|
|
romské ženy a reprodukční zdraví
TREPPESCHOVÁ, Adéla
Reprodukčním zdravím se rozumí schopnost otěhotnět, donosit a porodit zdravé dítě. Péče o reprodukční zdraví je záležitostí každé ženy. Se zdravím úzce souvisí i láska k rodině. Pro Romy je rodina velmi důležitá, protože je zdrojem síly, pevných kořenů a uspokojuje základní životní potřeby jejích členů. Diplomová práce s názvem Romské ženy a reprodukční zdraví se zabývá především reprodukčním zdravím romských žen, do čehož spadá plánované rodičovství u romských žen, těhotná romská žena, potrat, porod, antikoncepce a také klimakterium či preventivní screeningová mamografie. Problematika reprodukčního zdraví je poměrně závažná, neboť preventivní prohlídky tvoří základ pro další léčbu v případě zachycení onemocnění. V diplomové práci byly stanoveny cíle zjistit, zda se provádí osvěta v oblasti plánovaného rodičovství u romských žen, zjistit, zda romské ženy plánují rodičovství, zda je plánování rodičovství ovlivněno modelem tradiční romské rodiny, v kolika letech dochází k porodu prvního dítěte, zda romské ženy chodí během svého života na preventivní gynekologické prohlídky, zda mají romské ženy informace o očkování proti karcinomu čípku děložního a také zjistit, zda romské ženy během klimaktéria užívají hormonální substituční terapii. Pro tyto cíle byly stanoveny hypotézy. První hypotéza měla potvrdit, že se osvěta v oblasti plánovaného rodičovství u romských žen neprovádí. Hypotézu se dotazníkovým šetřením a následným statistickým vyhodnocením podařilo potvrdit. Druhá hypotéza měla potvrdit, že romské ženy plánují vznik těhotenství tato hypotéza se nepotvrdila. Třetí hypotéza měla potvrdit, že plánované rodičovství je u romských žen ovlivněno modelem tradiční romské rodiny, to se nepotvrdilo. Čtvrtá hypotéza měla potvrdit, že k porodu prvního dítěte u romských žen dochází okolo 17. roku života. Tuto hypotézu se dotazníkovým šetřením a následným statistickým vyhodnocením podařilo potvrdit. Pátá hypotéza měla potvrdit, že romské ženy během svého života chodí na preventivní gynekologické prohlídky. Tuto hypotézu se podařilo potvrdit. Šestá hypotéza měla potvrdit, že romské ženy nemají informace o očkování proti karcinomu čípku děložního. Tuto hypotézu se nepodařilo potvrdit. Sedmá hypotéza měla potvrdit že romské ženy během klimaktéria neužívají hormonální substituční terapii. Tuto hypotézu se podařilo potvrdit. Ke kvalitativnímu šetření byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. První otázka je zaměřena na to, jakým způsobem ovlivňuje snížený socioekonomický statut romských rodin počet narozených dětí. Druhá výzkumná otázka se zabývala nejčastějšími gynekologickými onemocněními, která se vyskytují u romských žen v průběhu života. Třetí stanovená otázka byla zaměřena na problémy romských žen, které souvisí s těhotenstvím. Poslední čtvrtá stanovená otázka byla zaměřena na to, zda nechávají romské ženy své dcery očkovat proti karcinomu čípku děložního. Díky výzkumným otázkám bylo zjištěno, že dotázané respondentky neměly problémy s otěhotněním, že pokud se vyskytly zdravotní potíže během těhotenství, tak se respondentky nechaly hospitalizovat, aby předešly komplikacím, že snížený socioekonomický statut neovlivňuje počet dětí v romské rodině, že pět dotázaných respondentek z devíti nemělo během života gynekologické potíže, že všechny dotázané romské ženy mají informace o očkování proti karcinomu děložního čípku a pouze tři ženy z devíti dotázaných by nenechaly svou dceru naočkovat.
|
|
|
Edukační proces zaměřený na prevenci infekčních onemocnění u romské populace
VIDENSKÁ, Magdalena
Téma diplomové práce je: {\clqq}Edukační proces zaměřený na prevenci infekčních onemocnění u romské populace``. Romská minorita je součástí české společnosti. K romské národnosti se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 11 746 osob. Skutečný počet příslušníků romské komunity v ČR je ale mnohonásobně vyšší. Romská psychika se odlišuje od psychiky neromské populace a z těchto odlišností vyplývá také rozdílný životní styl. V běžném životě nás ohrožují různá infekční onemocnění. Jedná se o respirační infekce, infekce kůže a sliznic, nemoci přenášené krví, alimentární nákazy, sexuálně přenosné choroby a mnohé další. Většina onemocnění ohrožuje stejně majoritní společnost i romskou minoritu. Ale právě odlišný životní styl a psychologické odlišnosti mohou vést k tomu, že pravděpodobnost vzniku určitých nákaz je u romské minority vyšší. Úkolem této práce bylo identifikovat tato infekční onemocnění a vypracovat takový edukační plán, který by napomohl snížení výskytu zjištěných infekčních onemocnění v romské populaci. V rámci diplomové práce byly vytyčeny čtyři výzkumné cíle a stanoveny čtyři výzkumné otázky. Pro realizaci výzkumné části této práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Pro sběr dat byla využita technika polostrukturovaného rozhovoru vycházejícího ze studia odborné literatury. Otázky vychází z koncepčních modelů M. Gordonové, M. Leiningerové a J. Gigerové {--} R. Davidhizerové. Informace získané rozhovorem s příslušníky romské minoritní skupiny jsou zpracovány do kazuistik, které tvoří základ pro tvorbu kategorizovaných tabulek a grafů. Na základě údajů získaných rozhovorem bylo určeno konkrétní infekční onemocnění, jehož vznikem jsou příslušníci romské minoritní skupiny ohroženi, a byl pro ně zpracován edukační plán doplněný edukačním materiálem, který byl využit při edukaci v další fázi výzkumu. Za hlavní výsledky považujeme identifikaci tří infekčních onemocnění, která v nejvyšší míře ohrožují romskou populaci. Dále tato práce přináší doporučení sestrám, na které problémy se zaměřit v edukaci romské populace nejen v rámci romské komunity, ale také v prostředí vzdělávacích institucí. Výsledky naší práce bychom chtěli zpřístupnit odborné veřejnosti. Výstupem práce je edukační plán a edukační materiál určený všem, kteří s romskou komunitou pracují a chtějí přispět ke zlepšení jejího zdravotního stavu a kvality života.
|
|
|
Role ošetřovatelského managementu v problematice řízení lidských zdrojů
PLOCKOVÁ, Helena
Cílem práce bylo zjistit, jaká je současná role středního a operativního ošetřovatelského managementu v problematice řízení lidských zdrojů. Na tomto základě navrhnout nový plán zapracování absolventek v rámci adaptačního procesu a z analyzovat jeho přínos z pohledu sester manažerek, to znamená vrchních a staničních sester. K výzkumu bylo použita dotazníková technika sběru dat. Jeden výzkumný soubor tvořily vrchní a staniční sestry. V dotazníku bylo 25 otázek. Součástí dotazníku byl plán na zapracování absolventky se vzděláním diplomovaná sestra na vyšší odborné zdravotnické škole a s vysokoškolským vzděláním ve studijním programu bakalář nebo magistr. V dotazníku bylo 18 otázek uzavřených a 7 polootevřených. Druhý výzkumný soubor tvořily absolventky zdravotních, vyšších a vysokých škol. Dotazník obsahoval 8 otázek, každá otázka měla 8 odpovědí, ze kterých statisticky vyhodnotím závislost výše vzdělání na motivačních potřebách. Ve výzkumu byly stanoveny čtyři hypotézy, které měly potvrdit nebo vyvrátit zájem sester manažerek o další vzdělávání, o jeho umožnění ze strany managementu nemocnic, u absolventek závislost motivačních potřeb na vzdělání a hodnocení adaptačního procesu sestrami manažerkami. První hypotéza potvrdila, že sestry manažerky mají zájem o další vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů. Druhá hypotéza, že management nemocnice nabízí sestrám manažerkám možnost vzdělávání se v řízení lidských zdrojů se potvrdila.. Třetí hypotéza, že motivační potřeby, které ovlivňují výběr pracovního místa u absolventek, se mění se vzděláním se potvrdila. Zavedení {\clqq}Adaptačního procesu pro zapracování absolventek`` hodnotí sestry manažerky kladně tím se potvrdila. hypotéza čtyři. Vzhledem k pozitivním výsledkům výzkumu by bylo vhodné nejen zavést adaptační proces u absolventek prostřednictvím nového plánu zapracování, ale i v souvislosti s tímto plánem použít dotazník testu potřeb, který střednímu managementu pomůže přesněji určit vhodnost umístění absolventky na určité pracoviště, což má velký význam a je velmi důležité pro profesní rozvoj a začlenění do pracovního týmu absolventky. Výsledky výzkumu v případě zájmu budou poskytnuty managementu nemocnic jako nástroj optimalizace řízení lidských zdrojů.
|
|
|
Elektronická dokumentace v ošetřovatelské praxi
KRÝDLOVÁ, Michaela
V důsledku rychlého rozvoje informačních technologií, nastal i v ošetřovatelské praxi přirozený a postupný přechod k elektronické podobě dokumentování dat v ošetřovatelství. Ve spolupráci s odborníky zabývajícími se informačními technologiemi byly ve státech Evropské unie vyvinuty první softwarové verze takové dokumentace a záleží na sestrách samotných, jaký obsah ošetřovatelské dokumentace budou mít. Proto je velmi důležité, aby se sestry, jako hlavní uživatel tohoto softwaru, aktivně zapojovaly do vytváření elektronické ošetřovatelské dokumentace. Výhodou zavedení elektronické ošetřovatelské dokumentace je evidence důležitých údajů o klientovi v NIS, kde je možné kdykoliv nahlédnout do historických dat Záznamy se oproti klasickým záznamům snadněji čtou a žádné informace nelze přeškrtat nebo ztratit. Dále šetří sestrám čas, automaticky zaznamenává čas a jméno zdravotnického pracovníka, který se přihlásil do NIS a splňuje doporučení akreditačních standardů. Ve výzkumné části této práce byla využita kvalitativní forma výzkumu. Pro sběr dat byl použit polostandardizovaný rozhovor s hlavními sestrami a strukturovaný rozhovor s vrchními a staničními sestrami z interních a chirurgických oddělení vybraných nemocnic. Dále byla využita technika obsahové analýzy k porovnání elektronické ošetřovatelské dokumentace v jednotlivých zkoumaných nemocnicích. Pouze v Nemocnici České Budějovice, a.s. nebyl proveden strukturovaný rozhovor s vrchními a staničními sestrami, jelikož zde není zatím zpuštěn program elektronické ošetřovatelské dokumentace. Na základě získaných výsledků rozhovorů jsou vytvořeny kazuistiky. Kazuistiky tvoří výzkumný podklad, ze kterého vycházejí kategorizované tabulky, ve kterých jsou zaznamenány výsledky výzkumu. Výzkum proběhl v období ledna až června. Zkoumaný soubor je tvořen hlavními sestrami, dvěma vrchními sestrami a dvěma staničními sestrami z interních a chirurgických oddělení vybraných nemocnic ve vybraných krajích České republiky. Pro tuto práci probíhalo výzkumné šetření v Jihočeském kraji - Nemocnice České Budějovice, a.s., v Plzeňském kraji - Fakultní nemocnice Plzeň, v Jihomoravském kraji - Fakultní nemocnice Brno a na Vysočině - Nemocnice Jihlava, p.o. Na počátku našeho výzkumu jsme pro dosažení cílů stanovili čtyři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Obsahuje elektronická ošetřovatelská dokumentace všechny fáze ošetřovatelského procesu (anamnézu, diagnostiku, plán, vyhodnocení)? Výzkumná otázka 2: Je ošetřovatelská taxonomie součástí elektronické ošetřovatelské dokumentace u každého pacienta? Jakým způsobem je tvořen záznam ošetřovatelské diagnostiky (křížkování x doplňování)? Výzkumná otázka 3: Který ošetřovatelský model se stal podkladem pro ošetřovatelskou anamnézu elektronické ošetřovatelské dokumentace? Výzkumná otázka 4: Mohou se setry aktivně zapojovat do přípravy elektronické ošetřovatelské dokumentace? Všechny naše výzkumné otázky jsou zodpovězeny. Na základě výsledků našeho výzkumu jsme stanovily tyto hypotézy: H1: Elektronická ošetřovatelská dokumentace obsahuje ošetřovatelskou anamnézu, která vychází z koncepčního modelu autorky Marjory Gordonové. H2: Sestrám je nabízena spolupráce při tvorbě elektronické ošetřovatelské dokumentace. H3: Každá ošetřovatelská dokumentace má vlastní taxonomickou část. H4: Elektronická ošetřovatelská dokumentace obsahuje všechny fáze ošetřovatelského procesu. Domníváme se, že by výsledky práce mohly přispět k usnadnění rozhodování sester manažerek, zda elektronickou ošetřovatelskou dokumentaci ve svých nemocnicích zavést či nikoliv. Čímž by výsledky práce přispěly k rozšíření elektronické ošetřovatelské dokumentace v nemocnicích po celé České republice.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u žen s abortem
KOUTNÍKOVÁ, Radka
Porodní asistentka by měla zvládat při ošetřování žen několik rolí {--} musí umět komunikovat, být dobrá ošetřovatelka, měla by k ženám přistupovat emfaticky a přinášet změny a poznatky ve své práci a radit se o nich spolu s kolegyněmi, měla by umět obhájit svoje jednání a podílet se na zdokonalování ošetřovatelské péče. V práci bylo použito kvantitativní výzkumné šetření technikou sběru dat dotazníkem v kombinaci s výzkumným šetřením kvalitativním, kde byla použita metoda rozhovoru k dokreslení výzkumných otázek. Výzkumné šetření bylo prováděno v termínu od října do prosince 2008. Výzkumnými soubory byly porodní asistentky a pacientky hospitalizované na gynekologicko {--} porodnickém oddělení. Dotazníky pro porodní asistentky byly rozdány v 5 nemocnicích České republiky (Ústí nad Labem, Jindřichův Hradec, České Budějovice, Třebíč a Brno). Bylo rozdáno 150 dotazníků pro porodní asistentky, návratnost 105 (70 %). 15 dotazníků bylo vyřazeno z důvodu chybného vyplnění a k výzkumu bylo použito celkem 90 (100 %) dotazníků. Rozhovory s hospitalizovanými pacientkami byly prováděny v nemocnici v Ústí nad Labem. Rozhovory byly provedeny s 8 klientkami, kdy klientky byly seznámeny se strukturou rozhovoru. S jejich souhlasem byl záznam rozhovoru proveden pomocí diktafonu, následně byly rozhovory přepsány a vyhodnoceny v grafech a tabulkách. V bakalářské práci byli stanoveny čtyři cíle a čtyři hypotézy. Během výzkumného šetření bylo zjištěno, že cíle i hypotézy byly potvrzeny. Bakalářská práce se týká žen po abortu a je zaměřená na ošetřovatelskou péči, informovanost klientek, zajištění intimity klientek a na péči podle standardů. Při sběru dat se nebylo setkáno s neochotou a nevolí ze strany porodních asistentek, ani ze strany hospitalizovaných žen. Přístup obou skupin byl pozitivní a spolupráce byla 70 % ze strany porodních asistentek a ze strany žen 100 %. Obě strany se zajímali o výsledky výzkumu. Výsledky a teoretická část bakalářské práce budou sloužit jako zdroj informací pro porodní asistentky a ženy s abortem. Porodní asistentky přislíbily, že se výsledky práce nechají inspirovat k zlepšení péče o ženy s abortem. Bakalářská práce může také sloužit, jako informační brožura pro ženy s abortem a pro veřejnost. Podklad pro vyrobení letáků na gynekologicko-porodnickém oddělení či přednášek.
|
|
|
Ošetřovatelská dokumentace v ČR
RAK, Michal
Téma diplomové práce: Ošetřovatelská dokumentace v ČR. Práce porovnává ošetřovatelské dokumentace, používané v různých zdravotnických zařízeních, zabývá se jejich tištěnou podobou. Vybírá jejich hlavní součásti, zaměřuje se na obsah jednotlivých složek a na záznam realizace ošetřovatelského procesu. Tyto oblasti jsou v práci analyzovány a porovnány v praktické části. Cílem diplomové práce bylo zjistit jakou dokumentaci používají zdravotnická zařízení v ČR a porovnat tyto interní materiály. Z oslovených 49 zařízení všech krajů ČR bylo do zpracování zařazeno 15, která kladně reflektovala na spolupráci a poskytla ošetřovatelskou dokumentaci v tištěné podobě. Všechny získané materiály byly podrobeny analýze a využity ve výzkumném šetření. Pro splnění cílů bylo použito kvalitativní šetření. K porovnávání byl vytvořen záznamový arch. Vycházel z 12 oblastí modelu Gordonové. Jednotlivé dokumentace byly vedeny, zpracovávány a jsou v práci zmiňovány pod písmeny abecedy, aby byla zachovány anonymita výzkumného šetření. Jednotlivé materiály byly podrobeny analýze. Obsahy archů byly porovnány a vyhodnoceny. Sebraná data byla zpracována pomocí programu Microsoft Office Word. Z výsledků výzkumného šetření je patrné, že dokumentace má ve všech zdravotnických zařízeních podobné složení. Obsahuje ošetřovatelskou anamnézu, plán ošetřovatelské péče a další dokumenty, které jsou v práci uvedeny podrobněji. Ošetřovatelská anamnéza je rozdělena do jednotlivých oblastí, nejsou voleny dle žádného modelu a jejich počet je různý. V dokumentacích jsou využívány měřící techniky. Nejčastěji byl volen Barthelův test základních všedních činností. Na ošetřovatelskou anamnézu navazuje plán ošetřovatelské péče. Všech 15 dokumentací obsahuje tento plán. Šest zdravotnických zařízení volilo formu volné tvorby, šest formu předtištěnou a tři zdravotnická zařízení spojila tištěnou i volnou formu v jedno. Všechny zkoumané vzorky jsou dle zjištění na srovnatelné úrovni a splňují veškerá kritéria daná potřebami praxe pro kvalitní péče o pacienta. Výsledky práce budou zpětně poskytnuty spolupracujícím zařízením, která je mohou využít pro lepší kvalitu záznamů o pacientech.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u klientů židovského vyznání
JÍLKOVÁ, Veronika
Judaismus, kterým se zabývá nespočetné množství publikací, je náboženství, které je roztroušené po celém světě. V historii každé země se najde zmínka o židovské obci, ghettu, slavném Židovi či soudním procesu se Židy. Židé byli po staletí pronásledováni a snad každému člověku uvízla v paměti 2. světová válka a holocaust. Globalizace přináší migraci a prolínání kultur. Společnost už není monokulturní, ale multikulturní. Aby byla klientům poskytována účinná ošetřovatelská péče, je třeba zajistit dobrou profesionální připravenost sester v oblasti transkulturního ošetřovatelství. Diplomová práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče u klientů židovského vyznání. Pro výzkumnou část práce byly použity techniky kvalitativního výzkumu -polostandardizovaný rozhovor a obsahová analýza dat. Výzkumný soubor tvořilo 11 klientů DSP Hagibor v Praze a pro analýzu dokumentů bylo k dispozici 37 složek zdravotnické dokumentace. V samotném začátku výzkumu jsme si stanovily tři cíle. Vyžadují hospitalizovaní klienti židovského vyznání specifickou ošetřovatelskou péči? Jsou rozdíly v poskytování specifické ošetřovatelské péče u klientů židovského vyznání ortodoxního a konzervativního směru? Jsou rozdíly v péči o klienty židovského vyznání v terminálním stádiu v nemocnici a zařízení pro klienty s židovským vyznáním? Na základě cílů byly stanoveny výzkumné otázky. Všechny cíle jsme splnily a výzkumné otázky zodpověděly v průběhu výzkumu. Na základě provedeného výzkumu jsme stanovily následující hypotézy: Hypotéza 1 Při poskytování ošetřovatelské péče je důležité znát směr judaismu. který klient vyznává. Hypotéza 2 Ve zdravotnickém zařízení Židé preferují vegetariánskou stravu. Hypotéza 3 Praktikující Židé odmítnou hospitalizaci v nemocnici v době významných svátků, pokud není ohrožen jejich život. Hypotéza 4 U klientů ortodoxního směru judaismu existují rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče proti klientům konzervativního směru. Hypotéza 5 Existují rozdíly v péči o klienty židovského vyznání v terminálním stádiu v nemocnici a v zařízení pro klienty s židovským vyznáním. Z diplomové práce vyplývají překvapující a zajímavé výsledky výzkumu, které byly zpracovány do modelu kulturně ohleduplné - uzpůsobené péče Joyce Newman Gigerové a Ruth Davidhizarové a byl vypracován standardní ošetřovatelský postup pro klienta židovského vyznání
|
|
|
Teologická inspirace pro kvalitní ošetřovatelskou domácí péči
BERKIOVÁ, Kateřina Adriana
Práce se zabývá celostním pojetím komplexní domácí ošetřovatelské péče. Nejprve jsou popsány jednotlivé charakteristické aspekty domácí péče, kdo péči poskytuje, v jakém rozsahu, jakými zásadami se přitom musí řídit, pozornost je věnována zejména potřebám klientů a správné komunikaci s nimi. Protože domácí péči často zajišťují charitní církevní organizace, je pojednáno také o Charitě České republiky. Poslední kapitola první části se zabývá častým problémem pracovníků v pomáhajících profesích, sy dromem vyhoření. Pro kvalitní provádění zdravotní a sociální péče byly ve společnosti vypracovány standardy kvality, které jsou při poskytování péče závazné a pomocí nichž se dá kvalita poskytnuté péče hodnotit. Naší otázkou je, jak může teologie přispět kvalitě domácí péče. Pro naplňování určitých prvků kvality jsou v této práci nabídnuty teologické impulsy, které mohou pomoci při poskytování kvalitní holistické domácí péče klientům.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů hospitalizovaných v psychiatrické léčebně
BRIGANTOVÁ, Marie
Ošetřovatelská péče o pacienty trpícími duševními poruchami doznala v posledních letech mnoha změn, stejně jako v jiných oblastech péče o zdravého i nemocného člověka. Ke zpracování tématu ?Specifika ošetřovatelské péče u pacientů hospitalizovaných v psychiatrické léčebně? byla zvolena metoda kvalitativního šetření pomocí rozhovorů a zúčastněného skrytého pozorování. Výzkumný soubor byl složen ze sester a pacientů v Psychiatrické léčebně v Havlíčkově Brodě. Soubor tvořilo 10 sester pracujících na interním oddělení této léčebny a 10 pacientů na tomto oddělení hospitalizovaných. Ve skrytém pozorování bylo pozorováno všech 10 sester, které odpovídaly na kladené otázky. Rozhovor se sestrami obsahoval 16 otázek, s pacienty 12 otázek. Byly stanoveny tři cíle: Zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů hospitalizovaných v psychiatrické léčebně, zjistit, jaká je informovanost pacientů o možnostech léčby a zjistit, jaká je připravenost sester komunikovat s pacienty s psychickou poruchou. K těmto cílům byly stanoveny tři výzkumné otázky, a to zda znají sestry specifika ošetřovatelské péče u pacientů hospitalizovaných v psychiatrické léčebně, zda jsou pacienti informováni o možnostech léčby a zda sestry umí komunikovat s pacienty hospitalizovanými v psychiatrické léčebně v souvislosti s plněním ošetřovatelských intervencí. Cíle byly splněny, sestry znají specifika ošetřovatelské péče u pacientů hospitalizovaných v psychiatrické léčebně a že umí komunikovat s pacienty s psychickou poruchou. Dále bylo zjištěno, že pacienti jsou málo informováni o léčbě své nemoci, ale i o průběhu vyšetření a možných komplikací po vyšetření. Využití v praxi: Práce bude sloužit jako studijní materiál a jako podklad pro vypracování semináře na dané téma.
|
|
|
Aplikace modelu Oremové v péči o seniory v Centru sociálních služeb Staroměstská.
SOUKUPOVÁ, Hana
Bakalářská práce má za cíl naučit všeobecné sestry, které pracují v tomto zařízení, porozumět modelu Oremové tak, aby uměly zpracovávat podle něj individuální ošetřovatelské plány. Doposud byly zpracovávány tyto anamnézy u seniorů podle modelu Gordonové. Jelikož Oremová se zabývala deficity sebepéče, které u seniorů nalézáme nejčastěji, proto stálo za zvážení tento model vyzkoušet v každodenní praxi. Byly stanoveny 3 cíle, v kterých se měla najít vhodnost modelu Oremové v péči o seniory z pohledu zjišťování jejich soběstačnosti a ošetřovatelské péče, objevit zda tento model je vhodnější pro ošetřovatelskou péči u seniorů, než stávající model Gordonové a zjistit, jak se všeobecným sestrám pracuje s novým modelem. Z těchto stanovených cílů byly vytvořeny 4 výzkumné otázky, které byly zodpovězeny. Model Oremové je vhodný k určení soběstačnosti seniora. Aplikovaný model Oremové je vhodnější pro ošetřovatelskou péči u seniorů, než stávající model Gordonové. Sestrám i seniorům, z Centra sociálních služeb Staroměstská lépe vyhovuje model Oremové. Na závěr lze říci, že všechny stanovené cíle byly splněny. Výzkumný soubor tvořilo celkem 8 respondentů. Z tohoto počtu zvořily jednu polovinu všeobecné sestry, tu druhou pak senioři z Centra sociálních služeb Staroměstská. Všechny odpovědi se zaznamenali pomocí diktafonu. Pro tuto práci byla použita kvalitativní metoda a sběr dat pomocí zpracovávání jednotlivých anamnéz podle modelu Oremové a Gordonové. Během vyplňování těchto anamnéz byly použity pozorovací archy, jak na sestry, tak také na seniory. Pozorování u sester, bylo přímé, nezúčastněné a skryté a pozorování u seniorů bylo přímé, zúčastněné a zjevné. Dále byl sběr dat realizován u sester standardizovaným rozhovorem a u seniorů také standardizovaným rozhovorem.
|
host ::
RSS.