|
|
Potřeby pacientů v dialyzačním programu a úloha sestry v této problematice
CHYTRÁČKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce se věnuje potřebám pacientů v dialyzačním programu a úloze sestry v této problematice. Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: Zmapovat potřeby pacientů v dialyzačním programu a zjistit úlohu sestry u pacientů v dialyzačním programu. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je stručně popsána anatomie ledvin, důvody vzniku ledvinného selhání a následně jsou popsány a vysvětleny jednotlivé eliminační metody, které jsou proloženy výživovými a pohybovými opatřeními. Ve stručnosti je zde popsána i transplantace. Dále byla věnována pozornost potřebám pacientů, ošetřovatelské péči a edukaci. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů zaměřených na pacienty podstupující dialýzu a sestry pracující v dialyzačním centru. Výzkumný vzorek tvořilo 13 pacientů a 9 sester. Pro dosažení stanovených cílů bylo vytvořeno 5 výzkumných otázek: Jaké bio-psycho-socio-spirituální potřeby mají pacienti v dialyzačním programu? Jak ovlivňuje dialyzační léčba život pacientů? Jaká je informovanost pacientů před nástupem na dialyzační léčbu? Jaká je úloha sestry v uspokojování potřeb pacientů v dialyzačním programu? Jaká je úloha sestry v poskytování informací pacientům v dialyzačním programu? Z našeho výzkumného šetření jsme zjistili, že dialýza má všeobecně špatný vliv na kvalitu života většiny našich informantů. Nejhůře informanti snášejí pocit žízně, časovou náročnost, zhoršený spánek, změnu sociálních potřeb a celkovou únavu po dialýze. Dále z výzkumu vyplynulo, že sestry v dialyzačním centru v největší míře zastupují roli poskytovatelky ošetřovatelské péče, edukátorky a rádkyně, která zároveň poskytuje i psychickou podporu. Výsledky výzkumného šetření slouží jako informační materiál pro pacienty v predialyzačním programu a zároveň jako možná doporučení pro sestry pracující v dialyzačních centrech.
|
|
|
Vliv pandemie Covid-19 na klienty Českokrumlovského Fokusu Reakce lidí s duševním onemocněním
KOLAROVÁ, Soňa
Práce se zabývá tím, jak vybraní klienti Českokrumlovského FOKUSu vnímali a zvládali pandemii Covidu-19 a s tím spojená vládní opatření. Teoretická část popisuje potřeby lidí se specifickými diagnózami jako je schizofrenie, deprese, neurotické, stresové a somatoformní poruchy a jejich fungování v běžném životě. Dále popisuje organizaci FOKUS a pandemii Covid-19 s vládními opatřeními. V praktické části je popsán výzkum a zpracovány rozhovory s vybraným vzorkem klientů Českokrumlovského FOKUSu. Praktická část se zabývá tím, jak tito klienti vnímali své duševní zdraví v době pandemie a zda pociťovali vliv vládních opatření optikou svého onemocnění.
|
|
|
Potřeby oboru sociální práce z pohledu sociálních pracovníků
GERBRICHOVÁ, Alena
Diplomová práce se zabývá potřebami oboru sociální práce, jak je vnímají sociální pracovníci zvolení na základě různorodých pojetí sociální práce. Teoretická část vymezuje pojetí sociální práce, problémy postmoderní sociální práce, požadavky na kvalifikaci sociálního pracovníka, vzdělávání v sociální práci, vysvětluje pojmy profese, profesionalizace, profesiografie. Popisuje osobnost sociálního pracovníka, jeho kompetence; popsána je supervize a reflexivita v sociální práci. Uvedeny jsou charakteristiky vývojových potřeb a jejich rozdělení, různorodá pojetí sociální práce a Etický kodex v kontextu těchto pojetí. Výzkumná část je zaměřena na interpretaci získaných dat podle konceptu Pesso Boyden vývojových potřeb. Podstatou diplomové práce jsou tedy potřeby oboru sociální práce formulované sociálními pracovníky.
|
|
|
Resocializace odsouzených, jako přechod z penitenciární do postpenitenciární péče
Rohanová, Kateřina ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá resocializací a sociálním začleňováním osob po výkonu trestu odnětí svobody a možnostmi pomoci ze systému penitenciární a postpenitenciární péče. Cílem práce bylo identifikovat potřeby osob při sociálním začleňování po výkonu trestu odnětí svobody, identifikované potřeby dále reflektovat s možnostmi systému penitenciární a postpenitenciární péče a na základě reflexe nabídnout možnosti optimalizace aktuálního systému. Praktickou část práce představoval kvalitativní výzkum, data byla sbírána pomocí patnácti polostrukturovaných rozhovorů s respondenty z řad žen odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody a pracovníků penitenciární a postpenitenciární péče. Pro analýzu dat byla zvolena metoda tematické analýzy využívající otevřené kódování. Pomocí metody posuzování potřeb byly identifikovány konkrétní potřeby v šesti stanovených dimenzích sociálního začleňování po výkonu trestu odnětí svobody. V diplomové práci se podařilo identifikovat potřeby osob při začleňování po výkonu trestu odnětí svobody. Pro začlenění se jako klíčové ukázaly zejména potřeby v dimenzích finančního zajištění a zaměstnání, bydlení a interakce a rodinných vztahů. Pro naplňování potřeb napříč dimenzemi se jako nejvýznamnější ukázala potřeba disponovat sociálním zázemím. Ze zjištění práce vyplývá, že systém...
|
|
|
Potřeby pacientů a pečujících v paliativní péči
Oktábcová, Marie ; Mádlová, Ivana (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá potřebami pacientů a pečujících v paliativní péči. V teoretické části je definován pojem paliativní péče, formy jejího poskytování a specifika práce sestry v paliativní péči. Samostatná kapitola je věnována potřebám a jejich hodnocení. Cílem práce je pomocí standardizovaného dotazníku IPOS (Integrate Palliative Outcome Scale) zjistit, jaké jsou rozdíly ve vnímání potřeb mezi pacienty a jejich pečujícími členy rodiny a zároveň mezi pacienty a pečujícími profesionály - všeobecnými sestrami. Bylo zjištěno, že potřeby pacientů jsou jejich pečujícími hodnoceny jinak, než je hodnotí samotní pacienti. Největší neshoda mezi hodnocením potřeb pacientů a pečujících členů rodiny byla v oblasti fyzických potřeb, konktrétně v otázce na bolest či sucho v ústech. Největší neshoda mezi hodnocením pacientů a sester byla v oblasti psychických potřeb, konkrétně v otázce týkající se deprese. Ukázalo se, že pečující profesionálové hodnotili potřeby pacienta v paliativní péči lépe než pečující členové rodiny, nicméně ani jedna z odpovědí sester a rodin na otázky standardizovaného dotazníku nebyla ve 100 % shodě s odpověďmi pacientů. Využití měřícího nástroje na hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči v praxi tak odhalilo, že jednotlivé potřeby jsou pacienty a jejich pečujícími vnímány rozdílně.
|
|
|
Změna potřeb u ženy v těhotenství
VAŇKOVÁ, Támar
Bakalářská práce pojednává o problematice změněných potřeb v těhotenství. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část bakalářské práce popisuje těhotenství a to, jaký vliv má těhotenství na ženiny potřeby. Práce se zabývá jednotlivými oblastmi potřeb podle jedenácti vzorců zdraví ošetřovatelského modelu Marjory Gordonové. Cílem praktické části práce bylo zjistit, jak těhotné ženy řeší změny v oblasti potřeb. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka: Kterou z potřeb ženy vnímají jako nejvíce problematickou z hlediska uspokojení? Druhá výzkumná otázka: Na koho se ženy nejčastěji obrací v případě problémů s uspokojováním potřeb? Pro získání dat byl využit kvalitativní výzkum, který probíhal v březnu 2022. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí polostrukturovaných hloubkových rozhovorů. Ve výzkumném souboru bylo deset těhotných žen. Věkové rozmezí žen bylo 25-37 let. Ženy F3, F4, F5, F7, F8 byly těhotné poprvé. F1, F2 byly těhotné podruhé a F6, F9, F10 byly těhotné potřetí. Rozhovory byly nahrány na mobilní telefon, dále přepsány a kódovány metodou papír-tužka. Z výzkumu vyplynulo, že nejvíce problematická potřeba z hlediska uspokojení vnímají těhotné ženy zvýšenou potřebu odpočinku a sexuální potřebu. F2, F5 a F7 se nedařilo bezproblémově uspokojit potřebu vylučování. Pro F7 bylo těžké vyrovnat se s tím, že v těhotenství byla více podrážděná. F4 a F6 se obtížně vyrovnávaly s tím, jak změny jejich potřeb v těhotenství ovlivnily jejich mezilidské vztahy. Z výzkumného šetření vyšlo najevo, že ženy pro získávání informací nejčastěji využívají internet. V případě problémů se F3, F4, F8 a F9 obrací na svou rodinu a kamarádky. Dalším zdrojem je literatura a profese, kterou žena vykonává. F7 je totiž porodní asistentka. Nezanedbatelným zdrojem informací ošetřující gynekologové, a nakonec také ženy využívají vědomosti z předchozích těhotenství. F1, F2, F3, F4, F5, F6, F8, F9 a F10 změněné potřeby v těhotenství přijaly. Ženy tyto změny očekávaly, vnímaly je jako přirozené a věděly, že změny k těhotenství patří. F7 nedokázala přijmout, že těhotenství ovlivňuje její chování, že je podrážděnější. Tuto novou potřebu však řešila s psychoterapeutem. K řešení změněných potřeb také patřilo to, že ženy hledaly informace o těhotenství a o svých změnách se sdílely se svými blízkými nebo odborníky (psychoterapeutem, gynekologem, porodní asistentkou). Ženy se také řídily režimovými opatřeními, které jim v těhotenství umožňovaly řešit některé potřeby. Například F2 z důvodu zácpy konzumovala více vlákniny a pila vyšší objem vody. Výstupem bakalářské práce je možnost prezentace získaných dat na seminářích pro porodní asistentky.
|
|
|
Paliativní péče v přednemocniční neodkladné péči
DOBOŠ, Štěpán
Bakalářská práce se zabývá tématem paliativní péče v kontextu zdravotnické záchranné služby. Základem paliativní péče je zkvalitnění péče o pacienty, u kterých již byla kurativní léčba vyměněna za léčbu paliativní. Téma je aktuální, neboť zdravotničtí záchranáři dnes stále častěji vyjíždějí k paliativním pacientům. Hlavním cílem práce je zjistit, jak zdravotničtí záchranáři rozeznávají potřeby paliativních pacientů. V práci se dále porovnává znalost záchranářů ohledně možností poskytování paliativní péče a je zjišťováno, zda se cítí být psychicky připraveni na výjezdy k paliativním pacientům. Výzkumné otázky jsou: "Jaké pracovníci zdravotnické záchranné služby rozeznávají potřeby paliativních pacientů?", "Jaké pracovníci zdravotnické záchranné služby znají možnosti poskytování paliativní péče?" a "Jak se pracovníci zdravotnické záchranné služby cítí být psychicky připraveni na výjezdy k paliativním pacientům?" Práce obsahuje teoretickou a empirickou část. Teoretická část definuje paliativní péči a rozděluje potřeby paliativních pacientů i druhy poskytování paliativní péče. Rozebírá možnosti poskytování paliativní péče v Jihočeském kraji a otázky konfrontace zdravotnické záchranné služby s paliativní medicínou. V empirické části je předloženo kvalitativní výzkumné šetření za využití polostrukturovaných rozhovorů s vybranými zdravotnickými záchranáři. Odpovědi na výzkumné otázky vycházejí ze zkušeností zdravotnických záchranářů s problematikou a reflektují jejich pohled na ni. Paliativní péče je jimi vnímána jako složité téma, které by mělo být lépe řešeno. Z hlediska srovnání s odbornou literaturou o fenoménu paliativní péče projevují zdravotničtí záchranáři dobrou znalost o možnostech jejího poskytování i o potřebách paliativních pacientů. Vypovídají, že po psychické stránce jsou připraveni na výjezdy k těmto pacientům, i když náročnějšími jsou výjezdy k pacientům dětským nebo mladším.
|
|
|
Život pacienta s ankylozující spondylitidou
ŠÍMOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá životem pacienta s ankylozující spondylitidou. Práce je členěna na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část představuje anatomii a fyziologii páteře, ankylozující spondylitidu, její diagnostiku a terapii. Dále byla věnována pozornost ošetřovatelské péči, komunikaci a potřebám v běžném denním životě u pacienta s ankylozující spondylitidou. Praktická část bakalářské byla provedena skrz kvalitativní výzkumné šetření, metodou dotazování, technikou individuálního polostruukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořilo 7 pacientů s ankylozující spondylitidou ve zdravotnickém zařízení. Pro bakalářskou práci byly zvoleny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, ve kterých oblastech běžných denních aktivit ovlivňuje pacienta ankylozující spondylitida. Druhým cílem bylo zjistit, jakou úlohu sehrává rodina nemocného v začlenění pacienta do běžných denních aktivit. Třetím cílem bylo zjistit, jak pacienti vnímají podporu sester v souvislosti s jejich onemocněním. V souladu s cíli byly stanoveny výzkumné otázky. Na základě výsledků bylo zjištěno, že pacienti s AS zvládají běžné denní činnosti samostatně, nebo jen s menší dopomocí. Pacienti využívají kompenzační pomůcky, které jim pomáhají zvládat lépe všední činnosti. Velký vliv na život pacienta má především léčba, přesto že využívají lázeňské léčby a denně cvičí. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že velkou roli v životě pacienta hraje podpora rodiny a přátel. Pacienti vyžadují od sestry ve spolupráci s lékařem větší množství informací o možnostech léčby, kompenzačních pomůckách, cvičení a sociální podpoře.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče o covid pozitivního pacienta
MARKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o covid pozitivního pacienta. Onemocnění covid-19 je vysoce infekční respirační onemocnění, které je způsobeno koronavirem SARS-CoV-2 šířícím se vzduchem z člověka na člověka. První příznaky se mohou jevit jako obyčejné nachlazení ve formě kašle a rýmy. Při dušnosti a obtížném dýchání je nutná hospitalizace v nemocničním zařízení. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat problémy v péči o covid-19 pozitivního pacienta. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo sedm sester, které pečují či pečovaly o pacienty s onemocněním covid-19. Data byla sbírána pomocí vytvořeného polostrukturovaného rozhovoru. Pro sestry byly vytvořeny otázky, které byly zaměřeny na překážky, které sestry vnímaly v oblasti biologických, psychologických a sociálních potřeb covid pozitivních pacientů. Na základě zrealizovaných rozhovorů a sesbíraných dat byly výsledky zpracovány otevřeným kódováním do sedmi kategorií. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že v péči o covid pozitivního pacienta je v oblasti psychologických potřeb největší překážkou nedostatečná komunikace personálu s pacienty. V oblasti sociálních potřeb je nejvíce neuspokojena potřeba sociálního kontaktu pozitivních pacientů se svými blízkými. Samotná ošetřovatelská péče je velice specifická. U covid pozitivních pacientů je nutné dodržovat přísné zásady bariérové ošetřovatelské péče. Z oblasti biologických potřeb je dle zjištěných výsledků nejvíce nutná péče o dýchání a péče o dýchací cesty pacienta. Dle informantek je možné využít polohování, kdy pacient v pravidelných intervalech mění svou polohu a ulevuje si tak od dušnosti. Na základě těchto zjištěných výsledků je vytvořen podklad semináře pro zdravotnický personál pečující o pacienty s onemocněním covid-19. Seminář je zaměřen na péči o potřeby covid pozitivních pacientů.
|
|
|
Problematika péče o morbidně obézního pacienta na standardních lůžkách a jednotkách intenzivní péče.
KRÁL, Dominik
Bakalářská práce se zabývá problematikou péče o morbidně obézního pacienta na standardních lůžkách a jednotkách intenzivní péče. Práce je zaměřená na to, jakým způsobem sestry na standardních lůžkách a jednotkách intenzivní péče pečují o morbidně obézního pacienta. Teoretická část se skládá z charakteristiky obezity, vyšetřovacích metod, léčby a možnosti prevence vzniku obezity a vybraných aspektů v péči o morbidně obézního pacienta na standardních lůžkách a na jednotce intenzivní péče. Výzkumná část je zaměřena na překážky, které sestry vnímají při poskytování péče o morbidně obézního pacienta a na to, jakým způsobem sestry pečují o hygienu, pokožku, výživu, vylučování a duševní potřeby morbidně obézního pacienta. Cílem práce je: Zmapovat problematiku ošetřovatelské péče o morbidně obézního pacienta. Tato část byla zpracovaná formou kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovorů se zúčastnilo pět sester ze standardního oddělení a čtyři sestry z jednotek intenzivní péče. Po získání potřebných informací byly informace zpracovány formou otevřeného kódování a vytvořením šesti kategorií. Z výsledků vyplývá, že o náročnosti péče rozhoduje mobilita, zdravotní stav pacienta a jeho spolupráce. Další překážky jsou proporce pacienta, nedostatek personálu a potřeba většího množství času na celkovou péči. Pro zdravotnický personál je péče náročnější po fyzické stránce při manipulaci s pacientem během hygieny, po vylučování a při polohování. Sestry pravidelně monitorují pokožku. Výživu pacienta konzultují s dietní sestrou. K zjištění duševních potřeb využívají rozhovor s pacientem. Ze získaných poznatků byla vytvořena brožura pro sestry, která je zaměřena na nejčastější problémy v péči o obézního pacienty, se kterými se sestry ve své praxi mohou setkat.
|
host ::
RSS.