|
|
Zakládání na objemově nestálých zeminách
Legut, Dana ; Weiglová, Kamila (oponent) ; Hauser,, Jaroslav (oponent) ; Zdražil, Karel (oponent) ; Vašina,, Josef (oponent) ; Paseka, Antonín (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se věnuje zakládání budov a následně vzniklých poruch staveb, které jsou na objemově nestálých zeminách realizovány. Ve své práci jsem se zaměřila na studium jílovitých a sprašovitých zemin, které jsou výrazně zastoupeny také v geologickém profilu České Republiky. Úvodem je odborná veřejnost seznámena se vznikem těchto dvou skupin zemin, dále jejich vlastnostmi, následně je zmíněn vliv vegetace v případě jílovitých zemin a vliv prosedavosti zemin sprašových. Závěr práce je koncipován jako doporučení, která je nutno dodržovat při návrhu stavebních objektů, aby nedocházelo k porušení systému zemina / stavba a tím ke krokům spojených i v krajních případech s asanací samotných budov. Na několika příkladech z praxe jsou zmíněny problémy, které v průběhu užívání objektů vznikly, a bylo nutné tyto problémy řešit konstrukčním opatřením a to ve spolupráci stavebního inženýra a geotechnika.
|
|
|
Geochemical Study: Sediments as a Source and/or Trap of Mercury Contaminatin.
Májska, Milada ; Amouroux, David (oponent) ; Zdeňka, Svobodová (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Mercury is naturally occurring toxic element; however global mercury emissions are dominated by anthropogenic sources. The global cycle of mercury has seen an increase in mercury deposition, especially in aquatic ecosystems, since the beginning of the industrial revolution. The sediment in aquatic systems may acts as the ultimate sink, where mercury in its various complexes is deposited. The mercury in sediments can then be converted to its more toxic organic form, methylmercury (MeHg), by the transformation processes controlled by various physical, chemical and biological factors. More over remobilization of mercury species from sediments is possible due to diffusion and resuspension and so sediments may act as potential source of mercury for aquatic biota. Bioaccumulation and biomagnifications can then continue up the food chain where humans, among other animals, consume the organic mercury. It is clear that determination of total mercury is not sufficient to understand its fate in the environment; determination of MeHg provides very useful additional information. The sensitive and precise analytical method for MeHg determination is necessary. The methodological part of the thesis deal with the methods for determination of mercury species in sediments. The method for methylmercury determination in sediments using automated Headspace sampler equipped with Trap and coupled with Gas Chromatography and Atomic Fluorescence Detector was developed and is define. The special attention is also given to the necessity of clean sampling procedures and the proper storage and pre-treatment of the samples and the field study of Hg distribution in sediments. The mercury contamination of sediments from the South Moravia and Northern France are compared. The mercury species and other elements (Fe, Mn, S) were analysed in sediments and/or pore water and/or surface water collected from the sampling sites in the Dele and Lys River (France) and Jihlava and Morava River (Czech Republic). In order to better assess the mercury contamination of aquatic ecosystem, the pore water concentration could be evaluated to understand the availability of mercury from sediment. The use of diffusive gradient in thin film (DGT) technique is applied to measure pore water mercury concentration in river sediments. Till 2005 the development of DGT for measuring mercury has been limited. But the recent progress of the availability of ion exchange resins capable of adsorbing mercury enables the use of DGT technique for mercury measurement. Different resins gels for mercury determination are used: Spheron-Thiol, Duolite GT-73 and TiO2. River Dele act as a sink for enormous anthropogenic Hg from the industrial activities and is considered as a potential significant source of methylmercury to the surrounding environment. The last part of thesis deal with the application of well-established isotope experiments to study methylation/demethylation processes in sediments of Dele River. For this purpose, species-specific isotopically enriched tracers in the form of inorganic mercury IHg (199Hg) and MeHg (201MeHg) have been added to the sediment slurries. Mercury labelled species were used as the tracers to follow their chemical fate and calculate the extent of the transformation reaction yield occurring during the 24 hours experiment.
|
|
|
Vývoj gelových technik pro in situ měření biodostupných forem kovů v půdách a sedimentech
Kovaříková, Vladěna ; Sommer, Lumír (oponent) ; Janoš, Pavel (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce se zabývá využitím gelových technik pro in situ měření biodostupných forem kovů v půdách a sedimentech. Pro odhad biodostupných forem kovů v půdách byla technika DGT aplikována do suspenzí homogenizovaných vzorků půd z lokalit Zlín, Tuřany a Chrlice, které byly v letech 1980-1987 hnojeny čistírenským kaly. Experiment s využitím difuzních gelů o různé velikosti pórů, tzv. APA a RG gelů, prokázal, že lze techniku DGT, na základě volby typu difuzního gelu, použít pro odhad podílu malých anorganických a větších organických komplexů kovů v půdách. Výsledky získané technikou DGT byly v porovnání s obsahy kovů stanovenými ve výluhu dusičnanem sodným až o 2 řády nižší. Výluh v dusičnanu sodném neposkytuje tedy opravdový odraz dostupnosti kovů pro kořenový systém rostlin a půdním organismům a DGT technika se jeví jako lepší prediktor biodostupnosti kovů. Technika DGT byla aplikována také do vzorků půd neporušených, odebraných v lokalitách Veverská Bítýška a Ostrovačice. Z porovnání s aplikací DGT do suspenzí půd plynou pouze malé rozdíly mezi neporušenými a homogenizovanými půdami. Neporušená půda je nehomogenní a DGT jednotka vypovídá pouze o té části půdy, která je s ní v přímém kontaktu. Proto je pro charakterizaci větší půdní plochy a k odhadu množství biodostupných frakcí kovů v půdě možno doporučit postup s využitím suspenzí. Gelové techniky byly rovněž využity při studiu dějů probíhajících v sedimentech se zaměřením na různé specie rtuti a další vybrané kovy, které byly analyzovány v povrchové vodě, pórové vodě sedimentů a v sedimentech odebraných ze dvou vybraných míst řeky Dele v severní Francii. Tato řeka byla v průběhu minulého století znečišťována činností továrny Métaleurop věnující se zpracování kovových rud. Aplikace techniky DGT s využitím dvou různých specifických iontoměničů, Chelexu-100 a Duolitu GT-73, umožnila stanovení rtuti v pórové vodě sedimentů. Gelové techniky, DGT a DET, společně s technikou centrifugace umožnily také získat hloubkové profily obsahů Fe, Mn, Zn, Pb, Cr a Cd v pórové vodě sedimentů. Ze získaných výsledků nelze jednoznačně určit, které vzorkované místo je více kontaminované. Mezi oběma vzorkovanými místy byly pozorovány pouze malé rozdíly jak v obsazích jednotlivých forem rtuti, tak v obsazích ostatních kovů. Vzhledem ke zjištěným obsahům celkové rtuti v sedimentech patří řeka Dele mezi kontaminované řeky, z hlediska obsahu methylrtuti k mírně kontaminovaným. Korelace obsahů jednotlivých forem rtuti a sulfidů potvrzují, že obsah celkové rtuti a sulfidů v sedimentu jsou jedněmi z faktorů ovlivňujících uvolňování rtuti do pórové vody a kontrolujících procesy methylace a demethylace. Bioluminiscenčním testem s mikroorganismem Vibrio fischeri byla zjištěna pouze nízká toxicita suspenzí sedimentů. Výsledky disertační práce potvrdily možnost širokého využití gelových technik v oblasti environmentální analýzy.
|
|
|
Hydrodynamická separace sedimentu vodního toku
Sajner, Pavel ; Neterda, Zdeněk (oponent) ; Němec, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problémem zanášení vodních nádrží a rybníků nadbytečným množstvím sedimentů, které se do vodního systému dostávají erozí. Popisuje metody těžby rybničního bahna. Dále obsahuje měření odvodnitelnosti sedimentů na hydrocyklonech a návrh laboratorní hydrocyklonové a filtrační jednotky. V závěru je uveden návrh technologie strojního odvodnění sedimentů, které byly vytěženy pomocí mokré metody sacím bagrem. Při návrhu bylo použito numerické simulace proudění v hydrocyklonech pomocí programu CFX a odvodňovací technologie je simulována v programu CHEMCAD.
|
|
|
Zhodnocení vlivu aplikace vytěžených sedimentů z vodního díla Luhačovice na obsah rizikových prvků v orné půdě
Kratěnová, Pavla ; Komendová, Renata (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku spojenou s aplikací vytěžených sedimentů na ornou půdu a jejími dopady na kvalitu této půdy na základě konkrétního případu uložení sedimentu z vodního díla Luhačovice na přilehlé zemědělské plochy. Teoretická část této práce je zaměřena na charakteristiku a funkce půdy a sedimentů, rizikové prvky v nich obsažené, metody odběru vzorků, možnosti stanovení jednotlivých rizikových prvků a popis situace vzniklé nutností uložení sedimentů získaných při čištění Luhačovické přehrady. V experimentální části jsou popsány operace odběru vzorků, jejich úpravy a stanovení obsahu vybraných rizikových prvků (Cd, Cu, Hg, Ni, Pb) metodami atomové absorpční spektrometrie. Součástí práce je zhodnocení získaných výsledků a ověření správnosti rozhodnutí o uložení sedimentů na dotčené půdní bloky.
|
|
|
Hodnocení kalů a sedimentů pomocí testů ekotoxicity
Ondrová, Jana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Sedimenty a čistírenské kaly jsou jednou ze součástí životního prostředí. Kaly vznikají v čistírnách odpadních vod jako pevný zbytek po vyčištění vody, jsou tudíž antropogenního původu. Ačkoli sedimenty vznikají přirozenými procesy, k jejich vzniku z velké části člověk také přispívá. Sedimenty a kaly mohou být vzhledem ke svým vlastnostem a původu rezervoárem mnoha kontaminantů. V současné době je podporováno využití sedimentů a kalů například k rekultivacím nebo jako přirozeného hnojiva. Po aplikaci na půdu může z těchto matric dojít k uvolnění kontaminantů do prostředí. Proto je důležité zabývat se jejich případnými ekotoxickými účinky. Sedimenty a kaly byly ekotoxikologicky zhodnoceny prostřednictvím biotestů s vodným výluhem a biotestů v kontaktním uspořádání. Pro provedení biotestů s vodným výluhem byly použity organismy Daphnia magna, Thamnocephalus platyurus, Sinapis alba a Lemna minor. Biotesty v kontaktním uspořádání byly provedeny na organismech Heterocypris incongruens, Lactuca sativa a Eisenia fetida.
|
|
|
Monitoring of water and sediment contamination
Grajciariková, Eva ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
The diploma thesis is focused on the issue of the presence of POPs in the surface water and sediments. Monitored compounds were chosen from the group of polychlorinated biphenyls (PCBs) and polybrominated diphenyl ethers (PBDE). Samples were collected in selected localities in the Slovak and the Czech Republic. Selected analytes were extracted with hexane from the aqueous matrix. Analytes were isolated by the ultrasonic extraction using a solvent mixture of hexane-dichlormethane from the solid matrix and the resulting extract was cleaned up by the column chromatography filled with the florisil and the silica gel. Target compounds were analysed by GC/ECD finally. Obtained results show the level of contamination in selected localities in the Slovak and the Czech Republic.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení sedimentů
Dobešová, Zuzana ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Sedimenty tekoucích a stojatých vod mohou být rezervoárem celé řady kontaminantů, které se do akvatického ekosystému dostávají ať už v důsledku kontrolovaného vypouštění čištěných odpadních vod nebo různých úniků či havárií technologických zařízení. Takto mohou sedimenty ovlivňovat nejen akvatický ekosystém, ale v případě, že budou využity jako hnojivo nebo k rekultivacím, i systém terestrický. Z tohoto důvodu je důležité zabývat se jejich případnou ekotoxicitou. Sedimenty byly podrobeny ekotoxikologickým biotestům a posouzeny z hlediska případné ekotoxicity. Prostřednictvím testů fytotoxicity na terestrických rostlinách Hořčice bílá (Sinapis alba), Locika setá (Lactuca sativa) a Cibule bílá (Allium cepa) byly hodnoceny účinky vodných výluhů sedimentů na inhibici růstu kořene a stanovena hodnota IC 50. Z akvatických rostlin byl pro ekotoxikologické posouzení sedimentů a stanovení hodnot IC 50 vybrán okřehek menší (Lemna minor). Pro objektivnější posouzení ekotoxicity byly pro ekotoxikologické testování sedimentů vybrány i bezobratlé vodní organismy, a to žábronožka slanisková (Artemia salina) a Hrotnatka velká (Daphnia magna) a byla stanovena hodnota LC 50 nebo EC 50.
|
|
|
Stanovení alkylderivátů rtuti ve vodním ekosystému
Doležalová, Jana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřená na problematiku výskytu alkylderivátů rtuti ve vodních ekosystémech. První fází bude zpracování vyčerpávající literární rešerše zaměřené na problematiku osudu derivátů rtuti ve vodním ekosysystému a na anayltické metody využívané pro jejich stanovení. Část druhou bude představovat návrh optimálního analytického postupu pro stanovení alkylderivátů rtuti ve složkách vodního ekosystému se zohledněním vybavení laboratoří ÚCHTOŽP. V rámci třetí části pak budou odebrány a analyzovány reálné vzorky z vybraných vodních toků.
|
|
|
Residua sulfonamidů v sedimentech a kalech z čistíren odpadních vod
Chaloupková, Petra ; Lacina, Petr (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku sulfonamidových antibiotik v životním prostředí. Antibiotika se používají pro prevenci a léčbu infekčních onemocnění u lidí i zvířat. Po podání léčiv dochází k jejich průniku prostřednictvím moči a výkalů na čistírny odpadních vod, kde mohou přecházet do kalů nebo se mohou vyskytovat ve vyčištěné odpadní vodě. Mohou tedy vstupovat do jednotlivých složek životního prostředí (voda, sediment). V případě veterinární medicíny léčiva pronikají do životního prostředí přímo nebo prostřednictvím hnoje a mohou kontaminovat půdu a podzemní vodu. V rámci předložené práce byla vypracována a optimalizována metoda pro stanovení vybraných sulfonamidů v sedimentech a kalech z čistíren odpadních vod. Následně byla vypracovaná metoda použita pro stanovení vybraných analytů v reálných vzorcích sedimentu a kalu. Pro optimalizaci byly vybrány tři extrakční metody, a to zrychlená extrakce rozpouštědlem, mikrovlnná extrakce a extrakce ultrazvukem. Pro přečištění byla použita metoda SPE. Léčiva byla analyzována pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detektorem diodového pole.
|
host ::
RSS.