|
|
Přesah paměti
Moravcová, Sofia ; Hlavičková, Kateřina (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Keďže japonská architektúra vychádza z miesta, správny výber lokality bol veľmi podstatný. Muselo sa jednať o miesto, ktoré veľmi dobré poznám a trávila som na ňom veľa času. Zažila ho v priebehu rokov a ročných období. Pri úvaho o lokalite, som zároveň premýšľala o tom, čo tam chcem vytvoriť. V preddiplome som rozoberala základné stavebné druhy pre japonskú architektúru : dom, čajovňu a chrám. S tým prirodzene prišla otázka, akým spôsobom adaptovať tieto formy u nás bez toho aby vznikli obyčajné kópie alebo bolo nutné tieto stavby označovať. Čím sa tie formy líšia od našich náprotivkov? Čo ich formovalo? Samozrejme, odlišné prostredie a technické požiadavky na stavby ( vysoká vlhkosť, časté zemetrasenia ) hrali dôležitú úlohu, ale k podstatným formujúcim aspektom patril rituál. Japonci si veľmi vážia normy a pravidlá. To znamená, že zvyky boli neoddeliteľnou súčasťou, nielen architektúry. Čajový dom vznikol prispôsebením sa potrebám čajového obradu. Shinto chrám kládie dôraz na posvätnú cestu do objektu cez bránu torii, opláchnutie rúk a úst- rovnako ako pri čajovom obrade, venovanie daru pre chrám ( pár drobných ) a zloženie modlidby. Samotný dom má koreláciu s viacerými rituálmi bežného života, od ikebany, cez prípravu jedál až po očistu tela. Motív očisty je ústredným u všetkých troch foriem. Pre vysvetlenie, japonský kúpeľ prebieha nasledovne: najprv si opláchnete telo mimo vane sprchou. Následne vstúpite do vane, ktorá slúži len na relax. Je dôležité vstupovať do vane úplne čistý, pretože dánu vaňu použije na jedno napustenie počas večera celá rodina. Takýto druh rituálu nieje vymedzený len pre domácnosti. Japonsko je krajina bohatá na termálne pramene, tzv. onseny. Mnohé z nich sú ako súčasť ubytovacích zariadení veľmi populárnym miestom pre regeneráciu. Slovensko, ako značne menšia krajina má taktiež značné termálne bohatstvo. Väčšina z nich je u nás využívaná komerčne. Na mieste v blízkosti obce Kalameny pod Chočskými vrchmi, kde som od detstva trávila prázdniny, mieste odkiaľ pochádzajú moji starí rodičia, vyviera jeden z týchto prameňov. V okolí sa nachádzajú známe termálne kúpele Lúčky a Liptovský hrad. Cieľom tejto práce je v danej lokalite realizovať priestorové formy inšpirované rituálom čaju, rituálom očisty a návštevou chrámu a zároveň spojenie súvislostí medzi „európskym“ a „japonským“, ktoré ešte spojené neboli.
|
|
|
Svátosti jako životní mezníky
JAROŠOVÁ, Magdaléna
Tato bakalářská práce se zabývá významem svátostí jakožto milníků v lidském životě. Popisuje zrození a počátek života, včetně toho křesťanského, a také vývoj křtu od prvotních časů kdy byl tento fenomén spojován výhradně s dospělými až po současnost, kdy jsou křtěny především děti. Poté následuje kapitola ohledně významu ritualizace současných životních milníků. Poslední kapitola představuje provedený výzkum, který se snaží odpovědět na otázku: "Co vede lidi v sekularizované společnosti k tomu, že vyžadují doprovázení církve při rituálech spojených s křesťanským životem?"
|
|
|
Paměť a identita Václavského náměstí
Tucaković, Jana ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Práce představuje Václavské náměstí jako prostor symbolického významu pro českou společnost. Historická perspektiva napomáhá porozumění vývoje místa a jeho jedinečného postavení. Současný prostor je předmětem komodifikace v oblasti turismu. Oficiální paměť je v tomto prostoru reprezentována skrze veřejné historické výstavy a rituály spojené se sametovou revolucí. Tato paměť je v kontextu války na Ukrajině aktualizována na boj za demokratické hodnoty. Protesty a manifestace konané na náměstí v souvislosti s válkou vyjadřují identitu české společnosti z pozic establishmentu a disentu. V práci jsou tyto rozpory zkoumány skrze společná témata - strach a válka, nenávist a solidarita, cenzura a dezinformace.
|
|
| |
|
|
Absence přechodových rituálů v mezních životních situacích
NOVÁKOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá absencí přechodových rituálů v kontextu mezních životních situacích člověka. Cílem této práce je popsat přechodové rituály v souvislosti se součas-nou dobou, vyzdvihnout význam rituálu, dále zmapovat sociální oblasti a případně je rituálním jednáním inspirovat. Přechodové rituály by mohly pomoci zvládnout náročné životní situace a krize s nimi spojené. Konkrétně se jedná o období dospívání, terapeu-tické komunity v léčbě drogově závislých, či v sociální práci s umírajícími a pozůsta?lými. Bakalářská práce tak může posloužit jako námět nejen pro sociální práci s těmito cílovými skupinami, ale může inspirovat i další sociální oblasti i lidské počínání v běžném každodenním životě.
|
|
|
Účast dětí na pohřbech
RATAJOVÁ, Eva
Práce se zabývá tématem účasti dětí na pohřbech od mladšího školního věku po adolescenci a zkoumá, jaký má pro ně osobní účast či neúčast na pohřbech blízkých osob význam. V teoretické části popisuje význam pohřbů z různých hledisek a popisuje církevní a sekulární pohřební obřady. Zaměřuje pozornost na psychické vnímání smrti a pohřbu u dětí vymezených věkových kategorií, na rozhovory a morální a etické hledisko. Vyjadřuje se k rituálům dětí. V praktické části nám empirický výzkum odhaluje žitou zkušenost respondentů, z které máme možnost zjistit význam osobní účasti či neúčasti dětí na pohřbech blízkých osob v kontextu rodinného prostředí.
|
|
|
Veřejný prostor v Českých Budějovicích jako nástroj ideologie
NOVOTNÁ, Anna
Magisterská diplomová práce s názvem Veřejný prostor v Českých Budějovicích jako nástroj ideologie se zabývá tématem z širšího pohledu. Diskutovaným obdobím jsou 70. léta státního socialismu, konkrétně roky 1971 a 1976, kdy se v Českých Budějovicích hojně oslavovalo a připomínalo výročí vzniku Pařížské komuny. Cílem práce bylo ukázat na konkrétních událostech rozsah ideologie a propagandy, která zasahovala do nejrůznějších odvětví společenského života. Veškeré zmíněné příklady, ať už je to architektura, výtvarné umění, umělecký přednes nebo rituály, nějakým způsobem ovlivňovaly veřejný prostor a dění v něm. Práce obsahuje, jak části o teoretickém a historickému pozadí, tak konkrétní příkladky a situace.
|
|
| |
|
| |
|
|
NATO and the EU's strategic communication's cohesion from the perspective of the ritual model
Dušková, Lenka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Ústřední téma této diplomové práce představuje koheze strategické komunikace NATO a EU. Aspekt koheze je zde zkoumán v kontextu reakcí obou institucí na hybridní hrozby, a to jak z hlediska kvantitativního, tak kvalitativního. Práce sleduje komunikační kohezi v rámci odpovědí NATO a EU na anexi Krymu a následnou válku na Ukrajině, otravu Skripalových a instrumentalizaci migrace běloruským režimem. Empirické části práce předchází shrnutí současné akademické debaty o konceptu strategické komunikace a rovněž popis komunikačních systémů NATO a EU. Samotná analýza následně staví na obsáhlém datasetu zpráv NATO a EU o výše zmíněných událostech. Intrainstitucionální a interinstitucionální koheze je posuzována dle četností výskytu zpráv o daných případech a jejich načasování. Následná kvalitativní analýza se opírá o Careyho rituální pohled na komunikaci, na jehož základě jsou stanoveny výzkumné podotázky. Ty se zaměřují na to, zda strategická komunikace NATO a EU reflektuje jejich ústřední hodnoty, percepci hrozeb, narativy o očekáváném chování či zda obsahuje domněnky o sdíleném vnímání světa, poskytuje vize společné budoucnosti, odkazuje na společnou historickou zkušenost a v neposlední řadě, zda explicitně zdůrazňuje institucionální integritu a jednotu.
|
host ::
RSS.