|
|
Transkulturní odlišnosti v péči o dětského pacienta
KOBZOVÁ, Andrea
Zvýšený tok migrace s sebou nese prolínání kultur. Zdravotnický personál se bude s jedinci jednotlivých kultur setkávat stále častěji. Proto je třeba zvolit vhodný přístup a poskytovat kulturně kompetentní ošetřovatelskou péči. Cílem diplomové práce bylo zmapovat transkulturní rozdíly v péči o dětského pacienta a zmapovat s jakými minoritními skupinami se nejčastěji setkávají sestry pracující na dětských odděleních. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a pro jejich zjištění se realizovalo třífázové výzkumné šetření, konkrétně kvalitativní šetření doplněné o kvantitativní metodu ankety. První fázi představovala pilotní anketa za pomocí techniky snowball sampling. V druhé fázi výzkumného šetření byly provedeny polostrukturované rozhovory se sestrami. Polostrukturované rozhovory s rodiči představují třetí fázi výzkumného šetření. Na základě výzkumného šetření lze říci, že se sestry nejčastěji setkávají s romskou a vietnamskou minoritou. Dále s pacienty z Ukrajiny, Ruska, Německa, Polska, s muslimy nebo Svědky Jehovovými. Nejčastější problémy, jež řeší, jsou: jazyk, strava, kulturní zvyky, komunikace, spolupráce. Specifika jednotlivých minorit, jež byly zjištěny od sester i rodičů představovaly odlišnosti ve stravování, denním režimu, odlišnosti v chování, komunikaci, spolehlivosti v dodržování stanovených pravidel nebo plnění následné péče po propuštění z nemocnice. Další specifika jsou vázána na rituály a tradice při porodu či umírání, slavení svátků nebo dodržování půstu a s tím související i duchovní potřeby. Také byly zmiňovány tradice týkající se odmítání zdravotnických výkonů nebo naopak jejich vyžádání. Výsledky práce byly prezentovány na 13. Studentské konferenci v Pardubicích a následně budou publikovány v odborném tisku.
|
|
|
Pertuse v dětském věku - role dětské sestry v prevenci a léčbě
DOUBKOVÁ, Pavlína
Abstrakt Cíl práce: Cílem předkládané výzkumné studie je určit nejčastější příčiny pertuse v dětském věku. Popsat možnosti prevence pertuse u dětí z pohledu dětských sester. Dalším cílem je popsat specifika ošetřovatelské péče o děti s pertusí a vyhodnotit znalosti rodičů v oblasti prevence, léčby a ošetřovatelské péče o děti s pertusí. V souvislosti s těmito cíli bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Způsob dosažení cíle: Pro dosažení cílů práce byla zvolena kvalitativní výzkumná metoda, která byla realizována prostřednictvím hloubkových rozhovorů. Na základě stanovených výzkumných otázek byly vytvořeny jednotlivé kategorie, aby bylo možno získat odpovědi na jednotlivé výzkumné otázky. Pro výběr komunikačních partnerů byla zvolena metoda záměrného výběru. Výzkumné šetření probíhalo v Nemocnici Jihlava na dětském oddělení. Anonymního dotazování se zúčastnilo celkem 20 komunikačních partnerek, všechny mají vzdělání v oboru dětská sestra a vykonávaly ošetřovatelskou péči o dítě s onemocněním pertuse. Hloubkové rozhovory s rodiči byly realizovány v ordinacích praktických lékařek pro děti a dorost. S anonymním dotazováním souhlasilo 7 rodičů, jejichž děti prodělaly onemocnění pertuse. Vědecké přínosy práce: Výzkumná studie se zabývá aktuální problematikou pertuse jakožto opomíjenou infekcí. Vědecké výsledky výzkumného šetření jsou určeny jak pro laickou, tak pro odbornou veřejnost. Výzkumná studie představuje komplexní a ucelený přehled léčebně ošetřovatelské péče o děti s pertusí. Uplatnění najde jak v primárně preventivní, tak lůžkové péči. Součástí vědecké práce je aplikace do praxe. Získané poznatky a závěry: Onemocněním pertuse jsou nejvíce ohroženi novorozenci a kojenci, pro které představují značné riziko nákazy právě jejich rodiče, aniž si to oni sami uvědomují. Jedním z hlavních preventivních opatření je očkování nejen dětí, ale i rodičů a nejbližších příbuzných, kteří přijdou s novorozencem do blízkého kontaktu. Rodiče mnohdy nejsou informováni o očkování dospělých v rámci prevence onemocnění dítěte. Ošetřovatelská péče o dítě s onemocněním pertuse má svá specifika v tom, že se jedná o vysoce infekční onemocnění a může ohrozit život dítěte.
|
|
|
Domácí návštěvní služba jako náplň práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost
KNEIFLOVÁ, Andrea
Abstrakt Pediatrie a neonatologie prošla velkými změnami. Došlo k velkému pokroku v chápání dětských nemocí, jejich ošetřování a celkovému přístupu k dětem. V dnešní době dokážou zachránit i děti předčasně narozené již od 24. týdne. Vzrostla i úroveň chirurgie, kdy dokážou řešit různé vady, které byly dříve neslučitelné se životem. V této práci jsem se zmínila o komunitní a domácí péči, jaký je mezi nimi rozdíl a jaké mají cíle. Zde hraje roli primární péče. Lékař poskytuje péči jak zdravým dětem tak nemocným, sleduje jejich psychomotorický vývoj a vývoj řeči. Součástí je i očkování jako prevence infekčních nemocí. Sestra s lékařem tvoří dobrý tým, kdy vytváří pohodové prostředí, aby se děti a rodiče cítily bezpečně a mohla probíhat dobrá spolupráce mezi zdravotnickým personálem, dětmi a rodiči. Je důležité znát specifika vývojových období dětí a tím přizpůsobit přístup a jednání s dětmi. Sestra si všímá změn a tím se dá předejít různým vývojovým vadám. Nejen v nemocnici ale i v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost je třeba znát základní potřeby dítěte a jejich uspokojování. Jsou to nejen potřeby fyzické tak i psychické. Pokud u dětí nedochází k uspokojování těchto potřeb, může dojít k ovlivnění jejich vývoje. Náplní sestry v ordinaci je navázat kontakt s dětmi a jejich rodiči. Zjistit maximum informací o dítěti, rodině a prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Sestra by měla zvládat jak ošetřovatelskou péči, tak asistenci lékaři, administrativu, vést dokumentaci, tak i udržet chod ordinace po stránce materiální tak i provozní. Měla by mít cit pro úpravu prostředí. Důležitá je správná komunikace s dětským pacientem, ale i s jeho rodiči. Sestra by měla být profesionální. I v ordinaci u praktického lékaře pro děti a dorost se uplatňuje ošetřovatelský proces. Získávání informací, určování cílů, naplánování ošetřovatelské péče a následné zhodnocení. U dětí jsou nejzákladnější potřeby výživa, vylučování a výměna, aktivita a spánek, bezpečí a ochrana, komfort a bolest, růst a vývoj. Ošetřovatelský proces sestra uplatňuje i v rámci návštěvní služby v rodině. Vznik návštěvní služby prošel vývojem, kdy začínaly nejprve spolky, které pečovaly o děti a staré nemocné lidi. V současné době je návštěvní služba sestrou plně hrazena pojišťovnami. Cíle práce Cílem této práce bylo zjistit, zda se provádí návštěvní služba a v jakém rozsahu, zda matky ví o této službě, jaký je zájem ze stran matek a o jakou péči mají matky zájem. Byly zvoleny otázky: Jaké důvody vedou sestry k návštěvě v domácím prostředí? Proč matky využívají návštěvní službu dětských sester? Výsledky Rozhovory byly přepsány a podrobeny analýze, metodou otevřeného kódování pomocí tužka a papír. Byly dva výzkumné vzorky a to sestry a matky. U sester vzniklo pět kategorií a to Důvody provádění návštěvní služby, Kladné názory na návštěvní službu, Záporný názor na návštěvní službu, Přínos návštěvní služby sestře a Provádění ošetřovatelské péče sestrou v domácím prostředí. U matek vznikly tři kategorie a to: Představa o návštěvní službě z pohledu matky, O co mají matky zájem a Přínos návštěvní služby matce. Ke každé kategorii byly přiřazeny podkategorie ke kterým jsou přiřazeny kódy, na kterých se nejčastěji shodovaly. Vše je zaznamenáno v přehledných schématech vyjmenovaných kategorií. Závěr Z výzkumu vyplívá, že sestry, které byly podrobeny výzkumu, tak ne všechny návštěvní službu provádí z důvodu velkého rozsahu obvodu, používání přístrojů a administrativy. Ty které ji provádí jsou z malého města nebo obce. Všechny sestry se shodují, že v této službě vidí přínos pro jejich práci v ambulantní péči. Matky, které byly podrobeny výzkumu, zda službu využívají, tak některé o této službě nevěděly a ani jim nebyla nabídnuta a některé ji využily a byly za to rády. Vzhledem ke zjištěným výsledkům navrhuji publikovat výsledky v odborném časopise Pediatrie pro praxi.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o novorozence s novorozeneckou žloutenkou
KUCHAŘOVÁ, Petra
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o novorozence s novorozeneckou žloutenkou. Vzhledem k zaměření práce je v teoretické části popsán novorozenec, bilirubin, novorozenecká žloutenka, její diagnostika, léčba, ošetřovatelská péče během hospitalizace novorozence a ošetřovatelská péče po propuštění do domácí péče. Výzkum probíhal s dětskými sestrami či porodními asistentkami na novorozeneckém oddělení v průběhu měsíce března a dubna 2018. K provedení výzkumné části byla použita kvalitativní metoda. Sběr dat byl uskutečněn prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Polostrukturované rozhovory byly uskutečněny po předchozí domluvě a se souhlasem hlavních sester. Rozhovor obsahoval 12 otevřených otázek. Analýza dat byla provedena metodou kódování v ruce, neboli tužka a papír. Odpovědi u jednotlivých respondentek byly označena kódy, které byly poté zařazeny pod jednotlivé podkategorie. Jako doplňková metoda výzkumu bylo použito pozorování. To obsahovalo 8 otevřených otázek a následný pozorovací arch. I zde bylo vše uskutečněno po předchozí domluvě a souhlasem matek novorozenců. Pro tuto bakalářskou práci byl stanoven jeden cíl. Cílem bylo zmapovat ošetřovatelskou péči o novorozence s novorozeneckou žloutenkou. Na základě tohoto cíle byla stanovena výzkumná otázka. Výzkumná otázka byla zaměřena na to, jak porodní asistentky či dětské sestry pečují o novorozence s novorozeneckou žloutenkou. Z výzkumného šetření vyplynulo, že všechny respondentky mají o dané problematice přehled. A také to, co odpověděly v otázkách následně provádějí i v praxi. Výsledky tohoto výzkumného šetření mohou sloužit jako informační materiál pro porodní asistentky či dětské sestry, které chtějí zlepšit svou péči o novorozence s novorozeneckou žloutenkou nebo které se na tuto profesi teprve připravují.
|
|
|
Ošetřovatelská péče v primární pediatrické péči
HOTAŘOVÁ, Zdeňka
Péče o dítě je jednou z nejdůležitějších oblastí celospolečenských úkolů, které ovlivňují zdraví celé populace. Na komplexní péči o dítě se podílí řada společenských struktur. Nezastupitelné místo má rodina. Avšak v rámci zdravotnictví představuje základní článek v péči o dítě pediatrie, obor zabývající se vyvíjejícím se jedincem. Největší objem zdravotních služeb představuje ambulantní primární péče, tedy péče praktického lékaře pro děti a dorost ve spolupráci s dětskou sestrou. Dětská sestra organizuje a řídí ošetřovatelskou péči v pediatrii, ošetřuje zdravé a nemocné děti a ve své činnosti se zaměřuje na spolupráci s rodinou. Našim hlavním cílem bylo zjistit, jaká je náplň a obsah ošetřovatelské péče poskytované dětskou sestrou v primární pediatrické péči. Mimo jiné nás také zajímalo personální zabezpečení ordinací praktických lékařů pro děti a dorost a v neposlední řadě i to, jakým způsobem se sestry nadále vzdělávají. V návaznosti na stanovené cíle jsme si položili pět výzkumných otázek. Potřebná data pro zpracování empirické části této diplomové práce jsme získali prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Celkem bylo analyzováno 15 rozhovorů s respondentkami z Jihočeského kraje. Ze získaných dat z výzkumného šetření jsme mohli zodpovědět výzkumné otázky. Z výzkumného šetření vyplynulo, že dominantními činnostmi práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost jsou preventivní prohlídky, očkování, edukace, vedení dokumentace a zabezpečování dobrého chodu ordinace. Dále jsme zjistili, že sestry nemají ošetřovatelskou dokumentaci, většina sester nevykonává návštěvní službu v domácnosti pacientů a nedoporučují očkování proti rotavirovým infekcím. Pediatrii i pediatrické ošetřovatelství hodnotí jako kvalitní, ve srovnání se světem jako na výborné úrovni. Avšak co se jim nelíbí, je současné vzdělávání sester. Věříme, že tato práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů, mimo jiné i široké veřejnosti jako jakýsi nástin pracovní náplně sestry v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost.
|
|
| |
|
|
Ideální sestra očima dětských pacientů a jejich rodičů
Bartoníčková, Daniela ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Ideální sestra očima dětských pacientů a jejich rodičů" se zabývá hodnocením profese sestry z pohledu jak nejmenších pacientů, školáků a adolescentů, tak jejich rodičů. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část popisuje význam slova ideál, umožňuje retrospektivní pohled do minulosti, popisuje současnost pediatrické péče. Dále se zabývá vzděláváním a kompetencemi dětské sestry. Značný význam je přiložen hodnocení ideální image dětské sestry, zvláště jejím znalostem, dovednostem při práci, charakterovým vlastnostem, vzhledu a schopnosti komunikace, edukace dětí a jejich rodičům. V empirické části jsou stanoveny cíle a pracovní hypotézy pro průzkumné šetření. Jejím účelem je pomocí dotazníků získat reálná data, u kterých je následně provedena primární analýza. Zjištěné výsledky napomáhají nalézt ideální obraz sestry a dle vlastností sester pracujících na pediatrických odděleních odhalit, zda a do jaké míry dětské sestry tento ideál naplňují.
|
|
|
Role dětské sestry v ošetřovatelské péči o dítě s vrozenou kataraktou
MEDVECOVÁ, Vladimíra
Současný stav: Vrozená katarakta je onemocnění oka, při kterém dojde ke zkalení oční čočky, následkem čehož je její neprůhlednost a porucha rozptylu procházejícího světla. U dítěte se projeví poruchou zrakových funkcí, které lze vyšetřit v závislosti na věku a psychickém stavu dítěte. Léčbou je odstranění zkalené oční čočky, následná korekce vzniklé dioptrické vady a následný výcvik a monitorování tupozrakosti. Cíl práce: na základě prostudovaných materiálů popsat role dětské sestry v ošetřovatelské péči o dítě s vrozenou kataraktou a specifika ošetřovatelské péče u tohoto onemocnění. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky:1. Jaké jsou role dětské sestry v ošetřovatelské péči o dítě s vrozenou kataraktou? 2. Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o dítě s vrozenou kataraktou? Způsob dosažení cíle: k dosažení stanoveného cíle bylo použito kvalitativní sekundární analýzy dat a dokumentů a následní syntézy získaných informací. K získání dat bylo využito rešeršních služeb Národní lékařské knihovny v Praze, Akademické knihovny Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, knihovny 2. LF UK a FN Motol v Praze a knihovny Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně. Dále byly prohledány mezinárodní odborné internetové databáze (Cochrane Library, Ebscohost, Medscape, ProQuest, PubMed, ScienceDirect, Scopus) a internetové stránky mezinárodních oftalmologických společností (The American Academy of Ophthalmologists, The Royal College of Ophthalmologists). Vědecké přínosy práce: míněným přínosem diplomové práce je na základě získaných dat poskytnout ucelený pohled na ošetřovatelskou péči o dítě s vrozenou kataraktou. Získané poznatky a závěry: poznatkem je zjištění, že i když je v odborné literatuře role dětské sestry v péči o dítě s vrozenou kataraktou opomíjená, dětská sestra v ní zastává nezastupitelnou úlohu ve všech formách zdravotní péče. Závěrem výzkumného šetření je definice rolí dětské sestry v péči o dítě s vrozenou kataraktou a popsání specifik ošetřovatelské péče o takto nemocné děti. Klíčová slova: vrozená katarakta; dětská sestra; profesní role dětské sestry; ošetřovatelská péče v pediatrii; oční vyšetření u dětí; dítě se zrakovým postižením; tupozrakost.
|
|
|
Úloha dětské sestry v komunitní péči o novorozence.
BROŽÍKOVÁ, Radka
Diplomová práce se zabývá úlohou dětské sestry v komunitní péči o novorozence. Klade si za cíl zjistit, jak a jestli vůbec probíhá péče o dětského pacienta v domácím prostředí, jakou roli v ní hraje právě dětská sestra. Východiskem pro výzkum této problematiky je jeden z hlavních cílů stanovených členskými státy WHO pro zdraví celé populace v jednadvacátém století, kterým je právě rozvoj komunitní péče. Její podstatou je přenést poskytování zdravotní péče blíže k lidem v jejich přirozeném prostředí. V teoretické části se věnujeme definici komunitní péče a její historii v České republice. Zaměřujeme se zejména na to, jakým způsobem byla domácí péče poskytována dítěti v minulosti. Navazujeme popisem současné situace v péči o novorozence a jeho matku v prvních týdnech po porodu u nás i ve světě. Hodnotíme úlohu dětské sestry při uspokojování potřeb novorozence a zkoumáme role, které plní jako poskytovatelka ošetřovatelské péče v rámci ordinace, rodiny i komunity. Pro naši práci jsme si stanovily dva cíle a pět výzkumných otázek. Prvním cílem bylo zjistit, s jakými problémy v péči o novorozence v domácím prostředí se matky potýkají a jak je řeší. Cílem druhým bylo prozkoumat, jakým způsobem se dětské sestry podílejí na komunitní péči o novorozence. Pro výzkumnou část práce jsme zvolily kvalitativní metodu. Data byla získávána pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Témata k dotazům byla předem připravena, konkrétní podoba otázek se odvíjela od situace a směru, kterým se rozhovor ubíral tak, abychom získaly informace odpovídající výzkumným otázkám. Následně byla provedena kvalitativní analýza a kategorizace zjištěných dat. V první fázi výzkumu byly vytvořeny dva výzkumné vzorky. Jeden tvořily matky novorozenců, tedy dětí od narození do 28. dne života. Ve druhé skupině byly dětské sestry, které pracují v ambulancích praktického lékaře pro děti a dorost. Ve druhé fázi byla oslovena dětská sestra pracující v novorozenecké poradně, která je provozována dětským oddělením nemocnice. Výsledkem naší práce je zjištění, že komunitní péče provozovaná dětskou sestrou v terénu, v přirozeném prostředí a za spolupráce celé rodiny a komunity tak, jak je definována, téměř neexistuje. Dlouho zavedený systém primární péče směruje veškeré ošetřovatelské úkony do ordinací praktického lékaře pro děti a dorost, v domácím prostředí probíhá pouze první návštěva novorozence, a to ne ve všech případech. Tento systém nestačí pokrývat všechna specifika v péči o dítě, potřeby novorozenců a jejich rodičů jsou stále naléhavější a matky během prvních týdnů po porodu jen pomalu získávají zdravé sebevědomí a sebedůvěru ve své mateřské schopnosti a potřebují individuální přístup a podporu ve správné péči o dítě. Zjistily jsme, že schopnosti a kompetence dětských sester jsou dostačující k tomu, aby dětská sestra mohla být platným článkem v komplexní péči poskytované novorozenci i v rámci komunity. Intervence poskytované dětskou sestrou jsou plnohodnotnou součástí pediatrického ošetřovatelství. Rodiče novorozenců by podle našeho šetření návštěvu zdravotníků v domácnosti upřednostňovali, zejména jedná-li se o vůbec první kontakt s dítětem a jeho rodinou. V ambulantní péči není dostatek času ani prostoru věnovat se běžným ošetřovatelským problémům, proto jsou domácí návštěvy nezbytnou součástí péče, která by měla být matce a dítěti nabídnuta. Komunitní sestra by svojí činností pomohla nejen ke koordinaci služeb poskytovaných rodinám, ale zároveň by svými intervencemi mohla vyřešit ošetřovatelské problémy, se kterými se matky v prvních týdnech života dítěte setkávají a nedokáží je samy řešit, a to v přirozených podmínkách jejich rodiny a domova. Dětská sestra by se tak rodičům stala partnerem ve společné snaze o zdravý vývoj jejich dítěte.
|
|
|
Role sestry v péči o adolescenty s nadváhou či obezitou
SOROKANETS, Viktorie
Tato diplomová práce je zaměřená na roli dětské sestry v péči o adolescenty s nadváhou či obezitou. Dětská sestra hraje klíčovou úlohu v podpoře zdraví dětí a dospívajících v primární péči. Sestra je v mnoha případech prvním člověkem, kterému se rodina nebo dítě svěří se svými starostmi a obavami týkajícími se zdraví. Dětská sestra je osobou, jejíž profesní zaměření je určováno potřebami děti, je odborníkem, který by měl využít každou příležitost ke konzultaci o zdravém životním stylu dítěte a rodičů, je podstatným a nenahraditelným členem týmu, jenž o dítě či dospívajícího pečuje (Sikorová, 2012). Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část je zaměřená na obezitu jako takovou, je zde popsaná patogeneze, komplikace a následky, dále prevence a léčba. V další kapitole jsme se zaměřili na úlohu sestry v ordinaci dětského lékaře a popsali jsme v ní roli sestry při vyšetření adolescenta s obezitou či nadváhou, informovanost sestry a adolescenta v oblasti dětské obezity, zásady komunikace sestry s obézním adolescentem a jeho edukace. V závěru teoretické části jsou zmíněny psychosociální dopady obezity na adolescenta, jako je sociální izolace, diskriminace a riziko vzniku poruchy přijímání potravy. Druhou polovinu práce tvoří empirická část, která byla prováděná dvěma způsoby výzkumu. První část výzkumu byla realizovaná kvantitativní formou šetření, v rámci kterého byly pomocí elektronických dotazníků osloveny dětské sestry v ordinacích praktických dětských lékařů. Otázky v dotazníku byly zaměřeny na vzdělání sester v oblasti dětské obezity, edukaci adolescentů, spolupráci s rodinou a jinými odborníky. Výzkumný soubor tedy tvořily dětské sestry, které vykonávají svou profesi v celé České republice. V druhé části výzkumného šetření byla použita metoda dotazování, a to technikou rozhovoru. Jednalo se o polostrukturovaný rozhovor s obézními adolescenty. Každý rozhovor obsahoval 24 otázek a trval v průměru 20 - 25 minut. Rozhovory s adolescenty byly zaměřeny na znalost pojmu Body Mass Index, na zdravotní a psychické následky, na jejich osobní život, vztahy s vrstevníky, partnerské vztahy i možnosti využití služeb výživového poradce. Oslovili jsme 15 respondentů ve věku od 16 do 20 let, všichni byli z Jihočeského kraje. U nezletilých adolescentů museli s výzkumem souhlasit rodiče. Dotazník byl přístupný online a jeho vyplnění nezabralo příliš času, přesto z přibližně 400 rozeslaných, se vrátilo pouze 154 plně vyplněných. Návratnost dotazníků tedy činila přibližně 40 %. Na začátku jsme si stanovili dva cíle. Účelem prvního cíle bylo zmapovat roli sestry v přístupu k obézním adolescentům. Z výsledků vyplynulo, že dětské sestry se snaží v oblasti dětské obezity vzdělávat, zajímají se o problematiku dětské obezity, dále se snaží adolescenty trpící nadváhou edukovat o správné životosprávě. Dále také usilují o spolupráci s rodinou dítěte a i s dalšími odborníky, jakými jsou endokrinolog, kardiolog, výživový poradce atd. Druhým cílem práce bylo zjistit, jak obézní adolescenti vnímají vlastní osobu. Názory byly samozřejmě různé, někteří jedinci si nadváhu (obezitu) nepřipouštěli, jiní v sobě spatřovali "tlouštíky", "valící se koule", "ošklivé a zbytečné, kterým nic nesluší". Někteří trpí depresemi, jiní se to snaží neřešit. Pro naplnění účelu kvantitativního šetření jsme si stanovili celkem tři hypotézy. H1: Sestra edukuje adolescenty v oblasti zdravé výživy. Hypotézu jsme statisticky potvrdili, protože z výzkumu vyplynulo, že sestry opravdu adolescenty edukují o správné životosprávě. H2: Sestra se neustále vzdělává v oblasti problematiky obezity. Výsledky ukázaly, že sestry se účastní vzdělávacích seminářů s danou problematikou a že se i dále vzdělávají. I tuto hypotézu jsme potvrdili. H3: Sestra spolupracuje s rodinou obézních adolescentů. Také v tomto případě se stanovená hypotéza potvrdila.
|
host ::
RSS.