|
|
Ochrana krajiny v právu
Předotová, Miroslava ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Resumé Ochrana krajiny v právu Tato práce se zabývá problematikou ochrany krajiny v právu, a to v rovině její obecné ochrany, tzn. ochrany volné krajiny, nacházející se mimo její zvláště chráněné části. Cílem práce je podat základní přehled o institutech obecné ochrany krajiny v současné pozitivně - právní úpravě a detailněji popsat nejvýznamnější z nich. Práce je členěna do tří kapitol, z nichž každá se věnuje specifické oblasti dané problematiky. Úvodní kapitola se zabývá obecnými východisky ochrany krajiny a je dále rozdělena do tří podkapitol. První část se pokouší vymezit chápání pojmu krajina, ve druhé části je nastíněn vývoj právní úpravy ochrany krajiny a třetí část kapitoly se věnuje významu krajiny, vymezuje činitele, které ovlivnily její dnešní stav, a na závěr shrnuje důvody pro její ochranu. Druhá kapitola je zaměřena na mezinárodní úroveň ochrany. Zvýšená pozornost je věnována Evropské úmluvě o krajině, která se jako jediná mezinárodní smlouva zabývá komplexně krajinou jako takovou. Rozebrána je také úroveň implementace cílů Evropské úmluvy o krajině do českého právního řádu. Dále se tato kapitola věnuje ekologickým sítím a její poslední část se zabývá úpravou na úrovni Evropské unie. Ve třetí kapitole, která se dále dělí do šesti podkapitol je zkoumána česká legislativní úprava a jednotlivé...
|
|
|
Místo, odkud pocházím - Velké Březno a okolí
Zatloukalová, Hana ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Cílem práce je vytvoření výchovně vzdělávacího projektu, který žákům 4. a 5. ročníku základní školy pomůže porozumět souvislostem mezi krajinou, hospodářským využitím přírodních zdrojů, hustotou osídlení, rozvojem dopravní sítě a pracovních příležitostí v 19. - 20. století. Oblast, na kterou se diplomová práce zaměřuje, je místně určena okruhem spádovosti školy ve Velkém Březně. Jedná se o pravý břeh řeky Labe od Ústí nad Labem po Těchlovice. V teoretické části je z hlediska sociálně geografického popsána oblast, pro kterou je projektové vyučování navrhováno. Jsou zde také popsány metody a organizační formy výuky. Praktická část obsahuje pracovní materiál, který by měl být didaktickou inspirací pro výuku regionální vlastivědy.
|
|
|
Hodnocení krajinného rázu na vybraném území
Horáková, Lenka
Diplomová práce se zabývá hodnocením krajinného rázu v katastrálním území čtyř vybraných obcí nacházejících se v bývalé těžební oblasti Rosicko-oslavanské černouhelné pánve. Literární rešerše obsahuje stručný souhrn základních pojmů a dále přehled českých i zahraničních metodik hodnocení krajinného rázu. Součástí práce je obsáhlá charakteristika zájmového území. V předkládané práci je zvolena jedna metodika hodnocení krajinného rázu, která je dále využita při vlastním hodnocení krajinného rázu ve vybraném území. Na základě vytvořeného hodnocení jsou stanoveny návrhy opatření, jež by měly nejen přispívat k ochraně krajinného rázu v zájmovém území, ale také vést ke zvýšení estetické hodnoty dané oblasti.
|
|
|
Vliv Jaderné elektrárny Dukovany na krajinný ráz
Brudík, Ondřej
Hlavní obsahovou náplní diplomové práce je zjištění míry vlivu jaderné elektrárny Dukovany na krajinný ráz řešené lokality. Práce je rozdělena do dvou částí, z nichž první teoretická část popisuje všeobecně krajinný ráz, jeho části a legislativu s ochranou krajiny spojenou. Dále se věnuje problematice jaderných elektráren, která byla doplněna údaji poskytnutými přímo z dukovanské elektrárny. Posledním tématem teoretické části bylo popsání existujících metodik pro hodnocení krajinného rázu. Druhá praktická část hodnotí na základě modifikované metodiky pana Vorla a kol. hlavní téma práce, tudíž míru vlivu stavby na krajinný ráz řešené oblasti. Důležitou částí práce je také kvantitativní výzkum sociálního vnímání elektrárny místními obyvateli, který byl proveden formou dotazníku. Jako poslední jsou uvedeny praktická doporučení k ochraně a péči o krajinný ráz místa.
|
|
|
Jeřáb ptačí jako krajinotvorný prvek v NPR Praděd (CHKO Jeseníky)
Remešová, Miroslava
Diplomová práce se zabývá studiem populace jeřábu ptačího ve vybrané části NPR Praděd, v revírech Karlov a Malá Morávka. Výzkum byl proveden na ploše 665 ha v rozmezí nadmořských výšek 950–1463,7 m. Byla popsána struktura populace dospělých jedinců jeřábu ptačího (přítomnost generativních orgánů, tloušťková a výšková struktura) a zhodnocena denzita jeho zmlazení, s důrazem na kvantifikaci poškození okusem zvěře. Z výsledků vyplývá, že se v území nachází dostatečné množství jedinců schopných generativní reprodukce i dostatečné množství semenáčků, které však vlivem okusu zvěře neodrůstají. Byl navržen management populace jeřábu ptačího, který cílí na maximální využití vysokého potenciálu přirozeného zmlazení. Práce se rovněž věnuje zhodnocení krajinného rázu území a jeřáb ptačí je v návrhu krajinářských úprav, v prostorech kolem Ovčárny, využit jako „krajinotvorný prvek“.
|
|
|
Krajinářská studie modelového území Březina
Urban, Vojtěch
Práce se zabývá problematikou ochrany, správy a plánování krajiny v kontextu Evropské úmluvy o krajině. Řeší současný stav kulturní krajiny a definuje základní principy péče o krajinu a možnostem optimalizace jejího rozvoje. Práce provádí krajinářský rozbor modelového území Březina verifikovaný terénním průzkumem. Práce se zaměřuje na hodnocení stavu krajiny a na základě provedených rozborů popisuje její přírodní, kulturně historické a estetické hodnoty. Práce pracuje s platnými územně plánovacími podklady a jejich konfrontací s dotčenými orgány obce případně osob. Návrhová studie vzniká na základě definování vybraných problémů v území. Dle hodnot krajinného rázu a výsledků studie jsou doporučeny obecné zásady pro krajiny podobného typu.
|
|
|
Krajinárská štúdia vybraného modelového územia
Fogadová, Denisa
Cílem bakalářské práce bylo zpracování návrhu na zlepšení současného stavu obce Mankovce a jejího okolí. V literárním přehledu se práce zabývá krajinným plánováním a s ním spojenou problematikou. Byl proveden krajinářský rozbor primární, sekundární a terciální krajinné struktury na základě, kterého byl návrh vypracován. Zkoumané byli i pohledové vazby v krajině, dominanty, hodnoty přírodní a estetické, na které návrh navazuje. Návrh řeší problémy v území s ohledem i na místní obyvatelstvo a snaží se jim vyjít vstříc. Zaměřuje se na protierózní opatření v území a na dosadbu lesního společenství, a vytvoření části lesa se zvláštním určením pro rekreační využití, navazuje na existující kulturní využívaný prostor obecního amfiteátru. Řeší obnovu trvalých travních porostů v okrajových částech již existujících ploch lučního porostu. Stanovuje výškové regulativy pro novou výstavbu v části území, čímž předchází narušování krajinného rázu. Obnovu stromořadí staví na druzích dřevin, které zde byly vysázeny v minulosti. Vytvořením biocentra v bývalém kamenolomu chrání specifické druhy rostlin a živočichů. Studie využívá potenciál území a snaží se podpořit udržitelný rozvoj v zemi. Do budoucna může být územně plánovacím podkladem pro zpracování územního plánu obce Mankovce
|
|
|
Vliv těžby na krajinný ráz
Bezděková, Tereza
Bakalářská práce se zabývá tématem vlivu těžby na krajinný ráz. Literární rešerše řeší hodnocení krajinného rázu a možnosti obnovy posttěžební krajiny se zaměřením na využití přírodě blízké obnovy v čedičových lomech. Získané informace jsou následně aplikovány v Analytické části práce na modelovou lokalitu v katastrálním území obce Libochovany v Českém středohoří. V řešeném území je dle metodiky Bukáček a Matějka (1999) vyhodnocen krajinný ráz a vliv, který na něj těžba v kamenolomu Libochovany v minulosti měla a stále má. Do hodnocení jsou, dle myšlenek Evropské úmluvy o krajině, začleněni také obyvatelé v podobě řízené diskuze. Na základě výsledků z Analytické části byly pro území vydefinovány limity, hodnoty a problémy, ze kterých vycházejí základní východiska návrhu. Návrhová část se zaměřuje nejen na obnovu charakteristických znaků krajinného rázu, ale také řeší možnost rekreačního využití prostorů lomu a jeho efektivnější začlenění do okolní krajiny a života místních obyvatel. Toho se návrh snaží docílit pomocí přírodě blízké obnovy, při níž je pracováno s řízenou sukcesí a výsevem semen z blízkých lokalit lomu. Rekreační program je navržen s respektem ke krajinnému rázu a přírodním podmínkám a poutavým způsobem se snaží zpřístupnit prostor lomu především místním obyvatelům.
|
|
|
Možnosti využití audiovizuální tvorby v analýze krajiny
Sněhotová, Petra
Diplomová práce se zabývá možnosti využití audiovizuálního díla ve vybraném modelovém území Města Vysoké Tatry, zaměřené na osadu Starý Smokovec. V literární části práce jsou shrnuty pojmy krajina, struktura krajiny a charakteristické znaky krajiny. Dále vnímání krajiny, percepce krajiny a scéničnost. Vyhodnocení charakteristických krajinných znaků krajinného rázu a jejich propojení s vývojem krajiny byly základem pro další postup práce. Na základě prostudování předešlé problematiky a terénního průzkumu byly zjištěny hodnoty, limity a problémy v modelovém území. Výsledky analýz jsou definovány v textové části práce a v mapové příloze. Vybraná forma zpracování audiovizuálního díla je představení výsledků práce krajinného architekta divákovi a seznámení se s problematikou v území. Odkaz na výsledný film: https://drive.google.com/file/d/0B1kwCPlgZK37UnBNNEJnU3BKbkE/view
|
|
|
Diplomní projekt - Systém zeleně městyse Uhelná Příbram
Smutná, Irena
Diplomová práce se zabývá systémem zeleně v sídle malého měřítka (městyse). Řeší možné podoby a formy propojené s okolní krajinou, jejich vzájemnou interakci a plynulý přechod. Zaměřuje se na uživatele krajiny, člověka, a jeho pohyb, především chůzi a jízdu na kole. Vytváří pro tyto aktivity zelené koridory propojující mezi sebou komunikační uzly v rámci sídla napojující se na okolní krajinu. Návrh uchovává krajinný ráz a charakter lokality, ale zároveň nabízí veškerou moderní vybavenost a reflektuje požadavky doby. Na základě studia pramenů a provedených analýz formuluje obecný postup pro vytvoření a správu systému zeleně městysů.
|
host ::
RSS.