|
|
Vývoj metod pro rychlou analýzu půdy
Křivánková, Zuzana ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce si klade za cíl rozšířit využití termogravimetrie pro analýzu obsahu organického C a celkového N v půdách. Přednosti termogravimetrie oproti konvenčním analytickým metodám tkví především v její rychlosti, nenáročnosti na předúpravu vzorku a nízké spotřebě chemických látek a rovněž také univerzálnosti – lze ji využít pro analýzu rozličných typů půd. Dosud provedené výzkumné práce prokazují korelace mezi termogravimetrickými daty a některými vlastnosti půd. V minulosti byly pro tyto účely termogravimetrií analyzovány neporušené půdy vystavené relativní vlhkosti 76 %. Tuto vlhkost je ale problematické dosáhnout a udržet pro většinu termogravimetrů. Nicméně, v jiné práci bylo ukázáno, že korelace lze pozorovat i u zemědělských půd vystavených nižší RH. Proto se lze domnívat, že korelace mezi TG daty existuje u půd vystavených jakékoliv RH. TG by pak bylo možné využít pro analýzu vlastností půdy za jakýchkoliv známých RH podmínek. Cílem této práce bylo ověřit tuto hypotézu a pokusit se do vztahů mezi TG a půdními vlastnostmi inkorporovat znalost RH. Z tohoto důvodu byly v této práci analyzovány neporušené půdy vystavené relativní vlhkosti 30, 55 a 76 %. Byla prokázána existence závislosti mezi obsahem organického uhlíku a hmotnostním úbytkem mezi 320 a 330°C a mezi celkovým obsahem dusíku a hmotnostním úbytkem mezi 410 a 420°C nezávisle na relativní vlhkosti. Na jejím základě byly odvozeny rovnice, které umožňují za pomocí hmotnostních úbytků a znalosti relativní vlhkosti stanovit obsah organického C a celkového N pro relativní vlhkost v rozsahu 43 % - 76 %. Nicméně díky nízkému počtu testovaných vlhkostí se stále jedná o předběžný odhad, který je nutno dále zpřesnit analýzou půdních vzorků při dalších vlhkostech.
|
|
|
Vliv invazních a nativních rostlin na abiotické a biotické vlastnosti půdy
Hanzelková, Věra ; Aldorfová, Anna (vedoucí práce) ; Sudová, Radka (oponent)
Invazní rostliny jsou důležitým tématem studia v současné ekologii, neboť dokáží ovlivnit celé ekosystémy. Rostliny interagují s půdou, včetně půdní bioty, ostatními rostlinami ve společenstvu a dalšími organismy jako např. herbivory. Invazní rostliny se často liší od neinvazních rostlin využíváním živin, čímž mohou ovlivňovat i pH půdy. Mohou se lišit i v intenzitě interakcí s mykorhizními houbami, které napomáhají příjmu živin rostlinami. V této práci je porovnáván vliv invazních a nativních rostlin na vlastnosti půdy. Porovnávány jsou kongenerické páry rostlin, kde jeden druh je nativní a druhý invazní. Zároveň jsou nativní druhy vybrány tak, aby byly dominantní a mohly tak být lépe porovnávány s invazními rostlinami, jež mohou dominovat v novém prostředí. Pro hodnocení vlastností půdy jsou vybrány hodnota pH a obsah základních živin jako abiotické vlastnosti půdy a množství propagulí arbuskulárně mykorhizních hub v půdě a rychlost jejich šíření jako biotické vlastnosti půdy. V této práci se invazní rostliny se od nativních odlišují pouze v obsahu výměnného fosforu a draslíku. U těchto dvou živin a taktéž u jednoho z ukazatelů šíření mykorhizních hub v půdě se objevil i rozdíl mezi druhy uvnitř rodu. U většiny půdních vlastností ovšem hraje důležitou roli rod rostlin, nikoliv invazní status....
|
|
|
Vliv mikroklimatu a půdních vlastností na výskyt listových patogenů ječmene v zemědělském podniku
Stošek, Lukáš
Diplomová práce je zaměřena na vliv mikroklimatu a půdních vlastností na výskyt listových patogenů ječmene. Pozornost je věnována parazitickým houbám Pyrenophora teres, Pyrenophora graminearum, Ramularia collo cygni a Rhynchosporium secalis na ječmenu. Včasné rozpoznání rozvíjející se choroby na rostlině vede k možnosti provést ochranu a snažit se udržet škodlivého činitele pod prahem ekonomické škodlivosti. Součástí mé práce bylo i pozorování houbových patogenů na třech vybraných lokalitách s odlišnými půdními vlastnostmi a mikroklimatem. Sledovány byly tři různé odrůdy Malz, Francin a Bojos, které byly později porovnány mezi sebou v závislosti na náchylnost proti houbovým patogenům. Pozorování probíhalo v roce 2015 v zemědělském podniku HESAKO s.r.o Velké Heraltice v Moravskoslezském kraji. Vzhledem k odolnosti odrůd, správné aplikaci chemických přípravků na ochranu rostlin a také vlivu počasí byl výskyt a rozvoj vybraných patogenů v roce 2015 pod ekonomickým prahem škodlivosti.
|
|
|
Bonitace a cena půdy na lokalitě Opatovec
Čechal, Vladimír
Cílem bakalářské práce byl průzkum půd v lokalitě Opatovec (okres Svitavy). Byly zjišťovány základní půdní vlastnosti, jako je textura, půdní reakce, tlumící schopnost, obsah živin a obsah a kvalita humusových látek. Dále jsme porovnávali naše výsledky s výsledky Komplexního průzkumu půd, byl klasifikován půdní typ hnědozem oglejená. Bonitace na lokalitě nebyla provedena a úřední cena byla stanovena z průměrné ceny v daném katastru.
|
|
|
Charakteristika půdního prostředí vybraných souborů typů geobiocénů na vybraných lokalitách ŠLP Křtiny, ML
Tkáč, Vojtěch
Při vylišování souborů typů geobiocénu je nezbytné zohledňovat přírodní podmínky, mezi nimiž má půda a její vlastnosti důležitou roli. Tato práce se zabývá právě popisem půdního prostředí na výzkumných plochách vylišených STG v rámci projektu zabývajícího se kotlíkovou obnovou lesa. Charakteristika je provedena na základě terénního popisu půdních zákopků a odběru vzorků z Ah horizontu, které jsou následně zpracovány a laboratorně analyzovány; takto získaná data jsou pak srovnána s dosavadními poznatky a interpretována pro potřeby této práce. Z výsledků mimo jiné plyne, že pro dva převažující STG platí silná půdní kyselost, vysoká trofnost a humóznost.
|
|
|
Charakteristika humusových forem na vybraných lokalitách ŠLP Křtiny, ML
Končel, Karel
Nadložní humus, jedna ze základních odlišností lesních půd od půd zemědělských, je velmi cennou složkou lesních půd, kterou je třeba chránit a šetrně ji využívat ve prospěch lesních společenstev. Tohoto nedocílíme bez dostatečného teoretického základu z oblasti klasifikace forem nadložního humusu a jejich základních vlastností. V rámci třech porostních mezer na majetku ŠLP Křtiny bylo schematicky vytyčeno 693 bodů, na kterých jsme určili formu nadložního humusu, popsali vlastnosti půdního profilu po ogranominerální horizont včetně a odebrali směsný vzorek organominerálního horizontu. Tento jsme dále upravili a podrobili jej laboratorním analýzám. Výsledky těchto analýz jsou dány do kontextu s determinovanou formou nadložního humusu. Z výsledků vyplynul vztah formy nadložního humusu a hodnoty pH, kdy nejpříznivějšího pH dosahují mullové humusové formy, méně příznivé pak moderové humusové formy a nejméně příznivé humusové formy morové. Stejný závěr lze vyvodit i pro výsledky hodnot C:N.
|
|
| |
|
|
Krátkodobé a dlouhodobé změny rozdělení frakcí a speciaci potenciálně rizikových prvků, s důrazem na chrom, v pevných vzorcích v životním prostředí
Jeřábková, Julie ; Drábek, Ondřej (vedoucí práce)
Frakcionace potenciálně rizikových prvků v pevných vzorcích přírodního i antropogenního původu v životním prostředí má zásadní vliv na jejich uvolňování, mobilitu či přístupnost pro organismy. Na rozdělení prvků mezi jednotlivé frakce má vliv půdní reakce, oxidačně redukční podmínky, složení a vlastnosti půdní organické hmoty aj. Zastoupení frakcí rizikových prvků v půdě a dalších materiálech v životním prostředí není neměnné, změnou podmínek může dojít k jeho změnám, což má důsledek pro imobilizaci či naopak zvýšení mobility, přístupnosti a nebezpečnosti rizikových prvků.
Určité změny půdních podmínek způsobené například klimatickými jevy (záplavy, promývání půd apod.) či lidskými zásahy (např. vápnění) mohou vést k výrazným změnám v rozložení frakcí potenciálně rizikových prvků v půdách či antropogenních materiálech.
Cílem této práce bude posoudit vliv změny podmínek na krátkodobé a dlouhodobé změny frakcionace vybraných rizikových prvků (As, Cd, Cr, Cu, Pb, Zn) v půdách a v dalších pevných vzorcích zejména antropogenního původu (struska apod.) v životním prostředí.
|
|
|
Vliv zaniklých krajinných prvků na půdní vlastnosti
Matějovský, Jiří ; Zádorová, Tereza (vedoucí práce) ; Luděk, Luděk (oponent)
Meze jsou prvkem dotvářejícím krajinnou strukturu. Svým působením ovlivňují půdní vlastnosti. Tato práce se zaměřuje na posouzení míry vlivu zaniklých krajinných prvků na současné půdní vlastnosti. Zájmové území pro provedení výzkumu se nachází ve Středočeském kraji, v okrese Příbram. Zájmová plocha o rozměrech 33 ha, je v současné době obhospodařována jako jeden velký celek, bez jakýchkoliv mezí. Meze se však na území vyskytovaly, byly zrušeny při scelování menších pozemků. Posouzení míry vlivu na půdní vlastnosti proběhlo zejména se zaměřením na hloubku půdy, stratigrafii profilu a obsah organického uhlíku v půdě. Na základě lokalizování míst dřívějšího výskytu mezí byly vybrány čtyři z nich a kolmo na ně vedly transekty, kde probíhal odběr vzorků vždy po dvou metrech vzdálenosti pro další laboratorní analýzy. Nejhlubší půdy stejně jako největší procentní zastoupení organického uhlíku bylo zaznamenáno v místech původního výskytu mezí. Místa nad mezemi nevykazovala významně lepší půdní vlastnosti, naopak u míst pod mezemi byly zaznamenány hlubší půdy a zvýšený obsah organického uhlíku. Tato zjištění potvrdila význam mezí a jejich schopnost ovlivňovat půdní vlastnosti.
|
|
|
Zhodnocení využití moderní techniky v tropech a subtropech
Mikuláš, Dalibor ; Prikner, Patrik (vedoucí práce) ; Kumhála, František (oponent)
V systémech moderního zemědělství se ve velké míře využívá výkonné zemědělské techniky vzhledem k jejímu pracovnímu potenciálu. Tento trend se rozšiřuje do zemí s nízkou úrovní zemědělské výroby, do nichž se přesouvá část světové zemědělské produkce. Především vlastnosti půdy ovlivňují využití moderní zemědělské techniky v daných regionech, nicméně výrobci zemědělských strojů maximálně přizpůsobují jejich provozní vlastnosti pro dané klimatické podmínky. Cílem této bakalářské práce byl rozbor a zhodnocení současného stavu zemědělské techniky ve specifických oblastech tropů a subtropů, kde je zemědělská výroba zaměřena na produkci významných plodin pro potravinářské a průmyslové využití.
|
host ::
RSS.