|
|
Povrchové a podzemní vody v oblasti Libického luhu
Bašta Spinali, Izabela ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Slavík, Martin (oponent)
Oblast Libického luhu byla v kvartéru utvářena především působením řeky Labe, která zde zanechala soustavu slepých a mrtvých ramen, tůní, mokřadů, lužního lesa a podmáčených luk, propojenou mělkou podzemní vodou kvartérního kolektoru. V období svrchní křídy byla oblast Libického luhu zaplavena mořem a díky tomu se nyní v podloží Libického luhu nachází cenomanský kolektor minerálních vod poděbradské zřídelní struktury, která je součástí české křídové pánve. Tato práce přináší přehled informací o vodách v oblasti Libického luhu, zejména o vývoji povrchových vod během posledních zhruba 2000 let, o podzemních vodách kvartérního kolektoru a o minerálních vodách poděbradské zřídelní struktury. To vše práce zasazuje do kontextu klimatických, geologických, pedologických a v neposlední řadě ekologických podmínek oblasti Libického luhu, který je významným ekosystémem z hlediska biodiverzity v jinak poměrně hustě osídlené zemědělské krajině. Klíčová slova: Libický luh, povrchová voda, hydrologie, Labe, podzemní voda, hydrogeologie, cenomanský kolektor, česká křídová pánev, poděbradská zřídelní struktura, lužní les
|
|
|
Studium kvality povrchových vod v oblasti Ivančic
Jonášová, Simona ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Na čtyřech odběrových místech na řece Jihlavě byly stanovovány vybrané fyzikálně-chemické ukazatele. S využitím UV-VIS spektrofotometrie byly stanovovány anorganické formy dusíku, chloridy, celkový fosfor a CHSKCr. Zřeďovací metodou byla stanovena BSK5. Plamenovou emisní fotometrií byly stanovovány ionty Na+, K+ a Ca2+, jejichž koncentrace byly v rozsahu 5,75–108 mgl1. Vybrané kovy (Cu, Ni, Pb, Zn, Hg, Cr, Fe, Mn) byly ve vodách stanovovány metodou ET-AAS a v sedimentech po jejich rozkladu metodou FAAS. Koncentrace Cr, Cu, Pb a Ni ve vodách byly v rozsahu 0,05–2,84 gl1. Koncentrace kovů v sedimentech se pohybovaly v rozmezí 0,02–293 mgkg1, kde byly stanoveny nadlimitní koncentrace niklu. Výskyt železa a manganu je dán geologickým podložím. U ostatních prvků se předpokládá antropogenní původ. Z naměřených dat je patrné, že kvalita vody v této lokalitě je mírně proměnlivá a je klasifikována čtvrtou až pátou třídou, tedy jako velmi znečištěná voda.
|
|
|
Kinetika vybraných herbicidů a jejich biodegradace v půdním a vodním prostředí
Šabršulová, Anna ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Stibal, Marek (oponent)
V České republice tři nejčastěji používané skupiny herbicidů (chloracetanilidy, triaziny a glyphosát) se řadí mezi látky, které jsou v povrchových vodách nalézány v největších koncentracích. Na základě jejich chemických vlastností tyto látky po aplikaci na zemědělská pole různě interagují s půdou a vodou a jsou dále vystavovány mnoha přírodním faktorům rovněž ovlivňující toto vzájemné působení. Adsorpční koeficient, rozpustnost ve vodním prostředí, srážky či drift různorodě působí na kinetiku těchto herbicidů a z nich vznikajících metabolitů. V rámci pohybů v půdě jsou mateřské látky zmíněných herbicidů aktivně biodegradovány pomocí mikroorganismů, které patři mezi nejúčinnější rozkladače v přírodě. Biodegradace je v půdním i vodním prostředí urychlována či zpomalována teplotou, vlhkostí, množstvím mikrobiálních společenstev a spoustou dalších environmentálních faktorů. Ačkoliv je mikrobiální degradace v půdním i vodním ekosystému efektivní, vznikají při ní metabolity, jejichž perzistence v prostředí je oproti mateřským látkám značně vyšší. Metabolity se do povrchových vod dostávají smyvem či vyplavováním z půd a mohou zde přetrvávat až desítky let v závislosti na chemických vlastnostech látky a přírodních podmínkách. Klíčová slova: povrchová voda, herbicidy, metabolity herbicidů, srážko-odtokový...
|
|
|
Hodnocení vlivu skládkových vod na povrchové toky ČR.
Samšuková, Eva ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Křenková, Marcela (oponent)
Skládková voda představuje chemický roztok, který vzniká v matrici odpadu uloženého na skládku. V souvislosti s celosvětovou rostoucí produkcí odpadu se zvyšuje i možné riziko úniku skládkových vod z tělesa skládky do okolí a kontaminace životního prostředí, potažmo povrchových vod, polutanty, které se ve skládkových vodách vyskytují. Tato bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení vlivu, který mají skládkové vody na povrchové toky v České republice. Hodnocení proběhlo hlavně interpretací dokumentace získané z několika skládek v České republice, ale také pomocí sekundární literatury. Možné ovlivnění povrchových toků je taktéž nastíněno pomocí chemických výpočtů, které mají ilustrovat hypotetickou situaci, která by nastala v případě průniku kontaminovaných skládkových výluhů do povrchových toků. Z provedeného průzkumu a jeho výsledků je patrno, že vliv skládkových vod na povrchové toky je velkým rizikem, které hrozí jak za běžných provozních podmínek skládky - při nedostačujícím technickém zabezpečení či ukládání odpadu nevyhovujícího daným výluhovým limitům, tak také při mimořádných událostech jako jsou zvýšené srážkové úhrny. Dochází především ke kontaminaci těžkými kovy, chloridy či dusíkem v různých formách jeho výskytu. Markantní také bývá organické znečištění, které se projevuje zvýšenými hodnotami...
|
|
|
Studie kvality vody ve studánkách CHKO Křivoklátsko
Vobecká, Kateřina ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Tonika, Jaroslav (oponent)
Kvalita vody je určujícím abiotickým faktorem životního prostředí, zejména pro na vodu vázané ekosystémy. Nezbytná je i pro lidskou společnost, pro kterou by absence pitné vody měla katastrofální důsledky. Tato diplomová práce je zaměřena na malé zdroje podzemní vody na území CHKO Křivoklátsko - na studánky a prameny. Voda ze sledovaných studánek byla podrobena základní fyzikálně-chemické analýze, u některých studánek byla provedena i analýza mikrobiologická. Výsledky měření byly srovnány s platnou legislativou zabývající se problematikou pitné vody a s bakalářskou prací Tomáše Brabence, na kterou předkládaná diplomová práce navazuje. Klíčová slova: Křivoklátsko, studánky, prameny, kvalita vody
|
|
|
Chování radioaktivních látek ve Vltavě a Labi při jaderné havárii
Juranová, Eva ; Hanslík, Eduard (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent) ; Světlík, Ivo (oponent)
Chování radioaktivních látek ve Vltavě a Labi při jaderné havárii Ing. Eva Juranová Školitel: Ing. Eduard Hanslík, CSc. Abstrakt Tato práce je věnována studiu chování radioaktivních látek, uvolněných do hydrosféry řeky Vltavy a následně i Labe při těžké havárii jaderné elektrárny Temelín. Je posouzen způsob hodnocení pozaďových hodnot umělých radionuklidů v povrchové vodě - reziduální kontaminace po havárii v Černobylu a po atmosférických testech jaderných zbraní. Protože je migrace kontaminace umělými radionuklidy ve vodním toku ovlivněna především jejich schopností sorbovat se na pevnou složku hydrosféry, byla sledována a vyhodnocována sorpce jednotlivých zástupců umělých radionuklidů na dnové sedimenty a nerozpuštěné látky ve vodním sloupci v několika lokalitách podél toku Vltavy a navazujícího toku Labe. Dále byla posouzena možnost využít tritia, které je za běžného provozu vypouštěno elektrárnou Temelín, jako stopovací látky pro účely modelování šíření znečištění.
|
|
|
Problematika Emerging pollutants ve vodách
Pohan, Tomáš ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rozman, David (oponent)
Emerging pollutants (EPs) je označení pro velmi nesourodou skupinu mnoha znečišťujících látek, které se objevují v povrchových i podzemních vodách v několika posledních letech. Jelikož se jedná o problematiku poměrně novou a rozsáhlou, objevují se zde problémy s nedostatkem dat, ze kterých bychom mohli jednoznačně posoudit jejich dlouhodobé chování, ekologické dopady v životním prostředí a v neposlední řadě i dlouhodobý vliv na zdraví člověka. Náplní této práce je ucelit pohled na EPs a shrnutí dosavadních poznatků o jejich chování ve vodním prostředí, vlivu na zdraví člověka, způsoby monitoringu, technologickými způsoby čištění vody a platnou legislativou členských států Evropské unie a ČR.
|
|
|
Mikrobiologická kvalita pitné vody
Rohrerová, Eliška
V této práci byly shrnuty poznatky o problematice pitné vody se zaměřením na mikrobiologii pitné vody. Cílem práce bylo analyzovat indikátorové mikroorganismy v deseti vzorcích vod. Čtyři vzorky pocházely ze studní, tři z vodovodního řadu a tři byly vody balené. Mikrobiologická analýza proběhla ve dvou obdobích, a to v létě 2018 a v zimě 2019. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny, bylo zjištěno, zda existuje rozdíl v počtu mikroorganismů v létě a v zimě a také, zda je statisticky významný rozdíl mezi danými druhy vod. Nejvíce mikroorganismů bylo obsaženo ve vodách surových. Pouze jedna voda z vod studničních splnila mikrobiologické požadavky na pitnou vodu. Bylo zjištěno, že neexistuje statisticky významný rozdíl v počtech mikroorganismů v létě a v zimě. V celkových počtech mikroorganismů existuje rozdíl mezi vodou studniční a balenou a mezi vodou z vodovodního řadu a balenou.
|
|
|
Analýza zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod v souvislosti se zásobováním pitnou vodou obce Studené
Suchodol, Jiří
Tato diplomová práce se zabývá analýzou zdrojů znečištění podzemních a povrchových vod spolu s využitím území. V rámci literární rešerše jsou popsány pojmy, dělení a další důležitá témata týkající se podzemních a povrchových vod. Praktická část se zabývá jakos-tí vody v obci Studené (podzemní i povrchové vody). Dále jsou uvedeny výsledky, měře-ní a návrh opatření. Cílem je odebrání vzorků vody z Nekořského potoka a jejich vyhod-nocení v univerzitní laboratoři a zpracování výsledku rozborů pitné vody. Na základě vy-hodnocení veškerých získaných informací je navrhnout opatření ke zlepšení jakosti povr-chové a podzemní (pitné) vody. Zájmová oblast se nachází v obci Studené.
|
|
|
Analýza fyzikálně - chemických ukazatelů jakosti vody vybraného vodního toku
Sedlář, Jan
Bakalářská práce na téma analýza fyzikálně – chemických ukazatelů jakosti vody se zabývá monitorováním kvality vody v toku Malšinka, která se nachází v okrese Hodonín. Vzorky vody byly odebírány na pěti odběrných místech ve dvouměsíčních intervalech od dubna 2017 do února 2018. První část tvoří literární rešerše, která se zabývá obecně vodou, legislativou a charakteristikou vybraných ukazatelů – teplota vody, kyslík, konduktivita, dusičnanový dusík, fosforečnany, sírany, železo. V další části bakalářská práce popisuje vodní tok a jeho přírodní charakteristiky jako klimatické poměry, geologii, pedologické poměry, geografické poměry, hydrologii, faunu i flóru. K této části se řadí i popis jednotlivých odběrných míst. Poslední část obsahuje zabývá vyhodnocení naměřených hodnot podle ČSN 75 7221 Klasifikace jakosti povrchových vod a přílohy č. 3 k Nařízení vlády 401/2015 Sb.
|
host ::
RSS.