|
| |
|
|
Jód v potravinách
Laba, Marija ; Babák, Libor (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato práce řeší důležitost jódu jakožto mikronutrientu pro lidský organismus. Ač se zdá, že jeho požadovaný denní příjem je malý a vyčísluje se v řádech mikrogramů, je pro organismus neméně důležitý. Problematika se zabývá a shrnuje výskyt tohoto prvku v potravinách. Nedostatečný nebo naopak nadbytečný příjmem jódu způsobuje závažná onemocnění. Na základě této rešerše je možné si udělat obraz o zásobení jódem nejen v České republice, ale i ve světě. Ze získaných informací vyplývá, že příjem jódu se různí v závislosti na stravování, zdravotním stavu nebo věku. Velkou roli sehrává i lokalita, ve které žijeme. S jodizací soli a nesprávným stravováním se v současnosti potýkáme s rostoucím problémem nadměrného přísunu jódu do těla. Jelikož je daný problém řešen pouze teoreticky, metody stanovení množství jódu v potravinách zde byly pouze popsány.
|
|
|
Sledování aktivity štítné žlázy u koz
BENDOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá problematikou aktivity štítné žlázy u koz z hlediska vylučování nadbytečného jodu v mléce a moči. Obsah jodu v mléce jako potencionální zdroj jodu pro člověka je stále velmi důležitým tématem. V průběhu laktační periody bylo v pěti sledovaných chovech provedeno celkem pět odběrů mléka. Celkem bylo odebráno od 32 zvířat 144 individuálních směsných vzorků mléka. Dále byly ve třech sledovaných chovech provedeny celkem tři odběry moči. Celkem bylo odebráno od 12 zvířat 29 individuálních vzorků moči. Byl stanoven celkový vylučovaný jod v mléce a moči. Průměrný obsah jodu v mléce v jednotlivých chovech byl od 41,72 do 143,54 ?g I.l-1. Průměrný obsah jodu v moči v jednotlivých chovech byl od 104,1 do 165,3 ?g I.l-1. Lze usuzovat, že vliv na obsah jodu v mléce má technologie ustájení a následně krmná dávka s minerálními doplňky. Nebyl prokázán vliv fáze laktace, věku ani plemena na obsah jodu v mléce. Lze usuzovat na závislost obsahu jodu v mléce a obsahu jodu v moči.
|
|
|
Aktivita štítné žlázy koní
ŠINÁKLOVÁ, Petra
Bakalářská práce na téma: Aktivita štítné žlázy koní je zaměřena na posouzení aktivity štítné žlázy u vybrané skupiny koní na základě produkce hormonů štítné žlázy (TT4, TT3, fT4 a fT3). Krev byla odebírána jednorázově ve spolupráci s privátními veterinárními lékaři z vena jugularis. Následně byly stanoveny hormony štítné žlázy RIA metodou. Hodnocení aktivity štítné žlázy bylo uskutečněno celkem u 12 koní (8 valachů a 4 klisen) v Jihočeském kraji. Průměrný věk byl 8,5 let. U zkoumaných vzorků se celkový hormon T4 pohyboval v průměru 37, 24 +- 9,88 nmol-l-1, u celkového hormonu T3 byla průměrná hodnota 0,99 +- 0,23 nmol-l-1. Volná frakce hormonu fT4 se nacházela v průměru 13,28 +- 2,66 pmol-l-1 a volná frakce hormonu fT3 byla 5,43 +- 1,42 pmol-l-1. Nejvyšší hladina hormonu TT4 byla zaznamenána u teplokrevných koní (46,03 nmol.l. -1), naopak nejnižší hladina byla u skupiny pony a Hucul (27,86 nmol.l. -1). Nejvyšší hodnota hormonu TT3 byla u skupiny pony a Hucul (1,13 nmol.l. -1) a nejnižší u chladnokrevných plemen koní (0,74 nmol.l.-1). Nejvyšší hladina fT4 byla u chladnokrevných plemen koní (14,73 pmol.l. -1), nejnižší u teplokrevných koní (12,68 pmol.l.-1). Hladina hormonu fT3 byla nejvyšší u teplokrevníků (6,02 pmol.l. -1), nejnižší u chladnokrevníků (4,78 pmol.l.-1). Koncentrace celkového T4 a T3 byla vyšší u klisen, než u valachů, T4 o 1,81 nmol-l-1 a T3 o 0,05 nmol-l-1. Naopak koncentrace volného T3 byla u klisen nižší, než u valachů a to o 0,32 nmol-l-1. U volného T4 byla zaznamenána u klisen opět vyšší koncentrace, než u valachů, o 1,31 nmol-l-1. Při porovnání našich výsledků s referenčními hodnotami je patrné, že se koncentrace tyreoidálních hormonů pohybovala na horní hranici fyziologického rozpětí, nebo lehce nad, nelze tak předpokládat u těchto koní nedostatek jódu a s tím spojenou sníženou aktivitu štítné žlázy. Dále byly zjištěny vztahy mezi aktivitou štítné žlázy a koncentrací Ca v krevní plazmě a souběžně aktivitou enzymu alkalické fosfatázy (ALP). Korelační koeficienty vykazovaly negativní vliv zvýšené aktivity štítné žlázy na metabolizmus kostní tkáně.
|
|
|
Obsah jódu v mléce a mléčné syrovátce v průběhu laktace
JAKEŠOVÁ, Jitka
Mléko je významným přirozeným zdrojem jódu v lidské výživě. Obsah jódu v mléce je objektivním ukazatelem saturace dojnic jódem. Práce přináší údaje o obsahu jódu v mléce a mléčné syrovátce v průběhu laktace a další vlivy, které na jeho obsah působí. Do pokusu bylo zařazeno 12 dojnic na počátku laktace z chovu Haklovy Dvory nacházející se v blízkosti Českých Budějovic. Vzorky mléka byly odebírány s kontrolou užitkovosti v pravidelných intervalech jednou měsíčně od srpna do listopadu 2014. Obsah jódu byl stanoven spekrometricky po alkalickém spalování vzorku. Průměrný obsah jódu v mléce v srpnu 2014 byl 169,63 ? 70,39 g.l-1, v září 202,25 ? 65,08 g.l-1, na začátku listopadu (náhradní odběr za říjen) 183,91 ? 65,31 g.l-1 a na konci listopadu 2014 216,56 ? 68,67 g.l-1. Průměrný obsah jódu v syrovátce se v srpnu nemohl uskutečnit, v září byl 140,5 ? 55,3 g.l-1, na začátku listopadu 131,5 ? 45,9 g.l-1 a na konci listopadu 2014 168,2 ? 77, 8 g.l-1. Hodnoty obsahu jódu v mléce i v syrovátce odpovídají rozmezí pro doporučovaný denní příjem jódu.
|
|
|
Obsah jódu v bazénových vzorcích mléka
SOJKOVÁ, Lada
Abstrakt Práce se zabývá obsahem jódu v bazénových vzorcích mléka. Přináší informace o obsahu jódu v České republice v rámci roků a okresů. Mléko bylo získáno ve spolupráci se společností Madeta a.s. Jód byl následně stanoven spektrofotometricky po alkalickém spalování vzorku (metodou Sandell-Kolthoffa). Celkem bylo vyhodnoceno 149 vzorků mléka (2013-2015). V roce 2013 byl průměrný obsah jódu v bazénových vzorcích mléka 289,3 mikrogram.l-1. V roce 2014 činil průměrný obsah jódu v bazénových vzorcích mléka 222,2 mikrogram.l-1.Z hlediska potravinového zdroje jódu v mléce TRÁVNÍČEK et al. (2011) uvádějí optimální hodnotu pro obsah jódu v mléce mezi 100-200 mikrogram.l-1. Výsledky jsou tedy mírně zvýšené, než je optimum. V rámci okresů byla zjištěna nejvyšší průměrná hodnota v roce 2013 v okrese Tábor (398,0 mikrogram.l-1). Nejnižší obsah jódu byl zjištěn v okrese Písek (139,8 mikrogram.l-1). Nejvyšší naměřený průměrný obsah v roce 2014 byl zjištěn v okrese Prachatice (357,0 mikrogram.l-1), zatímco nejnižší naměřená průměrná hodnota byla zjištěna v okrese Třebíč (163,0 mikrogram.l-1).
|
|
|
Doplňky stravy a suplementace jódem v těhotenství
VAVROUŠKOVÁ, Edita
Jod je stopový prvek nesmírně důležitý pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Ovlivňuje normální vývoj mozku, zejména v období nitroděložního vývoje a prvního roku života dítěte. Při nedostatku jódu se může vytvořit těhotenská struma, snižuje se pravděpodobnost donošení plodu a zvyšuje se riziko poruchy psychomotorického vývoje dítěte. Česká republika se geograficky řadí mezi oblasti s nedostatkem jódu v přirozených zdrojích a potravě. Jodový deficit je v současné době v České republice považován za zvládnutý. Existují však rizikové skupiny obyvatelstva, které mohou být nedostatkem jódu ohroženy, patři mezi ně zejména těhotné ženy. Potřeba jódu v těhotenství totiž stoupá na 200 250 ug za den a je třeba ji zajistit. Zvýšenou potřebu jódu je možno naplnit konzumací potravin bohatých na jód. Významným zdrojem jódu je mléko a mléčné výrobky. Dalším zdrojem je sůl obohacená o jód, avšak její denní příjem je omezený. Bohaté zdroje jódu mořské ryby, dary moře a mořské řasy, jsou v našem jídelníčku málo zastoupeny. Cíle práce proto bylo zhodnotit přísun jódu doplňky stravy a suplementy u těhotných žen a jejich informovanost o vyšší potřebě jódu a jeho potravních zdrojích. Zvolila jsem kvantitativní výzkumné šetření formou dotazníku, neboť umožňuje získat informace od většího počtu jedinců. Dotazník se skládal z 15 otázek. Odpovědi jsem získala celkem od 118 respondentek. Ze Středočeského, Moravskoslezského, Libereckého, Kraj Vysočina a Jihočeského kraje pomocí pracovníků Státního zdravotního ústavu, kteří mi pomohli dotazníky distribuovat prostřednictvím gynekologických ambulancí. V Jihočeském kraji jsem gynekologické ambulance navštívila osobně. Vyhodnocením dotazníků bylo zjištěno, že doplňky stravy s obsahem jódu užívá 63% těhotných žen z výzkumného souboru. Všechny respondentky užívají vždy pouze jeden druh doplňku stravy. Mezi nejčastěji používané patří Chytré miminko, GS mamavit, Femibion 800. 68 % respondentek zná důležitost zvýšeného příjmu jódu v období těhotenství. Na otázku na denní doporučenou dávku odpovědělo správně pouze 35 % respondentek z celkového výzkumného souboru. Těhotné ženy znají jako potravní zdroje jódu mořské ryby, dary moře, mořské řasy, sůl obohacenou o jód. Mléko a mléčné výroby, jako důležitý zdroj jódu v 90 % případu neznají. Těhotné ženy by měly být lépe informovány o důležitosti dostatečného zásobení jódem a zdrojích jódu prostřednictvím gynekologických ambulancí, dále by bylo vhodné, aby se informace o této problematice více vyskytovaly na internetových portálech, časopisech či edukačních materiálech. Dotazníkem byly respondentky upozorněny na problematiku a důležitou úlohu jódu během těhotenství. Je velmi pravděpodobné, že si ženy po vyplnění dotazníku našly správné odpovědi prostřednictvím internetu nebo v publikacích pro nastávající matky.
|
|
|
Doplňky stravy a suplementace jódem u kojících žen
IVANOVÁ, Markéta
Jód je stopový prvek, který je nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy trijodtyroninu a tyroxinu. Nedostatek jódu měl v minulosti za následek vznik řadu závažných onemocnění a poruch. V současné době je však v České republice považován za zvládnutý. Jódovým deficitem jsou ale ohroženy specifické skupiny obyvatelstva, mezi které patří těhotné a kojící ženy, neboť jejich potřeba, resp. doporučená denní dávka jódu je zvýšená. Kojící ženy musí přijímat ve stravě dostatečné množství jódu pro zajištění optimální saturace pro sebe i své dítě. V opačném případě vystavuje sebe i své dítě nebezpečí výskytu chorob a poruch z nedostatku jódu. Zvýšenou jódovou dodávku je možno uhradit konzumací potravin bohatých na jód. V případě, že není možné uhradit zvýšenou dávku jódu preferencí potravin bohatých na jód, jsou k dispozici různé doplňky stravy s obsahem jódu. Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit přísun jódu doplňky stravy a suplementy u kojících žen a zhodnotit informovanost kojících žen o vyšší potřebě jódu a o potravních zdrojích jódu. Byly stanoveny tři výzkumné otázky:"Kolik kojících žen užívá k přísunu jódu doplňky stravy a suplementy?", "Jaká je informovanost kojících žen o vyšší potřebě jódu?" a "Jaká je informovanost kojících žen o potravních zdrojích jódu?". Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie. Použitá metoda sběru dat byla provedena formou anonymního dotazníku. Vytvořený dotazník byl předán v tištěné formě pediatrům a gynekologům v oblastech jižních Čech. Pomocí lékařů byly vyzvány kojící ženy k vyplnění. Část žen byla vyzvána k vyplnění přímo. Výzkumný soubor byl tvořen 117 respondentkami. Z výsledků výzkumu je patrné, že 62 % kojících žen ví, proč je důležitá zvýšená potřeba jódu v období kojení. Ale pouze 9 % žen zná všechna rizika z nedostatku jódu pro rodičky uvedená v dotazníku a pouze 1 rodička zná všechna rizika z nedostatku jódu pro kojence uvedená v dotazníku. Doporučenou denní dávku jódu správně uvedlo nebo odhadlo 40,2 % žen. Ukázalo se, že 46 % respondentek z výzkumného souboru užívá doplňky stravy a suplementy s obsahem jódu. Každá z těchto respondentek užívá pouze jeden přípravek. Nejčastěji užívané produkty byly: GS mamivit, Chytré miminko a Femibion 400 a Gravital. 43 % respondentek užívá doplněk stravy s obsahem jódu od začátku těhotenství a v 57 % byly respondentky informovány o doplňcích stravy prostřednictvím lékaře (gynekolog, pediatr). Z výsledku dále vyplývá, že informovanost kojících žen o potravních zdrojích jódu není na dobré úrovni. 67 % žen ví, že úhrada vyšší potřeby jódu v období kojení je možná konzumací potravin bohatých na jód, avšak všechny potravní zdroje jódu uvedené v dotazníku (mořské ryby, dary moře a mořské řasy, sůl obohacenou o jód a mléko a mléčné výrobky) registrovala pouze 1 respondentka. 39 % žen zná jako bohatý zdroj jódu mořské ryby, dary moře a mořské řasy a sůl obohacenou o jód, avšak žádná z nich nevěděla, že bohatým a dobrým zdrojem jódu je také mléko a mléčné výrobky. Na základě výsledků práce by bylo žádoucí vydat edukační tiskový zdravotně výchovný materiál, který by mohl sloužit ke zvýšení informovanost nejen kojících žen, ale i žen těhotných o vyšší doporučené denní dávce jódu a jaké potraviny zařadit do jídelníčku, aby bylo možné zvýšenou dávku jódu uhradit. Poskytnout informace o doplňcích stravy s obsahem jódu, kterými lze doplnit chybějící množství jódu, jaké produkty jsou k dostání a jaké jsou v současné době preferované kojícími ženami.
|
|
|
Doplňky stravy a suplementace jódem souboru 11-12letých dětí v České republice
HALÁSZOVÁ, Monika
Bakalářská práce na téma "Doplňky stravy a suplementace jódem souboru 11-12letých dětí v České republice" pojednává o příjmu doplňků stravy s jódem a o příjmu dalších významných dietárních zdrojů jódu, ve vztahu k nadměrné saturaci jódem u sledovaného souboru 11-12letých dětí z ČR. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se zabývá současným stavem dané problematiky a využívá poznatků odborné literatury. Věnuje se jódu a jeho dietárním zdrojům, vlivu deficitního nebo nadměrného příjmu jódu na štítnou žlázu a její funkci, řešením jódového deficitu v České republice. Dále suplementací a doplňky stravy a také výživou školních dětí. Praktická část práce je zaměřena na kvantitativní výzkum u vybrané skupiny dětí, u které pracoviště Státního zdravotního ústavu stanovila hladinu jodurie (jódu v moči). Výzkumný soubor představoval 300 dětí různého pohlaví ve věku 11-12 let z České republiky. Důvodem pro výběr právě této věkové kategorie je důležitost dostatečného, optimálního přísunu jódu v období tělesného a pohlavního vývoje. Jednu skupinu tedy tvořily děti s jodurií do 300?u/l a druhou skupinou byly děti s jourií nad 300?u/l. Data v rámci mé práce byla získána dotazníkovou metodou. Vzhledem k věku respondentů, dotazník společně s dítětem vyplňoval i jeho rodič. Dotazník měl také sloužit jako informace rodičům o významu jódu pro zdraví jejich dítěte. Rodiče, kteří projevili zájem, obdrželi individuální vyhodnocení jodurie a dotazníku. Získaná data byla zpracována pomocí počítačového programu Microsoft Excel a vyhodnocena. V praktické části jsou stanoveny dva cíle práce a dvě výzkumné otázky, jejichž úkolem bylo zjistit míru užívání doplňků stravy s jódem a zjistit, jaké významné zdroje jódu konzumují děti s nadměrným přísunem jódu, tedy s jodurií nad 300ug/l. Jako hlavní zdroje jódu byly sledovány mléko a mléčné výroky, sůl s jódem, slané pochoutky, dosolování pokrmů, mořské ryby a pokrmy z nich a doplňky stravy s obsahem jódu. Prvním cílem bylo zjištění přísunu jódu doplňky stravy a suplementy u souboru 11-12letých dětí v České republice. Druhým cílem bylo zjistit, zda sledovaní jedinci s jodurií nad 300ug/l užívají doplňky stravy s obsahem jódu, respektive v kombinaci s jinými potravinami s vyšším obsahem jódu nebo bohatými na jód. Výsledky výzkumu ukazují, zda respondenti užívají doplňky stravy, které potraviny s vyšším obsahem jódu nejčastěji konzumují a zda to má vliv na hladinu jodurie. Vlastní výzkum prokázal u celého sledovaného souboru poměrně časté, i když nepravidelné užívání doplňků stravy s jódem. Užívání doplňku stravy s jódem však nejspíše nesouvisí s používáním kuchyňské soli bez jódu nebo s výskytem onemocnění štítné žlázy u samotného respondenta nebo v jeho rodině. Jako hlavní zdroje jódu se potvrdily mléko a mléčné výrobky, ale také sůl s jódem. Ukázalo se, že zdroje jódu konzumují děti s nadměrnou jodurií téměř stejně často, jako ostatní děti. Při hlubším prozkoumání výsledků vyplynulo, že důvodem nadměrné saturace může být současná konzumace doplňku stravy a několika dalších významných potravních zdrojů jódu, především mléka a mléčných výrobků. U některých respondentů, také může být příčinou vyšší jodurie konzumace významných zdrojů jódu jako je pokrm z mořských ryb nebo užití doplňku stravy s jódem v předchozích dvou dnech. Výsledky tedy mimo jiné poukazují na potřebu zlepšit informovanost o vhodnosti míry užívání doplňků stravy s jódem, o zdravotním významu snížení množství soli ve stravě, byť soli s jódem. Spolu s usměrněním obsahu jódu v mléce by tak mohlo být dosaženo optimálního zásobení jódem u vyššího procenta sledované populační skupiny, než tomu bylo doposud.
|
|
|
Aktivita štítné žlázy skotu
KŘÍŽOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá zhodnocením vlivu různého množství a formy jódu v krmné dávce dojených krav na koncentraci hormonů štítné žlázy v krevní plazmě. Pokus probíhal v okrese Klatovy na dojnicích plemene červeného strakatého skotu v převodném křížení do plemene holštýn. Jód byl dojnicím podáván ve formě anorganického a organického jódu. Před zahájením experimentu byly hodnoty jak celkových, tak volných forem hormonů značně nízké. Během experimentu došlo ke zvýšení jejich koncentrace v souvislosti s příjmem anorganického jódu, výraznější odchylky prokazovaly volné formy hormonů, přesto však přidání organického jódu plně nenahradilo celkové snížení obsahu jódu. Práce se dále zabývá zhodnocením stavu štítné žlázy u plemene česká červinka, které je chované na školním zemědělském podniku. Snahou bylo porovnat aktivitu štítné žlázy u vysokoprodukčních dojnic chovaných ve stáji a u skotu chovaného celoročně na pastvě. Pastevně odchovávané červinky měly ve srovnání s dojenými kravami charakteristicky vyšší koncentrace celkových i volných hormonů. Přesto však v porovnání s referenčními hodnotami byl u českých červinek zjištěn nižší obsah TT4, to odpovídalo, stejně jako u dojených krav, spíše nižšímu zásobení jódem. Vzhledem k tomu, že v souvislosti se vzestupem (vyšším obsahem) TT4, případně fT4, dochází k obdobné tendenci i u TT3 a fT3, nelze u českých červinek předpokládat stav hlubšího nedostatku jódu a s ním spojenou sníženou aktivitu štítné žlázy.
|
host ::
RSS.