|
|
Rehabilitační ošetřování pacienta s cévní mozkovou příhdou
BŘEZOVSKÁ, Lucie
Bakalářská práce na téma rehabilitační ošetřování pacienta s cévní mozkovou příhodou se zabývá touto problematikou na rehabilitačním oddělení a neurologickém oddělení. Samotná bakalářská práce je rozdělena do dvou samostatných kapitol a to na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřená na příčiny, příznaky, vyšetřovací metody a léčbu u pacienta po cévní mozkové příhodě a na současný stav rehabilitačního ošetřování. Součástí rehabilitačního ošetřování je spolupráce sestry s multidisciplinárním týmem. Dále jsou v bakalářské práci popsány možné komplikace, které mohou vzniknou v souvislosti s cévní mozkovou příhodou. Mezi tyto komplikace patří především imobilizační syndrom a dekubity. Rehabilitační ošetřování pacienta s cévní mozkovou příhodou zahrnuje polohování, komunikaci, pasivní pohyby, aktivní pohyby, vertikalizace, dechová cvičení. Další metody využívané při rehabilitačním ošetřování jsou užití tepla a chladu a bazální stimulaci. Součástí bakalářské práce jsou i kapitoly řešící ošetřovatelský management, zdravotnickou dokumentaci a hodnotící škály u pacienta po cévní mozkové příhodě. U praktické části byl stanoven jako cíl, zjistit podmínky sester pro rehabilitační ošetřování pacienta po cévní mozkové příhodě. Byly stanoveny čtyři hlavní hypotézy, na které se vztahovaly otázky z anonymního dotazníku. Hypotéza- H1: Sestry mají pro poskytování rehabilitačního ošetřování k dispozici pouze polohovací pomůcky. Hypotéza - H2: Sestry rehabilitační ošetřování pravidelně dokumentují v rámci ošetřovatelského procesu. Hypotéza - H3: Jako problém pro poskytování rehabilitačního ošetřování sestry uvádějí nedostatek času. Hypotéza- H4: Výsledky rehabilitačního ošetřování jsou sledovány ošetřovatelským managementem. Jako doplňkové výzkumné šetření byly vypracovány kazuistiky s Barthel indexem u čtyř pacientů. Z výsledku výzkumného šetření vyplývá, že sestry používají nejen polohovací pomůcky, ale i ostatní dostupné pomůcky. Sestry rehabilitační ošetřování pravidelně dokumentují a to zejména do ošetřovatelské dokumentace. Sestry uvádí nedostatek času pro poskytování rehabilitačního ošetřování a sestry uvádí, že rehabilitační ošetřování je sledováno ošetřovatelským managementem.
|
|
|
Porovnání neinvazivního a invazivního vyšetření mozkových cév z pohledu praxe radiologického asistenta.
NOVOTNÁ, Dana
Téma mé bakalářské práce bylo ?Porovnání neinvazivního a invazivního vyšetření mozkových cév z pohledu praxe radiologického asistenta?. V teoretické části se zabývám onemocnění cévní mozkové příhody (CMP) a její diagnostikou. Jedná se o akutní onemocnění způsobené uzávěrem některé z mozkových tepen a následnou nedokrevností mozku (ischemie) nebo krvácením do mozku (hemoragie). Patří mezi tři nejčastější příčiny úmrtí ve vyspělých zemích. Praktická část obsahuje výzkum využití neinvazivních a invazivních zobrazovacích metod v diagnostice mozku a mozkových cév. Získané statistické údaje z Radiodiagnostického oddělení Nemocnice České Budějovice a. s. jsem zpracovala kvantitativně. Z výsledků vyplývá převaha neinvazivních vyšetření nad invazivním. Z neinvazivních zobrazovacích metod se v diagnostice CMP nejčastěji používá Výpočetní tomografie (68 %), která spolehlivě rozliší ischemii od hemoragie. Magnetická rezonance (7 %) je citlivější metodou při diagnostice ischemického iktu. Další metodou je ultrasonografie (13 %), která nám umožňuje posouzení stupně stenózy/okluze vyšetřované cévy. Jako jediný zástupce invazivních metod je katetrizační angiografie (12 %), která je považována za zlatý standard v zobrazování cévního řečiště. Její výhodou je možnost navázání endovaskulární intervence. Dalším úkolem bylo porovnávat úlohu radiologického asistenta u jednotlivých vyšetření. Bylo nezbytné najít společné body v praktické činnosti radiologického asistenta při obou typech vyšetření a na rozdílech ukázat specifický význam a náročnost jeho práce.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Podpora soběstačnosti u hemiplegického pacienta po cévní mozkové příhodě
JIRKŮ, Lenka
Cévní mozková příhoda v současné době není onemocněním, které postihuje pouze starší lidi, ale čím dál tím častěji postihuje lidi v produktivním věku. Následky onemocnění jsou různorodé a liší se u nemocných jak v jejím rozsahu tak závažnosti. Proto toto onememocnění zásadně ovlivní dosavadní způsob života nemocného i jeho rodiny. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena hlabně na samostatné onemocnění.Čtenářům je zde přiblížena daná problematika tohoto onemocnění. je zde popsaná dělení mozkových příhod, rizikové faktory, diagnostika a léčba. Dále zásady ošetřovatelské péče o nemocné po cévní mozkové příhodě, podpora soběstačnosti, a také rehabilitace a její cíle. Druhá část tvoří výzkum. Je zde použita metoda dotazování technikou dotazníků. Dotazníky jsou zde použity dva pro respondenty pracující na lůžkovém oddělení zdravotnických zařízení a pro respondenty pracující v domácí péči. Tato část je zaměřena na získání informací a rozdílů o poskytování podpory soběstatečnosti v oblasti hygieny u hemiplegického pacienta po CMP a spolupráci s fyzioterapeutem, jak na lůžkovém oddělení tak i v domácí péči. dané výsledky by měli přispět ke zlepšení ošetřovatelské péče o pacienty s CMP.
|
|
|
Cévní mozková příhoda a následná resocializace
DVOŘÁKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku resocializace u osob po cévní mozkové příhodě. Konkrétně jsem se v rámci výzkumu zaměřila na rozhovor s lidmi, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. V teoretické části se věnuji anatomicko-fyziologickému základu, rizikovým faktorům, charakteristice onemocnění, příznakům, příčinám, první pomoci, popisu jednotlivých typů cévní mozkové příhody a ucelené rehabilitaci, konkrétně léčebným, sociálním, pedagogickým a pracovním prostředkům rehabilitace. V praktické části jsem využila metod a technik kvalitativního výzkumu. Použila jsem metodu dotazování a techniku pololořízeného rozhovoru. Cílovým souborem bylo 10 osob, které prodělaly cévní mozkovou příhodu. Rozhovory jsem zpracovala do případových studií ? kazuistik. V případových studiích jsem shrnula informace od osob, které toto onemocnění prodělaly. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit a porovnat možnosti návratu do obvyklého způsobu života u vybraných sociálních skupin po cévní mozkové příhodě. V diskuzi jsem shrnula zjištěné údaje a uvedla jsem hypotézy, které z výzkumu vyplývají. Předpokládaným využitím mé práce by mohlo být zmapování možnosti resocializace u osob, které prodělaly cévní mozkovou příhodu. Práce by mohla přispět ke zkvalitnění výuky na toto téma a napomoci k případné edukaci veřejnosti. Další možností využítí práce je snaha o vytvoření postupu, který by mohl být aplikován při resocializaci u osob po cévní mozkové příhodě.
|
host ::
RSS.