|
|
Výslech poškozeného z trestněprávního, kriminalistického a kriminologického hlediska
Kleinbauerová, Marcela ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Rigorózní práce se věnuje tématu výslech poškozeného z trestněprávního, kriminalistického a kriminologického hlediska se zaměřením na problematiku sekundární viktimizace. Obsahuje výklad pojmů poškozený, oběť a výslech, zabývá se metodami a taktikou výslechu se specifikami spojenými s osobou poškozeného. Popisuje změny, které do českého právního řádu přinesl zákon o obětech trestných činů. V empirickém výzkumu pak práce na konkrétních příkladech ukazuje, jak může nevhodně vedený výslech vést až k druhotné újmě oběti, a nabízí řešení některých dílčích problémů spojených s výslechem poškozeného.
|
|
|
Šetření pojistných událostí a detekce pojistných podvodů
Marková, Marcela
Bakalářská práce na téma Šetření pojistných událostí a detekce pojistných podvodů je zaměřena na studii a problematiku práce členů týmu pro šetření po-jistného podvodu. Analyzuje děje škodní události a poukazuje na motivy podvod-ného jednání. V úvodu je část věnována historii pojišťovnictví a prvnímu pově-domí o pojistném podvodu. Také seznámení s terminologií a právní úpravou pro obor pojišťovnictví a podklady pro práci pracovníka li-kvidace pojistných událostí a speciálních týmů pro šetření pojistných podvodů. Dále se zaměřuji na samotnou práci pracovníka likvidace a pracovní-ků analytických, metodických a speciálních týmů pro odhalování a šetření pojist-ných podvodů. Zaměření je především na šetření a analýzu děje škodní události. Součástí práce je i poukázání na to, jak snadné je být účastníkem pojistného pod-vodu, jaký byl motiv, záměr a příčina pro vznik pojistného podvodu. Praktickou ukázkou je seznámení se skutečným případem pojistného podvodu a sběru dat pro možnost průběžného šetření. Na závěr své bakalářské práce, na základě pro-vedených vyhodnocení, uvádím praktická doporučení pro možnost minimalizace páchání pojistných podvodů. Zaměřuji se na prevenci pojistitelů a sjednatelů i možná opatření pro předcházení páchání pojistných podvodů, případně násled-ném včasném odhalení.
|
|
|
Aktuální otázky postavení poškozeného a náhrada škody v trestním řízení
Šeflová, Jaroslava ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá velmi aktuálním tématem postavení poškozeného a oběti v trestním řízení a náhradou škody, nemajetkové újmy a vydáním bezdůvodného obohacení v trestním řízení. Práce podává legální definici poškozeného i oběti trestného činu a zabývá se jejich postavením v trestním řízení. U poškozeného v trestním řízení se práce zaměřuje na definici a postavení poškozeného a otázky související s adhezním řízením, v němž soud rozhoduje o nároku poškozeného na náhradu škody, nemajetkové újmy a na vydání bezdůvodného obohacení. Těžištěm otázek týkajících se obětí trestných činů je jejich postavení a práva jim přiznaná s ohledem na nedávno přijatý zákon, který novelizuje zákon o obětech trestných činů, a na mezinárodní úpravu. V průběhu celé práce vyvstávají nejrůznější otázky týkající se správnosti a účelnosti platné právní úpravy, což přináší zamyšlení nad současným stavem a zároveň návrhy de lege ferenda. Práce je systematicky rozdělena do čtyř hlavních částí. V úvodní kapitole práce je pro lepší orientaci a pochopení souvislostí popsán historický vývoj postavení poškozeného, od právní úpravy poškozeného před rokem 1950 až po současný trestní řád, s jeho nejvýznamnějšími novelami. V další části se práce věnuje poškozenému v trestním řízení a aktuálním otázkám s tím souvisejícími. Definuje...
|
|
|
Obchodní společnost jako poškozený v trestním řízení
Kučera, Milan ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Ve středu diplomové práce "Obchodní společnost jako poškozený v trestním řízení" stojí dvě teze: (i) že rekodifikace soukromého práva představuje v rámci úpravy jednání společnosti (resp. za společnost) pro poškozeného pozitivní změnu ve vztahu k platnosti návrhu, jímž uplatňuje svůj nárok na náhradu škody a tedy i stavení běhu promlčecí doby, a ii) že proces přiznání (či odebrání) postavení poškozeného není v platné úpravě trestního řádu dostatečně upraven, a to zejména z pohledu formy, která je k tomuto rozhodnutí třeba. Uvedená problematika úzce souvisí s druhy škody, které je možné uplatnit v trestním řízení, kategoriemi poškozených a náležitostmi návrhu, jímž se nárok na náhradu škody uplatňuje. Z komparace jednání společnosti (resp. za společnost) právní úpravy před a po rekodifikací vyplývá, že dříve absolutně neplatné právní jednání pro jeho rozpor se způsobem jednání společnosti tak, jak je zapsán ve veřejném rejstříku, je v případě jednání za společnost možné ratihabovat. Stavení promlčecí doby ke dni původního uplatnění nároku na náhradu škody díky tomu zůstává zachováno. V případě předchozí právní úpravy bylo nutné provést právní jednání znovu, přičemž promlčecí doba se stavěla až od chvíle jeho bezvadného provedení. Druhá teze byla rovněž potvrzena, neboť byly podrobně rozebrány...
|
|
|
Adhezní řízení
Beranová, Andrea ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Záhora, Jozef (oponent) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Disertační práce zpracovává tu část trestního řízení, v níž soud rozhoduje o soukromoprávních nárocích poškozeného, které vznikly v souvislosti s trestným činem (tzv. adhezní řízení). Význam adhezního řízení spočívá v tom, že poškozený se touto cestou může vyhnout časově, finančně i procesně náročnějšímu civilnímu řízení. Institut adhezního řízení však skrývá řadu specifických otázek, neboť trestní soud rozhoduje o soukromoprávních nárocích poškozeného podle mimotrestních hmotněprávních předpisů (zejména občanského a pracovního práva), ale ve formě trestního řízení. Základním východiskem předložené práce je platná právní úprava obsažená v zákoně č. 141/1961 Sb., trestní řád. Nejen však ta. Disertační práce obsahuje též komparativní analýzu právní úpravy adhezního řízení z hlediska německého a švýcarského právního řádu. V návaznosti na analýzu adhezního řízení de lege lata, jakož i srovnání se zahraničními vzory jsou uvedeny náměty ke zlepšení právní úpravy, které by mohly být použity při plánované rekodifikaci českého trestního práva procesního.
|
|
|
Poškozený a jeho procesní práva
Kovářová, Daniela ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tématem rigorózní práce je poškozený a jeho procesní práva. Práce podává definici poškozeného, zabývá se jeho postavením v trestním řízení a rozebírá jeho práva. Práva poškozeného jsou rozlišena podle toho, zda jde o poškozeného majícího proti obviněnému nárok na náhradu škody způsobenou trestným činem či nikoliv. Poškozený mnohdy vystupuje v trestním řízení v postavení svědka a podle zákona o obětech trestných činů může mít i status oběti. Práce je tedy zaměřená i na práva poškozeného s ohledem na tato specifická postavení. V práci je nastíněna rovněž problematika adhezního řízení, v němž soud rozhoduje o nárocích poškozeného na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení. Současně je obsažena komparace se zahraničními právními úpravami - Francie a Německa. Práce je rozdělena na šest kapitol.
|
|
|
Trestněprávní aspekty postavení pacienta jako poškozeného při poskytování zdravotní péče
Bouchal, Josef ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Shrnutí Diplomová práce se zabývá problematikou trestněprávních aspektů postavení pacienta jako poškozeného při poskytování zdravotní péče. Autor zejména charakterizuje trestněprávní vztahy mezi pacienty a zdravotnickými zařízeními, jejich obsah a východiska. V první části diplomové práce autor uvádí právní rámec zdravotnického práva, a to zejména v oblastní národního a mezinárodního práva. Zabývá se jak stěžejními zákony, které přímo upravující zdravotnické právo, tak zákony, které se zdravotnickým právem souvisí a značně ho ovlivňují. V oblasti mezinárodního práva se autor především zabývá Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a Úmluvou o biomedicíně. V rovině národního práva se autor dotýká oblasti ústavního pořádku, zejména Listiny základních práv a svobod a též oblasti zákonné, kde popisuje především úpravu zdravotnického práva, trestního práva a práva občanského. V druhé části diplomové práce autor nejprve vymezuje základní pojmy a stěžejní instituty vyskytující se v oblasti poskytování zdravotní péče. Posléze se autor v druhé části zaměřuje na samotný vztah pacienta a zdravotnického zařízení, kdy se nejprve pro pochopení dané pro problematiky zabývá historickým vývojem takového vztahu a posléze přechází k charakteristice a vymezení moderního vztahu pacienta a zdravotnického zařízení. Třetí část...
|
|
|
Vybrané otázky postavení poškozeného a obětí v českém právním řádu
Solil, Martin ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tématem této rigorózní práce je analýza postavení poškozeného a oběti v českém trestně-právním prostředí. Současně si pak tato práce klade za cíl identifikovat a z praktického pohledu zanalyzovat vybraná procesní práva poškozených a obětí zakotvená v českém právním řádu. Tato práce je pak rozčleněna do čtyř základních kapitol. První kapitola práce je věnována obecnému pojmu poškozeného a popisu jeho jednotlivých zvláštních nároků, které může v trestním řízení uplatňovat. Druhá kapitola obsahuje popis a analýzu adhezního řízení a dále zákonných podmínek, za nichž české soudy rozhodují o těchto nárocích poškozených. Třetí kapitola se věnuje vybraným procesním právům poškozených a to zejména z hlediska jejich problematické aplikace v praxi. Poslední kapitola pak upravuje jednak pojem obětí v českém právním prostředí a jednak opět jejich vybraná procesní práva, zejména ve světle relativně mladého zákona o obětech trestných činů.
|
|
|
Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla
Šlauf, Petr ; Karfíková, Marie (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Ve své rigorózní práci jsem se zabýval základními otázkami pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Jednotlivé kapitoly mé práce odpovídají základnímu rámci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. V závěru jsem se vyjádřil k důležitému přelomu v uvedeném tématu, a to právě k účinnosti občanského zákoníku k 1. lednu 2014, který přinese určité změny. V této souvislosti dostane více prostoru judikatura, podklady a bezpodmínečné řešení jednotlivých kroků nebo problematik v rámci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.
|
|
|
Náhrada škody, nemajetkové újmy a vydání bezdůvodného obohacení v trestním řízení
Beranová, Andrea ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé Předložená rigorózní práce obsahuje rozbor tzv. adhezního řízení podle platné právní úpravy obsažené v zákoně č. 141/1961 Sb., trestní řád. Adhezní řízení představuje tu část trestního řízení, v níž soud rozhoduje o nárocích poškozeného na náhradu škody, nemajetkové újmy a na vydání bezdůvodného obohacení, které vznikly v souvislosti s trestným činem. Význam adhezního řízení spočívá v tom, že poškozený se touto cestou může vyhnout časově, finančně i procesně náročnějšímu civilnímu řízení. Institut adhezního řízení však skrývá řadu specifických otázek, neboť trestní soud rozhoduje o soukromoprávních nárocích poškozeného podle mimotrestních hmotněprávních předpisů (zejména občanského a pracovního práva), ale ve formě trestního řízení. Práce sestává ze tří částí. V první části nejprve vymezuji pojem poškozeného a odlišuji jej od pojmu "oběť trestného činu" podle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Právo poškozeného na uplatnění soukromoprávních nároků lze jen stěží izolovat od práv poškozeného jako procesní strany. Ve druhé části proto uvádím, jaká další práva trestní řád poškozenému přiznává. Třetí část je rozdělena na tři kapitoly. V první kapitole rozebírám subjekty adhezního řízení. Na tomto místě jsem se soustředila na strany adhezního řízení, tj. na osobu, která v něm uplatňuje...
|
host ::
RSS.