|
|
Analýza účinnosti aktivní politiky zaměstnanosti na nezaměstnanost v Ústeckém kraji
Macke, Petr ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Aktivní politika zaměstnanosti patří mezi hlavní prostředky řešící problematiku nezaměstnanosti. Diplomová práce se zaměřuje na aktivní politiku zaměstnanosti a na příkladu Ústeckého kraje ji podrobuje důkladné analýze. Hlavním cílem práce je pomocí metody indukce a abstrakce, analýzy statistických dat určit, zda nástroje používané v rámci APZ jsou dobře zacílené, účinné a efektivní ve snižování nezaměstnanosti v Ústeckém kraji. Práce zhodnotí období po r. 2000. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje trh práce, nezaměstnanost a politiku zaměstnanosti. Jsou zde i v krátkosti charakterizovány další nástroje používané v boji s nezaměstnaností ve vybraných zemích Evropy. Dále je v této části popsán Evropský sociální fond, který finančně podporuje určité nástroje a projekty v rámci APZ. V analytické části je nejdříve zpracována stručná socioekonomická analýza Ústeckého kraje, na ní navazuje analýza nezaměstnanosti, ve které je uveden vývoj nezaměstnanosti od devadesátých let po současnost z pohledu krajského i celostátního. Dále je zde popsána struktura uchazečů o zaměstnání z různých hledisek. Na základě těchto dat je zjištěno, které skupiny obyvatel se nejvíce podílejí na nezaměstnanosti, a na které by měly být primárně zacíleny nástroje APZ. Stěžejní částí práce je následná analýza APZ, její financování, analýza jednotlivých nástrojů APZ a vybraných dokončených projektů, které byly zaměřeny na rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání. Na základě zjištěných výsledků je vyjádřen názor, zda APZ prováděná v Ústeckém kraji přispívá k efektivnímu snížení počtu nezaměstnaných osob. V závěru jsou uvedena doporučení a možná další řešení pro Ústecký kraj v následujících letech.
|
|
|
Využití rekvalifikací uchazečů o zaměstnání pro zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce
VYBÍRALOVÁ, Lucie
Tématem této bakalářské práce je rekvalifikace jako jedna z forem celoživotního vzdělávání a její zasazení do celkového kontextu politiky zaměstnanosti a trhu práce v České republice. Od ledna 2012 byl na úřadech práce České republiky využíván nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti - zvolená rekvalifikace. Uchazeč nebo zájemce o zaměstnání si sám volí rekvalifikaci (pracovní činnost), kterou potřebuje ke svému uplatnění na trhu práce a rekvalifikační zařízení, které má rekvalifikaci provést. Jedná se zejména o netypické kurzy, které běžně Úřad práce České republiky nenabízí, a který většinou vede k podnikání v daném oboru. Ve svém výzkumu jsem se zaměřila na porovnání, kolik uchazečů o zaměstnání touto novou rekvalifikací v okrese Jindřichův Hradec prošlo a zda je motivuje více než klasická rekvalifikace, kterou uchazečům nabízí úřad práce. Cílem této práce byla analýza využívání nástroje aktivní politiky zaměstnanosti - rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v Jihočeském kraji. Konkrétně jsem si vybrala okres, ve kterém žiji, tedy Jindřichův Hradec. V teoretické části bakalářské práce jsem se zabývala především tématy pasivní či aktivní politiky zaměstnanosti, více se zaměřila na rekvalifikace a s ní spojené pojmy. Dále jsem popsala Úřad práce České republiky a jeho Kontaktní pracoviště v Jindřichově Hradci, situaci tohoto okresu na trhu práce a práci s uchazeči o zaměstnání. K dosažení cíle a ověření stanovených hypotéz jsem si vybrala kombinaci analýzy dat Úřadu práce České republiky a kvalitativního výzkumu. Konkrétně jsem využila data na základě podkladů Úřadu práce České republiky za roky 2008-2012 a polořízené rozhovory, které měly podpořit analýzu dat. Tyto rozhovory byly vedeny v březnu 2013 se 3 respondenty spadajícími do evidence Kontaktního pracoviště Úřadu práce v Jindřichově Hradci. Každý z nich si zvolil jiný typ zvolené rekvalifikace. Mým hlavním cílem bylo především porovnat, zda je zvolená rekvalifikace účinnější a motivující více než klasická, zprostředkovaná úřadem práce. Dále jsem se zaměřila na srovnání financování rekvalifikací ze státního rozpočtu a z rozpočtu Evropského sociálního fondu. Pro potřeby výzkumu byly stanoveny 2 hypotézy a 1 výzkumná otázka. Hypotéza č. 1: Zvolená rekvalifikace uchazeče přispívá ke zvýšení uplatnitelnosti uchazečů o zaměstnání. Hypotéza č. 2: Prostředky z evropských fondů prokazatelně přispívají k vyššímu počtu uchazečů - rekvalifikantů. Výzkumná otázka: Motivuje možnost rekvalifikace uchazeče o zaměstnání ke změně dosavadní kvalifikace? Z výsledků výzkumu vyplynulo, že hypotéza č. 1 se potvrdila a hypotéza č. 2 také. Tato práce by mohla pomoct ke zvýšení informovanosti o jednom z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti - rekvalifikaci a dále sloužit jako studijní literatura pro studenty. Také může poskytnout zpětnou vazbu krajské pobočce Úřadu práce České republiky v Českých Budějovicích o názorech uchazečů na rekvalifikaci.
|
|
|
Vliv lokality na účinnost aktivní politiky zaměstnanosti.
JANUTKOVÁ, Jana
Cílem této práce je analyzovat nezaměstnanost v okresech Prachatice a Český Krumlov v roce 2010 a posoudit vliv lokality na účinnost aktivní politiky zaměstnanosti. Práce by měla podat ucelený přehled o způsobu a možnostech řešení nezaměstnanosti na lokálních trzích práce. Posoudit vhodnost uplatňovaných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti pro jednotlivé skupiny uchazečů o zaměstnání a potvrdit jejich význam pro snižování nezaměstnanosti zejména pak u sledovaných skupin uchazečů o zaměstnání, které jsou nejvíce ohroženy na trhu práce.
|
|
|
Účinnost aktivní politiky zaměstnanosti ve vybraném regionu
JANUTKOVÁ, Jana
Cílem této práce je analyzovat nezaměstnanost v okrese Prachatice v roce 2008 a posoudit účinnost aplikovaných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Práce by měla podat ucelený přehled o způsobu a možnostech řešení nezaměstnanosti na lokálním trhu práce. Posoudit vhodnost uplatňovaných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti pro jednotlivé skupiny uchazečů o zaměstnání a potvrdit jejich význam pro snižování nezaměstnanosti zejména pak u sledovaných skupin uchazečů o zaměstnání, které jsou nejvíce ohroženy na trhu práce.
|
|
|
Využití rekvalifikací na úřadech práce pro zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce
SUKOVÁ, Denisa
Bakalářská práce se věnuje využití rekvalifikací na úřadech práce, čímž by měla být zvýšena uplatnitelnost uchazečů a zájemců o zaměstnání na trhu práce. Úvodní část práce je zaměřena na teoretické vymezení této problematiky, včetně souvisejících témat. Prvním hlavním cílem výzkumu je zmapování názorů uchazečů a zájemců o zaměstnání evidovaných na Úřadu práce ve Strakonicích na uplatnitelnost příjemců rekvalifikace na trhu práce.. K testování hypotéz a primárnímu sběru dat je použito kvantitativního šetření, metoda dotazování, technika dotazník. Pro potřeby výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza 1: Příjemci rekvalifikace hodnotí rekvalifikaci jako méně účelnou než uchazeči a zájemci o zaměstnání, kteří tuto službu zatím nevyužívali. Hypotéza 2: Uchazeči a zájemci o zaměstnání shledávají jako dostupnější nespecifickou rekvalifikaci než rekvalifikaci specifickou. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že hypotéza 2 se potvrdila, zatímco hypotéza 1 potvrzena nebyla. Druhým hlavním cílem je zmapovat názory poradců na úřadech práce na využití rekvalifikací. Výzkum byl doplněn kvalitativním šetřením, při kterém byla použita metoda dotazování, technika polořízený rozhovor. Rozhovory byly vedeny s odbornými pracovníky na úřadech práce, které se rekvalifikacemi zabývají. Bylo zjišťováno, jakým způsobem jsou rekvalifikace prováděny a jaký mají názor na jejich význam. Rozhovory byly prováděny face to face. Z kvalitativního šetření vzešla hypotéza. Hypotéza 3: Zaměstnankyně úřadu práce hodnotí rekvalifikaci pozitivně nejen proto, že příjemci získávají nové znalosti a dovednosti, ale i proto že podpoří jejich psychiku, která je při hledání zaměstnání také velice důležitá.
|
|
|
Výběr a přijímání nových pracovníků v podmínkách trhu práce v ČR
JANDOVÁ, Petra
Práce se zabývá používanými kritérii při výběru nových zaměstnanců do firem. Je zde nastíněno fungování trhu práce v České republice a vývoj nezaměstnanosti. Dále se práce věnuje samotnému procesu výběru nových pracovníků, různým metodám a způsobům výběru nových pracovníků a krokům, které následují při výběru zaměstnance. V práci je i kapitola věnující se strategiím a nástrojům výběru pracovníků, zejména životopisu a pohovoru. Závěrečná kapitola je věnována problematice diskriminace při výběru nových zaměstnanců.
|
|
|
Analýza přístupu k výběru zaměstnanců v obchodním řetězci
Nikitinová, Věra ; Dvořáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kleibl, Jiří (oponent)
Bakalářská práce analyzuje proces získávání a výběr zaměstnanců v obchodních řetězcích maloobchodní společnosti, a to pomocí výzkumu Mystery Employee. Při tomto výzkumu je zjišťován přístup k uchazeči a celkově proces náboru zaměstnanců fiktivními uchazeči o zaměstnání. Dále jsou analýze podrobeny důležité faktory těchto procesů, například způsob informování o nabízených pracovních místech, možnost vyplnění dotazníku pro uchazeče, apod. Analýza je vyhodnocena celkovým zhodnocením situací v jednotlivých prodejnách, objektivním plněním předem daných faktorů a subjektivním ohodnocením těchto faktorů fiktivními uchazeči. V návaznosti na výsledky analýzy je poslední část práce věnována návrhům ke zlepšení.
|
|
|
Efektivnost aktivní politiky zaměstnanosti s důrazem na dlouhodobou nezaměstnanost v Ústeckém kraji
Macke, Petr ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Téma bakalářské práce jsem zvolil s ohledem na dost vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných obyvatel na celkové nezaměstnanosti v České republice. V teoretické části se zaměřím na popis trhu práce, jednotlivých druhů nezaměstnanosti a politiku zaměstnanosti. V analytické části se zaměřím na vývoj a příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti v Ústeckém kraji, na důvody vzestupu a poklesu počtu dlouhodobě nezaměstnaných obyvatel. Popíši strukturu uchazečů o zaměstnání z hlediska vzdělání, věku, Klasifikace zaměstnání. Na základě těchto dat zjistim, které skupiny obyvatel se podílejí nejvíce na dlouhodobé nezaměstnanosti. Dále se chci hlavně zaměřit v analytické části své práci na to, zda opatření, která jsou prováděna v rámci aktivní politiky zaměstnanosti v ČR, představují dobré řešení pomoci k návratu dlouhodobě nezaměstnaných obyvatel zpátky do pracovního procesu. Jaké programy a projekty v rámci Ústeckého kraje jsou používány, zda tyto projekty jsou efektivní. Cílem mé práce je zda aktivní politika zaměstnanosti prováděna v Ústeckém kraji přispívá k efektivnímu snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných osob. Na základě výsledku chci navrhnout možná další řešení v rámci aktivní politiky zaměstnanosti s důrazem na Ústecký kraj.
|
host ::
RSS.