|
|
Kontakt biologické rodiny s dětmi svěřenými do pěstounské péče
DYTRICHOVÁ, Eva
Cílem práce bylo zmapovat postoj pěstounů Jihočeského kraje, k otázce kontaktů dítěte biologickou rodinou a dále zjistit, u jakého počtu dětí je styk s rodinou realizován. Pěstouni odpovídali formou dotazníků na jednotlivé otázky. Bylo zjištěno, že pěstouni projevovali určité obavy ať před příchodem dítěte do rodiny či již po zkušenostech z realizovaných kontaktů. Ve většině případů pěstouni umožňují kontakt dětí. Styk může být upraven soudem a nebo se zakládá na dohodě mezi rodičem a pěstounem. Jak vyplynulo z odpovědí pěstounů, pokud dítě pochází z prostředí výrazně patologického, pociťují pěstouni ohrožení na úrovni výchovy ale i ohrožení fyzické. Sama pěstounská péče předpokládá ve většině případů návrat dítěte zpět do původní rodiny. Pěstouni jsou tedy postaveni ve výchově dítěte před nejedním složitým problémem, který musí řešit především v souladu se zájmy dítěte.
|
|
|
Subdeprivace a její následky pro školní vývoj dítěte
BÍLÁ, Radmila
Cílem diplomové práce je zorientovat se v subdeprivačních jevech v dnešních zařízeních péče o dítě (dětské domovy, pěstounská péče). Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů týkajících se psychické deprivace, na vymezení psychických potřeb dítěte a projevů psychické deprivace. Dále se zabývá problematikou dětských domovů, různými druhy náhradní rodinné péče a otázkou nechtěných dětí. Praktická část je zaměřena na cíl práce. Srovnávány jsou zde tři skupiny dětí (děti vyrůstající ve funkční rodině, děti z dětských domovů a děti z pěstounské péče). Jsou zde popsána zjištění, která byla získána použitím vybraných testů a pozorování. V závěru jsou výsledky zhodnoceny.
|
|
|
Krajský úřad a jeho možnosti podílet se na zkvalitnění pěstounské péče
DVOŘÁKOVÁ, Jana
Práce je zaměřena na rodiče, kteří se rozhodli vzít si dítě do pěstounské péče. Tomuto procesu předchází tzv. příprava k přijetí dítěte do rodiny, což je v našich sociálních podmínkách zcela v kompetenci Krajského úřadu. Tato instituce nejdříve provádí psychologické posouzení žadatelů, kde zhodnotí jejich charakterové vlastnosti a důvody k přijetí dítěte. Na základě tohoto posouzení je žadatel přijat do kurzu přípravy nebo odmítnut. Cílem přípravy je poskytnout potencionálním rodičům dostatek informací nutných k úspěšnému zvládnutí výchovy nevlastního dítěte. Příprava má několik fází a na konci se vydává rozhodnutí o zařazení či nezařazení do evidence žadatelů. Praktická část obsahuje dva ilustrační kasuistické rozhovory s pěstounskými rodinami, které sice hodnotí kladně činnost krajského úřadu, ale zdůrazňují nutnost neustálého upozorňování na to, jak široká je škála možných problémů a jak různá mohou být jejich řešení.
|
|
|
Současná mateřská škola ve městě a na vesnici
STAŇKOVÁ, Kateřina
Práce rozebírá, zda ještě existují rozdíly mezi městským a vesnickým způsobem života, a jestli mají vliv na chování a projevy dětí a učitelek v mateřských školách. V teoretické části píši o faktorech, které mají na chování dětí největší vliv, v praktické části pozoruji chování dětí při předem vybraných činnostech v pěti vesnických a v pěti městských mateřských školách.
|
|
|
Situace dětí v Dětském domově Charlotty Masarykové a jejich odchod do náhradní rodinné péče
JALOVCOVÁ, Klára
Náhradní výchovná péče obsahuje všechny druhy náhradní rodiny u dětí bez vlastního funkčního rodinného zázemí. Má dvě formy {--} ústavní a rodinnou. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku dětí z Dětského domova Charlotty Masarykové a jejich odchod do náhradní rodinné péče. Jedná se o zdravotnické zařízení s relativně malou kapacitou, které je určené pro děti od jednoho do tří let. Praktickou část jsem rozdělila na dvě části v souladu se stanovenými cíly. Prvním cílem bylo zjistit sociální, zdravotní a právní situaci dětí s nařízenou ústavní výchovou, které byly umístěné v Dětském domově Charlotty Masarykové v letech 2005 až 2008. Druhým cílem bylo zmapovat situaci dětí s nařízenou ústavní výchovou, které odešly v letech 2000 až 2008 z Dětského domova Charlotty Masarykové do náhradní rodinné péče. Oba cíle byly splněny. Za účelem dosažení cílů byla použita metoda kvantitativního výzkumu, technika sekundární analýzy dat. Byly stanoveny následující hypotézy: Hypotéza 1 - Nejčastějším důvodem pro umístění dětí do dětského domova jsou sociálně zdravotní důvody Hypotéza 2 {--} většina dětí přichází do dětského domova ve špatném zdravotním stavu Hypotéza 3 {--} Většina dětí z dětského domova je v kontaktu se svou biologickou rodinou Hypotéza 4 {--} Děti, umístěné do NRP, odchází nejčastěji do pěstounské péče Hypotéza 2 nebyla potvrzena, ostatní hypotézy potvrzeny byly. Z výsledků hypotézy 1 vyplývá, že děti přicházejí do dětského domova nejčastěji ze sociálně zdravotních důvodů, čistě zdravotních důvodů je málo. To souvisí s hypotézou 2, která se nepotvrdila. Většina dětí totiž přichází do dětského domova v dobrém zdravotním stavu. Převážná část dětí přichází do dětského domova z rodiny a s rodinou zůstává v kontaktu (hypotéza 3). Děti nejčastěji odchází zpět do rodiny, pokud odchází do NRP, pak pěstounská péče převažuje nad adopcí (hypotéza 4). Výsledky práce budou použity pro účely dětského domova Charlotty Masarykové a pro sociální pracovníky k získání přehledu o situaci v daném zařízení.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu v současném systému náhradní rodinné péče
KOSINOVÁ, Michaela
Práce se zabývá všemi formami náhradní rodinné péče. Vymezuje právní úpravu všech forem náhradní rodinné péče, jednotlivé rozdíly mezi nimi. Zvláště se věnuje nové formě náhradní rodinné péče {--} pěstounské péči na přechodnou dobu. Snaží se také přiblížit proces zprostředkování náhradní rodinné péče, kterým musí žadatelé o náhradní rodinnou péči projít. Cílem práce je zjistit, jak je využívána pěstounská péče na přechodnou dobu v současném systému náhradní rodinné péče. Práce zjišťuje počet žadatelů o tuto formu náhradní rodinné péče a zároveň mapuje názory pracovníků náhradní rodinné péče krajských úřadů v České republice na problematiku pěstounské péče na přechodnou dobu. Za tímto účelem bylo využito metody dotazování, techniky dotazníku. Byl vytvořen soubor pracovníků náhradní rodinné péče krajských úřadů v České republice, kteří byli osloveni e-mailovou poštou. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že většina pracovníků náhradní rodinné péče považuje pěstounskou péči na přechodnou dobu za potřebný institut v České republice. Většina pracovníků si však myslí, že její současná koncepce přináší řadu úskalí, která mají za následek malý zájem o tuto formu náhradní rodinné péče. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že k 31. 12. 2008 byli v evidenci krajských úřadů 4 žadatelé o pěstounskou péči na přechodnou dobu.
|
|
|
Pěstounská péče jako forma náhradní rodinné výchovy
BEDNÁŘOVÁ, Petra
Práce se zabývá problematikou pěstounské péče. V prvotní fázi se diplomová práce zaměřuje na oblast, kde se čtenáři seznamují s konkrétními fázemi pěstounské péče, kterými musí žadatel projít pokud chce, aby mu dítě bylo svěřeno do pěstounské péče. V práci jsou obsaženy základní pojmy a zákony, o které se pěstounská péče opírá. Prostřednictvím provedeného výzkumu a konečných závěrů jsou prezentovány názory pěstounů, kteří si těmito fázemi museli projít. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit jak se pěstouni během těchto fází cítili a jaké možné změny v procesu pěstounské péče navrhují.
|
|
|
PĚSTOUNSKÁ PÉČE VYKONÁVANÁ PRARODIČI
VALIHRACHOVÁ, Monika
Pěstounská péče vykonávaná prarodiči Shrnutí. Náhradní rodinná péče je forma péče o děti, kdy je dítě vychováváno {\clqq}náhradními`` rodiči a to v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. Nejčastější formou náhradní rodinné péče je v České republice osvojení a pěstounská péče. Pouze 2 % dětí jsou úplní sirotci, zbylých 98 % jsou {\clqq}sociální`` sirotci. Tyto děti vlastní rodinu mají, ale ta se o ně z nejrůznějších důvodů nemůže, nechce nebo neumí postarat. Tato práce je zaměřena na pěstounskou péči vykonávanou prarodiči. Tento typ pěstounské péče má svá specifika, která jsou v práci uvedena. Pro získání dat byl zvolen kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaného hloubkového rozhovoru. Výsledkem jsou případové studie pěti žen ve věku 20 {--} 30 let, které v pěstounské péči prarodičů byly, či stále ještě jsou vychovávány. Jako doplňkové informace dokreslující danou problematiku slouží statistiky z kraje Vysočina a z Jihočeského kraje za rok 2007. Konkrétně se jedná o data poskytnutá obecními úřady obcí s rozšířenou působností kraje Vysočina a data poskytnutá pracovištěm náhradní rodinné péče Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Cílem bakalářské práce bylo posouzení specifických charakteristik pěstounské péče vykonávané prarodiči ve vybraných rodinách a zhodnocení počtu dětí umístěných do pěstounské péče a poručenství v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina za rok 2007. Charakteristiky pěstounské péče vykonávané prarodiči byly popsány. Počet dětí umístěných do pěstounské péče a poručenství v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina za rok 2007 byl zhodnocen pouze částečně. Vzhledem k tomu, že byl v práci použit kvalitativní výzkum, nelze dané informace zobecňovat. Výsledky práce by mohly být užitečné pro všechny, kteří se náhradní rodinnou péčí zabývají. Přínos mají zejména případové studie, které podrobně popisují vznik, průběh, pozitiva, negativa a dopady pěstounské péče vykonávané prarodiči a to z pohledu dětí (žen), neboť podobně zaměřené výzkumy jsou poměrně ojedinělé.
|
|
|
Zdravotně sociální pohled na infertilitu, možnosti řešení neplodnosti
ZAVADILOVÁ, Zuzana
Lidská neplodnost je podle Světové zdravotnické organizace považována za nemoc. Je definována jako stav, kdy při pravidelném pohlavním styku nedojde v průběhu jednoho roku k otěhotnění. Cílem práce je popsat, jak lidé prožívají po fyzické i psychické stránce situaci diagnostiky a léčby infertility. Dalším cílem práce je, aby tato diplomová práce sloužila jako studijní materiál pro zdravotnické a sociální pracovníky z oblasti reprodukční medicíny a zároveň jako informační materiál pro osoby mající problém s otěhotněním a donošením zdravého dítěte. Zvolená výzkumná strategie je kvalitativní. Ve své práci jsem použila metodu CAMI {--} rozhovor pomocí počítače s využitím internetu. Soubor tvoří účastníci diskusního fóra na internetových stránkách www.neplodnost.cz . Soubor jsem kontaktovala dvěma způsoby. První způsob byl, že jsem si založila diskusi na téma Diplomová práce a zde jsem požádala účastníky aby mi pomohli s diplomovou prací na téma Zdravotně sociální pohled na infertilitu, možnosti řešení neplodnosti. Nastínila jsem co bych ráda od účastníku zjistila a že bych byla moc ráda za jejich ochotu. Druhý způsob byl, že jsem přímo na těchto internetových stránkách oslovila náhodně vybranou osobu a zeptala se jí zda je ochotna mi pomoci s výzkumem do diplomové práce.
|
|
|
Možnosti a meze náhradní rodinné péče
PRÁŠILOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá významem náhradní rodinné péče o děti v České republice. Teoretická část charakterizuje možnosti náhradní rodinnou péče, význam rodiny a jejího prostředí. Dále popisuje rizikové a protektivní faktory a náhradní rodinu, zabývá se ústavní péčí o děti a možnými problémy při socializaci dítěte. Praktická část obsahuje kazuistiku a srovnání dvou zvolených případů : případ úspěšné a neúspěšné náhradní rodinné péče. Oba dva případy mají dobrý záměr. Poskytují bližší pohled do problematiky náhradní rodinné péče. Kvalita náhradní rodinné péče nesouvisí jen s těmi, kteří se rozhodnou vzít si opuštěné dítě do rodiny, ale také spočívá na samotné dítěti a v neposlední řadě na schopnosti pracovníků orgánů vykonávajících náhradní rodinnou péči.
|
host ::
RSS.