|
|
Tvorba kompozitního indikátoru a jeho interpretace pro region střední Afriky.
Schillerová, Monika
Cílem předkládané diplomové práce je tvorba kompozitního indikátoru, jeho následná interpretace a sestavení návrhu pro dosažení vyšší úrovně udržitelného rozvoje. V literární rešerši jsou vysvětleny pojmy související s udržitelným rozvojem, kompozitními indikátory a metodami tvorby kompozitních indikátorů. Vlastní práce obsahuje statistické řešení dané problematiky spolu s grafickou a tabulkovou prezentací výsledků. Závěrečná návrhová část obsahuje doporučení státům střední Afriky v problematických či nejslabších oblastech.
|
|
|
Tvorba kompozitního indikátoru a jeho interpretace pro region východní Afriky
Cabicarová, Monika
Cabicarová, M. Tvorba kompozitního indikátoru a jeho interpretace pro region východní Afriky. Diplomová práce. Brno, 2014. Předmětem diplomové práce jsou kompozitní indikátory, které se v posledních letech velmi rychle rozvíjí a jsou často diskutovanou oblastí. Teoretická část je zaměřena na popis kompozitních indikátorů a jejich metodické postupy konstrukce. Praktická část se věnuje analýze a konstrukci indikátoru. Jednotlivé ukazatele kompozitního indikátoru byly zvoleny tak, aby reprezentovaly vlivy působící na vývoj regionu. Vystihují sféru ekonomickou, sociální a environmentální. Na základě analýzy je v závěrečné části práce návrhová část, kde jsou popsány možné postupy ke zlepšení situace v dané zemi regionu východní Afriky.
|
|
|
Rwanda - příklad úspěšného procesu postkonfliktního vývoje a regionálního rozvoje
Vítů, Martina
Cílem bakalářské práce je zhodnotit postkonfliktní vývoj a regionální rozvoj ve Rwandě v letech 1995--2005. V teoretické části jsou vymezeny stěžejní pojmy a proces usmíření a budování míru. Úspěšné usmíření bylo klíčovým krokem k ekonomickému, sociálnímu a následně i environmentálnímu rozvoji ve Rwandě. Analytická část se věnuje analýze potravinové bezpečnosti a tvorbě kompozitního indikátoru. Rozbor potravinové bezpečnosti je hodnocen ve čtyřech dimenzích -- dostupnosti, přístupu, stability a využití potravin. Tvorba kompozitního indikátoru je založena na ekonomickém, sociálním a environmentálním pilíři, přičemž pro každý z nich bylo zvoleno pět vhodných sub-indikátorů. V závěrečné návrhové části jsou navrženy doporučení pro státy, jenž realizují proces postkonfliktního rozvoje.
|
|
| |
|
|
Analýza demografického vývoje regionu Tišnovsko
Pařil, Jakub
Předmětem této diplomové práce je analýza demografického vývoje regionu Tišnovsko v letech 2003 -- 2013. Jde o snahu zachycení stavu a rozvoje tohoto území a to jak z hlediska demografické struktury, tak z hlediska dynamiky. Teoretická část práce je zaměřena na rešerši literatury zabývající se popisem základních demografických ukazatelů. Praktická část práce se poté zabývá analýzou již konkrétních údajů ze sledovaného území. U vhodných ukazatelů byla provedena predikce budoucího vývoje, popřípadě porovnání s vyššími územními celky. Na závěr práce byl zhotoven kompozitní indikátor, který hodnotí demografický vývoj v jednotlivých obcích regionu.
|
|
| |
|
|
Kompozitní indikátory: konstrukce, využití, interpretace
Hudrlíková, Lenka ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Čadil, Jan (oponent) ; Hužvár, Miroslav (oponent)
Cílem disertační práce je poskytnout komplexní pohled na konstrukci, využití a interpretaci kompozitních indikátorů. V práci se zabývám metodami a technikami, které lze při tvorbě kompozitního indikátoru použít a které přispívají k transparentnímu řešení problému korelace mezi ukazateli a kompenzace hodnot ukazatelů. Právě transparentnost konstrukce kompozitního ukazatele je stěžejní podmínkou pro získání věrohodných výsledků a jejich správnou interpretaci. Práce je rozdělena na dvě části. První část práce je orientována teoreticky. Na začátku se zabývám adekvačním problémem a kvantifikací pojmů pomocí statistických ukazatelů. Následuje úvod do problematiky kompozitních indikátorů. Postupně se zabývám metodami normalizace dat, metodami pro určení vah a metodami agregace. Tyto tři kroky v rámci konstrukce považuji za stěžejní, a tedy tvoří jádro předkládané práce. Cílem práce je prozkoumat metody, jež mohou být použity při konstrukci KI, a to zejména z hlediska jejich provázanosti, jelikož normalizace, stanovení vah a agregace nejsou nezávislé. Druhá část práce se skládá ze dvou komplexních příkladů, na nichž jsou dosažené teoretické poznatky aplikovány a empiricky ověřeny. Na souboru ukazatelů Evropa 2020 jsem prozkoumala robustnost kompozitního ukazatele v závislosti na zvolené kombinaci způsobu normalizace, agregace a váhového schématu. Zatímco v prvním příkladu se věnuji porovnání jednotlivých metod, druhý příklad je zaměřen úzce na jednu metodu při použití kompozitního indikátoru pro hodnocení kvality vysokých škol. Metoda, již navrhuji, reaguje na kritiku současných systémů porovnání vysokých škol a zohledňuje různá specifika jednotlivých škol i další exogenní charakteristiky. Hlavní přínos práce spočívá v přispění k diskuzi o zlepšení konstrukce a celkové kvality kompozitních indikátorů včetně jejich interpretace. Závěr přináší několik poznatků, jež mohou být využity při praktické konstrukci kompozitních indikátorů i při interpretaci výsledných hodnot. Práce může zároveň sloužit jako teoretický základ pro další rozvoj metodologie konstrukce kompozitních indikátorů.
|
|
| |
|
|
Konstrukce předstihových a souběžných kompozitních indikátorů pro ČR
Zeman, Jan ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Dubská, Drahomíra (oponent)
Hrubý domácí produkt představuje základní makroekonomický ukazatel výkonnosti české ekonomiky, jehož význam neustále sílí. Potřeba získat co nejrychlejší informace o jeho vývoji pro potřebné kroky vlády je nezpochybnitelná, avšak v porovnání se zahraničím je doba, která uplyne do publikování jeho prvního čtvrtletního odhadu tempa růstu, výrazně delší (45 dní po skončení referenčního čtvrtletí). Cílem této diplomové práce je pokus o konstrukci předstihového a souběžného kompozitního indikátoru pro odhad čtvrtletních změn HDP, a to již 30 dnů po skončení referenčního čtvrtletí. K tomu jsou využity příslušné metody analýzy časových řad, pomocí kterých jsou analyzovány vztahy mezi hrubým domácím produktem a ukazateli, které jsou k dispozici v tomto 30denním období a do kompozitního předstihového, resp. souběžného indikátoru mohou vstupovat.
|
|
|
Kompozitní indikátory životní úrovně
Pelikánová, Radka ; Hudrlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Petkovová, Ludmila (oponent)
Kompozitní indikátory jsou v poslední době stále rozšířenějšími a používanějšími ukazateli. Co však stojí za jejich mohutným rozvojem? Dá se jejich výsledkům věřit? Jak lze s jejich pomocí změřit životní úroveň? Práce se zabývá těmito a dalšími otázkami spojenými s kompozitními indikátory. Její první část je věnována teoretickému popisu indikátorů a jejich konstrukci. Další část popisu vybraných indikátorů, které se snaží kvantifikovat právě životní úroveň. Třetí a zároveň poslední část bakalářské práce se zaměřuje na analýzu vybraných ukazatelů a jejich případnou korelaci s nejznámějším a doposud nejužívanějším ukazatelem životní úrovně obyvatelstva, tedy s HDP.
|
host ::
RSS.