|
|
Katecheze dětí v náhradní rodinné péči
FÜRSTOVÁ, Martina
Práce se zabývá katechezí a jejím dopadem v náhradní rodinné péči. Teoretická část charakterizuje formy náhradní rodinné péče, současnou rodinu z pohledu psychologie, sociologie, politologie a církve. Dále psychický vývoj dětí a deprivace.Návrh rodinné katecheze. Praktická část obsahuje výzkumné šetření v sedmi náhradních rodinách, jejich problémy ve výchově svěřených dětí, rodinou katechezi. Z šetření vyplývá, že svěřené děti bez potíží přijímají v náhradních rodinách křesťanskou víru, ale po jejich odchodu z rodin, bez pomoci různých křesťanských společenství o svoji víru mnohdy přicházejí.
|
|
|
Dětský domov a jeho úloha při řešení sociální situace dítěte
JANEČKOVÁ, Jana
Dětský domov je zařízení, kde jsou děti, jejichž rodiče se o ně nemůžou, neumějí či nechtějí postarat. Poskytuje péči jejímž cílem je zabezpečit dítěti vše potřebné pro jeho dobrý vývoj, a to v prostředí, které se snaží, co nejvíce přiblížit rodinnému. Děti jsou do dětského domova umisťovány hlavně na základě rozhodnutí soudu. Sociální situace dítěte je v kontextu práce chápána jako situace a okolnosti, kdy je nutné poskytnout dítěti ochranu nebo pomoc na základě zákona o sociálně-právní ochraně dětí, zejména taková situace, která vede k nařízení ústavní výchovy. Cílem práce bylo blíže zmapovat jakou úlohu hraje dětský domov při řešení sociální situace dítěte. Data byla získána v rámci kvantitativního výzkumu, jehož cílem je ověření či vyvrácení stanovených hypotéz. Pro sběr dat byla zvolena metoda dotazování, technika rozhovoru. V rámci výzkumné části byly stanoveny 3 hypotézy.
|
|
|
Situace dětí v Dětském domově Charlotty Masarykové a jejich odchod do náhradní rodinné péče
JALOVCOVÁ, Klára
Náhradní výchovná péče obsahuje všechny druhy náhradní rodiny u dětí bez vlastního funkčního rodinného zázemí. Má dvě formy {--} ústavní a rodinnou. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku dětí z Dětského domova Charlotty Masarykové a jejich odchod do náhradní rodinné péče. Jedná se o zdravotnické zařízení s relativně malou kapacitou, které je určené pro děti od jednoho do tří let. Praktickou část jsem rozdělila na dvě části v souladu se stanovenými cíly. Prvním cílem bylo zjistit sociální, zdravotní a právní situaci dětí s nařízenou ústavní výchovou, které byly umístěné v Dětském domově Charlotty Masarykové v letech 2005 až 2008. Druhým cílem bylo zmapovat situaci dětí s nařízenou ústavní výchovou, které odešly v letech 2000 až 2008 z Dětského domova Charlotty Masarykové do náhradní rodinné péče. Oba cíle byly splněny. Za účelem dosažení cílů byla použita metoda kvantitativního výzkumu, technika sekundární analýzy dat. Byly stanoveny následující hypotézy: Hypotéza 1 - Nejčastějším důvodem pro umístění dětí do dětského domova jsou sociálně zdravotní důvody Hypotéza 2 {--} většina dětí přichází do dětského domova ve špatném zdravotním stavu Hypotéza 3 {--} Většina dětí z dětského domova je v kontaktu se svou biologickou rodinou Hypotéza 4 {--} Děti, umístěné do NRP, odchází nejčastěji do pěstounské péče Hypotéza 2 nebyla potvrzena, ostatní hypotézy potvrzeny byly. Z výsledků hypotézy 1 vyplývá, že děti přicházejí do dětského domova nejčastěji ze sociálně zdravotních důvodů, čistě zdravotních důvodů je málo. To souvisí s hypotézou 2, která se nepotvrdila. Většina dětí totiž přichází do dětského domova v dobrém zdravotním stavu. Převážná část dětí přichází do dětského domova z rodiny a s rodinou zůstává v kontaktu (hypotéza 3). Děti nejčastěji odchází zpět do rodiny, pokud odchází do NRP, pak pěstounská péče převažuje nad adopcí (hypotéza 4). Výsledky práce budou použity pro účely dětského domova Charlotty Masarykové a pro sociální pracovníky k získání přehledu o situaci v daném zařízení.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu v současném systému náhradní rodinné péče
KOSINOVÁ, Michaela
Práce se zabývá všemi formami náhradní rodinné péče. Vymezuje právní úpravu všech forem náhradní rodinné péče, jednotlivé rozdíly mezi nimi. Zvláště se věnuje nové formě náhradní rodinné péče {--} pěstounské péči na přechodnou dobu. Snaží se také přiblížit proces zprostředkování náhradní rodinné péče, kterým musí žadatelé o náhradní rodinnou péči projít. Cílem práce je zjistit, jak je využívána pěstounská péče na přechodnou dobu v současném systému náhradní rodinné péče. Práce zjišťuje počet žadatelů o tuto formu náhradní rodinné péče a zároveň mapuje názory pracovníků náhradní rodinné péče krajských úřadů v České republice na problematiku pěstounské péče na přechodnou dobu. Za tímto účelem bylo využito metody dotazování, techniky dotazníku. Byl vytvořen soubor pracovníků náhradní rodinné péče krajských úřadů v České republice, kteří byli osloveni e-mailovou poštou. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že většina pracovníků náhradní rodinné péče považuje pěstounskou péči na přechodnou dobu za potřebný institut v České republice. Většina pracovníků si však myslí, že její současná koncepce přináší řadu úskalí, která mají za následek malý zájem o tuto formu náhradní rodinné péče. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že k 31. 12. 2008 byli v evidenci krajských úřadů 4 žadatelé o pěstounskou péči na přechodnou dobu.
|
|
|
PĚSTOUNSKÁ PÉČE VYKONÁVANÁ PRARODIČI
VALIHRACHOVÁ, Monika
Pěstounská péče vykonávaná prarodiči Shrnutí. Náhradní rodinná péče je forma péče o děti, kdy je dítě vychováváno {\clqq}náhradními`` rodiči a to v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. Nejčastější formou náhradní rodinné péče je v České republice osvojení a pěstounská péče. Pouze 2 % dětí jsou úplní sirotci, zbylých 98 % jsou {\clqq}sociální`` sirotci. Tyto děti vlastní rodinu mají, ale ta se o ně z nejrůznějších důvodů nemůže, nechce nebo neumí postarat. Tato práce je zaměřena na pěstounskou péči vykonávanou prarodiči. Tento typ pěstounské péče má svá specifika, která jsou v práci uvedena. Pro získání dat byl zvolen kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaného hloubkového rozhovoru. Výsledkem jsou případové studie pěti žen ve věku 20 {--} 30 let, které v pěstounské péči prarodičů byly, či stále ještě jsou vychovávány. Jako doplňkové informace dokreslující danou problematiku slouží statistiky z kraje Vysočina a z Jihočeského kraje za rok 2007. Konkrétně se jedná o data poskytnutá obecními úřady obcí s rozšířenou působností kraje Vysočina a data poskytnutá pracovištěm náhradní rodinné péče Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Cílem bakalářské práce bylo posouzení specifických charakteristik pěstounské péče vykonávané prarodiči ve vybraných rodinách a zhodnocení počtu dětí umístěných do pěstounské péče a poručenství v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina za rok 2007. Charakteristiky pěstounské péče vykonávané prarodiči byly popsány. Počet dětí umístěných do pěstounské péče a poručenství v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina za rok 2007 byl zhodnocen pouze částečně. Vzhledem k tomu, že byl v práci použit kvalitativní výzkum, nelze dané informace zobecňovat. Výsledky práce by mohly být užitečné pro všechny, kteří se náhradní rodinnou péčí zabývají. Přínos mají zejména případové studie, které podrobně popisují vznik, průběh, pozitiva, negativa a dopady pěstounské péče vykonávané prarodiči a to z pohledu dětí (žen), neboť podobně zaměřené výzkumy jsou poměrně ojedinělé.
|
|
|
Mateřská škola a dítě v náhradní rodinné péči
ČERMÁKOVÁ, Zuzana
Anotace Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na téma náhradní rodinná péče a následně dítě z náhradní rodinné péče v mateřské škole. V teoretické části jsou uvedeny informace z historie náhradní rodinné péče. Dále zde uvádím základní druhy náhradní rodinné péče, co musí žadatelé učinit pro to, aby mohli přijmout dítě do náhradní rodinné péče. Nakonec je zde stanovena spolupráce mateřské školy a rodičů s dětmi z náhradní rodinné péče na základě rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Praktická část mé bakalářské práce je tvořena výslednými informacemi, které mi poskytli rodiče z náhradní rodinné péče. Informace jsou zaměřené na negativa a pozitiva návštěvy mateřských škol u dětí z náhradní rodinné péče. Tyto informace jsem získala díky rozhovoru, který byl veden s rodiči. V neposlední řadě tato část poskytuje informace získané od učitelek mateřských škol, které se vyjadřují k situaci dětí z náhradní rodinné péče v mateřské škole.
|
|
|
Formy náhradní rodinné péče v ČR
NAUŠOVÁ, Jitka
Práce se zabývá základními formami náhradní rodinné péče v České republice. Obsahuje stručnou historii osvojení i pěstounské péče. Definuje rodinu, její význam a funkce. Uvádí poruchy rodiny i rodičovství. Objasňuje jak kritéria pro umístění dítěte do náhradní rodinné péče, tak i pro výběr žadatelů o ní. Seznamuje nás s postupem při žádosti o náhradní rodinnou péči. V této práci najdeme i právní normy jenž ji umožňují. V neposlední řadě uvádí i druhy dávek pěstounské péče.
|
|
|
Pěstounská péče v klasických českých pěstounských rodinách a pěstounská péče ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči - velké pěstounské rodiny. Porovnání obou forem.
WENDLIGOVÁ, Michaela
Práce je sondou do obrazu náhradní rodinné péče v České republice se zaměřením na pěstounskou péči. V teoretické části popisuje obraz náhradní péče o děti, které se ocitají mimo vlastní rodinu, zabývá se vitálními potřebami dětí a psychickou deprivací. Nahlíží do situace matek, které se vzdávají svého dítěte a do některých aspektů sociální práce v této oblasti. Praktická část je kvalitativním výzkumem, který porovnává pěstounskou péči v klasických českých pěstounských rodinách a pěstounskou péči ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči {--} velké pěstounské rodiny. Výzkumná šetření jsou provedena z pohledu dospívajících dětí v pěstounské péči a výzkum vychází z principů moderní (profesionální) pěstounské péče. Výzkumné šetření obsahuje šest rozhovorů s dětmi z klasických rodin a čtyři s dětmi ze speciálních zařízení. Sondují, jak prožívají děti v pěstounské péči vztah k pěstounům a jaká v rodinách vládne atmosféra, jak se staví děti v pěstounské péči k biologické rodině a porovnávají, jak prožívají tyto aspekty děti v klasických českých pěstounských rodinách a děti ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči (SOS vesničkami se výzkum nezabývá). Zda je pěstounská péče dobrá, nezávisí tolik na tom, zda je vykonávána v klasické pěstounské rodině nebo v zařízení. Závisí především na osobě pěstouna, zda je schopen si vytvořit k dítěti pozitivní vztah, zda je schopen dítě bezpodmínečně přijmout.
|
|
|
Problematika náhradní rodinné péče romských dětí
TUNOVÁ, Kristína
Práce se zabývá problematikou náhradní rodinné péče romských dětí. Teoretická část je zaměřena na osvětlení základních pojmů, jako jsou náhradní rodinná péče, adopce, pěstounská péče, mezinárodní adopce, opatrovnictví a ústavní výchova. Dále pak rodina a funkce rodiny, poruchy rodičovství ve vztahu k dítěti a poruchy rodiny. Tato práce dále čtenáře seznamuje s romskou historií a kulturou, obzvláště pak s romskou rodinou. V poslední kapitole teoretické části poskytuji několik rad, jak se chovat k romskému dítěti vychovávanému v neromské rodině, především je tato kapitola zaměřena na podporu vlastního já dítěte a jeho kultury. Praktická část je zaměřena na zmapování názoru veřejnosti na danou problematiku.
|
|
|
Význam a vliv prostředí na formování osobnosti dítěte
CHODOROVÁ, Alena
Práce srovnává podmínky pro vývoj dítěte v rodině, která má problémy se zvládáním péče s prostředím v dětských domovech, kde děti po odejmutí z původních rodin vyrůstají.Vydefinovala jsem rodinu obecně, její velký význam pro rozvoj jedince. Popsala jsem změny současné rodiny oproti klasickému modelu a s tím související problémy působící při výchově dětí. Dále jsem se zaměřila na možnosti sociální práce s problematickými rodinami při snaze o co nejkvalitnější sanaci rodin. Poukázala jsem na přednosti i problémy náhradní rodinné péče. V další části jsem popsala aspekty ústavní péče.
|
host ::
RSS.