|
|
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech v Jihočeském kraji
HANZALOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá otázkou zaměstnávání osob se zdravotním postižením a problémem jejich uplatnění na otevřeném či chráněném trhu práce. Teoretická část práce mapuje konkrétní situaci osob se zdravotním postižením. Věnuje se otázce předprofesní a profesní přípravy, možnosti pracovních rehabilitací a následného uplatnění na trhu práce, pomocí poradenských pracovišť úřadu práce nebo v neziskové sféře, kdy hovoříme o podporovaném zaměstnávání. V praktické části je provedeno výzkumné šetření za pomoci kvantitativního výzkumu, pomocí techniky dotazníku a rozhovoru. Hlavním cílem práce je zmapovat a analyzovat chráněná pracovní místa v Jihočeském kraji a pokusit se zjistit, jakým způsobem by bylo možné zvýšit uplatnění zdravotně postižených osob na trhu práce. Dílčím cílem je porovnání situace na trhu práce mezi okresy České Budějovice a Tábor. Pro výzkum jsou zformulované čtyři hypotézy. H1: Zájem zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením je malý, z důvodu malé kvalifikace a časté nemocnosti u těchto osob. H2: Získání příspěvků od Úřadu práce na zřízení chráněného pracovního místa je příliš složitou cestou. H3: Výše příspěvků na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech je nedostatečná. H4: Zaměstnavatelé zaměstnávající osoby se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech odměňují své zaměstnance dle odvedené práce. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že H1 nebyla potvrzena. H2 také nebyla potvrzena, neboť zaměstnavatelé nepovažují proces žádání o příspěvky od úřadu práce za komplikovaný a složitý. H3 nebyla potvrzena, protože se ukázalo, že zaměstnavatelé nepovažují výši příspěvků na podporu zaměstnávání lidí se zdravotním postižením za nedostatečnou. H4 byla potvrzena, zaměstnavatelé opravdu odměňují své zaměstnance podle odvedené práce, někteří přidávají i odměny, za kvalitně odvedenou práci. Výsledky této bakalářské práce mohou sloužit jako zpětná vazba pro vykonávané činnosti pracovníků úřadu práce.
|
|
|
Podporované zaměstnávání z pohledu zaměstnavatelů
MYŠÁKOVÁ, Hana
Filosofie podporovaného zaměstnávání se v českém prostředí vyvíjí přes dvacet let, přesto je nadále opomíjenou službou, kterou realizuje několik málo neziskových organizací. Nejenže chybí legislativní ukotvení této služby, ale podobně nejasný pohled na zaměstnávání lidí se zdravotním postižením přichází ze strany společnosti. Současná situace na trhu práce není nijak příznivá. Pro lidi se zdravotním postižením se tak podpora při hledání zaměstnání stává stále více nezbytnou a žádanou pomocí. Důležitým článkem celé problematiky jsou zaměstnavatelé, jejichž postoj k myšlence podporovaného zaměstnávání hraje významnou roli. Bakalářská práce na téma "Podporované zaměstnávání z pohledu zaměstnavatelů", jak napovídá sám název, má ambici nahlédnout na podporované zaměstnávání z úhlu pohledu těch, kteří nejsou aktivními iniciátory této služby, avšak jsou důležitými aktéry pro její úspěšnou realizaci, tedy zaměstnavatelé. Teoretická část práce má snahu přiblížit základní problematiku. Popisuje službu podporované zaměstnávání od historického vývoje po její neodmyslitelný význam. Blíže se zaměřuje na specifika zdravotního postižení a s tím spojený sociální dopad na člověka. Závěr je věnován pracovním možnostem lidí se zdravotním postižením v podmínkách současné legislativní i ekonomické situace. Praktická část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Pro účely výzkumu byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkumné šetření bylo zvoleno 8 informantů, a to prostřednictvím záměrného výběru. Získaná data z rozhovorů byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Hlavním cílem práce bylo zmapovat zkušenosti zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání. Dalším zájmem zkoumání byla motivace zaměstnavatelů k realizaci této služby. Výzkumná otázka zněla: "Jaké důvody pro realizaci podporovaného zaměstnávání u zaměstnavatelů převládají?" Výzkum poukázal na nejčastější skutečnosti, které zásadním dílem předurčují možnost integrace lidí se zdravotním postižením na otevřený trh práce. Na základě rozhovorů a zodpovězení výzkumné otázky bylo možné charakterizovat zkušenosti zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání i hlavní motivy zaměstnavatelů k její realizaci. Z výpovědí bylo zjištěno, že zkušenost zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání je poměrně omezená. Zaměstnavatelé se s ní seznamují nejčastěji prostřednictvím agentury pro podporované zaměstnávání, která je nejenom iniciátorem spolupráce, ale sehrává významnou roli při přijetí uživatele do pracovního poměru. Spokojenost zaměstnavatele s agenturou bývá často i důležitým kritériem úspěšného průběhu tohoto zaměstnávání. Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením přináší určitá rizika spojená s limity, jež s sebou nese zdravotní postižení. Toho jsou si vědomi také zaměstnavatelé umožňující těmto lidem pracovat. Impuls k zaměstnání bývá různorodý, od finančních zvýhodnění, firemní filantropie po osobní solidaritu zaměstnavatele. Společenská odpovědnost firmy je trend, s nímž se mnozí zaměstnavatelé teprve seznamují, avšak lze usuzovat, že může mít nemalý vliv na stále více samozřejmé zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a tím i častější vyhledávání služby podporovaného zaměstnávání z řad zaměstnavatelů. Tato bakalářská práce může přispět k pochopení významu práce v životě lidí se zdravotním postižením. Přinese informace o tom, jaké jsou zkušenosti zaměstnavatelů s využitím služby podporovaného zaměstnávání a jaká je jejich motivace k realizaci této služby. Stejně tak může pomoct odhalit překážky integrace lidí se zdravotním postižením na otevřený trh práce.
|
|
|
Analýza vybrané značky kvality (Program CzQ): Podporované zaměstnávání
RYJÁČKOVÁ, Sandra
Bakalářská práce představuje Program Česká kvalita (CzQ), ve kterém je v současné době zařazeno 19 značek kvality. Od roku 2005 je zařazena do Programu CzQ také značka kvality Podporované zaměstnávání. Praktická část práce se věnuje představení značky a její následné analýze, která se opírá o výsledky dotazníkového průzkumu realizovaného na úrovni jednotlivých držitelů, správce značky a ostatních poskytovatelů podporovaného zaměstnávání. V závěrečné části práce je vylíčena současná situace podporovaného zaměstnávání v České republice, její vliv na značku Podporované zaměstnávání a slabé a silné stránky značky.
|
|
|
Tranzitní program
FLEISCHHANSOVÁ, Pavla
Autorka zaměřila práci na období přechodu ze školy do práce u lidí s mentálním postižením. Současný stav popisuje základní terminologické vymezení pojmu mentální postižení. Kvantitativní hodnocení zachycuje rozdělení a charakteristiku jednotlivých stupňů mentálního postižení. Následuje popis jednotlivých znaků a příčin vzniku postižení. Pro teoretickou vyváženost práce jsou posuzovány schopnosti lidí s mentálním postižením i z kvalitativního hlediska struktury osobnosti. Jsou popsána specifika v psychických funkcích: vnímání, paměť, myšlení, pozornost, emotivita a volní vlastnosti. V práci jsou zmíněny dokumenty ovlivňující práva lidí s mentálním postižením a je kladen důraz na právo na vzdělání a na pracovní uplatnění. Možnosti výchovy a vzdělání osob s mentálním postižením jsou sledovány dle věku a v rámci české vzdělávací soustavy. Možnosti pracovního uplatnění mladých lidí s mentálním postižením jsou upraveny zákonem o zaměstnanosti a také mají svůj vliv specifické sociální programy: podporované zaměstnávání a tranzitní program, které dávají podporu lidem s mentálním postižením při naplňování práva na pracovní uplatnění a při začleňování se do běžné společnosti. Cílem práce je popis metody tranzitní program a vymezení podpůrných faktorů ovlivňujících míru inkluzivity do pracovního prostředí. Pro zodpovězení stanovených výzkumných otázek autorka zvolila kvalitativní výzkum. Kvalitativní výzkum je realizován pomocí případové studie. Metody pro získání dat autorka zvolila zúčastněné pozorování, analýzu dokumentů a problémově zaměřený rozhovor pomocí návodu s rodiči mladých lidí s mentálním postižením, kteří využili či využívají službu tranzitní program. Průběh programu a plnění stanovených cílů je ovlivněno osobností uživatele, jeho přirozeným sociálním okolím, školou a pedagogy, zaměstnavatelem a pracovním prostředím a také osobností konzultanta a kvalitou jeho práce s uživatelem. Autorka vnímá tranzitní program jako specifický program legislativně vymezené sociální služby sociální rehabilitace, který má v otevřené občanské společnosti své platné místo.
|
|
|
Praktické zkušenosti zaměstnavatelů se zaměstnáváním osob s lehkým mentálním postižením v okresu České Budějovice a bariéry, které brání jejich zapojení do pracovního procesu
BÁTINOVÁ, Lenka
Specifickou skupinou mezi zdravotně postiženými občany tvoří děti, mládež i dospělí s mentální retardací. Představují mezi postiženými jednu z nejpočetnějších skupin. Mentální retardace je postižení jedinců, při kterém dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování. Mentálním postižením nebo mentální retardací je nazýváno trvalé snížení rozumových schopností, které vzniklo v důsledku organického poškození mozku. Není to nemoc, ale trvalý stav. Podle provedeného výzkumu vyplývá, že osoby s lehkým mentálním postižením nemají možnost pracovního uplatnění na otevřeném trhu práce, ale ani v chráněných pracovištích. Dále z výzkumu vyplývá, že zájem ze strany zaměstnavatelů běžných pracovišť není zájem o zaměstnávání lehce mentálně postižených osob.
|
|
|
Využití podporovaného zaměstnávání lidmi se zdravotním a sociálním znevýhodněním
FENCLOVÁ, Kateřina
V bakalářské práci jsem po teoretické a praktické stránce zpracovala problematiku zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a poukázala na jeden z možných nástrojů řešení {--} podporované zaměstnávání. V první (teoretické) části práce se věnuji popisu postavení zdravotně postižených na trhu práce a opatření státu v této problematice. Dále představuji poměrně novou službu podporované zaměstnávání, která napomáhá lidem se zdravotním nebo jiným znevýhodněním nalézt a udržet si vhodné zaměstnání. Druhá (praktická) část této práce se věnuje analýze PZ, uskutečněné 2 výzkumy. 1. výzkum byl proveden šetřením v agenturách PZ a sledoval postavení ZP na trhu práce očima poskytovatelů PZ. Ve 2. výzkumu bylo cílem zjistit efektivitu činnosti APZ Ledovec {--} Rokycany, šetření proběhlo u klientů agentury.
|
|
|
Skupinové poradenství pro lidi s postižením - Job klub
ŘEHOŘKOVÁ, Jana
Téma Job klub jsem si vybrala, protože již tři roky pracuji v občanském sdružení Asistence, kde se tato skupinová setkání uskutečňují. Během svého působení ve sdružení Asistence jsem dostala příležitost tyto Job kluby lektorovat. Chtěla jsem zjistit jak velký význam má toto skupinové setkání pro klienty a v čem je jeho největší přínos. Tato práce se zabývá skupinovým poradenstvím pro lidi s postižením zaměřené na hledání práce. Teoretická část práce popisuje cílovou skupinu lidí s tělesným a kombinovaným postižením, vztah společnosti k zaměstnávání lidí s postižením, zabývá se významem práce pro člověka, popisuje podporované zaměstnávání, skupinovou sociální práci a problematiku Job klubu samotného. Výzkumná část této práce popisuje vlastní kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo nalézt a popsat přínos Job klubu pro lidi s tělesným a kombinovaným postižením, díky kterému se jim zvýší možnosti pracovního uplatnění. Výzkum byl realizován v občanském sdružení Asistence v období od prosince 2007 do dubna 2008. Pro výzkum byla použita metoda strukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se dvěma skupinami respondentů. První skupinu tvořilo 18 účastníků Job klubu a druhou skupinu tvořilo 6 lektorek Job klubu. Informace získané z tohoto výzkumu budou poskytnuty jakožto zpětná vazba sdružení Asistence a měly by napomoci ke zkvalitnění služby. Výsledky výzkumu mohou poukázat na význam a výhody skupinového poradenství pro lidi s různým typem postižení. Diplomová práce může také sloužit, jako příručka budoucím lektorům, kteří povedou Job klub a v neposlední řadě ukázat na důležitost zaměstnávání lidí s postižením na otevřeném trhu práce.
|
|
|
Porovnání forem ústavní péče osoby s mentálním postižením vzhledem ke kvalitě života klientů - DSS Slatiňany.
ROJKOVÁ, Veronika
V poslední době se stále více začíná brát zřetel na osoby nějakým způsobem znevýhodněné oproti ostatní společnosti. Trendem posledních let je kladení důrazu na dodržování základních lidských práv a svobod, úctě k člověku, jakožto živé bytosti, svobodě a rovné příležitosti mezi jedinci v rámci komunity. Po vstupu ČR do Evropské unie se konečně začala vytvářet a revitalizovat sociální sféra. Přes mnohé překážky a problémy jsme dospěli tak daleko, že na prahu 21. století můžeme hovořit o prvních krůčcích úspěšné integrace osob s postižením do majoritní společnosti. Předmětem mé bakalářské práce je {\clqq}nahlédnutí pod pokličku`` vývoje ústavní péče v České republice. Svou pozornost jsem zaměřila na jedno z největších českých zařízení sociální péče, a to na Domov sociálních služeb ve Slatiňanech. Prošel několika fázemi vývoje {--} od klasického, tradičního pojetí ústavní péče až k vybudování chráněného bydlení v podobě 4 domů rodinného typu, které fungují na principu rodinné péče.
|
|
|
Podmínky pro pracovní uplatnění lidí s mentálním postižením, kteří žijí v ústavní péči
JANOVSKÁ, Klára
Cílem mé bakalářské práce na téma {\clqq}Podmínky pro pracovní uplatnění lidí s mentálním postižením, kteří žijí v ústavní péči`` bylo zmapovat tuto situaci v pobytových zařízeních sociální péče pro mentálně postižené v Jihočeském kraji. Tento cíl byl splněn. Současné celosvětové trendy v péči o osoby s mentálním postižením preferují zařazení pracovních činností do oblasti výchovně vzdělávací práce v zařízeních sociální péče. Problematika zaměstnávání je jednou z nejzávažnějších otázek týkajících se osob s mentálním postižením. Uplatnění na pracovním trhu ovlivňuje jejich životní situaci z několika hledisek. Nejde jen o ekonomickou situaci, sociální statut, ale také o vlastní seberealizaci. Existuje několik forem pracovního a zároveň sociálního uplatnění pro lidi znevýhodněné na trhu práce. Patří mezi ně podporované zaměstnávání, chráněná pracovní místa či chráněné dílny. Pro naplnění výše uvedeného cíle bylo využito metody kvalitativního výzkumu techniky strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Cílový soubor 1 tvořili zaměstnanci pobytových zařízení sociální péče pro osoby s mentálním postižením v Jihočeském kraji. Cílový soubor 2 tvořili pracovníci organizací podporovaného zaměstnávání realizující svou činnost v Jihočeském kraji. Z výsledků práce vyplývá, že se zařízení o pracovní uplatnění svých klientů zajímají. Snaží se vytvářet pro ně pracovní místa. Nabídka míst je přesto nedostatečná. V souvislosti s výsledky této práce je možné stanovit následující výzkumné otázky: 1. jakým směrem se bude vyvíjet postoj naší společnosti k problematice zaměstnávání osob s mentálním postižením ve smyslu finančního, legislativního a společenského zajištění této problematiky. 2. Zda se součástí podnikové strategie firem v České republice stane (v rámci firemní filantropie) zaměstnávání osob s mentálním postižením. Práce by měla posloužit k porovnání situace dané problematiky v jednotlivých pobytových zařízeních sociální péče v Jihočeském kraji.
|
|
|
Pracovní rehabilitace a podporované zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR
Kabátová, Veronika ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Lapáček, Michal (oponent)
Práce se zabývá postavením osob se zdravotním postižením na trhu práce v České republice, opatřeními přijatými na podporu jejich zaměstnávání a možnostmi jejich pracovního uplatnění. První část je zaměřena na charakteristiku současné situace osob se zdravotním postižením na trhu práce a na specifikaci různých faktorů, jež ovlivňují jejich zaměstnávání. Následující část je věnována službě podporovaného zaměstnávání orientované na znevýhodněné skupiny osob na trhu práce, především na osoby se zdravotním postižením, jejím principům a výhodám, které přináší a také srovnání české praxe v této oblasti s praxí ve vybraných zemích Evropské unie. Službu podporovaného zaměstnávání v České republice prozatím poskytují výhradně nestátní neziskové organizace, a proto další část pojednává o těchto organizacích a způsobu jejich financování, především o možnostech čerpání finanční podpory ze strukturálních fondů Evropské unie jako nejvýznamnějšího zdroje pro činnost uvedených organizací. Závěrečná část práce se zabývá motivy, které mohou zaměstnavatele vést k zaměstnání člověka se zdravotním postižením.
|
host ::
RSS.