|
|
Trest domácího vězení, jeho výkon a kontrola
Fialková, Jana ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Trest domácího vězení, jeho výkon a kontrola Nový trestní zákoník zavedl do českého právního řádu nový trest domácího vězení. Opětovné začlenění tohoto institutu do našeho právního řádu, představuje reakci na situaci ve společnosti - na tzv. krizi nepodmíněného trestu odnětí svobody. Mezi důvody zavedení tohoto trestu patří, např. snaha odlehčit přeplněným věznicím, ušetřit nemalé finanční prostředky a v neposlední řadě zachování pozitivních rodinných a pracovních vazeb odsouzeného. Domácí vězení patří mezi alternativní tresty, tj. všechny tresty nespojené s odnětím svobody, kterými je však dosaženo účelu trestu stejně jako při uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. Domácí vězení představuje nejpřísnější alternativní trest, což vyplývá z jeho zařazení v ustanovení § 52 trestního zákoníku hned za trest odnětí svobody. Domácí vězení se vyskytuje ve dvou základních variantách, a to v programech ,,Back- end" a ,,Front-end". Dále můžeme rozlišit, zda se jedná o domácí vězení spojené s elektronickým dohledem či nikoliv. V době od 1. 7. 2012 do 30. 11. 2012 proběhl v České republice "Experiment elektronický monitoring odsouzených", jehož výsledky svědčí jednoznačně pro jeho zavedení do praxe. Doposud se zde totiž aplikuje domácí vězení bez elektronického dohledu. Trest domácího vězení lze uložit samostatně...
|
|
|
Trest domácího vězení, jeho výkon a kontrola
Sommer, Ivo ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Trest domácího vězení, jeho výkon a kontrolaTrest domácího vězení, jeho výkon a kontrolaTrest domácího vězení, jeho výkon a kontrolaTrest domácího vězení, jeho výkon a kontrola Domácí vězení je jedním z nových typů trestů zavedených novým trestním zákoníkem, který se stal účinným v roce 2010. Tato diplomová práce by měla poskytnout stručný pohled na ukládání, výkon a kontrolu trestu domácího vězení v České republice. Domácí vězení je druhem trestu kdy pachatel odpykává svůj trest doma místo ve věznici. Ten pak musí zůstat doma v noci od 22.00 do 5.00 hodin nebo v čase určeném soudem a po celý víkend a dny pracovního klidu. To znamená, že odsouzená osoba je schopná vykonávat svoji práci nebo studium a starat se o svou rodinu. Dalším důvodem pro zavedení trestu domácího vězení je, že odsouzený není ovlivněn vězeňským prostředím, které jeho návrat do společnosti ztěžuje nebo přímo znemožňuje. Velmi důležitá je také finanční stránka trestu, protože v porovnání s uvězněním je domácí vězení schopno ušetřit více než 2/3 nákladů. Soud může uložit domácí vězení tehdy, když je trestný čin možno postihnout trestem odnětí svobody v délce trvání do 5 let. Je vyžadován výslovný souhlas odsouzeného s ukládaným trestem domácího vězení a dalšími jeho podmínkami. Probační a mediační služba hraje důležitou roli ve výběru...
|
|
|
Alternativní tresty
Lichnovský, Vladimír ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Rigorózní práce je rozčleněna do devíti kapitol, v jejichž rámci je mapována struktura alternativních trestů, které jsou aktuálně obsaženy v českém trestním právu. Počátek příspěvku je spjat se zpracováním východiska této práce, spočívajícím v objasnění samotného pojmu a účelu trestu. Následuje nastínění koncepce restorativní justice, která představuje myšlenkový základ pro oblast alternativ k trestu odnětí svobody, neboť s sebou přináší významné výhody pramenící z odlišného náhledu na samotnou podstatu trestného činu, přičemž důležitou roli při prosazování principů restorativní justice hraje Probační a mediační služba, kdy je rozvedena konkrétní náplň práce úředníků v rámci probace a mediace a změny, k nimž došlo s účinností nového trestního zákoníku. Další části jsou věnovány jednak historickému vývoji alternativních trestů na našem území v období od přijetí Všeobecného zákoníku o zločinech a trestech Josefa II. až po současný trestní zákoník a dále působení mezinárodních subjektů na rozvoj popisované oblasti trestního práva, konkrétně vlivu Organizace spojených národů, Rady Evropy a částečně i Evropské unie. Na závěr je provedeno srovnání právních úprav alternativních trestů obsažených ve slovenském a v českém trestním právu, se zdůrazněním vzájemných rozdílů, kdy některé z nich mohou sloužit de...
|
|
|
Trest domácího vězení, jeho výkon a kontrola
Matějková, Martina ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat právní problematiku trestu domácího vězení. Autorka se ve své práci zabývá jeho významem pro restorativní justici, postavením mezi alternativními tresty k trestu odnětí svobody a právní úpravou v České republice. Dále se zaměřuje na historii domácího vězení, zkušenosti ze zahraničí, a výhody a nevýhody tohoto trestu. Část práce je věnována Probační a mediační službě a Elektronickému monitorování.
|
|
|
Trest domácího vězení, jeho výkon a kontrola
Budinská, Jana ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozborem nového alternativního trestu - domácího vězení, který byl do české právní úpravy začleněn novým trestním zákoníkem s účinností od 1. ledna 2010. První kapitola seznamuje čtenáře s pojmem trestu a s konceptem tzv. restorativní justice, který tvoří ideový základ alternativního trestání. Vymezen je též pojem a účel alternativních trestů obecně. Druhá kapitola poskytuje náhled do historie trestu domácího vězení včetně počátků elektronického monitorování. Těžiště diplomové práce spočívá v kapitolách třetí až páté, kde je analyzována hmotněprávní a procesní úprava trestu domácího vězení a jeho výkonu včetně jejích nedostatků a návrhů de lege ferenda. Šestá kapitola popisuje průběh kontroly výkonu trestu domácího vězení zajišťované v současné době Probační a mediační službou a systémy elektronického monitoringu užívané v zahraničí. V závěrečné kapitole představuje autorka zkušenosti vybraných evropských zemí s trestem domácího vězení a zejména se zaváděním elektronického monitoringu, které by mohly být pro Českou republiku zdrojem inspirace.
|
|
|
Trest domácího vězení, jeho výkon a kontrola
Grenar, Tomáš ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je přiblížit trest domácího vězení jako jednu z alternativ nepodmíněného trestu domácího vězení a zmapovat přínos tohoto trestu pro české trestní právo. Práce nabízí stručný pohled do historie trestu. Jádrem této práce je rozbor stávající hmotněprávní a procesněprávní úpravy a podmínek ukládání tohoto trestu a jeho výkonu. Prostor je zde věnován též Probační a mediační službě, jelikož při ukládání a kontrole výkonu trestu hraje významnou úlohu. Autor se taktéž zaměřuje na srovnání výhod a nevýhod trestu domácího vězení a též se snaží o porovnání obou možných modelů kontroly výkonu trestu. Jedna kapitola je věnována pohledu do zahraničních právních úprav.
|
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Kasalová, Petra ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Diplomová práce pojednává o alternativách nepodmín ného trestu odn tí svobody, zejména pak o alternativních trestech. Jejím cílem je zam it se na výhody a nevýhody alternativních trest , popsat východiska alternativního trestání a p iblí it vybrané alternativní tresty v aplika ní praxi. První ást práce je úvodní. Definuje základní pojmy a instituty, které se vztahují k tématu. Druhá ást je zam ena na konkrétní alternativní tresty, podmínky jejich ukládání a jejich výkon. Práce je roz len na do esti kapitol. První kapitola se zabývá pojmem trest . V jednotlivých podkapitolách je definován ú el trestu, stru n vysv tleny rozdíly mezi absolutní a relativní teorií trestu a shrnuty základní zásady ukládání trest , které se samoz ejm uplatní i u trest alternativních. Druhá kapitola se v nuje východisk m alternativního trestání a výhodám alternativních trest v porovnání s nepodmín ným trestem odn tí svobody. Jako související instituty jsou popsány koncept restorativní justice a podstata probace a mediace. T etí kapitola a kapitoly následující se v nují úst ednímu tématu práce alternativním trest m. Na úvod je v t etí kapitole stru n popsán historický vývoj alternativních trest . Pro p iblí ení zastoupení alternativních trest v aplika ní praxi soud uvádí tato kapitola také statistické srovnání aplikace...
|
|
|
Alternativní tresty odnětí svobody a jejich komparace v rámci Evropské unie
Soukupová, Zlata ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Hlavním záměrem mé diplomové práce bylo vypracovat rozbor platné právní úpravy alternativních trestů odnětí svobody, jejich možností a limitů, komparace s dalšími zeměmi Evropské unie a návrhy de lege ferenda, které by mohly být jakýmsi kompasem či odhadem budoucích změn této úpravy a jejího vývoje. Problematikou minimálně posledních dvou až tří dekád je nezpochybnitelný fakt globálního, kontinuálního nárůstu počtu uvězněných osob, přeplněnosti věznic a přetížení justičních aparátů. Krescentní kriminalita a nové formy zločinnosti (především hospodářské) zasáhly Českou republiku jako bývalou socialistickou zemi v dobách porevolučních velmi asertivně. Výsledky studií i jazyky odborníků varují před laxním přístupem v podobě zvýšeného ukládání nepodmíněného trestu odnětí svobody a zpřísňováni trestní politiky. Hovoří se též o krizi nepodmíněného trestu odnětí svobody. Je nepochybné, že nepodmíněný trest odnětí svobody má své benefity, kupříkladu je jím bez pochyb naplněn generální preventivní účinek, dle mého soudu však má být ponechán především pachatelům závažnější trestné činnosti a recidivnímu chování:,,nesit summum malum dolor, malum certa est." Namísto intramurálního vězeňského prostředí s významnou sociálně-deviantní subkulturou shledávám velký potenciál v alternativních trestech odnětí svobody, jež jsou...
|
|
|
Alternativní tresty
Hrbková, Miluše ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Název mé práce je "Alternativní tresty" v českém trestním právu. Vybrala jsem si toto téma, neboť používání alternativních forem trestů spolu s tradičními tresty je v našem právním řádu velmi aktuální otázkou posledních desetiletí. Kriminalita neustále vzrůstá, proto je třeba na tento stav adekvátně reagovat. Hlavním cílem mé práce je analyzovat a objasnit všechny formy alternativních trestů. Tyto alternativní tresty přinášejí mnoho výhod pro odsouzené v porovnání s jinými tradiční tresty. Odsouzení nemusí vykonávat tresty ve věznicích, ale mohou zůstat na svobodě, kde nejsou vystaveni kriminálnímu prostředí, a mohou si taktéž zachovat rodinné svazky, sociální kontakty, profesní uplatnění a podobně. Stát na těchto druzích trestu profituje tím, že ušetří nemalé finanční prostředky spojené s provozem věznic a s dalšími náklady souvisejícími s výkonem nepodmíněného trestu. Úkolem této práce je rozebrat jednotlivé druhy alternativních trestů, ukládaných dospělým pachatelům, z pohledu platné hmotně-právní úpravy, se zaměřením na podmíněné odsouzení, trest domácího vězení, trest obecně prospěšných prací a peněžitý trest, a to i z hlediska soudní praxe. Svou diplomovou práci jsem rozdělila do osmi kapitol. V první kapitole se zabývám pojmem a účelem trestu, teorií trestání a významem pojmu restorativní justice....
|
|
|
Implementace institutu domácího vězení v české justici
Čáp, Peter ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Diblíková, Simona (oponent)
Předložená diplomová práce pojednává hlavní rysy dosavadní podoby implementace institutu domácího vězení v ČR. Návazně navrhuje možná východiska s ohledem na další (zdárné) pokračování implementačního procesu. V teoretické rovině jsou zohledněny přístupy trestního práva, kriminologie, penologie, sociologie a veřejné politiky. V rámci výzkumného šetření byl dán prostor bezprostředně zúčastněným aktérům - soudcům, státním zástupcům, probačním úředníkům, úředníkům MSp ČR, advokátům, watchdogovým uskupením a expertům z oblasti trestního práva z akademického prostředí. Institut (trest) domácího vězení vstoupil do platné právní úpravy dnem 1.1.2010 v souvislosti s derogací původního Zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona a jeho nahrazením novým Zákonem č. 40/2009 Sb., trestním zákoníkem. V rámci nového trestního zákoníku došlo k přesunu důrazu z materiálního na formální pojetí trestnosti jednání. Prostřednictvím analýzy klíčových aktérů předmětné policy, identifikace možných cílů, nastínění variantních řešení problému je následně formulována varianta optimální. Prizmatem této varianty jsou následně reflektovány i možnosti evaluace a monitoringu. Zvláštní pozornost je věnována identifikaci zásadních rizik a problémů, které v procesu implementace již vyvstaly nebo je lze reálně očekávat.
|
host ::
RSS.