|
|
UN Peacekeeping in the Early 1990s: Evaluation of the outcomes of second-generation operations with Chapter VII mandates
Matějková, Monika ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje operacím na udržení míru druhé generace pod záštitou Organizace spojených národů na počátku devadesátých let a jejich hodnocení. Práce si klade za cíl zhodnotit (ne) úspěch vybraných misí, jež byly prvními příklady operací s mandátem podle kapitoly VII Charty OSN. Teoretická část práce se soustřeďuje na samotný koncept peacekeepingu, historickému vývoji tohoto konceptu, typům mírových operací a přehled dostupné literatury, která se věnuje tomuto tématu, jelikož existují různá kritéria, jak tyto mise hodnotit. Pro naplnění cíle této diplomové práce byly pro hodnocení vybrány následující tři operace na udržení míru. United Nations Protection Force (UNPROFOR) v Bosně a Hercegovině, United Nations Missions (UNOSOM I and UNOSOM II) v Somálsku a United Nations Observer Mission (UNOMIL) v Libérii. Tyto případové studie jsou následně zkoumány stručným přehledem konfliktu, hlavními přičinami konfliktu, reakce of mezinárodního společenství, nasazení mise, samotným hodnocením dle vybraného evaluačního rámce a doplňující diskuzí a nastíněním vývoje a situace v zemi po stáhnutí vojsk operace. V závěru tato práce hodnotí celkové výsledky zkoumaných misí a pokouší se odhalit jejich případné nedostatky.
|
|
| |
|
|
Postoj USA k Bosně a Hercegovině v souvislosti s utvářením Daytonské dohody
Vokálová, Daniela ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bosenská válka, která probíhala v letech 1992-1995, byla co do počtu obětí a utečenců nejrozsáhlejší válečný konflikt v Evropě od skončení Druhé světové války. Do protahujícího se konfliktu intervenovalo mezinárodní společenství s ústřední rolí USA. Navzdory počáteční neochotě se v konfliktu výrazněji angažovat, se USA staly zásadním aktérem v prostředkování ukončení konfliktu v podobě Daytonské mírové dohody. Tato práce analyzuje vývoj americké diplomacie a její postoje vůči konfliktu v Bosně a Hercegovině (BaH) na základě odtajněných zdrojů "National Security Documents" zveřejněných v Clinton Digital Library. Cílem bakalářského projektu bude sledovat, jak americká diplomacie ovlivňovala dynamiku konfliktu a jakými formami se podílela na jeho řešení. Práce je časově vymezena obdobím let 1991-1995 s důrazem na analýzu let 1993-1995. Klíčová slova Clinton, Bush starší, BaH, konflikt, diplomacie, Daytonská dohoda
|
|
| |
|
| |
|
|
Reflection of National Identities in Bosnia and Herzegovina in the Discussion of NATO Membership
Fajtová, Magdaléna ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Kuľková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce "Reflexe národních identit v Bosně a Hercegovině v diskusi o členství v NATO" je diskurzivní analýza zaměřená na sociopolitické prostředí v Bosně a Hercegovině v kontextu diskuse o možném vstupu do Severoatlantické aliance. První část práce začíná přehledem historie zapojení NATO do konfliktů v bývalé Jugoslávii, následuje shrnutím současných vztahů NATO se zeměmi západního Balkánu, konkrétně s Bosnou a Hercegovinou. Zvláštní pozornost je věnována národní identitě a její roli při provádění zahraniční politiky země. Druhá část práce je věnována zkoumání současné politické debaty. Snaží se pochopit, jak národní identita formuje diskusi o přistoupení k organizaci. Konkrétně se prostřednictvím diskurzivní analýzy snaží identifikovat nástroje používané v politické debatě a dopad, který má na celkové politické prostředí země.
|
|
|
Demokratizace Bosny a Hercegoviny
Hartmanová, Pavla
Cílem této bakalářské práce je analýza průběhu poválečné obnovy a současného demokratického vývoje na území Bosny a Hercegoviny. Autor se v práci věnuje teorii konsociační demokracie, která byla v Bosně a Hercegovině po ukončení válečného konfliktu zavedena, respektive zde byla snaha o její funkčnost. Autor se tedy věnuje otázce funkčnosti tohoto modelu demokracie a analýzou hlavních problémů, se kterými se musí potýkat. V práci bude taktéž rozebrána Daytonská mírová dohoda, jelikož právě ta ukončila válečný konflikt na území Bosny a Hercegoviny a právě tímto ukončením odstartovalo zavádění konsociační demokracie.
|
|
| |
|
| |
|
|
Emigrace z Bosny a Hercegoviny pohledem transnacionalismu: Bosenská emigrace nejen jako odliv mozků
Mrázková, Eva ; Chrzová, Barbora (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Jméno: Eva Mrázková Název práce: Emigrace z Bosny a Hercegoviny pohledem transnacionalismu: Bosenská emigrace nejen jako odliv mozků Abstrakt Emigrace z Bosny a Hercegoviny je téma, které je i přes svou aktuálnost a důležitost nedostatečně zmapováno. V médiích i akademické literatuře bývá prezentováno jako proces, kterým země přichází o pracovní sílu a kvalifikované odborníky. Cílem práce je přispět do diskursu o bosenské emigraci a pomocí konceptu transnacionalismu poukázat na často opomíjený podíl bosenských emigrantů na rozvoji země. Práce si pokládá otázku, v jakých oblastech a jakým způsobem bosenští emigranti na rozvoji země participují. Nejprve představuje koncept transnacionalismu, popisuje vývoj emigrace z Bosny a Hercegoviny od roku 1992 a během 21. století, zmiňuje charakteristiky bosenské diaspory a mediální a akademický diskurs o tématu. Poté nastiňuje jednotlivé oblasti, do kterých členové bosenské diaspory svými aktivitami zasahují, a způsoby, jakými tak činí. Práce došla k závěru, že bosenští emigranti přispívají k chodu ekonomiky země posíláním ekonomických remitencí, či komunikací se svými známými předávají bosenské společnosti takzvané sociální remitence, neboli nápady, dovednosti či hodnoty načerpané v zahraničí, a tím mohou ovlivnit situaci v bosenské společnosti. Bosenská diaspora může...
|
host ::
RSS.