|
|
Reprodukce na okraji: Morální ekonomie romské fertility
Szénássy, Edit ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent) ; Šmídová, Iva (oponent)
Předložená disertační práce se pohybuje na průsečíku témat reprodukce, populační politiky, zdravotnictví a marginality ve Střední Evropě a sleduje způsoby, jak romské ženy žijící v prekérních podmínkách projevují svoji reprodukční agency. Práce se soustředí na způsoby, jak tyto ženy afektivně a sociálně vyjednávají diskurz "responsibilizace" (Rose 1996, 2007) v kontextu převládajících reprodukčních režimů vládnutí (Morgan & Roberts, 2012, 2019). Poznatky a závěry práce jsou založené na dlouhodobém zúčastněném pozorováním v segregované romské osadě na Slovensku a sérii krátkodobých pozorování nemocničního personálu a rodiček na porodním oddělení jedné nemocnice v Česku. Etnografická metodologie a analýza je inspirovaná kritickou medicínskou antropologií a antropologií reprodukce. S využitím smíšených metod se předkládaná analýza soustředí na individuální, komunální a společenské aspekty reprodukčního rozhodování. Odkrývá významná materiální a morální omezení implikovaná v reprodukčních rozhodnutích žen, přičemž poukazuje na to, jak romské ženy své reprodukční praxe na jednu stranu na diskurzech sebekontorly, responzibilizace a zodpovědnosti zakládají, a zároveň tyto diskurzy v jistých ohledech odmítají. Dizertace řeší i ekonomické aspekty plodnosti v prostředí velmi omezených zdrojů a analyzuje...
|
|
|
Dlouhá cesta za důstojným postavením: Příspěvek aplikované etiky k výzkumu holokaustu Romů osmdesát let od událostí
Viková, Lada ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Soukupová, Blanka (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Tato disertační práce je postavena na třech případových studiích vybraných rodin původních romských obyvatel Česka, které byly zasaženy holokaustem Romů, a přispívá k detekování eticky citlivých aspektů na pozadí koexistence Romů s neromským prostředím v českých zemích a současně k zachycení rizik s tímto výzkumem spojených. Jako hlavní nástroj promýšlení je koncept lidské důstojnosti. Práce sleduje následující dva hlavní cíle. Za prvé, prostřednictvím historicko-genealogického bádání projekt vyústil v rekonstrukci historií těchto rodin od jejich příchodu na území Moravy, přes proces jejich usazení se a postupné proměny jejich způsobu života zejména v meziválečném období. Výzkum mapuje lehce i poválečné období. Navzdory jejich postupnému zapojení se do života společnosti je patrná kontinuita v nahlížení na tyto rodiny z pohledu lokálních i centrálních úřadů dále jako na "cikány" - s jejich druhořadým postavením. Ústředním obdobím, které je zpracováno nejdetailněji, je 2. světová válka: práce se zaměřuje na dopad holokaustu Romů na tyto tři rodiny a následně je mapována snaha přeživších se s válečnými traumaty vyrovnat. Ústředním konceptem, kterým jsou případové studie nahlíženy, je lidská důstojnost. Cílem práce je jednak dokumentovat, jak kontinuální a opakované upírání lidské důstojnosti (s...
|
|
|
Komparace národních veřejných politik romské integrace ve střední Evropě
Tuzar, Vojtěch ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Společnostmi většiny evropských států, a především těch ze střední Evropy, zmítá vysoký výskyt sociálního a občanského vyloučení Romů. Životní situace značné části romské komunity je pro moderní sociální státy dlouhotrvající lidskoprávní výzvou. Od rozpadu bipolárního světa se s rozkvětem liberálních hodnot a rovnosti předpokládalo poměrně svižné začlenění Romů do většinové společnosti a s tím spojené odstranění neodůvodněných rozdílů v přístupu k veřejným službám. V posledních třiceti letech se všechny státy zasažené výraznou mírou exkluze romské menšiny pokouší řešit tuto citlivou problematiku širokým spektrem politik, ovšem bez relevantních a dlouhodobých dopadů. Předkládaná diplomová práce se zabývá národními veřejnými politikami v oblasti začleňování romské menšiny v Slovenské, Polské a České republice a Maďarsku v aktuální době. Stěžejním cílem práce je komparovat pomocí aplikace Teorie institucionalismus zaměřeného na aktéry a Modelu A-A-A národní politiky integrace zemí vybraných států střední Evropy. Výsledkem vědeckého bádání má být předložení přehledové srovnávací studie, která obecně odhalí paralely a diskrepance v přístupu států k vyloučení Romů a fungování integračních systémů. Práce je koncipována do dvou hlavních částí. V teoretické části je položen teoretický základní kámen práce,...
|
|
| |
|
|
Integrace romských žáků v českém školství
SÁDOVSKÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá integrací romských žáků v českém školství a problémy, jež se s ní pojí. Teoretická část je stručně zaměřena na historii romského etnika, vztahy romské minority v zemích Evropy, zvláštní pozornost je pak zaměřena na integraci této národnostní menšiny v Československu, následně v České republice. Dále práce mapuje výchovu a vzdělávání romských žáku spolu s bariérami s ní souvisejícími. Praktická část je zaměřena na osobní zkušenosti romských občanů s českým školstvím; osobní zkušenosti pedagogů s romskými žáky. Výzkum je veden formou polostrukturovaných rozhovorů, jež nám dále reflektují výsledky, v nichž je nejčastěji zmiňován problém šikany romských žáků ze stran studentů či pedagogů, dále jejich vyčleňování z kolektivu či výuky a následné problémy, které z těchto situací pramení a odrážejí se v jejich chování.
|
|
|
Postoj Romů vůči zdravému životnímu stylu
HOFMANOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá tématem "Postoj Romů vůči zdravému životnímu stylu". Pro získání informací bylo využito metody kvantitativního šetření s využitím techniky dotazníku. Díky tomu je možné v práci představit postoje čtyřiceti respondentů a jejich prostřednictvím i jejich rodin. Výzkum se zaměřil na oblast stravy, pohybu, spánku, trávení volného času a také na rizikové faktory zdravého životního stylu, kam řadíme užívání tabákových výrobků, konzumaci alkoholu a užívání drog. Cílem bylo zmapovat povědomí respondentů o zdravém životním stylu a jeho složkách, jak jsou zásady zdravého životního stylu dodržovány u respondentů a jejich rodin, jaký mají názor na rizikové faktory a zda se tato tvrzení projevují i v rámci každodenní rutiny respondentů a členů jejich rodiny.
|
|
|
Sociální práce s romskou minoritou v Týně nad Vltavou
NOVOTNÁ, Tereza
Bakalářská práce prezentuje vhled do sociální práce s romskou minoritou v Týně nad Vltavou. Cílem, který má bakalářská práce naplnit, je zjistit aktuální provádění sociální práce s romskou minoritou v Týně nad Vltavou.Jako výzkumnou otázku jsem vytyčila - jakých metod a technik využívají sociální pracovníci při práci s romskou minoritou. Pro výzkumnou část byla zvolena kvalitativní strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum probíhal v jihočeském městě Týn nad Vltavou, kde byly osloveny sociální pracovnice ze 4 různých organizací. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že sociální pracovnice jednají s každým klientem jako s jedinečnou bytostí, bez rozdílu rasy, předsudků či stereotypů a nedělají žádné rozdíly mezi majoritními a minoritními klienty. Za nejčastěji aplikované metody a techniky pokládáme rozhovor, terénní a komunitní práci. Mezi přístupy, jenž využívají sociální pracovnice při své práci, řadíme psychosociální, skupinový, na klienta a na úkoly zaměřený přístup. Vědecký přínos mé bakalářské práce spatřuji v pochopení romské menšiny, jak s nimi jako sociální pracovníci co nejvhodněji pracovat a dobrat se plnohodnotných výsledků. Dle mého názoru by bylo vhodné rozšířit nabídku terénních služeb, neboť přirozené prostředí klientů znamená úspěch v sociální práci, obzvláště s romskou menšinou. Dále pokládám za důležité, větší zapojení romských spoluobčanů do Komunitního centra sounáležitosti (Vltavotýnska), kde by se společně mohli podílet na aktivitách v rámci komunitní práce.
|
|
|
Virtuální prostor jako zdroj sociální exkluze Romů. Černošská gheta, hip hopeři a rapeři jako vzory romské mládeže
BRYCHTOVÁ, Alžběta
Tato diplomová práce se zabývá členstvím romské mládeže v hip hopové subkultuře inspirované černošskými rapery, která se do české romské komunity infiltruje zejména skrze sociální sítě a virtuální prostor obecně. Přináší různé pohledy na současnou romskou rapovou tvorbu a její možnou souvislost se sociální exkluzí romské komunity. Cílovou skupinou je romská mládež ve věku 13-26 let, která navštěvuje službu nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Archa v Kutné Hoře a v Sázavě. Cílem práce je zmapovat a popsat rozrůstající se subkulturu romských raperů a najít odpověď na otázku, zda mohou mít romští rapeři jako vzory romské mládeže a jejich tvorba šířená ve virtuálním světě dopad na sociální exkluzi Romů. Výzkum byl realizován kvalitativní metodologií, nástrojem sběru dat byl polostandardizovaný rozhovor.
|
|
|
Vnímání zdraví a nemoci romskou minoritou.
MLEJNKOVÁ, Silvie
Romská minorita se od majoritní společnosti odlišuje především historií, charakteristikou, tradicemi a zvyky, ale zejména i vnímáním, které se promítá do přístupu ke zdraví a nemoci. Je důležité mít alespoň minimum znalostí ohledně jiných kultur, protože i s takovými pacienty se ve zdravotnických zařízeních setkáváme. Teoretická část bakalářské práce s názvem Vnímání zdraví a nemoci romskou minoritou se věnuje historii, ale i současnosti. Pozornost je dále věnována charakteristice, definici zdraví a nemoci, se kterou souvisí i faktory, které zdraví a nemoc ovlivňují. Vnímání zdraví a nemoci má také vliv na poskytování ošetřovatelské péče. Tou se zabývala poslední kapitola bakalářské práce. Celkem byly stanoveny tři cíle, a to popsat, jak Romové vnímají zdraví, druhým cílem bylo popsat, jak Romové vnímají nemoc, a posledním třetím cílem bylo popsat, jak postoj ke zdraví a nemoci ovlivňuje přístup Romů k prevenci. Praktická část bakalářské práce byla následně zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, konkrétně pomocí polostrukturovaných rozhovorů s Romy ve věku od 18 do 50 let žijících v Jihočeském kraji. Celkem proběhlo 10 rozhovorů s romskými příslušníky. Získané informace byly dále analyzovány formou tužka a papír, následně roztříděny do kategorií a podkategorií. Z výzkumu vyplynulo, že romská minorita vnímá zdraví jako hodnotu, která zaujímá místo v hodnotovém systému velmi vysoko. Ovšem nebylo na prvním místě. První místo zaujímala rodina. I přesto, že si Romové zdraví velmi váží, postoj k jeho udržení je zanedbatelný. Jejich nezdravý životní styl často nekorespondoval s výpověďmi ohledně hodnoty zdraví. Romové si nejčastěji nemoc pojí s bolestí, která je omezuje v běžných denních činnostech, a proto mnohdy užívají velké množství analgetických přípravků. Překvapivé výsledky byly získány z oblasti prevence, kde bez jednoho informanta všichni docházeli na pravidelné preventivní vyšetření. Výsledky mohou být využity v odborném článku nebo ve výuce, například ve výchově ke zdraví.
|
|
|
Sterilizace romských žen v Československu v 60. až 80. letech v sociálních souvislostech
MEZEROVÁ, Kristýna
Diplomová práce se zabývá sterilizací romských žen v 60. až 80. letech v Československu v sociálních souvislostech. Cílem této práce je zmapovat fenomén sterilizace romských žen v 60. až 80. letech 20. století. Práce bude příspěvkem k diskusi o ne-samozřejmosti lidských práv v totalitně řízených společnostech a v budoucnu může být využita ke komparaci analogického porušování lidských práv v jiných evropských zemích nebo v jiných kulturních okruzích. Zároveň je příspěvkem do diskuze o vztahu majoritních společností rozvinutých evropských zemí k Romům nebo obecně jiným etnikům, která se s obtížemi přizpůsobují tlaku majoritní společnosti. Zároveň se práce týká lékařské etiky, tzv. biomoci a medikalizace společnosti, tedy vysoce aktuálních otázek. Pro pochopení problematiky jsem nastínila vývoj eugeniky a její vliv na sterilizaci romských žen. Práce představuje medicínské i právní hledisko. Dále se zabývá postojem socialistické společnosti k Romům. Pojednává o důsledcích omezení plodnosti na dotyčné ženy z různých aspektů. Jedná se o výzkumnou teoretickou práci, je zde aplikována historická metoda, zejména analýza literárních pramenů. V práci jsou použity zejména česko-jazyčné, ale i anglicko-jazyčné zdroje. Práce se pokouší zodpovědět následující výzkumné otázky: 1.Co předcházelo myšlence omezení plodnosti romských žen? 2. Měla eugenika vliv na sterilizace romských žen? 3. Jak se stavěla socialistická společnost k přílivu Romů? Jak zvažovala možnosti jejich akulturace a omezení plodnosti? 3. Jaké důsledky mělo omezení plodnosti romských žen z hlediska sociálního, psychického a fyzického?
|
host ::
RSS.