|
|
Syndrom post-intenzivní péče - informační portál pro veřejnost
Klímová, Ludmila ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Ďásková, Pavla (oponent)
Informační portál se zaměřuje na syndrom post-intenzivní péče (PICS), který je významným tématem v oblasti intenzivní medicíny. PICS se vyskytuje u pacientů, kteří prošli léčbou na jednotce intenzivní péče. Může zahrnovat řadu fyzických, psychických a kognitivních problémů. Cílem informačního portálu je poskytnout ucelené informace a podpořit tak osvětu o této problematice. Portál nabízí detailní informace o příznacích, příčinách, diagnóze a léčbě PICS. Dále poskytuje praktické rady pro rodiny pacientů, kteří procházejí léčbou na jednotce intenzivní péče, o tom, jak minimalizovat riziko vzniku. Na portálu je k dispozici řada odkazů na další zdroje, jako jsou například články, organizace, které se zabývají problematikou PICS a další relevantní webové stránky. Informační portál na téma syndrom post-intenzivní péče je uceleným zdrojem informací, který je k dispozici pro všechny zájemce o danou problematiku PICS. Cílem je zvýšit povědomí a pomoci lidem, kteří se s PICS potýkají, aby mohli nemoci lépe porozumět a najít zdroje pomoci. KLÍČOVÁ SLOVA: Post-icu syndrom, syndrom post-intenzivní péče, PICS, kvalita života, hospitalizace, intervence po hospitalizaci, posttraumatický stresový syndrom, ambulance bolesti, icu, sestra
|
|
|
Syndrom post-intenzivní péče - informační portál pro veřejnost
Klímová, Ludmila ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Ďásková, Pavla (oponent)
Informační portál se zaměřuje na syndrom post-intenzivní péče (PICS), který je významným tématem v oblasti intenzivní medicíny. PICS se vyskytuje u pacientů, kteří prošli léčbou na jednotce intenzivní péče. Může zahrnovat řadu fyzických, psychických a kognitivních problémů. Cílem informačního portálu je poskytnout ucelené informace a podpořit tak osvětu o této problematice. Portál nabízí detailní informace o příznacích, příčinách, diagnóze a léčbě PICS. Dále poskytuje praktické rady pro rodiny pacientů, kteří procházejí léčbou na jednotce intenzivní péče, o tom, jak minimalizovat riziko vzniku. Na portálu je k dispozici řada odkazů na další zdroje, jako jsou například články, organizace, které se zabývají problematikou PICS a další relevantní webové stránky. Informační portál na téma syndrom post-intenzivní péče je uceleným zdrojem informací, který je k dispozici pro všechny zájemce o danou problematiku PICS. Cílem je zvýšit povědomí a pomoci lidem, kteří se s PICS potýkají, aby mohli nemoci lépe porozumět a najít zdroje pomoci. KLÍČOVÁ SLOVA: Post-icu syndrom, syndrom post-intenzivní péče, PICS, kvalita života, hospitalizace, intervence po hospitalizaci, posttraumatický stresový syndrom, ambulance bolesti, icu, nurse
|
|
|
Míra stresové zátěže sester na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče.
Brzicová, Věra ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práce pojednává o stresu, stresové zátěži a o míře stresové zátěže. Zkoumá, co zatěžuje více všeobecné sestry na JIPu a co na standardním oddělení, jaká jsou specifika jejich práce. Porovnává práci a zatížení sester na standardním oddělení a JIPu. Zabývá se tím, jaké situace ovlivňují stresovou zátěž sester. Nastiňuje příčiny, projevy a dopady stresu na lidský organismus. Věnuje se také syndromu vyhoření, který se velmi často vyskytuje u pracovníků pomáhajících profesí. Diplomová práce je dále zaměřena na směnný provoz (především na noční směnu), vztahy na pracovišti (sestra-sestra, sestra-lékař), na agresivní chování pacientů, na dostatek či nedostatek času na péči o pacienta. Metodou výzkumu je dotazník distribuovaný všeobecným sestrám na interních a chirurgických standardních odděleních a JIPu, ARO. Vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených hypotéz se potvrdily 2 hypotézy a 5 hypotéz nebylo potvrzeno. Potvrdilo se, že směnný provoz a přetěžování sester, agresivita pacientů, péče o zmatené pacienty a špatné interpersonální vztahy vysoce zatěžují zdravotnický personál a podílí se významně na stresové zátěži sester. Na závěr zmiňuji, že velkou úlohu v prevenci a zvládání určitých stresových situací má staniční...
|
|
|
Potřeby pacienta na JIP po prodělaném infarktu myokardu vyžadující V-A ECMO podporu
Procházková, Tereza ; Konopásková, Marie (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Úvod: Problematika ischemické choroby srdeční je stále aktuální téma. Přestože její mortalita v posledních letech klesá, prevalence v populaci stagnuje, takže zahrnuje velkou skupinu pacientů. Incidence akutního infarktu myokardu je stále vysoká. Jednou z metod reperfúzní léčby je kardiochirurgické založení aortokoronárního bypassu, který může být pooperačně zkomplikován rozvojem syndromu nízkého srdečního výdeje s nutností využití extrakorporální membránové oxygenace. Takto nemocní pacienti vyžadují vysoce specializovanou a komplexní péči nejen během kritické fáze stonání, ale také v období dlouhodobé rekonvalescence na jednotce intenzivní péče přes náročnou rehabilitaci a weaning od umělé plicní ventilace až po nácvik soběstačnosti a pomoc při návratu do běžného života. Rešerše literatury: Teoretická část je vypracována na základě rešerše Národní lékařské knihovny (NLK) a Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje (SVKPL). K vyhledávání článků v zahraničních odborných publikacích zahrnující nejnovější kohortní studie byly použity databáze PubMed, Scopus, Web of science a Science direct. Využívanými periodiky jsou Cor et Vasa, European Heart Journal, Critical Care či European Journal of Cardiovascular Nursing atd. Zdrojem informací se staly také guidelines odborných organizací: Česká...
|
|
|
Potřeby pacienta na JIP po prodělaném infarktu myokardu vyžadující V-A ECMO podporu
Procházková, Tereza ; Konopásková, Marie (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent) ; Hocková, Jana (oponent)
Jednou z metod reperfúzní léčby akutního infarktu myokardu (AIM), jehož incidence je stále vysoká, je kardiochirurgické založení aortokoronárního bypassu, který může zkomplikovat rozvoj postkardiotomického kardiogenního šoku s nutností venoarteriální extrakorporální membránové oxygenace (V-A ECMO). Kvalita vysoce specializované a komplexní péče o takto nemocné dlouhodobě hospitalizované na jednotce intenzivní péče (JIP) závisí na pochopení jejich potřeb a způsobů saturace. Cílem diplomové práce se proto stala prezentace těchto potřeb z pohledu pacienta a jeho rodiny. Výzkumné otázky mají za úkol identifikovat klíčový aspekt úspěšné rekonvalescence, faktory negativně ovlivňující psychický stav pacientů, konkrétní formy pomoci od zdravotníků či blízkých, jak mohou pomoci zdravotníci pacientově rodině a jakým způsobem tato zkušenost ovlivnila jak rodinu, tak samotného pacienta. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metoda formou polostrukturovaného rozhovoru se šesti respondenty s touto anamnézou, hospitalizovanými mezi lety 2015 až 2021 na kardiochirurgickém resuscitačním oddělení, a třemi jejich příbuznými. Podle výsledků je klíčovým aspektem při rekonvalescenci psychická pohoda pacientů, na níž negativně působí nemohoucnost, závislost na pomoci druhých, svalová slabost a ztráta intimity. Pomoc...
|
|
|
Potřeby pacienta na JIP po prodělaném infarktu myokardu vyžadující V-A ECMO podporu
Procházková, Tereza ; Konopásková, Marie (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Úvod: Problematika ischemické choroby srdeční je stále aktuální téma. Přestože její mortalita v posledních letech klesá, prevalence v populaci stagnuje, takže zahrnuje velkou skupinu pacientů. Incidence akutního infarktu myokardu je stále vysoká. Jednou z metod reperfúzní léčby je kardiochirurgické založení aortokoronárního bypassu, který může být pooperačně zkomplikován rozvojem syndromu nízkého srdečního výdeje s nutností využití extrakorporální membránové oxygenace. Takto nemocní pacienti vyžadují vysoce specializovanou a komplexní péči nejen během kritické fáze stonání, ale také v období dlouhodobé rekonvalescence na jednotce intenzivní péče přes náročnou rehabilitaci a weaning od umělé plicní ventilace až po nácvik soběstačnosti a pomoc při návratu do běžného života. Rešerše literatury: Teoretická část je vypracována na základě rešerše Národní lékařské knihovny (NLK) a Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje (SVKPL). K vyhledávání článků v zahraničních odborných publikacích zahrnující nejnovější kohortní studie byly použity databáze PubMed, Scopus, Web of science a Science direct. Využívanými periodiky jsou Cor et Vasa, European Heart Journal, Critical Care či European Journal of Cardiovascular Nursing atd. Zdrojem informací se staly také guidelines odborných organizací: Česká...
|
|
|
Vzduchotechnika jednotky intenzivní péče
Cakl, Dominik ; Blasinski, Petr (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je návrh vzduchotechnických a klimatizačních systémů v prostorách JIP infekčního oddělení a zázemí zaměstnanců nemocnice. Návrh zařízení splňuje příslušné normy, hygienické a provozní požadavky. Výpočtová část se zabývá celkovou analýzou objektu, tepelnými bilancemi, průtoky vzduchu v rovině zvýšených hygienických požadavků a požadavků pro teplovzdušné vytápění. Výpočtová část se dále zabývá distribucí, úpravami vzduchu a dalšími návrhy, které jsou nedílnou součástí správně navrženého zařízení. Teoretická část se zabývá zpětným získáváním energie z odpadního vzduchu ve vzduchotechnických výměnících v komfortních aplikacích pomocí tepelného čerpadla. Samotný projekt je zpracován na úrovni prováděcího projektu.
|
|
|
Ošetřovatelská dokumentace anesteziologických sester
Prošková, Lenka ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Chvojková, Kateřina (oponent)
Ošetřovatelská dokumentace anesteziologických sester není v naší zemi rozšířeným typem dokumentace. Na některých pracovištích je lékařský záznam o anestezii doplněný i o údaje potřebné pro identifikaci provedené ošetřovatelské péče. Na těchto pracovištích proto sestry nemají svojí samostatnou ošetřovatelskou dokumentaci, ale údaje zaznamenávají do dokumentace spolu s lékařem, případně pokračují v záznamech na list dekurzu. Každé zdravotnické zařízení v naší zemi má svůj originální systém vedení zdravotnické dokumentace, který tvoří logicky, v čase navazující celek. Cílem mé výzkumné práce bylo zjistit, spokojenost sester ve zkoumaném zdravotnickém zařízení se zavedeným systémem zdravotnické dokumentace, přesněji anesteziologické ošetřovatelské dokumentace, která souvisí (nejen) s operačními zákroky. Zmapovat kolik dokumentů je v souvislosti s operačním zákrokem vytvořeno a které z nich postihují záznamy o ošetřovatelské péči. Zda jsou přehledné, snadno dostupné a zachycují potřebné údaje pro všechny sestry, které se na péči o pacienta v operačních oborech podílejí. Volbou pro výzkum bylo kvantitativní šetření za pomoci dotazníku připraveného v písemné podobě. Respondetkami byly sestry z operačních oborů, ARO, JIP, dospávacího pokoje a anesteziologické sestry. Součástí výzkumu bylo studium...
|
|
|
Delirium na oddělení intenzivní péče pohledem sestry
Křížová, Jana ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Delirium na oddělení intenzivní péče pohledem sestry Úvod: Delirium je kvalitativní porucha vědomí, jedna z nejčastěji se vyskytujících se orgánových dysfunkcí na ICU s incidencí až u 60 - 80 % ventilovaných pacientů. Je nezávislým prediktorem vyšší mortality a je asociováno s rozvojem post-ICU neurokognitivního deficitu u dospělých pacientů. U dospělých kriticky nemocných je doporučeno delirium rutinně monitorovat za využití validovaných screeningových testů (CAM-ICU či ICDSC). Je-li zdravotní sestra edukována a vybavená patřičným diagnostickými nástroji, pak se může podílet na prevenci, diagnóze a terapii deliria. Cíl: Cílem magisterské diplomní práce bylo zjistit úroveň znalostí sester v ČR o deliriu a klinickou praxi v péči o tyto nemocné. Metody: Výzkum byl proveden kvantitativní metodou dotazníkového šetření. Dotazník byl určen zdravotním sestrám pracujícím na ICU s dospělými pacienty. Distribuován byl ve dvou fakultních nemocnicích a jedné krajské nemocnici od srpna do září 2017. Výsledky: Rozdáno bylo 130 dotazníků, návratnost činila 110 kusů (84 %). Mezi zjištění patřily skutečnosti, že 63 % respondentů se domnívá, že má o deliriu dost informací, 66 % by uvítalo vzdělávací akce. Celkem 51 % sester neprovádí kroky k prevenci deliria, 35 % sester je nezná. Screening provádí 2 % respondentů,...
|
|
|
Celoživotní vzdělávání sester pracujících na JIP
KÖHLEROVÁ, Andrea
V naší práci jsme se zabývali celoživotním vzděláním sester pracujících na JIP. Cílem bylo zjistit specifika celoživotního vzdělávání sester na tomto oddělení. Práce je rozdělena do dvou částí, a to část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsme zmínili počátky ošetřovatelství, ale více jsme se zaměřili na vzdělání sester, které v současné době potřebují pro svoji práci a zároveň možnosti dalšího vzdělávání, díky kterému mohou získat potřebnou specializaci pro práci na jednotce intenzivní péče. Ke zpracování empirické části jsme zvolili metodiku kvantitativního šetření, technikou sběru dat byl dotazník. Pro výzkumnou část jsme zvolili tři základní hypotézy: sestry pracující na JIP mají potřebu celoživotního vzdělávání; sestry pracující na JIP mají potřebu dalšího vzdělávání; sestry pracující na JIP mají motivaci k dalšímu vzdělávání. Dotazníky byly rozdány sestrám pracujícím na jednotce intenzivní péče v jedné nemocnici v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Rozdala jsem celkem 100 dotazníků, ale pouze 66 se mi jich vrátilo vyplněných. Tyto dotazníky tvořily výzkumnou část. Díky tomuto výzkumu jsme zjistili, že většina sester si myslí, že celoživotní vzdělávání má smysl, mají potřebu se dále vzdělávat i po zrušení kreditního systému, mají podporu od zaměstnavatele, ale přece jim chybí dostatečná motivace k dalšímu vzdělávání. Většina sester by se dále vzdělávala například za cílem lepšího finančního ohodnocení nebo možnosti kariérního růstu.
|
host ::
RSS.