|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Sociální rozměr dluhové pasti u osob omezených nebo zbavených způsobilosti k právním úkonům ve městě Písku
HLAVÍNOVÁ, Věra
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou sociálního rozměru dluhové pasti u osob omezených nebo zbavených způsobilosti k právním úkonům ve městě Písek. Práce obsahuje teoretické i praktické zpracování problematiky. Teoretická část popisuje zadlužení jako takové, vymezuje jeho formy se zaměřením na zmíněné skupiny osob. Praktická část je věnována kvantitativnímu výzkumu zaměřeného na město Písek. Zjišťuje jaké dopady a jak velký vliv má zadlužení a dluhová past na osoby omezené nebo zbavené způsobilosti k právním úkonům.
|
|
|
Dopady nezaměstnanosti na rodinu
DOBROVODSKÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou nezaměstnanosti a jejími dopady na rodinu. Teoretická část popisuje nezaměstnanost jako takovou, vymezuje její druhy a zaměřuje se na vývoj českého státu, trhu práce, nezaměstnanosti a hospodářského vývoje. Dále se věnuje tématu rodina, jejímu vymezení, rozdělení a v neposlední řadě i samotným důsledkům nezaměstnanosti a psychologickému intervenčnímu programu, který je příkladem a motivací, jak důsledky této situace zmírnit. Praktická část je věnována kvantitativnímu výzkumu zaměřeného na Písecko, který zjišťuje jaké dopady a jak velký vliv má nezaměstnanost na rodinu. Zde se potvrdily stanovené hypotézy a výzkum prokázal, že nejzávažnějším dopadem je zhoršení finanční situace v rodině a druhý nejčastěji zmiňovaný problém byl zhoršení zdravotního stavu po psychické stránce. Při provádění výzkumu se někteří respondenti vyjádřili i mimo dotazník a konstatovali, že jejich situace je opravdu zátěžová a deprimující, ale s pomocí služeb úřadu práce, rodiny a přátel mohou svou situaci prožívat o něco snadněji.
|
|
|
Možnosti aktivizace klienta propuštěného z výkonu trestu odnětí svobody z pohledu sociálního pracovníka
LUDÍNOVÁ, Ivanka Anna
Jako téma bakalářská práce jsem si zvolila ? Možnosti aktivizace klienta propuštěného z výkonu trestu odnětí svobody z pohledu sociálního pracovníka?, jedná se o téma aktuální vzhledem k počtu uvězněných osob a potřebě tyto klienty motivovat k aktivní spolupráci se sociálními pracovníky tak, aby došlo k jejich úspěšné reintegraci do společnosti. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části práce jsem definovala pojmy a přístupy, které jsou aktuální v současné době v sociální práci a pro výzkumnou část nezbytné. Zabývala jsem se problematikou týkající se osob, které se ocitli ve VTOS, jejich charakteristikou, životní situací a vlivem uvěznění na jejich osobnost. V dalších kapitolách jsem se věnovala samotné činnosti sociálního kurátora, jeho pracovní náplni a aktivitami, které aplikuje při práci s klienty propuštěnými z VTOS. Pro vypracování výzkumné části bakalářské práce a pro dosažení stanovených cílů byl použit kvantitativní výzkum ? dotazování. Cílem mé práce bylo zmapovat potřeby klientů, kteří budou propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody a trvale žijí na území města Plzně, zjistit možná úskalí spolupráce sociálního kurátora s klientem v rámci kontinuální práce a postpenitenciární péče a na základě zjištěných potřeb klientů a úskalí při spolupráci doporučit možný postup aktivizace klienta propuštěného z výkonu trestu. Na základě vytýčených cílů jsem stanovila 2 hypotézy. Ve výzkumné části práce jsem popsala cíle výzkumu, metody a techniky, které jsem pro získání potřebných dat zvolila, popsala jsem výzkumný vzorek a realizaci sběru dat. Dále jsem se věnovala interpretaci dat a diskuzi nad výsledky dotazníkového šetření. Cíl práce byl splněn a hypotéza č. 1 nebyla potvrzena, hypotéza č. 2 byla potvrzena. Tento postup by mohl sloužit jako návod pro ostatní kolegy sociální kurátory a také může rozšířit povědomí laické veřejnosti o nelehké a komplikované situaci klientů propuštěných z výkonu trestu a složité práci sociálního kurátora.
|
|
|
Vzužití volného času u osob se stomií
VLČKOVÁ, Šárka
V této diplomové práci jsou popsány anatomické, fyziologické a funkční poznatky některých částí orgánových soustav lidského těla, při jejichž poškození ať už úrazem, onemocněním či ztrátou funkčnosti a průchodnosti, se musí pro obnovení a záchranu života provést jejich vyústění tzv. stomie. Dále jsou popsány jednotlivé typy stomií a jelikož je nejčastějším typem kolostomie a ileostomie, je větší pozornost věnována onemocněním a jejich léčbě na tenkém a tlustém střevě při jejichž vyústění se výše jmenované názvy stomií užívají. Dále se práce zabývá stomickými pomůckami, problematikou volného času, psychologickou problematikou nemoci, sociálními problémy v případě stomiků a informovaností stomiků. Jedním z cílů práce bylo zjistit, jakým způsobem osoby se stomií využívají volného času a zda se snaží vzhledem k svému handicapu izolovat od společnosti. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou osoby se stomií dostatečně informováni o možnostech aktivit využití volného času a kde tyto informace získávají. Informace potřebné pro zpracování této práce byly získávány prostřednictvím studia odborných dostupných materiálů, byl zvolen kvantitativní výzkum metodou dotazování, kdy pro sběr dat byla použita technika anonymního dotazníku určeného zkoumanému souboru a polostandardizovaný rozhovor s odborníky, u kterých byly ponechány dotazníky pro respondenty. Výzkumný soubor tvořili osoby mající některý typ stomie, uvedený v dotazníku. Zjistili jsme, že nejčastějším typem stomie je kolostomie a ileostomie převážně u mužů. Výzkumem bylo zjištěno, že osoby se stomií se snaží izolovat od společnosti a nemají dostatečné informace o možnostech aktivit využití volného času. Výsledky práce by měly vést odborníky k větší spolupráci mezi sebou a tím zvýšit informovanost a péči nejen o osoby se stomií, dále pak k zamyšlení odborníků nad vytvořením literatury ohledně života stomiků a její postupné aktualizace přínosem nových zkušeností, rad a doporučení.
|
|
| |
|
|
Uprchlíci: ekonomický a sociální problém tzv. Druhé republiky
Mádr, Pavel ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou uprchlíků z pohraničí po jeho nuceném odstoupení za tzv. Druhé republiky tj. od září roku 1938 do poloviny března 1939. Konkrétně analyzuje statistiky běženců -- jejich počty, motivace, povolání apod. a dále se zaměřuje na organizaci péče o přestěhovalce. Snaží se popsat základní rysy této péče, ať už se jednalo o ubytování uprchlíků, jejich stravování, ošacení, zaměstnávání, vystěhovávání nebo zdravotnické služby. Za období existence Druhé republiky musel tento "okleštěný" stát přijmout na 200 tisíc uprchlíků, což způsobilo nemalé problémy. Po počátečních zmatcích se situaci podařilo stabilizovat a úřady ve spojení s dobrovolnickými organizacemi za pomoci podniků i jednotlivců zajistily uprchlíkům základní ubytování, ošacení i stravování. Jejich zaměstnávání a trvalé ubytování však představovaly vzhledem k hospodářským problémům státu a zimnímu období, které znemožňovalo zaměstnávání (většinou nekvalifikovaných) uprchlíků, úkol, který se až do německé okupace nepodařilo splnit.
|
host ::
RSS.