|
|
Měření tření v lidských kloubech
Šnejdar, Radim ; Ranuša, Matúš (oponent) ; Čípek, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá tribologií reálných kloubů. Cílem práce je objasnění vlivu vybraných provozních podmínek na vývoj součinitele smykového tření. Jedná se zejména o rychlost, zatížení a rehydrataci. Experimentální úlohy budou probíhat na tribometru, který je k dispozici v laboratořích ÚK. V práci je popsán současný stav poznání v oblasti řešené problematiky, dále zařízení a měřící metody, pomocí kterých budou měřeny a vyhodnocovány datové soubory a v závěru práce jsou výsledky zhodnoceny a stanoveny vyplývající závěry.
|
|
|
Pozdní následky úrazu kolenního kloubu
Holečková, Pavla ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou úrazů kolenního kloubu a gonartrózy. Práce má teoreticko-empirický charakter. Teoretická část je rozdělená do tří hlavních kapitol. V první kapitole je popsána anatomie kolenního kloubu. Druhá kapitola se věnuje úrazům, je zaměřena na poranění vazivového aparátu, menisků, chrupavky a úrazy pately. V poslední kapitole je zpracována gonartróza, její etiologie, projevy, léčba a prevence. Empirická část obsahuje výsledky výzkumu. Výzkumné šetření proběhlo formou anonymního dotazníku. Respondenty byly osoby starší 18 let po úrazu kolenního kloubu. Zkoumaný vzorek tvořilo 102 respondentů. Cílem empirické části bylo zjistit, s jakým úrazem mají respondenti zkušenost, jak se staví k doléčování úrazů, jaké mají znalosti o gonartróze a jestli se věnují prevenci. Výsledky byly zpracovány do tabulek a grafů. Z výzkumného šetření vyplývá, že nejčastějším zraněním je poranění předního zkříženého vazu. Třetina respondentů po úrazu nedodržuje léčebný režim, nejčastěji nedodrží chůzi o berlích či nošení ortézy. Více jak 80% zná příznaky gonartrózy, stádia artrózy zná 11,76% respondentů. Prevenci se věnuje 53,92% respondentů. Klíčová slova: kolenní kloub, úraz kolenního kloubu, poranění měkkého kolena, gonartróza, prevence
|
|
|
Konstrukční návrh prvků tribometru s recipročním pohybem
Dražka, Ondřej ; Vrbka, Martin (oponent) ; Čípek, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem prvků pro tribometr s recipročním pohybem. Na základě stávajících výzkumů je sestaveno několik koncepčních řešení, z nichž je vybráno to nejvhodnější pro danou aplikaci. Tribometr bude sloužit pro experimentální měření na reálné chrupavce, která by měla vést k lepšímu pochopení třecích a mazacích procesů v synoviálním kloubu. Výsledkem této práce jsou jednotlivé navržené prvky spolu s výrobními výkresy.
|
|
|
Zobrazování chrupavek na magnetické rezonanci
Němcová, Simona ; Jiřík, Radovan (oponent) ; Krátká, Lucie (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zobrazováním chrupavek pomocí magnetické rezonance. Nejprve je zmíněn fyzikální princip jevu magnetické rezonance a nejčastěji používané budící sekvence, následně je popsán 9.4 T MR přístroj Bruker BioSpec 94/30 USR, který byl využit při měření praktické části. Další část práce se věnuje stavbě chrupavky a popisuje také temporomandibulární kloub, neboť je vhodným objektem při zobrazování chrupavek. V praktické části práce byla naměřena série snímků temporomandibulárního kloubu s různými akvizičními parametry a pomocí programového prostředí MATLAB byl vytvořen program pro prohlížení těchto snímků, vyhodnocování jejich kontrastu a také ke zjišťování T1 relaxačních časů tkání pomocí T1 map.
|
|
|
Ontogenetický původ chrupavčitých elementů lebky axolotla
Kloučková, Lenka ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Roček, Zbyněk (oponent)
Ačkoliv některé aspekty jednotlivých studií se liší, je všeobecně přijímán fakt, že chrupavčité elementy viscerokrania obratlovců mají svůj původ v buňkách neurální lišty. Ve své práci upřesňuji tento fakt na modelovém živočichovi Ambystoma mexicanum na základě isotopických a isochronických transplantací prekurzorů neurální lišty - neurálních valů, případně již uzavřené neurální trubice před odmigrováním buněk. Celkem jsem pro svůj výzkum provedla 179 transplantací. Analyzovala jsem poté 67 embryí ve stadiích 40-42 a 7 larev o délce 15-19 mm. Touto moderní metodou prokazuji, že ventro-kaudální element viscerokrania nemá původ v neurální liště. Dále potvrzuji a upřesňuji, ze které anterio-posteriorní úrovně neurálních valů, případně rhombomer zadního mozku vznikají jednotlivé proudy neurální lišty a následně viscerální chrupavky axolotla. Jeden z elementů, basibranchiale 1, má dokonce dvojí původ. Uvádím a diskutuji zde také některé další deriváty hlavové neurální lišty jako například mezenchym hlavy a vnějších žaber, trabekuly, část otické kapsule nebo pojivové tkáně v hlavě.
|
|
|
Morfogeneze orálního skeletu mihule ve vztahu k evoluci čelistí
Romášek, Marek ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Jandzík, Dávid (oponent)
5 Buněčná chrupavka, jeden z derivátů neurální lišty, patří mezi zásadní znaky definující obratlovce. Rozvoj a specifikace této tkáně umožnily vznik čelistí v linii čelistnatých obratlovců, což této skupině přineslo nebývalý evoluční úspěch. Mihule, jakožto zástupci bazální bezčelistnaté větve obratlovců, představují díky své jedinečné pozici na fylogenetickém stromě ideální model pro studium evoluce obratlovčích apomorfií. Larvy mihule, minohy, mají v přední části hlavy zvláštní orální skelet složený z tzv. mukochrupavky, což je tkáň nesoucí určitou podobnost s klasickou chrupavkou. Ačkoli bylo otázce evolučního a morfologického významu mukochrupavky věnována řada studií, její embryonální původ a potencionální homologie s elementy čelistí u čelistnatců nejsou jasné. V této práci jsem se věnoval popsání morfogeneze oro-faryngeální oblasti mihule mořské Petromyzon marinus. Visualizace ze skenovacího elektronového mikroskopu posloužily k porozumění tvarování a topografických vztahů embryonálních kavit, detailní histologická analýza společně s analýzou expresních profilů několika molekulárních markerů umožnila vysledování původu, histogeneze a morfogeneze mukochrupavčitých elementů. Dále byla zkoumána genová regulace mukochrupavky jako tkáně za účelem identifikace jejích specifických či sdílených...
|
|
|
Biomechanická studie ruky
Krpalek, David ; Janíček, Přemysl (oponent) ; Horyl, Petr (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou z oblasti zápěstí člověka a příslušné totální náhrady, umožňujícího navrácení pohyblivosti ruky přibližující se fyziologickému stavu po traumatických a degenerativních onemocnění. Léčení těchto onemocnění má komplexní charakter. Vedle biologické a medicínské stránky zahrnuje i problémy biomechanické. K určení vhodné léčebné metody a implantátu je důležité znát chování zápěstí ve všech stavech nejen z hlediska lékařského, ale i biomechanického. Z tohoto důvodu byla vytvořena biomechanická studie zahrnující výpočtový model zápěstí (ruky) umožňující řešení deformace a napětí zápěstí ve fyziologickém a patologickém stavu a dále po aplikaci totální náhrady. Na základě Frostovy teorie remodelace kostní tkáně byla provedena analýza kostní tkáně zápěstí a kostní tkáně po aplikaci totální náhrady RE-MOTION™ Total Wrist.
|
|
|
Biomechanická studie ruky
Krpalek, David ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou z oblasti zápěstí člověka a příslušné totální náhrady, umožňujícího navrácení pohyblivosti ruky přibližující se fyziologickému stavu po traumatických a degenerativních onemocnění. Léčení těchto onemocnění má komplexní charakter. Vedle biologické a medicínské stránky zahrnuje i problémy biomechanické. K určení vhodné léčebné metody a implantátu je důležité znát chování zápěstí ve všech stavech nejen z hlediska lékařského, ale i biomechanického. Z tohoto důvodu byla vytvořena biomechanická studie zahrnující výpočtový model zápěstí (ruky) umožňující řešení deformace a napětí zápěstí ve fyziologickém a patologickém stavu a dále po aplikaci totální náhrady. Na základě Frostovy teorie remodelace kostní tkáně byla provedena analýza kostní tkáně zápěstí a kostní tkáně po aplikaci totální náhrady RE-MOTION™ Total Wrist.
|
|
|
Vypracování a zavedení metodiky na stanovení osových proteinů
Hruzík, Ondřej ; Buňka, František (oponent) ; RNDr.Karel Gebauer (vedoucí práce)
Osový protein agrekanu má významný podíl na správnou funkci kloubní chrupavky. Jeho nedostatek nebo strukturální porušení může být příčinou její nedostatečné funkce. Pro studium produkce agrekanu byla použita kultura chondrocytů získaná z vepřové kloubní chrupavky. Jednovrstevná kultivační metoda poskytuje modelový systém, který umožnil sledovat produkci agrekanu do růstového média. Syntéza agrekanu byla v médiu stimulována přídavkem L-methioninu, L-serinu a seleničitanu sodného pentahydrátu. Methionin a serin jsou prekurzory sirné aminokyseliny cysteinu, jejíž role je pro správnou funkci osového proteinu nezastupitelná. Zvýšený obsah cysteinu by mohl nasvědčovat zvýšené produkci osového proteinu. Růstová média a chondrocyty byly po kyselé nebo oxidativní hydrolýze analyzovány pomocí automatického analyzátoru aminokyselin. Analýzou bylo určeno aminokyselinové zastoupení. Hlavní pozornost byla věnována cysteinu. Měnící se koncentrace této aminokyseliny nám ukazovala, zda jsou prekurzory v přídavku využity na její tvorbu a tedy zda je možné těmito prekurzory produkci osového proteinu stimulovat. Výsledky jsou diskutovány v závěru práce. Dalším krokem by mělo být zjištění koncentrace syntetizovaného agrekanu imunologickou metodou. V současné době je tato metoda finančně velmi náročná, proto byla zvolena pro první orientační testy metoda stanovení produkce osového proteinu agrekanu pomocí vhodné aminokyseliny.
|
|
| |
host ::
RSS.