|
|
Obchodování s povolenkami CO2
VROBEL, Radim
V diplomové práci na téma Obchodování s povolenkami CO2 se zaměřuji na problematiku vypouštění oxidu uhličitého v evropském kontextu a jeho omezování prostřednictvím systému obchodovatelných povolenek s CO2 - EU ETS. Zaměřuji se na první dvě obchodovací období systému EU ETS z pohledu alokovaného množství povolenek, vývoje cen a množství zobchodovaných povolenek v těchto dvou obdobích ve vybraných státech EU a ČR. Cílem práce je zjistit jak funguje systém obchodovatelných povolenek CO2 u vybraných zemí EU a ČR v souvislosti plněním závazků snižování emisí CO2 přijatých na základě Kjótského protokolu. Porovnávám situaci v České republice s vybranými státy Evropské unie ve vybraných ukazatelích měrných emisí i obchodování s povolenkami CO2. Práce se snaží zjistit, do jaké míry systém ETS napomáhá v jednotlivých zemích zlepšovat situaci v absolutní produkci CO2. První kapitola seznamuje s problematikou klimatických změn. Vysvětluje, co jsou to skleníkové plyny, skleníkový efekt a jak tento efekt funguje. Seznamuje čtenáře s jedním skleníkovým plynem a tím je oxid uhličitý. Poté je vysvětleno, jak probíhají klimatické změny a je popsána taktéž klimatická historie Země, která je nezbytná k bližšímu pochopení problematiky. Dále jsou uvedeny mezinárodní organizace, které se zabývají ochranou klimatu a mají mezinárodní vliv. Druhá kapitola je zaměřena na způsoby řešení klimatických změn. Větší pozornost je věnována obchodování s emisemi oxidu uhličitého, je vysvětleno fungování evropského systému EU ETS, jeho vývoj a celosvětový vliv na produkci a snižování CO2. Kapitola si všímá i závazků, které se přislíbily v Kjótském protokolu. Blíže je specifikována pozice České republiky v této úmluvě. V třetí kapitole porovnávám vybrané státy Evropské unie, které jsou největšími unijními emitenty oxidu uhličitého. Státy srovnávám nejdříve z hlediska jejich závazků snižování CO2 a plnění těchto závazků. Ukazuje se, že velká část států EU plní své závazky jen z části a některé státy je neplní vůbec. U některých vybraných států dochází dokonce k absolutnímu nárůstu těchto emisí. Produkci emisí CO2 vyjadřuji pro srovnání vybraných států v různých ukazatelích jako je produkce CO2 na jednotku HDP, CO2 na jednoho obyvatele nebo CO2 na ha lesa. Ukazuje se, že ne všechny státy mají vyrovnané své měrné emise, jež jsou důležité pro trvale udržitelný rozvoj v daném státě. Poslední část práce porovnává vybrané státy z pohledu alokovaných povolenek v prvním a druhém obchodovacím období ETS a popisuje vývoj obou období. Je provedeno hodnocení zatím jediného ukončeného obchodovacího období, jeho efektivita a objem obchodů v každém roce daného období. V poslední řadě je proveden podrobný rozbor vývoje cen povolenek především v prvním období ETS.
|
|
|
Naplňování cílů Kjótského protokolu zeměmi BRIC
Leimerová, Magdalena ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Dopad klimatických změn patří k nejvíce diskutovaným tématům posledních desetiletí. Právě jim se snaží předejít Kjótský protokol, jenž jako první mezinárodní právní dokument obsahuje přesně kvantifikované závazky na snížení emisí šesti skleníkových plynů. Tato práce se zaměřuje na státy BRIC, jakožto skupinu patřící k největším emitentům skleníkových plynů. Práce čtenáři předkládá přehled formování mezinárodních environmentálních politik, představuje Kjótský protokol a poskytuje podrobnou analýzu naplňování jeho cílů zeměmi BRIC.
|
|
|
Klimatické změny a jejich vliv na pojišťovnictví
Landa, Josef ; Daňhel, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kiovský, Tomáš (oponent)
Změna klimatu je dle většiny vědců nespornou skutečností, avšak stále nebylo s dostatečnou přesností zjištěno, jakou měrou jsou změny ovlivněny antropogenní činností a jak přírodními cykly. Svoji významnou roli ve změně klimatu hrají skleníkové plyny. Jejich hromaděním v atmosféře dochází k mnoha negativním efektům. Jedním z nich může být globální oteplování. Ve snaze snížit emise skleníkových plynů se konala celá řada konferencí, při kterých bylo hledáno řešení pro postupné snižování skleníkových plynů. Podle předních vědců bude mít změna klimatu za následek nejspíše intenzivnější přírodní katastrofy. Především má přibývat tropických cyklón, intenzivnějších such nebo docházet ke změnám rozložení dešťových srážek. Budoucí projekce jsou ale zatím velice nejisté, modely vytvořené různými nadvládními organizacemi se zatím na budoucích důsledcích s jistotou neshodují. Zvýšený počet přírodních katastrof je však již nyní znatelný, jak z hlediska pojištěných škod, ekonomických ztrát tak počtu událostí. Tento trend může být způsoben jak zvyšováním pojištěnosti, zvyšováním koncentrace ekonomických hodnot, tak zvyšující se migrací do ohrožených oblastí. Svoji roli zde může hrát však také změna klimatu, která mění přírodní podmínky a tím vystavuje oblasti dosud neobvyklým okolnostem a může zvyšovat rizikovost oblasti. Pojišťovnictví se proto musí intenzivně zabývat budoucími změnami pro zajištění své ekonomické stability. Zvyšující se pojistné plnění vystavuje pojišťovny většímu riziku nedostatečné kapitálové vybavenosti. Z tohoto důvodu jsou hledány způsoby pro ještě větší diverzifikaci rizika nežli doposud. Spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem je jedním z nich a je životaschopným řešením při rizicích soukromým sektorem téměř nepojistitelných. Z důvodu rizikové averze pojišťovacích institucí jsou hledána řešení pro zmírnění dopadů katastrof. Alternativní přenos rizika na kapitálové trhy je jedním z nich. Investoři v zájmu diverzifikace svého portfolia a atraktivní výnosnosti mohou participovat na vývoji přírodních katastrof pomocí katastrofických dluhopisů a jiných nástrojů. Při velkém množství katastrof investoři neobdrží kupónovou platbu, je jim snížena, či neobdrží ani jmenovitou hodnotu dluhopisu. Tím je negativní dopad přírodní katastrofy rozložen mezi více subjektů, je sníženo riziko krachu jednotlivých účastníků a zvyšuje se pravděpodobnost vypořádání všech vzniklých škod
|
|
|
Analýza poptávky po pitné vodě v závislosti na úrovni teploty a srážek
Malý, Vítězslav ; Slavíková, Lenka (vedoucí práce) ; Petŕužela, Lubomír (oponent)
Poptávka po pitné vodě je velmi specifickou veličinou ovlivněnou celou řadou faktorů. Cílem diplomové práce je vysvětlit jaký má vliv faktor klimatických podmínek na celkový charakter poptávky. Z predikcí klimatické změny vyplývá, že v podmínkách ČR lze očekávat změny srážkových úhrnů během ročních obdobích, nárůst průměrných teplot a změnu ve variabilitě a intenzitě extrémních událostí. Analýza se proto zaměřuje na objasnění vlivu úrovně teploty prostředí a srážek na odběry vody z veřejných zdrojů ve vytipované lokalitě. K provedení analýzy byly využity denní data o odběru vody z veřejného vodovodu za jednotlivá spotřebiště a dále pak denní hydrometeorologická data o úrovni průměrné denní teploty ovzduší a denním úhrnu srážek.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vegetace teplovodů a uplatnění invazních druhů
SVĚTLÍKOVÁ, Petra
Klimatické změny a rostlinné invaze jsou fenomény ovlivňující strukturu vegetace i její fungování. Tato studie porovnává vegetaci teplovodů s okolní vegetací a zkoumá přežívání teplomilných druhů v oblasti nad teplovody. Stručně jsou také diskutovány reakce rostlin na globální oteplování zahrnující možné invazní chování cizích druhů.
|
|
| |
|
|
Změna klimatu a inženýrská opatření v rámci celé planety
Kos, Z. ; Košková, Romana
Všechny dosavadní zásadní rozbory klimatu ukazují na jeho změnu. Produkce skleníkových plynů lidskou společností povede ke globálnímu oteplování. Politická jednání ohledně změny klimatu zatím ústí pouze k požadavkům na regulaci skleníkových plynů. Samotné akce jako Kjótský protokol však nezabrání dalšímu zvyšování koncentrace skleníkových plynů a dalšímu globálnímu oteplování. Metody inženýrských opatření v rámci celé planety - geoengineering - jsou oproti tomu schopny inženýrskými postupy snižovat globální teplotu.
|
|
|
Klimatická změna a transpirace rostlin
Šír, Miloslav ; Tesař, Miroslav ; Lichner, Ľ. ; Syrovátka, O.
The article shows how the plant transpiration cools the boundary level of the atmosphere. In a summer day, when the heat input is 5 to 6 kWh/m2 per day, in the mountainous and submontane areas of the Czech Republic (600 to 1400 m a.s.l.) the plant transpiration decreases: (1) maximum temperature of plant cover from 47 to 25 degrees C, (2) maximum temperature of boundary level of the atmos-phere from 29 to 21 degrees C, (3) maximum temperature of the soil in the depth of 15 cm from 15 to 8 degrees C. The cooling caused by plant transpiration substantially af-fects the energy balance of the land surface. Insufficient transpiration caused an increment of thermal energy of about 23
|
host ::
RSS.