|
|
Vliv klimatické změny na hydrologické sucho v povodí horní Otavy
Šachová, Barbora ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Fiala, Theodor (oponent)
VLIV KLIMATICKÉ ZMĚNY NA HYDROLOGICKÉ SUCHO V POVODÍ HORNÍ OTAVY Abstrakt Předložená diplomová práce se zabývá hydrologickým suchem v podmínkách klimatické změny v povodí horní Otavy. Tématika je zkoumána ze čtyř aspektů, které společně tvoří ucelenou informaci o hydrologickém suchu v povodí. První rovinou je analýza hydrologického sucha v dlouhých časových řadách, kde je pomocí metody threshold a SPA zkoumán režim nízkých průtoků, nedostatkové objemy a intenzita sucha. Druhou rovinou je zkoumání vlivu klimatické změny na hydrologické sucho v povodí. K tomuto účelu byl použit model BILAN. Dalším zkoumaným aspektem je předpověď odtoku a vývoje nedostatkových objemů v bezesrážkových obdobích. Předpovědní vztah byl definován pomocí recesních křivek. Závěrečná část práce se věnuje procesu plánování, managementu a možnostem adaptace na hydrologické sucho. Klíčová slova: hydrologické sucho, nedostatkové průtoky, nedostatkové objemy, klimatická změna, model BILAN, Otava, Modrava, Rejštejn, Sušice, adaptační opatření
|
|
|
Průběh teplot a srážek v Praze na Karlově v letech 1961-2010
Střeštík, Jaroslav
Je ukázán průběh teplot vzduchu a srážek v Praze za posledních 50 let a porovnán se scénáři dalšího vývoje klimatu. Teplota významně rostla a tento růst je rychlejší než je tomu u globální teploty. Srážkové úhrny vykazují za posledních 50 let jen velmi slabý pokles. Na jaře však srážkové úhrny klesají více než celoroční úhrn a významný pokles je také pozorován v počtu dní s vydatnými srážkami. Tyto skutečnosti přispívají k pozorovanému poklesu vlhkosti v přírodě a ke zvýšenému výskytu sucha. Není žádný náznak toho, že všechny tyto trendy by mohly být v budoucnosti jiné.
|
|
|
Vliv JE Temelín na klima blízkého okolí
BARÁTOVÁ, Michaela
BARÁTOVÁ, M. (2012): Vliv JE Temelín na klima blízkého okolí. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, katedra geografie. 128 str. Jaderná elektrárna Temelín, dominanta tvořící siluetu Českobudějovické pánve. Stavba čelící a odolávají kritice ze strany ekologických organizací. Přínos či hrozba pro Jihočeský kraj? Bezesporu oblast sporů mezi Českou republikou a Rakouskem. Tato bakalářská práce hodnotí především klimatické dopady Jaderné elektrárny Temelín. Teoreticko ? metodologická základna je zaměřena především na diskusi literatury a to jak v obecné, tak v konkrétní rovině zkoumaného tématu a s tím spojené hypotézy. Obecná část následně popisuje základní fyzicko ? geografické charakteristiky vybrané oblasti, zvláštní důraz je kladen na klimatografii. Nedílnou součástí obecné části je stručný popis fungování nejmladší evropské elektrárny. Analytická část je věnována sledování klimatu blízkého okolí ETE za pomocí dat, která byla zaznamenána Observatoří Českého hydrometeorologického úřadu v Temelíně a výsledky porovnány s daty, jeţ byly zaznamenány ve stejném období v Českých Budějovicích. Sledování klimatu blízkého okolí Jaderné elektrárny Temelín je posuzováno ze dvou perspektiv. První pohled nahlíží na klima před spuštěním jaderné elektrárny do provozu, tedy od roku 1989 do roku 2001; druhý pohled po spuštění jaderné elektrárny v roce 2002. Analytická část zachycuje možné změny vybraných klimatických charakteristik, které mohly být vyvolány vlečkou chladících věží.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Srážková bilance a průtoky vody ve Vltavě za dvě století
Střeštík, Jaroslav
Většina prací pojednávajících o dlouhodobé klimatické změně se zaměřuje převážně na teplotu vzduchu, přesněji na dlouhodobou změnu průměrné denní teploty. Zde je opravdu dlouhodobá změna nápadná. Teploty zhruba od r. 1860 do dneška stále stoupají. Ale interpretace vzrůstu teplot za poslední století není jednoznačná, vzrůst lze interpretovat jako přirozené kolísání s periodou 200 let.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.