|
| |
|
|
Tvorba účelové mapy na lokalitě V zrcadlech - severní část
Matušková, Klára ; Jurčík, Josef (oponent) ; Kratochvíl, Radim (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo tachymetrické zaměření části oblasti historické důlní těžby v katastrálním území Olomučany. V dané lokalitě byla vybudována měřická síť pomocí technologie GNSS a oboustranně připojeného a oboustranně orientovaného polygonového pořadu a podrobné body byly určeny tachymetricky. Výsledkem práce je účelová mapa velkého měřítka s důrazem na výškopis vytvořená v CAD systému. Účelová mapa by měla sloužit k porovnání s historickou důlní mapou.
|
|
| |
|
|
Měření posunů a přetvoření železničního objektu
Buday, Michal ; Bureš, Jiří (oponent) ; Švábenský, Otakar (vedoucí práce)
Účelom práce je vyhodnotiť posun a pretvorenie železničného objektu za pomoci metód družicovej geodézie. Úvod práce sa zaoberá stručným teoretickým základom GNSS. Nasledovne je v práci popísaná práca s komerčným programom Leica Geo Office. Výsledky výpočtov boli transformované do lokálneho topocentrického súradnicového systému, v ktorom bola porovnávaná výšková presnosť GNSS meraní s klasickými geodetickými úlohami pri rôznych použitých modeloch troposféry ponúkaných komerčným programom. Posledná časť práce sa venuje potvrdeniu hypotézy či vzťažný bod, ktorý bol pri vyhodnocovaní považovaný za stabilný nevykazuje zmenu svojej priestorovej polohy v čase. K tomuto účelu bolo meranie naviazané na okolité body sietí permanentných staníc. K spracovaniu bol použitý vedecký softvér BERNESE GPS Software. Jednotlivé výsledky boli graficky a číselne zdokumentované.na základe použitého modelu troposféry, ktorý ponúka komerčný program.
|
|
| |
|
|
Určení charakteristik přesnosti vybraných GNSS a zhodnocení jejich využití pro potřeby zaznamenání změn využití krajiny
KLINGR, Michal
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním naměřených dat pomocí různých GNNS aparatur. V teoretické části práce je popsána obecná struktura navigačních systémů a zpracován komplexní přehled navigačních systémů ve světě. Další kapitoly jsou věnovány rozšiřujícím a regionálním navigačním systémům. Poslední kapitola v teoretické části je soustředěna na bodové pole v České republice. V praktické části práce bylo provedeno experimentální měření jednotlivými GNNS aparaturami v katastrálním území Kokořov. Následně byla naměřená data transformována do S-JTSK a porovnána mezi sebou. Nakonec bylo zhodnoceno využití jednotlivých GNSS pro potřeby zaznamenání změn ve využití krajiny.
|
|
|
Revize a obnova výukového bodového pole "Lipno"
MATOUŠOVÁ, Martina
Tato diplomová práce si klade za cíl představit v dnešní době již zcela běžnou technologii GNSS (Globální navigační družicové systémy) a dále pak touto metodou zrevidovat, popřípadě doplnit výukové bodové pole Lipno, které bylo zřízeno pro potřeby výuky geodetických činností pro studenty oboru Pozemkových úprav Jihočeské univerzity.
|
|
|
Návrh, vybudování a zaměření sítě podrobných polohových bodů jako podklad pro podrobné zaměření polohopisu a výškopisu dané lokality
ČTVRTNÍK, Vladimír
Projekt je prováděn v kontextu s budoucími projekty v dané lokalitě. Cílem této práce je navržení, vybudování a zaměření sítě podrobných polohových bodů tak, aby následně sloužily jako podklad pro podrobné zaměření polohopisu a výškopisu. Práce představuje souhrn teoretických a praktických technických postupů směřujících k získání výsledků pomocí metod terestrických a GNSS. Práce se také zaměřuje na porovnání těchto metod. Provedené geodetické práce zajistily všechny podklady pro budoucí práce v požadované kvalitě. Výsledkem je hotové bodové pole vyhovující požadavkům pro následné podrobné měření v dané lokalitě.
|
|
|
Realizace geodetických prací v rámci vytyčování pozemkových úprav
KLEMPA, Petr
Bakalářská práce "Realizace geodetických prací v rámci vytyčování pozemkové úpravy" je zaměřena na popis postupu geodetických metod a jejich následnou realizaci v terénu a to konkrétně v lokalitě Vitín. Vytyčení proběhlo na podkladě platné digitální katastrální mapy. V katastrálním území Vitín bylo vytyčeno osm bodů metodou polární a to na hranici parcely 1130/8. Metodou GNSS bylo vytyčeno celkem osmnáct bodů a to na hranici parcel č. 810/5 a 760/11. Cílem práce je porovnání a zhodnocení použitých geodetických metod a to z hlediska přesnosti, časové náročnosti apod.
|
|
|
Porovnání přesnosti hybridní GPS + GLONASS a běžné GPS aparatury v podmínkách lesních porostů
Klváček, Ladislav
Práce se zabývá porovnáním přesnosti a produktivity sběru geoprostorových dat prostřednictvím hybridní a běžné GPS aparatury v podmínkách vybraných lesních porostů na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny. Za tímto účelem byla vybrána běžná GPS aparatura Trimble Pathfinder ProXH, která zpracovává pouze signály globálního navigačního družicového systému NAVSTAR GPS, a hybridní aparatura Pathfinder ProXRT, která je schopna přijímat jak signály systému GPS, tak i signály globálního navigačního družicového systému GLONASS. Za účelem vlastního testování byla sestavena aparatura skládající se z dvoufrekvenční antény Trimble Tornado, která byla prostřednictvím rozbočovače signálu připojena k výše uvedeným GNSS přijímačům. Výhodou této sestavy je fakt, že oba dva GNSS přístroje získávají signál ze společné antény, což zajistí jejich naprosto shodné observační podmínky. Vlastní sběr dat byl uskutečněn na třech stanovištích s různými terénními a porostními podmínkami a na místě s optimálními observačními podmínkami (střecha LDF). Doba observace na každém stanovišti byla zvolena na 1 hod. Ze zpracovaných výsledků bylo zjištěno, že příjem signálů z družic globálního navigačního družicového systému GLONASS při autonomním určování polohy ovlivnil přesnost spíše negativně. Přínos hybridního systému nastal pouze v jednom z případů, kdy se jednalo o stanoviště s nepříznivými observačními podmínkami vlivem konfigurace terénu. V takovém případě dovolovala podpora příjmu signálu ze systému GLONASS nepřetržité měření oproti ztrátě signálu u běžného GPS přijímače. Po aplikaci postprocesních korekcí z virtuální referenční stanice sítě CZPOS na měřená data se obecně snížila výsledná RMS u obou přijímačů, ale vyšší počet přijímaných družic u hybridního přijímače se pozitivně projevil opět pouze na stanovišti s nepříznivými observačními podmínkami.
|
host ::
RSS.