|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Dvourozměrné řezné problémy
Rada, Miroslav ; Fábry, Jan (vedoucí práce) ; Jablonský, Josef (oponent)
Práce se v úvodu zabývá typologií řezných problémů a jejich vztahem k problémům balícím. Tyto problémy jsou roztříděny podle Wascher a kol. (2005) pomocí pěti základních kritérií do tzv. "upřesněných typů problémů", které představují dostatečně podrobné a prakticky použitelné členění řezných úloh. Z široké palety algoritmů pro řešení řezných úloh se práce zabývá vybranými zajímavými reprezentanty. Stručně je popsán algoritmus Viswanathan-Bagchi (1991) pro exaktní řešení omezených dvojrozměrných ortogonálních úloh dělení materiálu gilotinovými řezy, jenž umožňuje zpracovat širokou škálu různých typů dodatečných omezení úlohy. Hlavní část práce se zabývá heuristickými algoritmy pro řešení ortogonálních úloh neomezeného rozměru. Podrobně je popsán algoritmus Best-fit podle Burke a kol (2004). V práci jsou zavedeny dvě modifikace tohoto algoritmu, které ve 42 z 89 testovacích úloh umožnily vylepšit řešení oproti původní verzi algoritmu, přičemž pouze v 10 případech bylo dosažené řešení horší. Při implementaci algoritmu jsou též zavedeny nové, efektivnější datové struktury a postupy, které umožnily vyřešit testovací úlohu s cca 50 000 obdélníky zhruba za 2,5 vteřiny.
|
|
|
Shlukovací metody pro velké soubory dat
Vilikus, Ondřej ; Fialová, Hana (vedoucí práce) ; Húsek, Dušan (oponent)
S rostoucím množstvím shromažďovaných a ukládaných dat vzniká potřeba shlukovacích metod, které by se dokázaly vypořádat i s rozsáhlými datovými soubory. Proto se objevuje množství nových algoritmů, vycházejících jak ze statistických přístupů, tak i z oblasti strojového učení. Cílem této diplomové práce je stručně představit dostupné metody shlukové analýzy a zhodnotit jejich silné a slabé stránky při analýze velkých souborů. Obsahem teoretické části je shrnutí základních pojmů a principů, které jsou všem metodám společné, a popisu nejznámějších metod shlukové analýzy. Ten obsahuje stručné vysvětlení, na jakém principu fungují a jaké výhody nebo případné nedostatky můžeme při jejich použití očekávat. Praktická část práce je věnována vlastnímu testování osmi metod dostupných v komerčním (SPSS, S-PLUS, STATISTICA) nebo akademickém (Weka) softwaru. Pro testování jsou použity umělé soubory se specifickými charakteristikami, které jsem vygeneroval pomocí vlastního algoritmu. Ten je rozšířením Neyman-Scottova procesu a kromě sférických shluků generuje i shluky nepravidelných tvarů. Výsledky potvrzují očekávání vycházející z teoretických předpokladů. Přinášejí však možnost kvantifikace vlivu charakteru dat na vhodnost jednotlivých metod.
|
|
|
Toky v sítích
Tichá, Michaela ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Čížek, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá úlohou nalezení maximálního toku v síti. Skládá se z části teoretické a programové. V teoretické části se čtenář seznámí s dosud nalezenými algoritmy pro nalezení maximálního toku. V programové části je pak popsáno programové zpracování jednoho z algoritmů, které se nachází na přiloženém CD.
|
|
| |
|
|
Regionální aspekty makroekonomických ukazatelů
Chlad, Miloslav ; Hronová, Stanislava (vedoucí práce) ; Jílek, Jaroslav (oponent) ; Kuncová, Petra (oponent)
Regionální problematika ve statistice, zvláště pak regionální aspekty makroekonomických ukazatelů sehrávají v posledních deseti letech v Evropské unii stále významnější roli. Existuje mnoho důkazů, že se dnešní agenda EU bez těchto údajů neobejde. Vzhledem k uplatňovaným principům v rámci jednotlivých politik EU roste společenská poptávka po indikátorech, jenž odhalují jednak ?škodlivé? regionální disparity, ale též se snaží pomocí kauzálních analýz upozornit na jejich příčiny a současně vytvářet i předpoklady pro jejich snižování v zaostávajících regionech. V dosavadní praxi se bezesporu za nejdůležitější makroekonomický agregát využívaný pro regionální politiku považuje regionální hrubý domácí produkt (dále RHDP), který se v relativním vyjádření ve vztahu k počtu obyvatel v regionu stal dokonce i kriterialním hlediskem pro přerozdělování podstatné části společného rozpočtu EU. Problematika metodického vymezení RHDP a dalších makroekonomických agregátů na regionální úrovni, společně se zkoumáním možností respektive navržení algoritmů pro odhadnutí jejich výše v rámci České republiky, je stěžejním tématem této předkládané práce. Úvodní kapitola se zabývá rekapitulací existujících norem pro vymezení legislativního a vědního rámce pojmu region. Navíc je zde i zachycena iniciativa ČSÚ související s revizí ?Klasifikace územních jednotek ke statistickým účelům? (La Nomenclatrue des Unités Territoriales Statistiques ? dále NUTS), na které se autor významně podílel ve fázi přípravné i vlastního projednávání s odborníky EUROSTATU. V neposlední řadě jsou v této části uvedeny základní statistické charakteristiky regionů České republiky. Druhá kapitola se zabývá ve zkoncentrované podobě regionální politikou, která v rozhodující míře vytváří rámce potřeby regionálně strukturovaných makroekonomických indikátorů. Třetí kapitola představuje problematiku národního účetnictví ? jeho smysl, cíl, aplikované metody při odhadování makroekonomických agregátů na národní úrovni. Tato kapitola též tvoří koncepční rámec pro regionální účty, kterými se zabývá závěrečná kapitola této práce, která tvoří jádro výzkumu problematiky regionálních aspektů makroekonomických ukazatelů. Tato část práce se zabývá kromě jiného úkoly vyplývající pro statistiku z regionální politiky Společenství, vývojem agendy regionálních účtů a jejího zaměření v podmínkách ČSÚ, aplikovanými algoritmy pro odhadování makroekonomických agregátů za regiony a jejich uplatnění, statistickým metadatovým systémem a v neposlední řadě i kvalitou makro-ekonomických ukazatelů na regionální úrovni.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.