|
|
Vliv proinkluzivního edukačního prostředí na postoje žáků vůči osobám se znevýhodněním
Zilcher, Ladislav
Daná studie je koncipována jako teoreticko výzkumná práce, která se zaměřuje na zjišťování změn postojů u žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením. Ve studii se zkoumá, zdali má na postoje žáků 4. a 5. tříd základních škol vůči lidem s postižením vliv (a) dlouhodobé sdílení vzdělávacího prostředí s žákem s postižením (b) učitel a jeho proinkluzivní kompetence a (c) inkluzivní směřování školy, které je ve výzkumu reprezentované certifikací školy certifikátem "Férová škola". Těmito třemi dílčími výzkumnými problémy se snažíme odpovědět na jednu základní výzkumnou otázku: Má proinkluzivní prostředí školy vliv na postoje žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením? Z tohoto důvodu bylo zvoleno kvaziexperimentální uspořádání studie. Ve výzkumu byly využity dva validizované výzkumné nástroje, které byly administrovány na vzorku 1948 žáků 4. a 5. tříd a jejich 102 třídních učitelů. Data byla zpracována příslušnými statistickými metodami. Výsledky výzkumu částečně potvrzují předpoklad, že proinkluzivní prostředí školy může mít vliv na postoje žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením, avšak pouze v určitých oblastech. Nebylo prokázáno, že by pouhá přítomnost žáka s postižením ve třídě mohla ovlivňovat postoje žáků, avšak pokud by došlo u žáků k přátelství s tímto žákem, pak jsou postoje pozitivně...
|
|
|
Možnosti inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřských školách v Jihočeském kraji
HAIDEROVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá inkluzivním vzděláváním dětí s tělesným postižením v mateřských školách v Jihočeském kraji. Autorka v teoretické části své práce popisuje jednotlivé druhy vrozených a získaných tělesných postižení, dále porovnává inkluzivní vzdělávání s integrací a současnou situaci inkluzivního vzdělávání v České republice, včetně pohledů na toto vzdělávání v minulosti. Píše také o vývoji dítěte v předškolním věku, a to z hlediska jeho motorického a kognitivního vývoje, socializací v mateřské škole a o zvláštnostech dětské psychiky u dítěte s tělesným postižením, která se liší od vývoje zdravých dětí. V praktické části se autorka zaměřila na názory vybraných pedagogických pracovníků (učitelek) a rodičů ohledně tohoto fenoménu ve vzdělávání. Výzkumný vzorek obsahuje devět respondentů, z toho pět učitelek a čtyři rodiče, pro učitelky bylo připraveno jedenáct otázek a pro rodiče devět. Jako metodu výzkumu použila polostrukturované rozhovory, aby se mohla doptat na podrobnosti a odbočit od předem vypracovaných otázek. Autorka tímto výzkumem chtěla zjistit, jestli jsou tyto dvě skupiny ochotné toto vzdělávání podpořit a jaké k tomu mají důvody. Dále zjišťovala postoje rodičů dětí s tělesným postižením a přínos tohoto vzdělávání jak pro děti s tělesným postižením, tak pro děti ostatní, zdravé. Věnovala se také porovnání těchto názorů mezi jednotlivými pedagogickými pracovníky i rodiči. Na závěr se snaží o porovnání názorů mezi pedagogickým pracovníkem a rodičem z jedné mateřské školy.
|
|
|
Možnosti inkluzivního vzdělávání žáků s tělesným postižením v základních školách na Třebíčsku
PLÍŠKOVÁ, Kateřina
Práce na téma "Možnosti inkluzivního vzdělávání žáků s tělesným postižením v základních školách na Třebíčsku" se zaměřuje na možnosti integrace. Jedinci s tělesným postižením jsou dle literatury nejvhodnější kandidáti k inkluzivnímu vzdělávání. Při vzdělání v běžné základní škole jim brání především bariéry architektonické. Integrace se v poslední době stala jedním z často probíraných témat. V současné době se usiluje o rovná práva jedinců se zdravotním postižením nejen ve vzdělání, ale také ve společnosti. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá vymezením pojmů zdravotní postižení a tělesné postižení, dále se věnuje druhům tělesných vad, jejich příčinám vzniku i přidruženým onemocněním. Práce je zaměřena na inkluzivní vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu, soustředí se na současné změny a rozebírá specifika vzdělávání jedinců s tělesným postižením. V krátkosti se zmiňuje o školském poradenském pracovišti a podpůrných opatřeních, u nichž se více soustředí na asistenta pedagoga a individuální vzdělávací plán. V úvodu praktické části bakalářské práce autorka popisuje cíl práce, věnuje se popisu technik a metod. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak jsou základní školy na Třebíčsku připraveny na inkluzivní vzdělávání žáků dětí s tělesným postižením v hlavním vzdělávacím proudu. Na základě stanoveného cíle bakalářské práce byla formulována hypotéza, která zněla: Připravenost základní školy je ovlivněna dosud získanými zkušenostmi s již dříve integrovanými žáky. Ke sběru dat bakalářské práce byl použit kvantitativní výzkum. Použita byla metoda dotazování a techniky vlastního dotazníku. Výsledky dotazníkového šetření jsou pro přehlednost doplněny grafy a tabulkami. Osloveny byly všechny základní školy na Třebíčsku. Aby autorka zajistila vysokou návratnost, školy osobně navštívila a vyučujícím předala dotazníky. I přesto se sedm škol odmítlo výzkumného šetření zúčastnit z důvodu nedostatku času, nezájmu o zkoumané téma nebo nadbytku už předchozích dotazníkových šetření. Realizace výzkumu probíhala v měsíci dubnu a zúčastnilo se ho 51 základních škol. Pro potvrzení nebo vyvrácení hypotézy byly srovnávány zvlášť výsledky škol, které mají již předchozí zkušenost s integrací, a těch škol, které tuto zkušenost nemají. Z tohoto srovnání se potvrdilo, že připravenost škol je ovlivněna již získanými zkušenostmi s integrovanými žáky. Výsledky ukázaly, že 45 % škol má zkušenost s inkluzivním vzděláváním žáků s tělesným postižením. Přičemž na 14 školách se jedinec s postižením současně vzdělává. Tyto školy musely řešit architektonické bariéry formou úprav schodišť, instalací šikmé plošiny, výtahu nebo zapůjčení tzv. schodolezu. Ve školách, které s integrací jedince s tělesným postižením zkušenosti nemají, se stavební bariéry nalézají. Pouze dvě školy zmínily, že jsou bezbariérové. Z výsledků je patrné, že další významný faktor ovlivňující integraci jsou lidé, kteří se na integraci podílejí. Jedná se o rodiče, asistenta pedagoga a vedení školy. Mezi všemi je pochopitelně naprosto stěžejní bezproblémová komunikace a vzájemná spolupráce. Tato práce by mohla sloužit především pro rodiče dětí s tělesným postižením, kteří se připravují na vstup do základní školy. Práce může být dále využívána samotnými základními školami na Třebíčsku či širokou veřejností, zajímající se o problematiku inkluzivního vzdělávání.
|
|
|
Integrace v podobě inkluze v běžné mateřské škole
VACKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá tématem inkluze a integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných mateřských škol. Cílem práce je zjistit, zda jsou pedagogové a rodiče dětí na tuto problematiku dostatečně připraveni, jestli vidí posuny ve vzdělávání a naopak co považují za problematické. V teoretické části zmapuji jednotlivé terminologické pojmy, pokusím se pomocí odborné literatury přiblížit jejich podstatu. Popíšu jednotlivé děti se speciálními vzdělávacími potřebami, které jsem si vybrala pro nastínění problematiky v praktické části, kde se za pomoci kvalitativních rozhovorů pokusím zjistit, do jaké míry je možné začlenit dítě se speciálními vzdělávacími potřebami do běžné mateřské školy.
|
|
|
Zavedené postupy v oblasti inkluzivního vzdělávání v Německu
PÍCHOVÁ, Martina
Tato diplomová práce se zabývá problematikou zavedených integračních postupů v inkluzivním vzdělávání. Jako cílová země pro zpracování byla vybrána Spolková republika Německo. Prví část práce se zabývá obecnými fakty ohledně migrace cizinců do Německa s ohledem na aktuální dění. Dále je zpracována tématika integrace, kde jsou zmapovány všeobecné integrační snahy jak státu, tak organizací a dobrovolných jedinců. Zde se plynně přechází k problematice poskytování jazykových kurzů a samotnému inkluzivnímu vzdělávání dětí cizinců. Tyto teoretické části jsou doplněny o reálné postřehy z německého prostředí. Poslední pasáž teoretické části je věnována mnohojazyčnosti s důrazem na výuku cílového jazyku ve třídách cizinců, kvalifikaci a kompetentnost pedagogů, principy a metody výuky jazyka jako jazyka druhého relevantní pro tyto třídy. Praktická část této práce vychází ze zpracovaných teoretických poznatků, kde je dle těchto pravidel vytvořen model konceptu výuky dětí cizinců. Je zde zohledněn především interkulturní aspekt a co nejintenzivnější předání informací. Tato část je zakončena popisem průběhu vyučování, které bylo realizováno v praxi.
|
|
|
Příklady zdařilé integrace žáků (studentů) s tělesným postižením v hlavním vzdělávacím proudu
HEŘMANOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá příklady zdařilé integrace žáků s tělesným postižením v hlavním proudu vzdělávání v Českých Budějovicích a v blízkém okolí. Integrace žáků s tělesným postižením je v současné době velmi rozšířená a často se s ní můžeme setkat ve školách běžného typu. Práce se skládá ze tří částí: teoretické, praktické a přílohové. Teoretická část bakalářské práce se zabývá základními pojmy týkající se zdravotního postižení. Jsou zde rozděleny a popsány nejznámější druhy tělesného postižení. Dále je v práci charakterizován žák se speciálními vzdělávacími potřebami a jeho možnosti vzdělávání z hlediska legislativy. Práce se zabývá pojmy integrace a inkluze. Pojem integrace je v České republice legislativně znám už od roku 1989. V procesu integrace jsou důležitá podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, jako jsou raná péče a speciálně pedagogická podpora. Integrace by měla být připravená a důkladně naplánovaná ještě před jejím vznikem. V procesu integrace hrají významnou roli faktory, které ovlivňují tento proces. Těmito faktory jsou například rodiče a rodina, škola, třídní kolektiv, učitelé, poradenství, diagnostika a také forma integrace. Cíl práce spočívá ve vyhledání a popsání příkladů zdařilé integrace žáků s tělesným postižením v hlavním proudu vzdělávání. Dílčími cíli je nadále zjistit, jaké faktory pozitivně ovlivňují tento proces, dále i faktory, které nejsou v tomto procesu žádoucí. Dalším dílčím cílem bylo zároveň zjistit úroveň týmové spolupráce mezi školou, rodiči a školským poradenským zařízením a také kooperaci žáka se spolužáky, asistentem pedagoga a třídním učitelem. K dosažení praktických cílů bylo využito kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal metodou dotazníku a polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo pět žáků s tělesným postižením integrovaných na běžných základních školách v Českých Budějovicích a v blízkém okolí. Dále rodiče a třídní učitelé integrovaných žáků. Pro integrované žáky a jejich rodiče byly vytvořeny dotazníky s otevřenými otázkami lišící se daným počtem otázek a jejich obsahem. S třídními učiteli integrovaných žáků byl uskutečněn polostrukturovaný rozhovor. Z výsledků práce je patrné, že nejvýznamnějšími faktory ovlivňující integraci jsou faktory lidské. Všichni lidé, kteří jsou zapojeni do integrace, jsou zároveň nejvýznamnějšími činiteli, na kterých závisí úspěšnost celého procesu. Jedná se o spolupráci rodičů a školy, spolupráci asistenta pedagoga s třídním učitelem, práci asistenta pedagoga s integrovaným žákem, dále také pozitivní přijetí žáka intaktními spolužáky a spolupráce školy se speciálně pedagogickým centrem. Spolupráce všech zúčastněných je nezbytná pro úspěšný proces integrace. Následně jsou důležitá také podpůrná opatření, kterými jsou speciální metody, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální didaktické materiály a další. Nejvyšším možným podpůrným opatřením je zřízení funkce asistenta pedagoga. Práce popisuje úspěšné příklady integrace, přičemž každý z nich je unikátní. Neexistuje přesný návod, jak zajistit úspěšnost integrace. Vždy záleží na možnostech dané školy a na individuálních schopnostech integrovaného žáka. Každý žák potřebuje jiné zajištění podpůrných opatření, které mu pomohou překonat překážky, které způsobují tělesné postižení. Práce může být přínosem pro studenty se zájmem o tuto problematiku. Může dále posloužit i běžným školám, na kterých je realizováno inkluzivní vzdělávání a také rodičům, kteří se zajímají o individuální integraci v běžné škole.
|
|
|
Úspěšnost inkluzivního vzdělávání žáků integrovaných ze škol při centru Arpida v hlavním vzdělávacím proudu
HONNEROVÁ, Anežka
V současnosti je školská integrace často užívaný pojem. Představuje začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu. Slovo integrace také znamená celkové začlenění mezi intaktní část lidské populace. Školská integrace je velice náročný proces. Úspěšnost integrace závisí na mnoha faktorech a není vždy jednoduché ji dosáhnout. Integrace má samozřejmě své limity, které jsou dány druhem a stupněm zdravotního postižení. Mnohdy nedochází k pochopení jak ze strany pedagogických pracovníků, tak ze strany spolužáků. Téma pojednávající o úspěšnosti integrace dětí z centra pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením ARPIDA v Českých Budějovicích (dále jen centrum ARPIDA), jsem si vybrala sama, jelikož jsem si tímto procesem integrace sama prošla. V centru ARPIDA jsem byla od 2. třídy a ukončila jsem zde 1. stupeň povinné školní docházky. Poté jsem se vrátila zpátky na ZŠ Dubné, kde jsem ukončila základní vzdělání. Téhož roku jsem nastoupla na Biskupské gymnázium J. N. Neumanna. v Českých Budějovicích, kde jsem po čtyřech letech úspěšně odmaturovala. Poté jsem byla přijata ke studiu na Zdravotně sociální fakultu Jihočeské univerzity, kde studuji obor Speciální pedagogika. V teoretické části mé bakalářské práce se zabývám nejen vymezením základních pojmů, jako jsou integrace, inkluzivní vzdělávání, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, žák se zdravotním postižením, charakteristika tělesného postižení, žák s tělesným postižením, dětská mozková obrna, spastická triparéza, vrozený rozštěp páteře, žák s tělesným postižením a jeho vnímání sebe sama v kolektivu intaktních žáků, vliv rodiny na inkluzivní proces žáka a v neposlední řadě centrum ARPIDA. Dále jsem se zaměřila také na faktory ovlivňujícími úspěšnost integrace. Pokusila jsem se zjistit, jak probíhá jejich začlenění mezi vrstevníky.Cílem bakalářské práce je zmapovat a zjistit úspěšnost inkluzivního vzdělávání žáků, kteří byli v péči centra ARPIDA a poté byli vzděláváni v hlavním vzdělávacím proudu a nyní studují na vysoké škole.Ve výzkumné části bakalářské práce jsem se pokusila zjistit, zda se děti z okresu České Budějovice, které navštěvovaly centrum ARPIDA, úspěšně začlenily do hlavního vzdělávacího proudu.Do svého výzkumu jsem zařadila čtyři respondenty, kteří navštěvovali centrum ARPIDA. V roce 2003 byli tito žáci společně integrováni do hlavního vzdělávacího proudu na běžné základní škole. Tři respondenti se mnou navštěvovali 1. stupeň ZŠ při centru ARPIDA. Soubor má za cíl zmapovat a zjistit úspěšnost inkluzivního vzdělávání. Kauzistiky popisují průběh a výsledky integrace. Během výzkumu jsem použila různé výzkumné metody. Mezi tyto metody patří anamnéza, pozorování, sekundární analýza dat a rozhovor. Ve výzkumné části jsem si položila dvě výzkumné otázky, na které jsem hledala odpovědi. Vyhodnotila jsem každého respondenta samostatně, a poté všechny respondenty dohromady.Závěrem bych chtěla říct, že respondenti uvedli, že při integraci na jinou školu jim hodně pomáhala rodina, spolužáci a přístup pedagogů. Nejtěžší byl proces integrace při přechodu ze ZŠ při centru ARPIDA na běžnou základní školu a u jednoho respondenta to bylo při přechodu ze základní školy na gymnázium. Provedeným šetřením jsem zjistila, že integrace u sledovaných respondentů byla úspěšná.
|
|
|
Inkluzivní vzdělávání v mateřských školách
MLEJNKOVÁ, Jana
Téma bakalářské práce se zabývá stavem inkluzívního vzdělávání v běžných mateřských školách. V teoretické části se zabývám vysvětlením významu pojmů integrace, inkluze a inkluzívní vzdělávání. Dále pak věkovou kategorií dětí v předškolním věku a jejich výchovou a vzděláváním. Závěr teoretické části je věnovaný stavu inkluzívního vzdělávání v naší republice podle dostupných zdrojů. Praktická část je zaměřená do Plzeňského kraje. V praktické části jsem si stanovila hlavní cíl, kterým bylo zjistit postoje pedagogických pracovníků a zřizovatelů mateřských škol k inkluzívnímu vzdělávání. Dílčími cíly bylo: zjistit postoje učitelek mateřských škol k integraci a inkluzívnímu vzdělávání, dále hlubší vhled do postojů učitelek, které ve své praxi již dítě s postižením ve své třídě integrované měly. Pro doplnění celé situace jsem ještě zjišťovala postoje ředitelek a zřizovatelů mateřských škol k této problematice.
|
|
|
Inkluzivní vzdělávání v současné Spolkové republice Německo
PÍCHOVÁ, Martina
Bakalářská práce se věnuje problematice inkluzivního vzdělávání v sousední zemi Spolkové republice Německo, tedy integraci dětí cizinců do německých škol. První třetina práce je věnována migraci cizinců do Německa a faktům s ní souvisejícím. Je zde představena aktuální situace německého přistěhovalectví a azylové politiky. Dále se dostáváme k problematice integrace cizinců, kde jsou nastíněny snahy o integraci obecně. Druhá třetina práce se již věnuje problematice vzdělávání. Jsou zde zpracovány informace od nejobecnějších souvislostí, jako je vzdělávací systém Spolkové republiky Německo a stavy na jednotlivých typech škol, až po samotné inkluzivní vzdělávání, kterému se věnujeme jak teoreticky, tak z pohledu veřejnosti, dětí i samotných vyučujících. Na tento blok navazuje poslední část práce, a to kapitoly dvou vybraných spolkových zemí Sasko a Hesensko, kde je blíže popsán individuální přístup každé země. Kapitola o Hesensku je doplněna o rozbor třídy určené výhradně pro děti cizinců sestavený na základě pozorování a rozhovorů s pracovníky školy a samotnými dětmi.
|
|
|
Možné limity inkluzivního vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením v Českých Budějovicích
NOŽINOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá možnými limity inkluzivního vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením v Českých Budějovicích. V teoretické části práce vymezuji pojmy jako, inkluze, integrace a inkluzivní vzdělávání i z hlediska legislativního ukotvení a charakterizuji prostředky speciálně pedagogické podpory. Dále se věnuji etiologii a klasifikaci zdravotního postižení. V praktické části jsem stanovila cíl specifikovat výhody popřípadě nevýhody, možné limity inkluzivního vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením v Českých Budějovicích. Zvolila jsem kvalitativní typ výzkumu techniku řízeného rozhovoru. Oslovila jsem tři mateřské, základní a střední běžné školy, kde je individuálně integrovaný žák se zdravotním postižením. Oslovila jsem v každé škole ředitele a pedagoga a provedla jsem s nimi rozhovor s odlišnými otázkami. Ve výzkumném šetření se mi podařilo zjistit, že většina z oslovených ředitelů má dostačující informace o inkluzivním vzdělávání, některé ze škol jsou zapojeni v projektu pro podporu o Inkluzivním vzdělávání. Výhody inkluzivního vzdělávání ředitelé vidí v začlenění jedince se zdravotním postižením do běžného vyučování a dále spolupráci a komunikaci integrovaného jedince s ostatními spolužáky. Jako hlavní nevýhodu vidí nedostatečné finanční prostředky a nepřipravenost podmínek pro inkluzivní vzdělávání. Z pohledu pedagogů je integrace vnímána pozitivně, ačkoli je to pro pedagogy, ale i asistenty velká zátěž. Většina z pedagogů nesouhlasí s integrací jedince s těžkým zdravotním postižením do běžné školy. Všichni z pedagogů i ředitelů se shodli, že při integraci vždy záleží na podmínkách a možnostech školy.
|
host ::
RSS.