|
|
Divadlo a politika: Výmarská republika 1927-1933
Rudý, Jakub ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Práce se zaměřuje na avantgardní divadelní scénu německé Výmarské republiky, jmenovitě na režiséra Erwina Piscatora a dramatika Bertolda Brechta, stejně jako na charakteristiku politických a společenských podmínek Výmarské republiky. Myšlenkové těžiště pak leží v otázkách vzájemného vztahu divadla a politiky. Časově je práce vymezena lety 1927 - 1933, nicméně k úplnému zasazení obou divadelníků do kontextu Výmarské republiky jsou rozebírány i širší souvislosti poválečného Německa. Práce se dělí na tři části. První z nich se věnuje kulturnímu, politickému a společenskému prostředí Výmarské republiky, důraz je kladen na otázky cenzury, kulturní politiky a politického prostředí Výmarské republiky. V druhé části je rozebrán Erwin Piscator, principy jeho práce a jeho konkrétní působení mezi lety 1927 - 1933, stejně jako přijetí, kterého se mu dostalo. Podobně je třetí část věnována Bertoldu Brechtovi, vedle principů jeho dramatické práce, jsou rozebrána dvě dramata, napsaná mezi lety 1927 - 1933 a reakce, které Brechtova práce vyvolávala. Vztah divadla a politiky, šíře pak umění a politiky, je jednak nahlížen z pohledu Výmarské republiky, její kulturní a cenzurní politiky, v druhé řadě pak z pohledu obou divadelníků, kteří svým uměleckým působením nepochybně sledovali jisté politické cíle.
|
|
| |
|
|
Politika tarifních platů jako příčina velké hospodářské krize za výmarské republiky? Příspěvek k tzv. Borchardtově kontroverzi.
Mollová, Dita ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám hospodářskou politikou kancléře Heinricha Brüninga během velké hospodářské krize v Německu na přelomu dvacátých a třicátých let devatenáctého století. Brüningova vláda provozovala restriktivní fiskální politiku a a dosud neexistuje jednotné stanovisko ohledně možnosti alternativ. Klíčovou otázkou je, jaké měla vláda možnosti v boji proti krizi a do jaké miry byla omezena mandatorními výdaji v oblasti sociální politiky, do které patřily i tarifní platy. V práci řeším, jak ovlivňovaly tarifní platy státní rozpočet a jaký měly vliv na německé podnikatele. Dále zkoumám, jak velký prostor měla vláda Brüninga při stanovení restriktivní politiky. Přínosem je aplikace problematiky tarifních platů na situaci počátku třicátých let 20. století. Zjistila jsem, že během hospodářského poklesu reálné mzdy stále rostly. Důvodem byly rigidita na mzdovém trhu, která společně s poklesem poptávky krizi prohloubila.
|
|
|
Diplomatické vztahy Německa v období tzv. Výmarské republiky
Pýcha, Jan ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Tématem práce je mezinárodně-politické postavení Německa po první světové válce a jeho vývoj během poválečných let až po uchopení moci Hitlerem. Text sleduje diplomatickou činnost poražené velmoci od pařížské mírové konference a dotýká se všech klíčových událostí té doby. Taktéž popisuje hlavní kroky, jimiž se výmarská republika snažila vymanit z mezinárodní izolace, do které se dostala v důsledku přisouzení odpovědnosti za rozpoutání války. Práce analyzuje zásadní témata dvacátých a počátku třicátých let dvacátého století v německém kontextu včetně problematiky reparací nebo hlavních bezpečnostních otázek.
|
|
|
Poválečná hospodářská krize ve výmarské republice a Dawesův plán
Sodomka, Jaroslav ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Tématem této diplomové práce je analýza hospodářského a politického vývoje ve výmarské republice od konce první světové války do poloviny dvacátých let. Jedná se tedy o období, v němž se Německo, jež vyšlo z několikaletého válečného úsilí poraženo, zmítalo v ekonomické a vnitropolitické krizi a rovněž muselo čelit diplomatické izolaci spojené s tvrdými mírovými podmínkami z Versailles a na ně navazujících jednání. Cílem práce je ekonomický rozbor německé hospodářské krize a jeho zasazení do kontextu klíčových dějinných událostí na pozadí tehdejší mezinárodní diplomacie. Ekonomický rozbor se týká především vysvětlení mohutné hyperinflace, soudobých teoretických východisek, jež formovaly hospodářskou politiku tehdejších vlád a jejich komparace s moderní monetární ekonomií. Analyzovány jsou jak příčiny krize v podobě dluhového financování války, emise nekrytých peněz a vysokých reparačních povinností, tak i její průběh, způsob a princip ukončení a celkové následky politické a socioekonomické. Po opuštění inflační epizody následuje řešení otázky úpravy reparačních plateb, jež bylo pro budoucí stabilitu a definitivní ukončení krize klíčové. Směr ke stabilitě poskytla Londýnská konference a Dawesův plán, jež jsou podrobněji probírány v závěru práce.
|
host ::
RSS.