|
|
Regulační poplatky na Dětském oddělení Klatovské nemocnice, a.s.
GOLDSCHMIDOVÁ, Kateřina
Název práce: Regulační poplatky na Dětském oddělení Klatovské nemocnice, a.s. Bakalářská práce se zabývá účinky a dopady, které mělo zavedení regulačních poplatků do zdravotnictví. Cílem mé práce bylo zjistit účinky zavedení regulačních poplatků na Dětském oddělení Klatovské nemocnice, a.s. Jednak jsem zjišťovala, jakým způsobem poplatky ovlivnily zneužívání nemocniční péče, a dále jsem zjišťovala zda poplatky ovlivnily možnost rodičů doprovázet své děti v průběhu hospitalizace. V teoretické části se zabývám definováním základních pojmů, které s tématem regulačních poplatků souvisí. Jedná se zejména o pojmy zdraví a nemoc, zdravotní politika, zdravotnickými systémy, strukturou zdravotnického systému v České republice a definováním regulačních poplatků, jejich druhy, významem zavedení, ochranným limitem, efektem zavedení a spotřebou zdravotnických služeb po zavedení poplatků. V praktické části se věnuji popisu cílů práce a hypotéz, metodikou výzkumu a interpretaci výsledků. Výzkumná část byla realizována pomocí kvantitativní formy výzkumu, použila jsem metodu dotazování, techniku dotazníku, jako pomocná metoda byla zvolena analýza dokumentů- sekundární analýza dat. Výzkumný soubor tvořili rodiče doprovázející děti k vyšetření na ambulancích a rodiče doprovázející hospitalizované děti. Výsledky výzkumu ukázaly, že regulační poplatky neovlivnily možnost rodičů doprovázet své děti v průběhu hospitalizace a přestože rodiče uvádějí, že v případě opakovaných hospitalizací by poplatky jejich možnost ovlivnit mohly, nadále své děti v průběhu jejich hospitalizace doprovázejí a počet doprovodů naopak stoupá. Výzkum dále ukázal, že na Dětském oddělení došlo po zavedení poplatků k výraznému poklesu využití Lékařské služby první pomoci (dětské pohotovosti) a tím i k jejímu počtu zneužití. Naopak nedošlo k poklesu počtu hospitalizovaných pacientů. Domnívám se, že uvedenou bakalářskou práci bude možno využít pro lepší orientaci v této nové oblasti zpoplatnění zdravotní péče a k nástinu skutečných dopadů, jež do zdravotnictví během svých prvních dvou let působení přinesly. Právě z důvodu relativně krátkého působení poplatků, bych doporučovala v pokračování monitorování dopadů výběrů poplatků a sledování případných dalších změn v legislativě.
|
|
|
VLIV REGULAČNÍCH POPLATKŮ NA VZTAH MEZI VŠEOBECNÝMI SESTRAMI A KLIENTY
DIVOKOVÁ, Jitka
ABSTRAKT Od 1.1.2008 vstoupil v platnost Zákon 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tento zákon zavádí do praxe dlouho připravované regulační poplatky, přesně stanovuje, jaké výkony budou zpoplatněny 30, 60 nebo 90 korunami. Tímto se finanční spoluúčast klientů stává legislativně platnou a oprávněnou. Zavedení poplatků má za úkol snížit nadužívání ošetřovatelské péče, zefektivnit stávající ošetřovatelskou péči a dosáhnout toho, aby klienti začali lépe pečovat o svůj zdravotní stav, aby se zabývali především prevencí, dodržovali životosprávu a své investice směřovali správným směrem. V teoretické části jsme se zabývali pojmem regulačních poplatků ve zdravotnictví, které fungují jako spoluúčast klientů na financování zdravotní péče, jak a kam se regulační poplatky odvádí. Zabývali jsme se také administrativou vybírání regulačních poplatků. V teoretické části také byly zmíněny zkušenosti se zdravotnickými reformami ze zahraničí na Slovensku, Německu a v Rakousku. Důležitou součástí zdravotnické reformy je také role sestry, její komunikační dovednosti, povinnosti ve vztahu k regulačním poplatkům. Zabývali jsme se etickými a psychologickými hledisky vztahu sestry a klienta a faktory, které ovlivňují chování sestry. V rámci šetření byly stanovené cíle práce. Zjistit dopad regulačních poplatků na vztah mezi všeobecnými sestrami a klienty. Zjistit úroveň informovanosti sester týkající se vybírání regulačních poplatků. Zjistit schopnosti sester k poskytování kvalitních informací pacientům. Zjistit, zda pacient, coby poplatník očekává lepší ošetřovatelskou péči. Cíle byly zkoumány na základě vytvořených hypotéz. Hypotéza 1, ve které jsme předpokládali, že regulační poplatky ve zdravotnictví mají negativní dopad na vztah mezi všeobecnými sestrami a klienty, hypotéza 2, ve které jsme předpokládali, že sestry i klienti hodnotí všeobecnou informovanost o poplatcích jako nedostatečnou, hypotéza 3 předpokládá, že sestry neumí poskytnout pacientům kvalitní informace, týkající se problematiky regulačních poplatků a hypotéza 4 předpokládá, že na základě regulačních poplatků pacient vyžaduje lepší ošetřovatelskou péči. Zlepšení ošetřovatelské péče, které je možné provést ihned, bez ohledu na výběr regulačních poplatků je v možnostech každého jednotlivce. Toto zlepšení vyžaduje úsměv, trpělivost, představení se a podání ruky, což by se mělo stát samozřejmostí. V souvislosti se zlepšením péče by každé zdravotnické zařízení mělo pravidelně vydávat zprávy s přehledem, jak nakládá s vybranými prostředky, které by měly být k dispozici i plátcům těchto poplatků, což by mělo napomáhat ke zlepšování informovanosti klientů.
|
|
|
Pohled sester na regulační poplatky ve zdravotnictví v souvislosti s poskytovanou ošetřovatelskou péčí.
SALOTOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je zaměřena na regulační poplatky ve zdravotnictví, které byly zavedeny 1.1 2008 v České republice. Problematika regulačních poplatků ve zdravotnictví je v současné době velmi citlivým a diskutovaným tématem, které i po téměř roce stále plní přední stránky novin, časopisů a televizních pořadů. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části uvádíme zásady, kdy se regulační poplatek hradí a kdy ne. Zmiňujeme se také o ochranném limitu a o administrativní práci, které jsou spojené s vybíráním regulačních poplatků. Pro představu, jak fungují regulační poplatky v sousedních státech, zde uvádíme situaci v zahraničí. V praktické části této práce jsme si zvolili tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak sestry vnímají zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Druhým cílem bylo zjistit, zda mají regulační poplatky vliv na poskytovanou ošetřovatelskou péči a třetím cílem našeho výzkumu bylo zjistit, co sestry považují za nejvíc problémovou oblast v rámci regulačních poplatků. Tyto cíle byly splněny. Na základě cílů byly stanoveny výzkumné otázky. Jak sestry vnímají regulační poplatky ve zdravotnictví, co by chtěly změnit ve vybírání regulačních poplatků, jaká by měla být poskytovaná ošetřovatelská péče z pohledu sester a co vidí jako nejvíce problémovou oblast v rámci regulačních poplatků. Výzkumné otázky byly zodpovězeny. Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativního šetření, metody dotazování. Sběr dat byl realizován technikou nestandardizovaného, strukturovaného rozhovoru. Náš průzkum probíhal v Nemocnici České Budějovice a.s. a Nemocnici Strakonice a.s. Odpovědi sester byly zpracovány do dvaceti kazuistik. Šetření probíhalo v únoru 2009. Výsledky naší bakalářské práce by mohly sloužit jako zpětná vazba pro nemocnice, kde bylo šetření realizováno. Následně by mohly přispět k vytvoření jednotné formy pro vybírání regulačních poplatků a to jak z pohledu platby, tak i administrativní práce. Dále by výsledky mohly posloužit k podpoře spolupráce mezi pacientem a zdravotním personálem. Doporučila bych také školící akce pro zdravotnický personál, aby uměl zvládat problematické situace. Například jak přistupovat k pacientovi, který odmítá zaplatit regulační poplatek. Pravidelné školící akce bych dále také doporučila pro staniční a vrchní sestry v oblasti legislativy v rámci regulačních poplatků.
|
|
|
Informovanost veřejnosti o systému veřejného zdravotního pojištění
ŘEHÁKOVÁ, Jana
Veřejné zdravotní pojištění je důležitou součástí systému českého zdravotnictví. V České republice je uplatňován model národního zdravotního pojištění s více zdravotními pojišťovnami. Hlavním úkolem zdravotních pojišťoven je výběr pojistného od plátců a úhrada zdravotní péče poskytnuté pojištěnci. Cílem této práce je zmapovat a vyhodnotit informovanost laické a odborné veřejnosti o systému veřejného zdravotního pojištění. V práci byly stanoveny tři dílčí cíle. Prvním dílčím cílem bylo zjistit úroveň informovanosti odborné veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Druhým bylo zjištění úrovně informovanosti laické veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Třetím dílčím cílem bylo porovnat informovanost laické a odborné veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Pro dosažení vytyčených cílů byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza č. 1: Většina odborné veřejnosti je informována o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění. Hypotéza č. 2: Většina laické veřejnosti je informována o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění. Hypotéza č. 3: Mezi informovaností odborné a laické veřejnosti o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění není rozdíl. K ověření hypotéz byla zvolena forma kvantitativního výzkumu. Pro sběr dat byla použita technika dotazníku. Pro praktickou část byl využit identický dotazník pro odbornou i laickou veřejnost. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořili respondenti, kteří žijí či pracují v Českých Budějovicích. Za odbornou veřejnost byly v rámci výzkumu považováni občané, kteří pracují či pracovali ve zdravotní či sociální oblasti. Konečný výzkumný soubor tvořilo 200 respondentů odborné a 200 respondentů laické veřejnosti. Cíl diplomové práce i dílčí cíle byly splněny. První dvě hypotézy byly potvrzeny. Hypotéza č. 3 nebyla výzkumem potvrzena. Bylo zjištěno, v jakých oblastech je odborná i laická veřejnost nejvíce informována a v jakých méně. Výsledky výzkumu by mohly být využity k publikaci v odborných časopisech.
|
|
|
Proces realizace reformy zdravotní politiky v České republice.
RICHTEROVÁ, Andrea
Za jeden z kroků předcházející procesu realizace reformy zdravotní politiky je zavedení regulačních poplatků a doplatků na léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské potřeby. Od 1. ledna 2008 byly v českém zdravotnictví zavedeny čtyři základní typy regulačních poplatků s cílem omezit plýtvání a zneužívání zdravotní péče. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zmapovat a vyhodnotit vliv zavedení regulačních poplatků na návštěvnost pacientů u ambulantních specialistů. V průběhu diplomové práce byly formulovány tři cíle. Prvním cílem bylo podat ucelený pohled na problematiku související se zavedením a využitím regulačních poplatků zavedených 1. ledna 2008 u ambulantních specialistů. Druhým cílem bylo porovnat návštěvnost pacientů u ambulantních specialistů oproti roku 2007. Třetím cílem bylo zhodnocení,zda došlo k poklesu návštěvnosti pacientů u ambulantních specialistů v souvislosti s věkem pacientů, pohlavím, poskytnutou péčí a onemocněním. Také byly formulovány čtyři hypotézy. Hypotéza 1: V souvislosti se zavedením regulačních poplatků došlo ve srovnání s rokem 2007 ke snížení návštěvnosti pacientů u ambulantních specialistů. Hypotéza 2: Se zavedením regulačních poplatků nedošlo ve srovnání s rokem 2007 k výraznému poklesu návštěvnosti u pacientů s chronickým onemocněním. Hypotéza 3: Vliv regulačních poplatků na návštěvnost u ambulantních specialistů bude u obou pohlaví srovnatelný. Hypotéza 4: Zavedení regulačních poplatků nepovede k prodloužení intervalu mezi jednotlivými návštěvami pacientů u ambulantních specialistů. K dosažení cílů a ověření hypotéz byl využit kvantitativní výzkum a metoda dotazování. Ke sběru dat byla použita technika dotazníku. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořili lékaři s ambulantní odborností vykonávající svou praxi v kraji Jihočeském, Královehradeckém, Libereckém, Plzeňském, Hlavním městě Praze, Středočeském, Ústeckém a Zlínském. Konečný výzkumný soubor tvořilo 79 odborných lékařů se specializací {--} alergologie a klinická imunologie, anesteziologie, dermatovenerologie, gynekologie, chirurgie, interna, pneumologie, oftalmologie, ORL, onkologie, ortopedie, neurologie, psychiatrie, rehabilitace a fyzikální medicína, urologie. Hlavní cíl diplomové práce a dílčí cíle byly dosaženy. Druhá, třetí a čtvrtá předpokládaná hypotéza byla výzkumem potvrzena. První hypotézu se nepodařilo tímto výzkumem potvrdit. Výsledky mého výzkumu vypovídají o vlivu regulačních poplatků na návštěvnost u ambulantních specialistů mohou být využity k publikaci v odborných časopisech.
|
|
|
Nezaměstnanost a její vliv na počet elektivních výkonů na chirurgickém oddělení
HÁLOVÁ, Magdaléna
ABSTRAKT Chirurgické oddělení je jedno ze stěžejních oddělení Nemocnice v Českých Budějovicích. Poskytuje vysoce specializovanou péči, kterou využívají nejenom pacienti okresu České Budějovice, ale i celého Jihočeského kraje. Ročně je zde chirurgicky ošetřeno bezmála 4 000 pacientů. Ve své práci se zaměřuji na skupinu lidí, která je práceschopná, ale v době hospitalizace bez vykonávání placené práce, evidovaná na úřadu práce, která přicházela na chirurgické oddělení k elektivním chirurgickým výkonům. Důvody, které je k tomu vedou, mohou být následující: buď svou zdravotní stránku zanedbávali pro vytížení v práci, nebo operaci odkládali z obavy ze ztráty zaměstnání při dlouhodobé pracovní neschopnosti. Cílem této práce bylo zjistit vliv zaměstnanosti na rozhodnutí klientů podrobit se operačnímu výkonu. Pro získání údajů byla použita dotazníková metoda u klientů hospitalizovaných na chirurgickém oddělení nemocnice v Českých Budějovicích . Hypotézu, ve které jsem předpokládala, že osoby krátkodobě evidované na úřadu práce se více podrobují operačnímu výkonu než osoby dlouhodobě evidované, jsem v práci potvrdila. Taktéž byla potvrzena i druhá hypotéza, že elektivní operační výkon podstupují častěji klienti v evidenci úřadu práce než zaměstnané osoby. Třetí hypotéza, kde jsem předpokládala, že poplatky za hospitalizaci u nezaměstnaných osob budou mít vliv na délku hospitalizace se nepotvrdila, jelikož politické změny, které vedly ke vzniku darovací smlouvy mezi Nemocnicí České Budějovice, a. s., a Jihočeským krajem s možností využití daru Jihočeského kraje k úhradě poplatků za pobyt v nemocnici od 1. února 2009, tuto skutečnost ovlivnily. Výsledky, ke kterým jsem ve své práci došla, by mohly posloužit jako argumentační podklad při řešení politiky zaměstnanosti. .
|
|
|
Daňová evidence v lékárně
Balek, Luboš ; Janhubová, Jaroslava (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá principy fungování daňové evidence s důrazem na problematiku relevantní pro podnikání malé lékárny. Práce proto rozebírá též právní rámec podnikání v daném oboru a analyzuje především administrativní dopady příslušné legislativy.
|
|
|
Privatizace zdravotních pojišťoven v ČR jako součást reformy zdravotnictví
Kolman, Ondřej ; Munzi, Tomáš (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám postavením a fungováním zdravotních pojišťoven v České republice. V teoretické části se zaměřuji na historický vývoj a funkci postavení zdravotních pojišťoven v ČR a vývoj veřejného zdravotního pojištění. Rozebírám problematiku řízení pojišťoven, jejich financování, přerozdělování financí, kterými disponují a jejich hospodaření. Dále se moje práce věnuje systému zdravotního pojištění USA, s jeho tržními principy, které následně porovnávám se systémem v ČR. V neposlední řadě se zabývám navrhovanými změnami zdravotních pojišťoven, které jsou součástí navrhované reformy zdravotnictví ČR, jejich možnými přínosy či nevýhodami. V poslední fázi rozebírám nejaktuálnější část reformy zdravotnictví, tedy regulační poplatky.
|
|
|
Dopad zavedení poplatků v českém zdravotnictví
Klovrza, Tomáš ; Slintáková, Barbora (vedoucí práce) ; Kubík, Rudolf (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou regulačních poplatků a jejich vlivu na financování zdravotnictví České republiky z dat, které byly dostupné k 31.7.2009 Práce se dělí na 2 části. První kapitola nejprve charakterizuje podstatu regulace a zdravotnických statků z ekonomického pohledu, dále posuzuje důvody pro zavedení regulačních poplatků a vliv vybraných faktorů na zdraví populace. Druhá část se zabývá dopady zavedení regulačních poplatků v českém zdravotnictví. Je zde nastíněna problematika přetížení, solidarity mezi relativně zdravými a vážně nemocnými.
|
|
|
Zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví
Plajtová, Jarmila ; Písař, Pavel (vedoucí práce) ; Kučerová, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá nejvíce diskutované opatření v rámci reformy zdravotnictví ministra MUDr. Tomáše Julínka ? zavedení regulačních poplatků u lékaře. Především se zabývá účelem použití tohoto opatření, tedy snahou zamezit nadměrnému plýtvání finančních prostředků ve zdravotnictví a zneužívání zdravotnických služeb ze strany pacientů. V teoretické části je jako příčina tohoto chování označena metoda financování zdravotní péče pomocí zdravotního pojištění a dále přiblížen koncept poplatků včetně jejich pozitivních a negativních důsledků. Analytická část demonstruje teoretické závěry o nadužívání v systému českého zdravotnictví a zkoumá konkrétní dopady poplatků zavedených na Slovensku v letech 2003 ? 2006.
|
host ::
RSS.