobaltu. Antiparalelní uspořádání, které bylo dříve publikováno pro UCoGe je změněno na paralelní uspořádání v dopova- ném UCo0.88Ru0.12Ge kdy dojde k reorientaci momentu na kobaltu. Silná anizotropie UCo0.88Ru0.12Ge se promítá do teplotní závislosti odporu a teplotní roztažnosti, které se dramaticky liší pro všechny tři osy. Tento prvotní nár·st TC a magnetického mo- mentu je následován poklesem směřujícím ke koncentraci xcr ≈ 0.31 kde magnetické uspořádání mizí. Podrobná studie kritických exponent· teplotních závislostí elek- trického odporu,...
|
|
|
Radioaktivní akcesorické minerály granitoidů a jejich přeměny při metamorfních a alteračních pochodech
Tuhý, Marek ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na rešerši poznatků o alteracích radioaktivních akcesorických minerálů v granitoidních horninách. Tyto minerály se za působení fluid a za zvýšených teplotně- tlakových podmínek stávají nestabilní. V práci je popsána alterace allanitu, který je velice často postižen metamiktizací, která umožní jeho poměrně snadnou alteraci. Dále jsou v práci shrnuty poznatky o alteraci monazitu. Alterace monazitu probíhá za vzniku novotvořených sekundárních minerálů. Konkrétně nejčastěji allanitu, apatitu, minerálů thoria a epidotu. Zirkon je alterován, pokud je postižený metamiktizací. Jak vyplývá z dat většiny autorů, při alteraci je obecně mobilizován uran a thorium bývá společně s REE zakomponováno do sekundárních novotvořených minerálů.
|
|
|
Superconductivity and electronic properties of y-U alloys and their hydrides
Tkach, Ilya ; Havela, Ladislav (vedoucí práce) ; Mihálik, Marián (oponent) ; Schneeweiss, Oldřich (oponent)
Název práce: Supravodivost a magnetické vlastnosti slitin γ-U a jejich hydridů. Autor: Ilya Tkach Katedra / Ústav: Katedra fyziky kondenzovaných látek Vedoucí doktorské práce: Doc. RNDr. Ladislav Havela, CSc. Abstrakt: Byly prostudovány nízkoteplotní elektronové vlastnosti splatů U-Mo a U- Zr, ve kterých byla zachována struktura bcc (γ-U), stabilní za vysokých teplot. Magnetická studia pro U-Mo slitin prokázala Pauliho paramagnetické chování. U- Mo a U-Zr splaty přecházejí do supravodivého stavu pod teplotou Tc, která může dosáhnout až 2.1 K a vykazují kriticiká pole až 5-6 T. Supravodivost u -U může být považována za objemový efekt a je posána teorií BCS, zatímco supravodivost u -U skutečný objemový efekt není. Bcc slitiny U-Mo and U-Zr alloys absorbují vodík jen za výšených tlaků (p ≥ 4.5 bar) a vytvářejí hydridy se stechiometrií analogickou k UH3. Tyto hydridy s Mo vykazují amorfní strkturu, zalořenou na struktuře typy β-UH3, zatímco hydridy s Zr mají krystalickou struktury typu -UH3 type. Hydridy (UH3)1-xMox jsou feromagnetické s hodnotami Curievy teploty TC a magnetických momentů zvýšenými (přes 200 K a do okolí 1.1 μB/U) ve srovnání s čitým β-UH3 (165 - 175 K; 0.9 μB/U). Jsou to patrně první amorfní feromagnetika na bázi uranu s tak vysokými TC. Hodnoty koercitivního pole u (UH3)1-xMox a (UH3)1-xZrx...
|
|
|
Kontaminace nivy Ploučnice těžkými kovy ve vztahu k její architektuře
Hošek, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena především na mapování kontaminantů uvolněných do prostředí pravděpodobně z těžby uranu. Současně jsou kontaminanty využívány pro rekonstrukci říčních sedimentárních procesů. V práci hodnotíme geochemickou situaci na lokalitě Boreček (součást obce Ralsko) za pomoci povodňových sedimentů jako sedimentárního archivu znečištění posledních desítek let prvky U, Ba, Zn a Ni. K výběru zájmové oblasti byla využita jednak mapa letecké gamaspektrometrie, pro bližší lokalizaci následně povrchová gamaspektrometrie. Celkem bylo na Borečku odebráno deset hloubkových profilů nivních sedimentů (max do 230 cm) a jeden v Mimoni, všechny byly dále podrobeny rtg fluorescenční spektrální analýze (XRF), napříč nivou byly provedeny gamakarotáže, pro interpretace stavby nivy byly využito odporového profilování (ERT) a u vybraných profilů změřeno 226 Ra a 210 Pb. Vztah mezi 226 Ra a Ba dokládá přítomnost radiobarytu jako hlavního zdroje gama záření. Poměru 210 Pb/226 Ra bylo použito pro orientaci ve stáří sedimentů. Za použití faktorů nabohacení (LEF) jsme dále provedli chemostratigrafickou korelaci sedimentů, k tomu jsme koncentrace zájmových prvků vztahovali na zrnitost sedimentu pomocí normalizace. Analýzy prokázaly, že uložení kontaminace v nivě je nerovnoměrné, a to jak do hloubky, tak...
|
|
|
Supravodivost a magnetismus uranových sloučenin
Vališka, Michal ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce) ; Custers, Jeroen (oponent)
Cílem této práce je studium systému UCo1−xRuxGe nacházejícího se na rozhraní magnetické nestability. Podrobná studie magnetických a transportních vlastností po- lykrystal· s r·zným obsahem ruthenia odhalila komplexní změnu těchto parametr· v rámci celé série. UCoGe je slabý ferromagnet s TC ∼ 3 K a malým magnetickým momentem 0.035 µB/f.u. Pozorovali jsme strmý nár·st těchto hodnot až po hodnotu koncentrace ruthenia xmax ≈ 0.1(TC,max = 9 K a µ0 = 0.11 µB). Podstata tohoto ná- r·stu byla studována na mono krystalu o složení UCo0.88Ru0.12Ge získaném metodou plovoucí zóny. Difrakce polarizovaných neutron· provedená na tomto krystalu se slo- žením UCo0.88Ru0.12Ge vysvětlila posílení magnetismu změnou vzájemné orientace magnetických moment· na iontu uranu a kobaltu. Antiparalelní uspořádání, které bylo dříve publikováno pro UCoGe je změněno na paralelní uspořádání v dopova- ném UCo0.88Ru0.12Ge kdy dojde k reorientaci momentu na kobaltu. Silná anizotropie UCo0.88Ru0.12Ge se promítá do teplotní závislosti odporu a teplotní roztažnosti, které se dramaticky liší pro všechny tři osy. Tento prvotní nár·st TC a magnetického mo- mentu je následován poklesem směřujícím ke koncentraci xcr ≈ 0.31 kde magnetické uspořádání mizí. Podrobná studie kritických exponent· teplotních závislostí elek- trického odporu,...
|
|
|
Studium magnetických kvantově kritických jevů na uranových sloučeninách
Opletal, Petr ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce) ; Javorský, Pavel (oponent)
Předmětem této práce je studium magnetického fázového diagramu pseu- doternárního systému UCoxRu1−xAl. Czochralského metodou byly úspěšně připraveny tři různé monokrystaly o složení UCo0.19Ru0.81Al, UCo0.27Ru0.73Al a UCo0.40Ru0.60Al. Složení bylo potvrzeno EDX analýzou a kvalita monokrystalů byla ověřena Laueho metodou. Krystalografické parametry byly stanoveny rentgenovou práškovou difrakcí. Analýza naměřených dat potvrdila silnou jednoosou magnetokrystalovou anizotropii (snadný směr magnetizace v ose c) a existenci tvrdé a měkké fero- magnetické fáze. Pro UCo0.40Ru0.60Al byla určena Curieova teplota TC = 41 K a pro přechod z feromagneticky měkké fáze do feromagneticky tvrdé fáze při 35 K. UCo0.27Ru0.73Al přechází do feromagnetického stavu (měkká fáze) při TC = 18 K a měkká fáze přechází do tvrdé při teplotě okolo 7 K. Sloučenina UCo0.19Ru0.81Al zůstává paramgnetická do 2 K. Analýza teplotní závislosti měrného tepla a elek- trického odporu ukazuje na chování odlišné od Fermiho kapaliny, což souvisí s blízkostí kvantově kritického bodu. 1
|
|
|
Vliv působení uranu na metabolismus sacharidů kultivovaných rostlin.
Lábusová, Jana ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Znečištění životního prostředí těžkými kovy představuje v současné době velmi závažný problém celého světa. Radionuklidy, mezi něž patří uran, jsou těžké kovy způsobující jak chemické, tak radioaktivní znečištění. Přirozeně se vyskytující uran nepředstavuje pro živé organismy tak vysoké riziko. Až lidská činnost, hlavně těžba uranové rudy a používání fosfátových hnojiv, zvýšila jeho koncentraci v prostředí, a tím i rozsah znečištění. Specifikem České Republiky je výskyt bohatých nalezišť uranové rudy. Těžba po sobě zanechává veliké plochy kontaminované nejen uranem, ale i jinými těžkými kovy a xenobiotiky, které je potřeba z prostředí odstranit. Jednou z možností, jak půdu a vodu vyčistit, je fytoremediace. Tato ekologicky přívětivá a relativně levná technika využívá schopnosti rostlin přijímat, translokovat, transformovat a následně ukládat tyto látky. Pro plné využití této techniky je potřeba porozumět mechanismům obranné odpovědi rostlin na stres způsobený xenobiotiky. Proto jsem se v diplomové práci zaměřila na ovlivnění sacharidového metabolismu rostlin stresovaných uranem a jejich antioxidační mechanismus obrany. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Radiační expozice pracovníků v uranových dolech na Příbramsku
KOSTKOVÁ, Martina
V uranových dolech na Příbramsku probíhala těžba v letech 1950 až 1991 (Příbram, 2017). Celkem zde bylo 41 jam, 42 průzkumných šachtic, 4 štoly a 2 188,3 km horizontálních důlních děl a celý dobývací prostor zaujímal celkovou plochu 57,6 km2, z nichž bylo vytěženo celkem 48 432,2 t uranu (Příbram, 2017). Data pro tuto práci byla získávána a zpracovávána od června 2016 do března 2017 a obsahují údaje za období 1966-1999. Data byla získávána z osobních dozimetrických listů zaměstnanců, které mi byly poskytnuty panem prof. Dr.rer.nat. Friedo Zölzer, DSc., který je získal již dříve od státního podniku DIAMO. Jednalo se o dozimetrické listy od horníků, kteří se zúčastnili v letech 2008 2011 projektu "Biologická dozimetrie pro osoby profesně vystavené záření alfa" (2B08001 v rámci Národního programu výzkumu II). Cílem práce bylo zjištění průměrných dávek záření z jednotlivých druhů záření a bylo ho dosaženo shromážděním a statistickým zpracováním dat z výše zmíněných dozimetrických listů. Bylo zjištěno, že díky zavedení opatřeních chránících pracovníky před ionizujícím zářením, jako bylo např. větrání v dolech, došlo nejspíše ke snižování dávek. Bylo zjištěno, že průměrné dávky u všech pracovníků v dolech jsou: z gama = 0,03 mGy; z alfa (podle přepočtu 1 kBq = 11 mSv) = 0,07 mSv; z alfa (podle přepočtu 1 kBq = 3,5 mSv) = = 0,04 mSv; z dceřiných produktů radonu (podle přepočtu 1mJ = 1,18 mSv) = 0,52 mSv; z dceřiných produktů radonu (podle přepočtu 1mJ = 2,36 mSv) = 1,03 mSv.
|
|
|
Obsah uranu v plodnicích velkých hub
Kubrová, Jaroslava ; Borovička, Jan (vedoucí práce) ; Řanda, Zdeněk (oponent)
V teoretické části své diplomové práce jsem se zabývala obecnými informacemi o říši hub a ekologii hub se zaměřením na tzv. velké houby (makromycety). Dále jsem informovala o stopových prvcích v plodnicích hub se zaměřením na biogeochemii uranu. V experimentální části jsou výsledky mého vlastního výzkumu. Stanovila jsem obsah uranu, thoria, stříbra a olova v plodnicích velkých hub pomocí HR-ICP-MS a ENAA. Vzorky pocházely 1/ z čistých lokalit s různým geologickým podložím, 2/ z uranem kontaminovaných lokalit ve středních Čechách na Příbramsku. Obě analytické metody byly využity také pro stanovení koncentrací vybraných stopových prvků v půdách a pro posouzení jejich mobility byla provedena sekvenční extrakce BCR.
|
host ::
RSS.