|
|
Kristus jako hlava a zdroj křesťanského manželství. Exegeze a teologická reflexe Ef 5,21-33
Zemánková, Kristýna ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Autorka se ve své práci zaměřuje na křesťanské manželství, jehož zdrojem a vzorem (ve svém vztahu k církvi) je Kristus, jak nám ho představuje parenetický text Ef 5,21-33. Poté, co se věnuje okolnostem sepsání listu, autorka představuje pomocí historicko-kritické metody samotnou manželskou parenesi, zdůrazňuje její poselství, a tím ukazuje stálou platnost tohoto biblického textu. S tímto, jakožto výchozím pramenem, dále prochází jednotlivými teologickými oblastmi, jakými jsou teologická antropologie, sakramentální teologie a morální teologie, a nalézá v nich potvrzení důstojnosti a jedinečnosti manželského svazku a inspiraci pro plodný manželský život. Dotýká se též spirituální teologie, neboť k životu křesťanského manželství neodmyslitelně patří duchovní život manželů. Autorka touto prací zároveň vyzdvihuje přínos biblické exegeze pro další teologickou práci a poukazuje na důležitost vzájemného propojování teologických oborů pro ucelený obraz dané skutečnosti.
|
|
|
Kříž v proměnách věků a jeho význam v lidské společnosti
Roule, Radek ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Weis, Martin (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Kříž jako nejrozšířenější znak se objevuje po celém světě již od prehistorické doby. Ačkoli se jedná o jednoduché protnutí dvou linií, význam vzniklého tvaru je veliký. Disertace se zabývá křížem především jako symbolem chápaným jako odkaz k něčemu přesahujícímu a zaměřuje se na jeho vizuální podobu. V disertaci jsou sledovány možné vlivy na utváření symbolu kříže během starověku. Kříž spojovaný obvykle s Ukřižováním Krista má velmi komplexní historii, která začíná již v předkřesťanské době. Biblické texty o kříži hovoří spíše v náznacích. V typologickém pojetí lze však kříž chápat jako určitý most mezi Starým a Novým zákonem. Při rozboru spisů raného křesťanství bylo nalezeno několik výrazů užívaných pro kříž, z nichž jsou nejvýznamnější - σταυρός s latinským ekvivalentem crux a ξύλου (dřevo) s latinským ekvivalentem lignum. Později se objevuje více obecné σημεῖον (znamení) a nakonec symbolické "σύμβολον σωτηρίας" (znamení-symbol záchrany). Tvar kříže je ranými autory popisován většinou přirovnáním z okolního světa. Církevní otcové využívají pro symbol kříže některá stará pohanská schémata, kterým dávají nový smysl. V jejich spisech nalézáme také doklady o tom, že kříž byl mezi lidmi užíván a rozšiřován. Význam takového kříže byl vždy vnímán jako symbol záchrany, jistoty a života. Označování se znamením...
|
|
|
Jan Amos Komenský - Truchlivý I - IV
KUBISOVÁ, Petra
Cílem této bakalářské práce je analýza a komparace čtyř dílů tzv. útěšných spisů Jana Amose Komenského, které vznikly v rozmezí let 1622 ? 1660 (K Truchlivému I a II připojil Komenský s velkým odstupem další dva díly ? Řvání hrdličky v rozsedlinách skalních a Smutný hlas zaplášeného hněvem božím pastýře) V úvodní části je zachycen vliv životních osudů Komenského a politická situace země na vznik jednotlivých spisů. Dále je práce zaměřena na jazyk Truchlivého, poté je zde podrobněji rozebrán List Montanovi a zbytek práce se zabývá jednotlivými díly Truchlivého.
|
host ::
RSS.