|
|
Variability of the domestic chicken breeds in selected immunological traits of hen and egg
Bílková, Barbora ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent) ; Trefil, Pavel (oponent)
v českém jazyce Imunitní systém ptáků je komplexním systémem obranných mechanismů zamířených proti širokému spektru patogenních nákaz. Dle koevolučních modelů je variabilita v imunitním systému hostitele naprosto zásadním parametrem poskytujícím schopnost adaptace a zlepšování těchto obranných mechanismů při neustálém selekčním tlaku ze strany patogenů. Kur domácí (Gallus gallus f. domestica) je často využívaným modelovým druhem v biologii ale zároveň také jedním z nejdůležitějších hospodářských zvířat, jak pro produkci masa, tak i vajec. Pro výzkumné účely jsou ale bohužel ve většině případů používány inbrední linie kura domácího a moderní drůbeží produkce je spojena s jednostranným šlechtěním směrem k vysoké produktivitě plemen. To vede ke ztrátám vnitro-populačního polymorfismu slepic. Ovšem právě v případě hospodářských zvířat je hledání a rozšiřování zdrojů imunologické variability pro účely zesílení resistence proti patogenům naprosto zásadní z hlediska udržení zdravé populace drůbeže a biologické nezávadnosti jejích produktů. Požadovanou imunologickou variabilitu můžeme hledat u morfologicky vysoce rozrůzněných tradičních plemen kura domácího, která se po staletí vyvíjela pod vlivem nejrůznějších selekčních tlaků. V mojí dizertační práci jsem popsala variabilitu ve vybraných imunologických...
|
|
|
Reologické vlastnosti žloutků slepičích vajec v průběhu skladování
Pavková, Lucie
Diplomová práce se zabývá vlivem doby skladování na vybrané fyzikální a reologické vlastnosti žloutku slepičích vajec. Sledovaná vejce byla skladována při teplotě 6 °C po dobu 8 týdnů. V práci je popsán vliv doby skladování na fyzikální vlastnosti celého slepičího vejce, jako je hmotnost a index tvaru. Dle předpokladů byl prokázán úbytek hmotnosti sledovaných slepičích vajec v průběhu osmitýdenního skladování. Dále byl detailně popsán a zhodnocen žloutek slepičího vejce (barva, výška, šířka, hmotnost, index a hustota žloutku). Dle předpokladů nedocházelo k výrazné změně hmotnosti žloutku v průběhu skladování. U indexu žloutku dochází k výraznému poklesu v průběhu skladování. V poslední části měření byly stanoveny reologické vlastnosti žloutku sledovaných slepičích vajec - zdánlivá viskozita, časová závislost viskozity a smykové napětí v závislosti na smykové rychlosti (tokové křivky). Jednotlivými experimenty bylo prokázáno, že žloutek vykazuje newtonovské chování, a to po celou dobu skladování. Doba skladování má rovněž jednoznačný vliv na tokové vlastnosti žloutku slepičích vajec. Výsledky z jednotlivých experimentů byly zhodnoceny pomocí Ostwald-de Waele (mocninného) modelu.
|
|
|
Faktory ovlivňující depozici vybraných antimikrobiálních složek do jednotlivých struktur vejce
Pokorná, Monika ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
Jak během ovogeneze, tak ihned po snesení je ptačí vejce vystaveno silnému tlaku ze strany mikroorganismů, které jsou schopny pronikat póry ve skořápce a infikovat jeho vnitřní struktury. Vzhledem k prokázaným negativním dopadům na líhnivost, životaschopnost a fenotyp mláďat se vyvinula kaskáda bariér, které dokážou riziko bakteriální infekce minimalizovat. Za jedny z nich se považuje depozice antimikrobiálních složek do skořápky a bílku vejce. Jedná se o celou řadu bílkových proteinů, mezi nimiž svým zastoupením a antimikrobiálním efektem dominují lysozym a ovotransferin, které jsou ukládány částečně i do skořápky a kutikulární vrstvy skořápky. Z nejnovějších studií vyplývá, že se antimikrobiální obranu vejce mohou zprostředkovávat také skořápkové pigmenty - biliverdin a protoporfyrin, které zvýšenou absorpcí UV záření a regulací vodivosti a srážení vodních par na povrchu vejce brání jeho kolonizaci mikroorganismy. Přestože je přítomnost těchto antimikrobiálních složek v různých strukturách vejce prokázána, není dosud známa komparativní studie zabývající se vztahem mezi depozicí vybraných antimikrobiálních složek do povrchových - skořápka a kutikula, a vnitřních struktur vejce - bílek, u vajec s různě barevnou skořápkou. Rovněž chybí uspokojivá odpověď na otázku, jakou roli v procesu deponace...
|
|
|
Morfologie a reprodukční parametry plžů čeledi Achatinidae
BUNDOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá aspekty rozmnožování suchozemských plžů čeledi Achatinidae. V práci jsou uvedené základní informace k čeledi Achatinidae a přehledu plžů u čeledi Achatinidae chovaných v ČR. Je zde přiblížena problematika rozmnožování suchozemských plžů a plžů čeledi Achatinidae. V praktické části byla sbírána data od chovatelů těchto plžů. Stanovení základních morfologických parametrů pohlavně dospělého plže a velikostí snůšky, které byly porovnávány mezi stanovenými druhy. Ze získaných a zpracovaných výsledků vyplývá, že čím větší ulita jedince, tím se zvětšuje početnost i objem vajec ve snůšce. Se zvyšujícím počtem vajec ve snůšce klesal objem vajec.
|
|
|
Synchronizace líhnutí vajec u ptáků
Tippeltová, Zuzana ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Synchronizace líhnutí vajec u ptáků. Obecně se mezi ptáky můžeme setkat se dvěma typy líhnutí - asynchronním a synchronním - a tento typ líhnutí je primárně určen okamžikem, ve kterém samice začíná inkubovat vejce. U mnoha ptačích druhů, včetně většiny prekociálních, není inkubace vajec zahájena dříve, než je dokončena snůška, a v důsledku toho se vajíčka vylíhnou v rámci několika hodin. V synchronním potomstvu jsou mláďata velikostně uniformní., z toho důvodu žádné z nich nemá výrazné výhody nad ostatními sourozenci v hnízdě. Šance na přežití je tedy pro všechna mláďata přibližně stejná, což zvyšuje šanci na přežití co nejvyššího počtu mláďat v optimálních podmínkách. Na druhou stranu některé druhy zasedají k inkubaci vajec již během kladení, a jejich vejce se proto líhnou asynchronně v průběhu několika dní. Z toho vyplývá, že poslední narozené mládě je velikostně znevýhodněně oproti svým starším sourozencům. V minulosti bylo navrženo několik hypotéz, které se snaží vysvětlit, proč některé samice začínají inkubovat vejce dříve, a předpokládá se, že asynchronní líhnutí je rodičovská strategie zajišťující větší šanci na přežití takovému množství mláďat, jaké dovolí potravní zdroje. Selektivní tlaky vedoucí evoluci aynchronního nebo synchronního líhnutí jsou produktem...
|
|
|
Význam vitaminu D a vápníku ve výživě člověka
Bártová, Magdaléna ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Michlová, Tereza (oponent)
Vitamin D patří do skupiny v tuku rozpustných steroidů. Zahrnuje dvě formy, a to
cholekalciferol, který se vyskytuje v potravinách živočišného původu a ergokalciferol
přítomný v potravinách rostlinného původu. Člověk vitamin D může přijímat v potravě,
přičemž významným zdrojem jsou tučné ryby a rybí játra a některé další potraviny, jako
mléko, vejce nebo kvasnice. Na rozdíl od ostatních vitaminů však může být v těle
syntetizován. Cholekalciferol je tvořen v kůži z prekurzoru 7 - dehydrocholesterolu účinkem
UVB záření. Účinnost přeměny je závislá na různých faktorech.
Pro aktivaci vitaminu D jsou nezbytné dvě po sobě následující hydroxylace, z nichž první
probíhá v játrech a druhá v ledvinách. V játrech vzniká kalcidiol. Je to hlavní forma vitaminu
D v krvi a ukazatel zásobenosti organismu. V ledvinách z něho vzniká kalcitriol, který
je aktivní hormonální formou vitaminu D. V těle působí prostřednictvím vazby na receptory
pro vitamin D - VDR. Jeho nejznámější a nejprozkoumanější funkcí je vliv na homeostázu
vápníku a fosforu. Vitamin D ovlivňuje také správnou funkci svalů a imunitního systému
a různými mechanismy snižuje riziko vzniku nádorových a kardiovaskulárních onemocnění.
Předpokládají se i další účinky vitaminu D na lidský organismus, které zatím nejsou zcela
objasněny a jsou předmětem dalších výzkumů.
Vápník je hlavní minerální složka kostí a zubů. Je esenciální a je nutné dodávat
ho potravou. Jeho obsah v potravinách je různý a stejně tak i jeho využitelnost z těchto
potravin. Za hlavní zdroj jsou považovány mléčné výrobky a mléko. Dále je přítomný
ve vejcích, minerálních vodách, některých rybách a rostlinných potravinách. Především
v rostlinných zdrojích je využitelnost vápníku limitována obsahem látek, které s ním tvoří
nerozpustné komplexy. Vápník je nezbytný pro stavbu kostí a zubů. Kromě stavební funkce
má roli i ve srážení krve, nervosvalovém přenosu či svalové kontrakci.
Vitamin D má vliv na využitelnost vápníku, protože zvyšuje účinnost jeho absorpce
ve střevě. Při nedostatku obou mikronutrientů dochází ke vzniku kosterních onemocnění,
osteoporóze, osteomalacii a křivici. Dostatečný příjem vitaminu D i vápníku je důležitý
především u rostoucích dětí, starších osob a těhotných i kojících žen.
|
|
|
Změny mikrobiální kontaminace vajec v průběhu skladování
Zemanová, Aneta
Tato diplomová práce se zabývá změnami mikrobiální kontaminace vajec v průběhu skladování. U testovaných vzorků jsou sledovány následující mikrobiologické ukazatele: celkový počet mikroorganismů (CPM), bakterie z čeledi Enterobacteriaceae, bakterie rodu Enterococcus, psychrotrofní mikroorganismy, kvasinky a plísně. Mikrobiologická analýza byla provedena u vajec zakoupených v tržní síti, pocházejících ze třech různých chovů: chov v obohacených klecích, na podestýlce a ve volném výběhu. Skladování pořízených vzorků je ve třech různých teplotních režimech: při 5 °C v chladničce po celou dobu skladování, při 28 °C v termostatovaném boxu po celou dobu skladování a při střídání skladovacích teplot 5 a 28 °C v týdenních intervalech. Analýza získaných vzorků prokázala, že se CPM statisticky významně nelišil mezi jednotlivými chovy, ani mezi různými teplotními režimy skladování. U vajec pocházejících z podestýlky se prokázalo zvyšování CPM během dlouhodobého skladování (21 dnů). Počet mikroorganismů z čeledi Enterobacteriaceae byl vyšší mezi vzorky vajec pocházejících z podestýlky a volného výběhu. Při hodnocení počtu bakterií z čeledi Enterobacteriaceae v rámci teplotního režimu, docházelo k průkaznému rozdílu mezi vzorky vajec skladovaných při 28 °C a při střídavé teplotě. Nejnižší počet bakterií z čeledi Enterobacteriaceae byl zaznamenán u vzorků skladovaných při střídavé teplotě. Dlouhodobým skladováním docházelo u vzorků vajec pocházejících z podestýlky k průkaznému vzestupu bakterií z čeledi Enterobacteriaceae. Přítomnost bakterií rodu Enterococcus, psychrotrofních mikroorganismů a plísní byla zaznamenána pouze u nepatrného množství vzorků.
|
|
|
Vývoj spotřebitelských preferencí na trhu vajec v ČR
Němcová, Monika
Bakalářská práce se zabývá tím, jaké má spotřebitel preference na trhu vajec. Úvodem pojednává o agrárním trhu, specificích poptávky a také vybrané komoditě, tedy vejci. Vejce jsou velmi důležitou potravinou ve výživě, a tak jsou součástí jídelníčku většiny lidí. Cílem práce je zjistit, jaké informace spotřebitele zajímají při nákupu vajec. Tyto informace jsou získány pomocí dotazníkového šetření a jsou zaměřeny na základní charakteristiky, jako jsou cena, barva skořápky, nebo zda jsou informace uváděné na obalu pro spotřebitele dostačující, případně, které další informace by dále uvítali.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na snášku nosnic a kvalitu vajec
ZDICHYNEC, Martin
Ve smyslu zadání této diplomové práce jsem vypracoval metodiku cílového programu a sledoval jsem ji ve čtyřech identických halách, které mají rozdílnou technologii ustájení nosnic. V diplomové práci jsou analyzovány ukazatele snášky ve vybraném drůbežářském podniku Jihočeského kraje z hlediska vlivu ustájení nosnic, jejich výživy a krmení. Ve zvoleném podniku se využívá jednak technologie obohacených klecí EUROVENT - EU od firmy Big Dutchman a jednak technologie voliérového ustájení s použitým systémem LIBRA od italské společnosti SKA.
|
|
|
Úprava krmné dávky pro nosnice za účelem zlepšení pevnosti a tvrdosti skořápek vajec.
HEINDL, Jakub
Tato diplomová práce rozšiřuje problematiku bakalářské práce na téma "Problematika chovu nosnic z pohledu zavádění obohacených klecí" o poznatky související s oblastí krmných směsí a jejich vlivu na výslednou produkci. V teoretické části práce jsou rozebrány základní teoretické pojmy související s touto oblastí, s důrazem vytvořit ucelený přehled o skladbě a kvalitě vajec, základních složek v krmných směsích, kvalitativních vlastnostech bobulí vinné révy - jakožto námi upraveného aditiva - a v neposlední řadě je zpracován aktuální přehled o stavu velkokapacitních chovatelů v ČR. Praktická část práce si klade za cíl ověřit vliv námi navrženého krmiva s aditivem, v podobě drcených jader vinné révy, na pevnost skořápky vajec u homogenních vzorků chovů prostřednictvím námi navrženého měřicího přístroje. Následně je provedeno statistické zhodnocení naměřených výsledků a závěrem je úvaha rozšířena o ekonomické zhodnocení nákladové a ziskové stránky pro případ implementace navržené krmné směsi do praxe, s cílem vyčíslit rozdíl oproti běžně užívané krmné směsi.
|
host ::
RSS.