|
| |
|
|
Porovnání péče o osoby s tělesným a kombinovaným postižením v odborných zařízeních a domácím prostředí
SOSNOVCOVÁ, Eva
V současné době má více než miliarda lidí na celém světě nějaké zdravotní postižení. V procentech je to více než 15% lidí z celé zeměkoule. (WHO.) Pro současnou dobu je v péči o osoby se zdravotním postižením typický komplexní a koordinovaný přístup. Zároveň se ovšem objevují i jiné názory a přístupy, které kladou důraz např. na specifický přístup konkrétního odborného zařízení. Nesmírně důležitým se jeví též zapojování rodičů nejen do vlastní péče o jejich děti se zdravotním postižením, ale také do rozhodovacího procesu, kdy je zapotřebí jim vytvořit dostatečný prostor pro jejich vlastní pohled na danou problematiku. První kapitola se týká zdravotního postižení. V podkapitolách rozebírám jednotlivé rozdělení postižení. Druhá kapitola je věnována pojmu rodina, její funkčnosti a typům. Třetí a zároveň poslední kapitola z teoretické části se věnuje sociálním službám. Na výzkum jsem použila kvalitativní metodu. K výsledkům jsem dospěla díky polostrukturovanému rozhovoru. Zkoumala jsem dva výzkumné soubory, z nichž první tvořila zařízení, která poskytují domovy pro osoby se zdravotním postižením. Jedno bylo z Kutné Hory, druhé z Odlochovic. Druhý výzkumný soubor tvořily matky dětí s tělesným a kombinovaným postižením z okolí Kutné Hory. Cílem mé práce je porovnání komplexnosti péče v odborných zařízeních a v domácí péči. Výsledky výzkumu ukázaly, že se rodiče svým dětem věnují naplno, ale necítí podporu státu. V zařízeních, která poskytují domov pro osoby se zdravotním postižením, jsem se soustředila na celkové zázemí klientů. To jsem zjišťovala pomocí rozhovorů se zaměstnanci. Z rozhovorů vyplynulo, že zařízení jsou lépe uzpůsobena zájmům klientů, dostává se jim zde komplexnější péče. Rodiče sice svým dětem přizpůsobili život, byt, ale není pro ně jednoduché najít dětem vyhovující a smysluplné vyžití jejich volného času. Rodiče se setkali s nezájmem státu i společnosti. Pro dospělé a děti s tělesným nebo kombinovaným postižením, není v Kutné Hoře a jejím okolí dostatek volnočasových aktivit. Moje práce je malá sonda do problémů rodičů dětí s postižením a dospělých s postižením. Tuto práci bych ráda poskytla některému sociálnímu úřadu, který se touto problematikou na Kutnohorsku zabývá. Třeba mé výzkumy přispějí k lepšímu přístupu úřadů k rodinám s postiženými dětmi.
|
|
|
Současné sociální sítě jako nástroj resocializace handicapovaných
KOLÁŘOVÁ, Tereza
Resocializace osob se zdravotním postižením je tématem, které se kdykoli může osobně dotknout kohokoli z nás. Následky těžké nemoci nebo úrazu mohou člověku znemožnit, aby pokračoval ve způsobu života, na který byl doposud zvyklý. Je velmi důležité, aby takový člověk nezůstal izolován, a aby se pokusil znovu se zapojit do společnosti. Tato práce si klade za cíl zjistit, jaký vliv má členství v sociální síti na resocializaci osob se zdravotním postižením. Zaměřuje se přitom na na oblast zdravotní, sociální, pracovní a také na oblast vzdělávání. Dalším jejím cílem je zjistit, co osoby se zdravotním postižením vnímají jako největší přínos svého členství v sociální síti. Ke svému výzkumu jsem zvolila kvalitativní přístup, technikou sběru dat se stalo dotazování prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru, ke kterému jsem si předem připravila soubor vlastních návodných otázek. Uvedené postupy jsem doplnila o techniku nestandardizovaného pozorování, které proběhlo skrytou a nezúčastněnou formou. Výběrový soubor tvořilo 15 osob se zdravotním postižením, kteří jsou uživateli současných sociálních sítí. Byly vybrány úsudkem a na základě dobrovolnosti. Výsledky výzkumu jsou prezentovány formou osobních případových studií, nejdůležitější data bezprostředně související s hlavními cíli mé diplomové práce byla navíc vyhodnocena technikou prostého výčtu. Jak z výzkumu vyplynulo, členství v sociální síti má pozitivní vliv na resocializaci osob se zdravotním postižením. Může jim pomoci zlepšit či kompenzovat jejich zdravotní stav, předcházet u nich sociální izolaci, najít vhodné pracovní uplatnění či zvýšit jejich informovanost ohledně možností dalšího vzdělávání a rekvalifikace. Jako největší přínos svého členství v sociální síti vnímají osoby se zdravotním postižením zprostředkování nepřetržitého kontaktu s okolním světem.
|
|
|
Vytvoření projektu "Den zdraví" .
BLAŽKOVÁ, Klára
Ve své bakalářské práci se zabývám osobami zdravotně postiženými, integrací a volnočasovými aktivitami pro děti zdravé i postižené. Pojem integrace pak rozvíjím i v kontextu s inkluzívním vzděláním v České republice a legislativním rámcem tohoto vzdělávání. V závěru teoretické části poukazuji na činnosti vysokých škol spolupracujících se zdravotně postiženými osobami. V praktické části se pak zabývám vytvořením a následným zrealizováním intervenčního programu pro klienty Centra sociálních služeb Empatie a studenty 2. ročníku oboru Výchovy ke zdraví. Projekt jsme připravily a ověřily společně s Pavlou Koptíkovou. Náš program zahrnoval pohybové hry, psychomotorické hry, ale i znalostní disciplíny týkající se správné výbavy na hory. Ve výzkumné části jsem shromáždila zpětné vazby od nepostižených klientů a organizátorů. Projekt den zdraví měl z mého pohledu úspěch a bylo by možné ho opakovat i v dalších ročnících.
|
|
|
Podmínky a možnosti studia pro studenty se zdravotním postižením na Jihočeské univerzitě
VLKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá podmínkami a možnostmi terciárního vzdělávání studentů se zdravotním postižením na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V teoretické části práce vymezuji základní pojmy týkající se zdravotního postižení, druhů zdravotního postižení a klasifikaci a etiologii zdravotního postižení. Dále se věnuji terciárnímu vzdělávání studentů se zdravotním postižením na vysokých školách a poté konkrétně Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V praktické části jsem stanovila cíl specifikovat podmínky a možnosti studia, které Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích poskytuje studentům se specifickými vzdělávacími potřebami. Zvolila jsem kvalitativní typ výzkumu a to techniku polostrukturovaných rozhovorů. Oslovila jsem pět studentů se zdravotním postižením studujících na různých fakultách Jihočeské univerzity a provedla jsem s nimi rozhovory se stejnými otázkami. Vyhodnocení plynoucí z výsledků výzkumu může být doporučením pro praxi. Získané poznatky o specificích terciárního vzdělávání studentů se zdravotním postižením mohou posloužit k případnému zlepšení podmínek, které univerzita poskytuje a také k rozšíření všeobecného mínění a důležitých informací.
|
|
|
Využití konceptu Bazální stimulace na základní škole speciální
SIEBENSTICHOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá aplikací konceptu Bazální stimulace na základních školách speciálních, tedy škol určených pro děti s těžšími formami mentálního postižení, případně v kombinaci s dalšími postiženími. Koncept Bazální stimulace vytvořil německý speciální pedagog prof. Andreas Fröhlich v 70. letech 20. století pro vzdělávání žáků s těžkým mentálním nebo kombinovaným postižením ve speciálních školách. V 80. letech 20. století jej uplatnila v ošetřovatelství prof. Christel Binstein. V této oblasti byl také na začátku tohoto století poprvé využit v České republice, a to zásluhou dr. Karolíny Friedlové.Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaký způsobem lze využít Bazální stimulaci v základní škole speciální a jak ji lze začlenit do vzdělávacího programu. V souladu s tímto cílem obsahuje práce vymezení základních pojmů, stručný přehled dějin vývoje Bazální stimulace a její teoretická východiska a následně jsou představeny jednotlivé techniky, jichž koncept využívá. Zásadní pasáží je teoretické vymezení možností uplatnění konceptu ve speciálně pedagogické praxi, konkrétně v základní škole speciální. Tato část je doplněna třemi kazuistikami, které představují reálné využití konceptu Bazální stimulace ve třech základních školách speciálních v rámci celé České republiky.
|
|
|
Využití klasifikace MKF k možné inkluzi občanů s mentální retardací do společnosti
ŠULOVÁ, Jana
Téma disertační práce je věnováno aplikaci Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) u občanů s mentální retardací, respektive zkoumání způsobů užití jejích údajů k možné inkluzi občanů s mentálním postižením do společnosti. Práce se zabývá systémem klasifikace MKF, jejím aplikováním v rámci výzkumu, i následným možným využitím v praxi při posouzení situace osob s disabilitou. Výsledky práce přinášejí doporučení, jak lze postupovat při posuzování situace klienta s mentálním postižením v praxi a jak využít klasifikaci MKF jako možnost podpory psychosociální inkluze těchto osob.
|
|
|
Přístupnost webových stránek významných českých univerzit
Svoboda, David ; Sklenák, Vilém (vedoucí práce) ; Šubrta, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou přístupnosti webových stránek. Jejím cílem je zanalyzovat weby nejvýznamnějších českých univerzit a vyhodnotit, jakou úroveň přístupnosti svým uživatelům poskytují. Jako základ pro toto hodnocení posloužila metodika WCAG 2.0, která nejlépe odpovídá současným požadavkům na přístupnost. Smyslem teoretické části práce je seznámit čtenáře s problematikou webové přístupnosti. Je zde definována především samotná přístupnost a také skupiny handicapovaných uživatelů Internetu, pro které má dodržování zásad přístupnosti zásadní význam. Dále je zde nastíněna legislativní úprava přístupnosti v České republice a představeny metodiky tvorby přístupných webových stránek. Praktická část práce obsahuje jednotlivé analýzy přístupnosti, popis hodnocených webů a závěrečné shrnutí výsledků testování. Hlavním přínosem práce je objektivní zhodnocení stavu, ve kterém se webové stránky českých univerzit z hlediska přístupnosti nacházejí. Toto zhodnocení může sloužit jako vodítko pro případnou nápravu nedostatků, které se na testovaných webech vyskytují.
|
|
|
Postavení a role sourozenců dětí s těžkým zdravotním postižením v rodině
HAZUKOVÁ, Michaela
V teoretické části se věnuji problematice zdravotního postižení a jeho rozdělení. Dále popisuji model duševní krize rodičů, která je způsobena zjištěním, že jejich dítě má zdravotní postižení. Jsou zde nastíněna specifika rodiny, která pečuje o dítě s těžkým zdravotním postižením se zaměřením na rodiče postiženého dítěte a zejména pak na jeho zdravého sourozence. Cílem výzkumné části je zjistit, jak tráví zdravé děti svůj volný čas se svými sourozenci s těžkým postižením a zároveň zjistit, jaké jsou na sourozence dítěte s postižením kladeny nároky ze strany okolí. Pro realizaci výzkumné části práce jsem zvolila kvalitativní typ výzkumu, metodu dotazování, techniku polořízených rozhovorů. Výzkum probíhal v soukromém prostředí sourozenců dětí s postižením bez přítomnosti jiné osoby v období od května do července 2009. Pro výběr respondentů jsem zvolila vlastní zdroje, které mám díky dobrovolné činnosti v dětském centru ARPIDA o.s.. Celkem jsem oslovila deset zdravých sourozenců, z toho výzkumu se nakonec bylo ochotno zúčastnit sedm z nich. Výzkumný soubor č. 1 tvořili zdraví sourozenci ve věku 13- 21 let. Soubor č. 2 tvořili tři sourozenci s těžkým zdravotním postižením, kteří byli v sourozeneckém vztahu s osobami z prvního souboru. Všichni respondenti bydlí v Českých Budějovicích nebo v jeho blízkém okolí. Výsledky výzkumu ukázaly, že zdraví sourozenci věnují svůj volný čas svým sourozencům s postižením zejména v činnostech, které mohou vykonávat dohromady. Jednalo se o tyto činnosti: sledování televize, hraní her, sledování sportovních utkání, pomáhání při zvládání úkonů v péči o sourozence s postižením aj. Do společně tráveného času řadili respondenti především rodinné rituály: stolování, odpolední siesty, svátky, oslavy a návštěvy. Všichni respondenti uvedli, že je na ně vyvíjen větší tlak okolí a každý tuto situaci snáší jinak. Uvedenou bakalářskou práci je možno využít v institucích, které pracují s rodinou, jako jsou pedagogicko psychologické poradny a speciálně pedagogická centra. Tato práce by také mohla být přínosem pro samotné rodiny dítěte se zdravotním postižením.
|
|
|
Pracovní rehabilitace - Individuální plán pracovní rehabilitace
BIENERTOVÁ, Jitka
V dnešní době, tzn. na počátku třetího tisíciletí, má již každý člověk právo na svobodnou volbu povolání a získávání prostředků pro své životní potřeby. I lidé se zdravotním postižením mají stejná práva jako ostatní občané, proto mají nejen právo na zvláštní (přizpůsobené, upravené) pracovní podmínky, ale také na pomoc při přípravě na zaměstnání. K tomuto účelu slouží pracovní rehabilitace. Pro klienty jenž jsou osobami se zdravotním postižením, je potom především určen individuální plán pracovní rehabilitace. Cílem mé práce bylo popsat specifické kroky a postupy k integraci zdravotně znevýhodněných osob v rámci otevřeného trhu práce, zejména pak popsat stávající způsoby umožňující zhodnocení aktuálního zdravotního potenciálu klienta se zdravotním postižením jako předpokladu integrace na trhu práce. Klíčovým bodem práce bylo stanovení kvalitativního výzkumu.Ve své práci, jsem se zaměřila na výzkum prováděný v regionu Chomutov a Žatec, který byl prováděn v rozmezí září 2008 až prosinec 2008 v Chomutově Osoby, které byli do projektu zahrnuti, jsou uchazeči o zaměstnání, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a mají určitou míru disability.
|
host ::
RSS.