|
| |
|
|
Výstavba železničních tratí na území Kraje Vysočina a její vliv na rozvoj území
KUDLÁČEK, David
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou výstavby železniční sítě v Kraji Vysočina a jejím následným vlivem na rozvoj území. V úvodu teoretické části je popsán vývoj železniční dopravy od jejího počátku až do současnosti. Dále je vysvětlen pojem dopravní dostupnost, následně jsou detailněji rozebrány jednotlivé prvky ovlivňující dopravní dostupnost. V teoretické části je dále popsán vývoj prostorové struktury sídelních systémů. Jako periodizace byl zvolen třístupňový model stadií, který vývoj dělí do tří kategorií: pre-indrustriální město, industriální město a post-industriální město. V závěru teoretické části nalezneme hypotézy této bakalářské práce. V metodologické části práce jsou uvedeny metody využívané pro výrobu grafů, tabulek a map, které byly využívány pro podložení výsledků výzkumu. Následně je zde popsána datová základna práce včetně jejích nedostatků. První úsek analytické části se zabývá porovnáním historického vývoje počtu obyvatel v jednotlivých krajích. Následuje výzkum zabývající se faktory, které tento vývoj ovlivnily a zda příčinou mohlo být zavedení železnice, dále je blíže analyzován Kraj Vysočina. Druhá podkapitola analytické části se zabývá skutečností, zda různá vzdálenost obcí od železnice měla v Kraji Vysočina vliv na vývoj počtu obyvatel. Jako určující kritérium byl zvolen bazický index. Dílčím cílem této práce bylo popsání urbanistického vývoje a vytvoření land use města Havlíčkův Brod. Toto město bylo vybráno, jako typický příklad průmyslového města, které se rozvinulo v důsledku zavedení železnice do měst.
|
|
|
Letoviska Karlštejn a Srbsko. Příspěvek ke studiu proměn příměstské krajiny v době industriální
Čechová, Tereza ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Sekyrková, Milada (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice rekreačních aktivit obyvatel Prahy v období od druhé poloviny 19. století do první poloviny 20. století. Jedná se o období industrializace, kdy docházelo k proměně příměstské krajiny díky nové zástavbě. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se věnuje pojmům industrializace a průmyslová revoluce. Dále rozebírá rozvrstvení společnosti s přihlédnutím ke střední vrstvě obyvatelstva a popisuje rekreační aktivity v letoviscích. Z rekreačních aktivit je dále popsán tramping a zakládání osad. Empirická část se věnuje dvěma rekreačním letoviskům, jedná se o Karlštejn a Srbsko, které jsou od sebe vzdáleny jednu zastávku na Západní železniční dráze. V každé části je popsána lokalita, ve které se letovisko nachází. Následuje popis původních obyvatel, rekreačních objektů, místních obyvatel, jejich významných stavení a chatařských oblastí. V Srbsku se nachází trampská osada Koda, které se tato práce v jedné kapitole také věnuje. Diplomová práce dále rozebírá stavitele, jež si rekreanti vybrali, a sociální charakteristiku rekreantů. Důležitou kapitolou je vápenictví, které významně změnilo okolní krajinu v Srbsku. Na závěr práce nabízí komparaci Karlštejna a Srbska s Dobřichovicemi, Černošicemi, Všenory a Řevnicemi. Jedná se o...
|
|
|
Letovisko Senohraby - příspěvek ke studiu proměn příměstské krajiny v době industriální
Chaloupková, Romana ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Tato diplomní práce se zabývá rekreačními aktivitami obyvatel Prahy a jejich vlivem na proměnu příměstské krajiny v době industrializace. Časově charakterizuje období od poloviny 19. století do 40. let 20. století. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zabývá obdobím industrializace a v souvislosti s ní také průmyslovou revolucí. Dále se práce věnuje konkrétním projevům masové a individuální rekreace do 19. století a následně pak demografickému růstu obyvatel na českém území, vývoji střední třídy, zakládání villegiatur a vzniku a významu okrašlovacích spolků. Teoretická část je ukončena charakteristikou letních bytů a dalšími projevy individuální a masové rekreace do poloviny 20. století. Empirická část pojednává o charakteristice, přírodním, geomorfologickém a historickém vývoji obce Senohraby. Stěžejní část práce se na základě archivních materiálů zabývá vývojem zástavby rekreačních objektů od roku 1918 do 40. let 20. století. V dalších kapitolách je řešena problematika letních bytů, letních hostů a jejich sociální charakteristika. V poslední třetině práce se zabýváme pojednáváním o významných architektech a stavitelích, činnosti Okrašlovacího spolku v Senohrabech a komparací tohoto letoviska s dalšími villegiaturami Středočeského kraje. Klíčová slova:...
|
|
|
Countryside settlement and its transformations in case of Moravian-Silesian Beskids and its foothills
Kraut, Jan
Český venkov v uplynulých dvou stoletích prošel řadou změn, ty se v tomto různorodém prostoru mnohdy liší – jak vlivem na podobu prostoru, tak mírou transformace společnosti. Příspěvek mapuje dopady těchto změn na situaci venkovského osídlení v severovýchodní části republiky. Toto území patří mezi nejpozději osídlené krajiny naší republiky s řadou specifik, ta vedla k jedinečné podobě osídlení, kterou následně velmi narušil průmysl a překotná urbanizace. Charakter, kontinuitu a kvality prostředí je zde proto obtížné identifikovat charakter, kontinuitu a kvality prostředí a správně je interpretovat.
|
|
|
Comparison of the Czech and Slovak labor market between 1993 and 2016
Stankovič, František ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Prudká, Šárka (oponent)
Trh práce překonal v České republice a na Slovensku za téměř čtvrtstoletí obrovské změny. Práce vysvětluje, že struktura trhu práce je dynamickou veličinou, která reaguje nejen na lokální ekonomické faktory, ale i na dění v evropském a světovém kontextu. Trh práce v České republice a na Slovensku má v současnosti rozdílné regionální disparity. Na Slovensku je problém regionálních disparit a výrazné polarizace východu a západu země mnohem naléhavější a výrazně ovlivňuje nejen celkovou nezaměstnanost v ČR, ale i politickou a ekonomickou situaci. Tato diplomová práce se pomocí analýzy vývoje a hlavních změn na trhu práce, které proběhly v obou zemích od roku 1993 po současnost, vysvětluje původ rozdílů v nezaměstnanosti mezi regiony a jako hlavní příčinu definuje monoodvetnú industrializaci přítomnou v období druhé poloviny 20. století.
|
|
|
Proměny oblasti v okolí Krušnohorské železnice v době industrializace
Monhartová, Monika ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Sekyrková, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnami kulturní krajiny a života lidí v době industrializace v oblasti kolem Krušnohorské železnice. Cílem práce je popsat, k jakým změnám zde v průběhu industrializace došlo a jaký vliv na ně mělo vybudování Krušnohorské železnice, která byla významným dopravním spojením hnědouhelné pánve se sousedním Saskem. Tato železnice byla nejen důležitou mezinárodní tratí, ale ovlivnila také rozvoj malých obcí, které na ní leží. Práce se soustředí na proměny těchto malých obcí a jejich okolí v období industrializace. V úvodní části práce jsou vysvětleny základní pojmy a vymezena a charakterizována zkoumaná oblast. Dále je uveden historický vývoj oblasti v předindustriálním období. V další části práce jsou již uvedeny hlavní proměny kulturní krajiny související s rozvojem dopravy a průmyslu. Kromě toho jsou zde také popsány změny společenské. Následně se práce zaměřuje blíže na obec Hrob, na které jsou podrobněji vysvětleny změny dané oblasti v souvislosti s vlivem Krušnohorské železnice. V poslední části je pouze stručně zachycen stav Krušnohorské železnice v současnosti.
|
|
|
Letovisko Božkov. Příspěvek ke studiu proměn příměstské krajiny v době industrializace.
Koubová, Lucie ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Hájek, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice rekreačních aktivit obyvatel Prahy a s tím související proměně příměstské krajiny v době industrializace. Konkrétně práce zkoumá období druhé poloviny 19. století a prvá desetiletí 20. století. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je stručně charakterizován pojem industrializace a s ní související pojem průmyslové revoluce, dále se tato část věnuje vzniku a historickým kořenům rekreačních a volnočasových aktivit. Následuje kapitola zabývající se obecně rekreací v době industrializace, na ni pak navazují již konkrétní kapitoly o rekreačních aktivitách obyvatel Prahy ve zkoumaných obdobích. Teoretická část je zakončena shrnutím vědecké studie, která zkoumala meziválečné letovisko Hradišťko. Tato studie posloužila jako inspirace pro konkrétní zkoumání uvedené v empirické části práce. Empirická část se věnuje podmínkám vzniku a rozvoji přípražského letoviska Božkov v meziválečném období. Závěr diplomové práce je věnován srovnání geneze letoviska Hradišťko s letoviskem Božkov.
|
|
|
The Argentine Army as an economic factor
Daříčková, Eva ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
Disertační práce Argentinská armáda jako ekonomický faktor se zabývá problematikou vojensko-civilních vztahů, které jsou klíčové pro pochopení historie, vývoje moderní společnosti, a to včetně reality současné Argentiny. Hlavním mýtem provázejícím argentinskou historii je, že vývoj demokratizačních procesů byl násilně přerušen zásahy armády. V argentinské společnosti podobně jako u světové veřejnosti převládá jednoznačně negativní názor na argentinskou armádu, zvláště v důsledku poslední vojenské diktatury, jejíž dopad dodnes narušuje morální a kulturní tvář argentinské společnosti. Tato práce nabízí jiný pohled na argentinskou armádu a snaží se přispět nějakou formou k rozbití extrémně zjednodušeného vnímání a z toho plynoucích předsudků vůči argentinským vojákům. První část práce analyzuje vznik vojenské moci a rysy politického sytému první poloviny 20. století. Ukazuje příčiny, které vedly argentinskou armádu k opuštění svých specifických funkcí a k vstupu na politickou scénu. Druhá část se zabývá argentiským ekonomickým sytémem a jeho charakteristikami, od včlenění země do světového trhu a jejího vývoje prostřednictvím ekonomických vládních politik. Tato sekce se soustředí na otázku, proč země nebyla schopna uskutečnit industrializační proces. Třetí část dokazuje zájem vojáků o průmysl a vývoj...
|
|
|
Proměny veřejné zeleně a její kultivace na přelomu 19. a 20. století (případová studie města Kolína)
Michálková, Barbora ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl posoudit, k jakým proměnám veřejné zeleně docházelo na přelomu 19. a 20. století s důrazem na plochy, které primárně sloužily pro kulturní a společenské využití. Jedním z nejvýraznějších subjektů vytvářejících specifický ráz krajiny v industriálních městech v tomto období jsou okrašlovací spolky, na jejichž význam se pokusím touto prací poukázat. V úvodních kapitolách je problematika zařazena do historicko- společenského kontextu, vymezeny jsou základní pojmy spojené s industriální společností. Představena je podstata fungování okrašlovacích spolků společně s předmětem jejich činnosti. Nutnou součástí práce je taktéž pojednání o významu zeleně, její vývoj a typologie. Druhý oddíl zahrnuje regionální sondu věnující se přeměně zeleného prostranství v rámci městského organismu Kolína v průběhu jeho proměny v moderní průmyslové město. Na základě získaných archivních dat je v rámci této problematiky zhodnocena činnost místního okrašlovacího spolku, což umožnilo vytvoření příspěvku týkajícího se dosud nedostatečně zanalyzovaného vztahu společnosti a veřejné zeleně.
|
host ::
RSS.