|
|
Estetika každodennosti a městské prostředí
KAHOUN, Jakub
Tato práce se pokouší nalézt možné průsečíky mezi environmentální estetikou a sociologickou kritikou města. První část sleduje vybrané problémy uvažování o prostředí a různá pojetí estetična. Jde o průřez anglofonní tradice estetiky environmentu vycházející z přírodní estetiky, který je konfrontován s teoretiky čerpajícími z fenomenologie a pragmatismu. Základním úkolem je teoreticky zahrnout všeobecnou každodenní městskou zkušenost a vytvořit předpoklady k jejímu popsání a kritice. Již v této části se ukazuje nutnost reflektovat postoje producentů a vnímatelů. Druhá část se zaobírá různými příklady odcizení, manipulace a násilí, kterého se na některých svých obyvatelích dopouští k tomuto účelu zvláštně uzpůsobené městské prostředí. Tato část zkoumá i výběr obětí násilí, typologii prostředí nebo strategie a motivace zadavatelů. V posledním oddíle je perspektiva obrácena a městská prostředí jsou zkoumána z pohledu konzumenta, chodce nebo čtenáře. Město je uchopeno jako autoritativní rozvržení možností, které ale mohou být využívány inovativně v rámci různých praktik. Ty jsou částečně rozpoznány jako subverzivní, popřípadě mikrosubverzivní vůči rozvrhující moci.
|
|
|
Možná uplatnění fenoménu camp při interpretaci soudobého českého kulturního prostoru
DEMETER, Peter
Předkládaná dizertační práce se zaměřuje na specifickou výstřední estetiku zakládající se na hyperbolách, ambivalentních významech a ironickém postoji, pro niž se v angloamerickém prostředí ustálilo označení camp původně pocházející zřejmě z francouzštiny. Kořeny campu lze nacházet na dvoře Ludvíka XIV., kde můžeme zaznamenat zanícené snahy o kultivaci vyumělkovaného dvorského stylu, které kulminovaly v barokní metafoře světa jako divadla. Vlivem modernity a postmodernity se působnost campu rozšířila do různých oblastí kultury a jev začal skrze svou výstřednost korelovat s obecnou marginálností, respektive s něčím, co se vymyká "normalitě" a "přirozenosti", a tedy i zažitým schématům vnímání či ustáleným způsobům reflexe historie. Záměrem předkládané práce je na základě teoreticko-dějinného výkladu zmapovat projevy campu (zejména literární) s ohledem k českému prostředí, v němž může bohatý interpretační potenciál jevu osvětlit mnohé kulturně-společenské tendence.
|
|
| |
|
|
ZKUS MĚ!
Kopecká, Johana ; Jiroušková, Veronika Velčovská (oponent) ; Tobola, Ondřej (vedoucí práce)
Můj bakalářský projekt s názvem ,,TRY ME” je založen na pojmech estetika versus funkce. Cílem projektu je vytvoření produktu vycházející z textilní materiálové studie. Důraz kladu na společnou souhru funkční a estetické stránky finálního produktu.
|
|
|
Estetický pohled vnímatele na XXI. ZOH / prostřednictvím fotografie a masmédií/
Culka, Lukáš ; Jebavá, Jana (vedoucí práce) ; Bednář, Miloš (oponent)
Název: Estetický pohled vnímatele na XXI. zimní olympijské hry ve Vancouveru v Kanadě (prostřednictvím fotografie a masmédií) Cíle: Cílem práce je popsat a analyzovat prožitky skupiny českých diváků (fanoušků), která se zúčastnila XXI. ZOH (zimních olympijských her) ve Vancouveru v Kanadě, a tuto analýzu podložit amatérskými fotografickými snímky pořízenými v průběhu olympijských her. Dále poukázat na rozdílnost v kvalitě prožitku při sledování sportovní události prostřednictvím masových médií (zejména televize) a při osobní divácké účasti na sportovní události. Metody: V teoretické části diplomové práce byla provedena rešerše z aktuální odborné literatury s cílem shromáždit údaje, které byly formovány pomocí kompilace, komparace, analýzy a syntézy. V empirické části diplomové práce byl vytvořen soubor zkoumaných osob - českých sportovních fanoušků, kteří se zúčastnili XXI. ZOH ve Vancouveru v Kanadě. K výzkumu a popisu jejich prožitků z divácké účasti na XXI. ZOH ve Vancouveru v Kanadě bylo použito etnografického přístupu. Jako metoda získávání dat bylo uplatněno zúčastněné pozorování s plnou mírou participace na životě skupiny a neformální rozhovory vedené v průběhu XXI. ZOH ve Vancouveru i po jejich skončení. Veškeré fotografie pořízené skupinou během ZOH byly podrobeny analýze, s cílem vybrat...
|
|
|
Les Salons: Denis Diderot jako kritik umění
Kavalová, Eva ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tématem práce je analýza Salónů Denisa Diderota, porovnání jejich jednotlivých částí a jejich vývoj. Toto dílo nadále zůstává důležitým pro porozumění umění 18. století. Navíc je také ukázkou osobitého přínosu Diderota jako kritika kombinujícího měřítka estetická, etická a filozofická. Práce věnuje pozornost podmínkám vzniku Salónů, ale především se zabývá literární kritikou jako žánrem, který filozof vytvořil a v průběhu let neustále zdokonaloval. Podstatnou část práce tvoří analýza autorova způsobu pojednání o jednotlivých malířích (konkrétně o Greuzovi, Chardinovi a Fragonardovi) a jak se v průběhu doby mnohdy proměňuje.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Jídlo jako kulturně-společenský fenomén, gastronomie nejen v umění
Procházková, Jitka ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Kafková, Helena (oponent)
Bachelor thesis "Food as a culturally social phenomenon, gastronomy not only in the arts" is concerned with a phenomenon of food in a wider context of sociocultural and artistic areas as an instrument of world's "estetics" and a human movement via the food. It contextually arranges a view into formally very rich area of basic and also "above standard" human needs. Its aim is familiarization and connection of ethic codexes during the preparation, serving and consumption of food in different cultures and in art.
|
host ::
RSS.