|
Beletrizace dějin ve výuce dějepisu
Knitlová, Hana ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
98 Resumé Tato diplomová práce se zabývá tématem beletrizace dějin ve výuce dějepisu, které velmi úzce souvisí s osobou Eduarda Štorcha. Eduard Štorch byl amatérský archeolog, uznávaný spisovatel a nedoceněný pedagog. Na základě různých archeologických nálezů vytvářel dobrodružné příběhy na rozhraní prózy a populárně-naučné publikace, pojednávající o nejstarších dobách naší historie. Tyto knihy dodnes patří k nejlepším svého druhu a byly přeloženy do mnoha cizích jazyků. Jako pedagog se Štorch snažil udělat co nejvíce ve prospěch dětí. Na Libeňském ostrově vybudoval téměř sám a na vlastní náklady Dětskou farmu. Jednalo se o školu v přírodě, ve volných chvílích však mohly na pozemek přicházet i ostatní děti z Prahy. Eduard Štorch se snažil prosadit různé změny ve výuce jednotlivých předmětů, nejvíce se to týkalo výuky dějepisu. Za tímto účelem sepsal několik publikací - např. Reforma školního dějepisu (1905), Nový dějepis (1909) a Školní dějepis v theorii i praxi (1946). Velkým přínosem byla v tomto směru také jeho třídílná Pracovní učebnice dějepisu. Kromě toho Štorch velmi usiloval o zařazení výkladu o pravěku do dějepisné výuky. Součástí diplomové práce je rovněž výukový program Štorchův pravěk českých zemí. Na základě četby Štorchových děl a informací z výuky a z odborných textů si žáci mají vytvořit...
|
| |
|
František Doucha – autor literatury pro děti a mládež aneb Kudy cesta nevedla
Peisertová, Lucie
Příspěvek představuje Františka Douchu (1810–1884), pracovníka na poli literatury a překladatelství, coby dobově oblíbeného autora knih pro děti a mládež. Zabývá se problematikou výchovných cílů, které mají Douchovy texty primárně plnit, a jejich vlivu na podobu těchto textů; zkoumá též dobové pojetí dětství jako období, jehož hodnota spočívá především ve vztahu k budoucnosti.
|