|
|
Porovnání výkoností a spotřeb pohonných hmot v přípravě půdy
KUKLA, Martin
V bakalářské práci je rozebrán princip činnosti jednotlivých typů strojů určených pro zpracování půdy a jejich efektivní užití. Práce se zaobírá otázkou, která příprava půdy je nejvhodnější z pohledu času potřebného na provedení práce, náročnosti na pohonné hmoty, a výsledný výnos sklízené komodity. Pro měření hodnot byly vytvořeny dva pozemky na jednom honu, čímž byly zaručeny stejné vlastnosti půdy. Tím se minimalizovalo riziko zkreslení výsledků měření.
|
|
|
Obilí ve středověké kultuře českých zemí
Freiová, Kristýna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hubáček, Ondřej (oponent)
Zemědělství se v dějinách lidstva objevilo před 12 000 - 5 000 lety. Lidé se tehdy začali usazovat, aby se primárně věnovali obdělávání půdy a pěstování obilnin, které poznali jako divoce rostoucí rostliny. Nový způsob života postupně změnil společenský i kulturní řád. Návrat k původnímu způsobu života nebyl nemožný. Před příchodem Slovanů na území dnešní Moravy a Čech postupně hospodařily na našem území různé indoevropské kmeny. Nejvýznamnějšími z nich byli Keltové a Germáni. Na jejich zemědělskou činnost navázali Slované přicházející z východních částí Evropy snad v druhé polovině 6. století. Po prvotních státních útvarech, z nichž se dá doložit pouze existence Velké Moravy, vznikl raný český stát. I ve zdejší kultuře mělo obilí svou nenahraditelnou úlohu. Zemědělská činnost byla hlavním zdrojem obživy celého obyvatelstva. V tomto období se pěstovalo proso a pluchaté pšenice jednozrnka a dvouzrnka, které postupně ustoupily pšenici obecné a ječmenu. Půda se obdělávala dřevěnými rádly, která půdu pouze rozrývala. Obilí, které se sklízelo pomocí srpů, se ukládalo v zemních jamách. Aby byly obilniny pro člověka lépe stravitelné, semílaly se na mouku. Nejprve k tomu účelu sloužily různé rotační ruční mlýnky a až od 12. století velké mlýny na vodní kolový pohon. Obilná strava byla vesměs prostá. Pouze...
|
|
|
Možnosti zakládání porostů ozimé řepky
TUPÁ, Jiřina
Tato práce se zabývá významem a možnostmi zakládání porostů ozimé řepky. Práce v první řadě stručně popisuje charakteristiku řepky ozimé a její životní cyklus. Dále shrnuje informace o náročnosti na živiny jednotlivých prvků potřebných pro optimální výnosové ukazatele, zdravotní stav, problematiku s nežádoucími vlivy a přezimováním, rozmanitost odrůd a kvalitu produkce semen. Možnosti zakládání porostů souvisejí s pěstitelskou technologií, která je dána zkušenostmi vedoucího pracovníka a finanční možností podniku. Možností, jak připravit vhodné podmínky pro vývoj a růst řepky je využití klasické přípravy půdy. Tedy způsob, kdy je použita orba, která zaručuje kvalitní podmínky pro silný a hluboký kořen, který dobře snáší nízké teploty a nedochází k jeho vytahování z půdy a tím ke ztrátám rostlin a tím ke snížení výnosů. Další systém, který lze využít je minimalizační příprava půdy, kdy je vypuštěna orba a je nahrazena kypřením. U tohoto způsobu musíme věnovat větší pozornost výdrolu a plevelům. V posledních letech tento systém získává na významu. Posledním způsobem jak založit porost je využití přímého setí, tento systém je znám jako půdoochranné obdělávání půdy. Tento systém se používá tehdy, je-li pozdě uvolněné pole a není dostatek času pro přípravu seťového lůžka. Cílem práce bylo zjistit možnosti zakládání porostu pro řepku ozimou a vysvětlit, jaké rozdíly a přednosti se nabízejí v jednotlivých případech. Bylo zjištěno, že je nejvhodnější využít systém zpracování půdy orbou a použít secí kombinaci, která zaručuje přesný výsev a minimalizuje výši sklizňových ztrát.
|
|
|
Minimalizace zpracování půdy ve vyšších oblastech
DOKULIL, Jan
Cílem práce bylo sledovat výnosové prvky a ekonomiku při pěstování u ozimého ječmene a ekonomiku pěstování ozimé řepky při uplatnění konzervačních technologií (mělkého kypření, hlubší kypření bez obracení pouze u řepky ozimé) v porovnání s konvenční variantou zpracování půdy (orbou). Výnosové prvky u ozimého ječmene se lišily v obou letech 2006 a 2007, a to v roce 2006 ve prospěch orby a v roce 2007 ve prospěch mělkého kypření. Pouze počty rostlin na podzim a na jaře byly prokazatelně vyšší u konvenčního zpracování půdy. U ekonomických ukazatelů byl sledován výnos jednotlivých plodin a náklady na založení porostu a herbicidní ochranu. U pěstování řepky ozimé byl prokazatelně nejvyšší výnos u varianty s hlubokým kypřením, následovala orba a nejhorší výnos byl zjištěn u mělkého kypření. Celkové náklady na založení porostu a herbicidní ochranu byly nejnižší u minimálního zpracování půdy, a to na všech variantách.
|
host ::
RSS.