|
|
Faktory ovlivňující šíření buku lesního (Fagus sylvatica) na výsypce
Vobořilová, Veronika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Münzbergová, Zuzana (oponent)
Byl sledován vliv stávající vegetace, vzdálenosti od severního okraje výsypky, okusu zvěří, nerovnosti terénu a pH půdy na uchycení buku lesního (Fagus sylvatica) na Velké podkrušnohorské výsypce (50ř14'09 S, 12ř39'05 V). Semenáčky buku lesního ve vybraných plochách spontánní sukcese a rekultivovaných olšinách byly zmapovány pomocí GPS a u části z nich byla zaznamenána jejich poloha na terénních vlnách a pH půdy. Většina (183) semenáčků byla nalezena na sukcesních plochách, pouze 1 byl nalezen v olšině. GLM prokázala signifikantně větší výskyt semenáčků buku v sukcesních plochách než v olšinách (p = 0.0169) i negativní závislost na vzdálenosti od severní hranice výsypky (p < 0.0001). Na vlnitém terénu došlo k největšímu uchycení na severních svazích vln (46% semenáčků). V roce 2009 byly semenáčky buku vysázeny v čerstvé rekultivaci a sousední sukcesi, a to jednak do oplocenek a jednak mimo ně. Semenáčky rostly signifikantně lépe v sukcesi než v rekultivaci a lépe v oplocenkách. V roce 2010 byly vsázeny semenáčky do vzrostlé olšiny, na otevřenou plochu a do sukcese. Semenáčky rostly a přežívaly lépe v sukcesi nežli v olšině. Z výsledků je patrné dobré uchycení a přežívání semenáčků buku lesního v sukcesních plochách oproti rekultivovaným plochám. Množství semenáčků klesá od severu, kde výsypka...
|
|
|
Sukcese vegetace a vývoj půd na výsypkách po těžbě hnědého uhlí
Veselý, Martin ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Na 36 plochách hnědouhelných výsypek byla hodnocena diverzita rostlin a vybrané půdní parametry, které byly následně analyzovány a vyhodnoceny. Výsypky různého sukcesního stáří se nacházely ve východní části hnědouhelného regionu Mostecká pánev v severozápadních Čechách. Vybrané plochy byly rozděleny do skupin podle stáří a typu vegetace. Druhová diverzita rostlin se stářím sukcese vzrůstá a dosahuje vyšších hodnot na plochách spontánní sukcese. Na rekultivovaných plochách je o třetinu nižší a se stářím plochy klesá. Objemová hmotnost klesá během sukcese na všech typech ploch. Hodnota pH půdy se také se stářím sukcese snižuje a tento proces je rychlejší hlavně na plochách spontánní sukcese. Plochy starší lesní sukcese mají půdy velmi kyselé, zejména díky vlastnostem půdotvorného substrátu. Množství nadložního humusu a nadložní horizont během sukcese narůstá, ale první náznaky humusového horizontu se objevují až u starších ploch. Obsah půdního organického uhlíku během sukcesního vývoje trvale roste a plochy spontánních sukcesí dosahují vyšších hodnot hlavně díky vysokému obsahu fosilní organické hmoty v původním substrátu. Klíčová slova: sukcese vegetace, vývoj půd, rekultivace, hnědouhelné výsypky
|
|
|
Faktory ovlivnujici sukcesi v rekultivovanych lomech
Valoušková, Martina ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Lámání vápenců v chráněných krajinných oblastech je fenoménem dnešních dnů a zároveň obrovským problémem. Nároky na množství a kvalitu vápence neustále stoupají a tím i tlak na rozšiřování dobývacích prostorů, které se nachází v areálech s výrazným krajinným a kulturním bohatstvím. O to větším problémem je následné navrácení poškozeného území zpět do přírodních koloběhů, ze kterých bylo násilně vytrženo. Neznámou je, zda je lepší postupovat formou rekultivací či pozvolnou obnovou; ponecháním území svému vlastnímu osudu - spontánní sukcesi. V mé bakalářské práci se budu věnovat problematice spontánní sukcese v rekultivovaných lomech a faktorům, které ji ovlivňují. Je důležité zjistit, jakým způsobem se rostliny dokážou šířit na opuštěné, volné plochy po těžbě, kde budou primárními kolonizátory. Na lokalitě Čeřinka v Českém krasu již probíhá terénní výzkum, který má za úlohu zjistit, zda a do jaké míry jsou rostliny schopny se šířit z mateřské lokality. Výzkum by měl prokázat, jaké překážky jim v tom brání (např. půdní poměry, kompetice okolních druhů, vodní režim či disturbance) a jak by bylo možné toto šíření urychlit či zjednodušit. Výzkum se provádí pravidelným fytocenologickým snímkováním dvakrát za vegetační sezónu. Klíčová slova: spontánní sukcese, lomy, Český kras, těžba, rekultivace, faktory
|
|
|
Vliv pedologické charakteristiky stanoviště a způsobu rekultivace na vývoj biologického pokryvu výsypky Radovesice
Říhová, Jitka ; Řehoř, Michal (vedoucí práce) ; Tonika, Jaroslav (oponent)
Mostecká hnědouhelná pánev představuje významný zdroj surovin. Povrchová těžba mění celkový krajinný ráz a přetváří strukturu ekosystému. Rekultivační práce mají za cíl tyto dopady zmírňovat a snaží se postižené lokality obnovovat. Radovesická výsypka byla vnější výsypkou dolu Bílina. Nyní na ní probíhají re- kultivační práce - převážně lesnická a zemědělská rekultivace. V rámci bakalářské práce jsem uskutečnila pedologický a vegetační průzkum na plochách Radovesice I (lesnická rekultivace) a ploše Radovesice XVII A (sukcesní plocha). Dále jsem pozorovala souvislost vegetačního pokryvu s umístěním plochy a jejím zemino- vým substrátem. Na základě laboratorních rozborů odebraných vzorků jsem také zhodnotila stav antropogenních a sukcesních zemin. Závěrem shrnuji poznatky a výsledky průzkumu s námětem, jak posílit sukcesní děje. Klíčová slova Rekultivace, zemina, vegetace, Radovesice v
|
|
|
Populační dynamika obojživelníků a plazů Vlkovské pískovny
RŮŽIČKA, Jan
Teoretická část práce obsahuje shrnutí literatury zabývající se tématikou sukcese, těžby, vlivu člověka na biodiverzitu, rekultivacemi a ekologickými nároky plazů a obojživelníků. Praktická část obsahuje pozorování těchto dvou modelových skupin živočichů a následné vyhodnocení jejich stavů. Během tří let jsem provedl celkem 37 herpetologických pozorování, během nichž jsem zaznamenal výskyt osmi druhů plazů a obojživelníků na pěti předem vybraných lokalitách. Při pozorování plazů a obojživelníků jsem použil neinvazivní metody pozorování. Mezi nalezenými druhy byla ještěrka živorodá (507 jedinců), ještěrka obecná (583 jedinců), skokan zelený (976 jedinců), skokan skřehotavý (710 jedinců), skokan krátkonohý (1401 jedinců), čolek obecný (203 jedinců), užovka obojková (32 jedinců) a slepýš křehký (7 jedinců). Uvedené hodnoty v závorkách vyjadřují celkový počet nalezených jedinců za 3 sezóny. Druhově nejbohatší byla lokalita "Jezírka" (8 druhů), druhově nejchudší naopak lokalita "Přesyp" (2 druhy). Ve všech sledovaných letech se abundance dvou modelových skupin (skokani a ještěrky) statisticky významně lišila (skokani: Chí Kvadrát = 2764; s. v. = 4; p < 0,001, ještěrky: Chí Kvadrát = 119; s. v. = 4; p < 0,001. Skokani: Chí Kvadrát = 1573; s. v. = 4; p < 0,001, ještěrky: Chí Kvadrát = 43; s. v. = 4; p < 0,001. Skokani: Chí Kvadrát = 37; s. v. = 4; p < 0,001, ještěrky: Chí Kvadrát = 741; s. v. = 4; p < 0,001). Vlastní pozorování jsem prováděl během tří sezón. Ty se od sebe výrazně lišily svými klimatickými podmínkami. V sezóně 2013 výrazně ovlivnily jarní povodně abundanci plazů i obojživelníků. Sezóna 2014 proběhla bez výraznějších klimatických výkyvů a lze na ni tedy pro účely práce nahlížet jako na standard. Sezónu 2015 výrazně ovlivnily vysoké letní teploty a absence větších srážek během hlavních letních měsíců. Tento fakt ovlivnil hlavně populace obojživelníků.
|
|
|
Analýza procesu veřejné autobusové dopravy
Růčka, Josef ; Holubář, Oldřich (oponent) ; Fiala, Alois (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou procesu veřejné autobusové dopravy, se zaměřením na návrh subprocesu řízení reklamací. Obsahem práce je popis subprocesů hlavního procesu autobusové dopravy, analýza původního stavu subprocesu řízení reklamací a soubor doporučení a opatření, vedoucích ke zlepšení efektivnosti a vyhodnocování tohoto subprocesu.
|
|
|
Rekultivace území zasažených těžbou a jejich možné začlenění do projektu KPÚ
MATOUŠKOVÁ, Jana
Cílem této diplomové práce je podrobný popis řešené rekultivační činnosti na vybrané lokalitě Cep II po těžbě štěrkopísku. Součástí práce je i řešení majetkoprávních vztahů na daných pozemcích. Literární přehled nastiňuje obecně problematiku těžby a její vliv na krajinu a způsoby vypořádání se s těmito negativními vlivy. Kromě klasických způsobů rekultivací (zemědělská, lesnická, hydrická) je popsán způsob využívající přirozenou obnovu. Je zde také specifikována možnost začlenění vhodně zrekultivovaných pozemků do územního systému ekologické stability v rámci komplexní pozemkové úpravy.
|
|
|
Herpetofauna okolí Vlkovské pískovny
RŮŽIČKA, Jan
Průběh sukcese je nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím následné vlastnosti vytěžených lokalit. Sukcesi samotnou a její průběh ovlivňuje člověk svou činností nebo naopak nečinností. Například používáním různých typů rekultivací na daných plochách nebo ponecháním ploch ladem. Teoretická část práce obsahuje shrnutí literatury zabývající se tématikou sukcese, těžby, vlivu člověka na biodiverzitu, rekultivacemi a ekologickými nároky plazů a obojživelníků. Praktická část obsahuje pozorování těchto dvou modelových skupin živočichů a následné vyhodnocení jejich stavů. Během sedmi měsíců jsem provedl celkem 13 herpetologických pozorování, během nichž jsem zaznamenal výskyt sedmi druhů plazů a obojživelníků na pěti předem vybraných lokalitách. Při pozorování plazů a obojživelníků jsem použil neinvazivní metody pozorování. Mezi nalezenými druhy byla ještěrka živorodá, ještěrka obecná, skokan zelený, skokan skřehotavý, skokan krátkonohý, čolek obecný a užovka obojková. Druhově nejbohatší byla lokalita "Jezírka" (7 druhů), druhově nejchudší naopak lokalita "Přesyp" (2 druhy). Pomocí Chí kvadrát testu jsem vyvrátil nulovou hypotézu, že se jednotlivé lokality v abundanci studovaných skupin neliší (abundance skokanů, Chí Kvadrát = 2764; s. v. = 4; p < 0,001 a ještěrek, Chí Kvadrát = 119; s. v. = 4; p < 0,001).
|
|
|
Rekultivace území zasažených těžbou a jejich možné začlenění do projektu komplexní pozemkové úpravy
MATOUŠKOVÁ, Jana
Tato práce se zabývá problematikou obnovy krajiny devastovaného území po těžbě nerostných surovin, především vlivem způsobu těžby na rekultivace, jednotlivými způsoby rekultivací, specifikací rekultivací prováděných po těžbě štěrkopísku a možností začlenění rekultivovaných ploch do územně stabilních ekologických systémů prostřednictvím pozemkových úprav. Je zde zmíněn také alternativní způsob rekultivací, v současnosti často zmiňován ochránci přírody, a sice ekologický způsob obnovy spontánní (nebo řízenou) sukcesí či managementovými zásahy. Práce dále obsahuje popis Horusické pískovny a zhodnocení zde provedené rekultivace.
|
|
|
Vývoj a predikce krajinných změn třeboňských pískoven
PĚCHOTOVÁ, Kateřina
Tato práce přináší nové informace o vývoji pěti vybraných pískoven v CHKO Třeboňsko. Dále práce predikuje budoucí stav těchto pěti lokalit s různým podílem přirozené obnovy využité při rekultivaci. Výsledky jsou doplněny o porovnání povrchových teplot jednotlivých kategorií land coveru.
|
host ::
RSS.