|
|
Vztah mezi temperamentem dítěte a spokojeností matky na mateřské či rodičovské dovolené
BLAŽKOVÁ, Iveta
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem mezi temperamentem a spokojeností žen na mateřské a rodičovské dovolené. V teoretické části jsou shrnuty základní poznatky o mateřství, temperamentu (obzvláště dětského temperamentu) a životní spokojenosti. V empirické části bylo zkoumáno, zda je temperament dítěte spojen s životní spokojeností matky. Dále byly sledovány vztahy mezi temperamentem a celkovým psychickým stavem či vnímanými rodičovskými kompetencemi. Byl realizován kvantitativní výzkum u matek na mateřské a rodičovské dovolené. Pro sběr dat byly využity Dotazník životní spokojenosti, posuzovací škála SUPOS 7 PC, Parenting Sense of Competence Scale, Infant Behavior Questionnaire-Revised a Early Childhood Behavior Questionnaire. Celkem bylo stanoveno osm hlavních i doplňujících hypotéz, o jejich výsledcích i možných omezeních výzkumu je pojednáváno v diskuzi.
|
|
|
Hodnocení vztahu a pocitů matka - dítě v prvních dnech po porodu
CHOVANCOVÁ, Jana
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku hodnocení vztahu matka - dítě v prvních třech dnech po porodu. V teoretické části se věnujeme fenoménu mateřství, těhotenství a období porodu. Z hlediska poporodního období se zabýváme kromě psychiky matek a psychologie novorozenců zejména problematikou podpory a zajištění vzniku citové vazby mezi matkou a dítětem. Popisujeme zde kromě jiného ranou komunikaci mezi matkou a dítětem či vznik a vývoj vazebného chování. Pro vypracování teoretické části diplomové práce s touto tematikou byly použity dostupné české i zahraniční literární zdroje. Cílem výzkumu diplomové práce bylo zmapovat, jaký mají prvorodičky pocit ze své nové sociální role - role matky a jaký mají vztah ke svému novorozenci v prvních dnech po porodu. Abychom tento cíl naplnili, pro empirickou část výzkumu jsme zvolili kvalitativně - kvantitativní metodu s využitím různých výzkumných metod: individuální polostrukturované rozhovory, analýzu a následnou syntézu získaných dat, metodu "myšlení nahlas" - průběžnou verbalizaci vlastního myšlenkového procesu a písemné vyplnění MIRF škály. Souhlas s výzkumem vyslovilo deset matek, které byly v době od jednoho do tří dnů po porodu svého prvního dítěte. Analýzou získaných dat jsme zjistili, že můžeme dotazované matky rozdělit z hlediska jejich pocitů z mateřství a vztahu k novorozenci do čtyř hlavních skupin. Závěry získané naším výzkumem jsme porovnali s výsledky výzkumu Thorstensson et al. (2012), jenž nás svojí problematikou pro tento výzkum inspiroval. Podle našich zkušeností z rozhovorů s matkami můžeme konstatovat, že v případě, kdy matky odpovídaly v polostrukturovaném rozhovoru na naše otázky, byly více orientovány na sebe a na své pocity a problémy. Když ovšem následně vyplňovaly matky MIRF škálu, situace se změnila. Matky se zaměřily více na dítě a na své konkrétní pocity vůči němu. Matky si pomocí vyplnění položek MIFR škály mohly lépe uvědomit jednotlivé aspekty jejich vztahu k dítěti, MIRF škála jim pomohla lépe si jednotlivé oblasti identifikovat. Z tohoto důvodu vnímáme použití MIRF škály za přínosné z hlediska matek i z pozice zdravotníků starajících se o matky a jejich novorozence v prvních dnech po porodu. Škála MIRF by mohla být prakticky využitelná při rutinní péči o matky a jejich děti, kdy můžeme s její pomocí zkvalitnit podporu matek v jejich interakci s novorozencem a tím účinně zvyšovat citlivost matek vůči jeho projevům.
|
|
|
Theodor Phoenix, 49 cm/3000 g
Lysá, Monika ; Vlková, Veronika (oponent) ; Stratil, Václav (vedoucí práce)
Praktická část diplomové práce je intimním a niterným mateřským albem, které vzniklo ilustrací mluveného slova. Nahrazuje tak běžné fotoalbum, jež je dlouhá léta společenskou nutností každé mladé matky. Během rozhovorů s blízkou kamarádkou autorky vznikly kresby, které však zachycují fotaparátem často nezachytitelné. Expresivně zobrazují zcela nové prožitky, kterými si matka musí úplně poprvé projít – změny nálad, zvláštní chutě, porod, ale i početí. Práce nahrazuje zmíněné fotoalbum a byla tvořena jako rodinná památka. Proto nemalá pozornost byla věnována i vnějšímu zpracování alba.
|
|
|
Výzvy pro ženy manažerky v Rusku
Naumenko, Evgeniya ; Křečková Kroupová, Zuzana (vedoucí práce) ; Průša, Přemysl (oponent)
Práce analyzuje situaci žen oblasti řízení v Rusku. Tato práce se zabývá výzvami žen v manažerských pozicích. Teoretická část se zaměřuje na vysvětlení pojmů vztahujících se k obecné charakteristice manažera a jeho základní kompetence. Dále jsou popsány hlavní otázky týkající se managementu žen. Tato kapitola se také zabývá překážkami, které mohou bránit ženám v kariérním postupu, a otázkou, jak sladit osobní život a kariéru. Praktická část ověřuje teoretické znalosti na pozadí vzorku osmi žen manažerek působících v různých odvětvích. S pomocí kvalitativního výzkumu a jeho následující analýzy je možné posoudit situaci žen ve vedoucích pozicích na trhu, definovat stávající překážky, a podívat se na možnosti pro integraci práce a rodiny.
|
|
|
Proměna vztahu matky a dcery narozením vnoučete
PETRÁSKOVÁ, Anežka
Práce se zabývá vývojem vztahu matky a dcery a jeho proměnou narozením vnoučete. Teoretická část se věnuje mateřství a prarodičovství z hlediska jeho významu pro ženu a podmiňujícím faktorům. Popisuje vztah matky a dcery od matčina těhotenství až po dospělost dcery v kontextu významných mezníků. Obsahem praktické části je kvalitativní výzkum metodou polostrukturovaného interview s matkami. Výzkumná otázka se týká matčina prožívání vztahu s dcerou po narození vnoučete. Cílem výzkumu je zjistit, zda matky percipují narození vnoučete jako mezník vztahu s dcerou. Získat reflexe matek na změnu jejich pohledu a postoje vůči dceři, zmapovat adaptaci na roli babičky a identifikovat aspekty, v jakých se vztah po narození vnoučete z matčiny perspektivy změnil. Data byla zpracována obsahovou analýzou, která vymezuje stěžejní informace a oblasti proměny vztahu. Bylo zjištěno, že většina matek z výzkumného souboru změnu ve vztahu subjektivně neprožívá a nezaznamenává. Narození vnoučete přineslo změny v různých aspektech, jako je změna přístupu k dceři, četnost kontaktů, společné aktivity, a především se stalo mezníkem přijetí dceřiny dospělosti.
|
|
|
Úloha vychovatele v Terapeutické komunitě Karlov ve skupině závislých matek s dětmi
NOVÁKOVÁ, Sára
Práce se zabývá úlohou vychovatele v Terapeutické komunitě Karlov ve skupině závislých matek s dětmi. V práci dochází k seznámení s drogovou problematikou včetně obecné specifikace terapeutické komunity. Je zde popsáno postavení neziskové organizace SANANIM v České republice a podrobně je popsána její Terapeutická komunita Karlov zabývající se léčbou závislých matek společně s jejich dětmi. Další část práce je zaměřená na léčbu závislých matek s jejich dětmi a funkcí vychovatele při této léčbě. Poslední část práce je věnována kvalitativnímu výzkumu realizovanému ve skupině abstinujících matek, které absolvovaly léčbu v této terapeutické komunitě. Při něm došlo k potvrzení hypotézy, že vychovatel pozitivně ovlivňuje během léčby vztah matek a jejich dětí.
|
|
|
Diskriminace žen ve fertilním věku při uplatňování na trhu práce v kontextu dopadů na současnou českou ekonomiku
Zelinková, Renáta ; Štípek, Vladimír (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postavením žen ve fertilním věku (25--35 let) při uplatňování na českém trhu práce. Jejím cílem je zejména ověřit, jestli dochází k diskriminaci sledované věkové skupiny žen a dále zkoumat ekonomické souvislosti této problematiky. Teoretická východiska tvoří především příslušná legislativa, teorie ekonomické diskriminace a vybrané experimenty zabývající se statistickou diskriminací. Práce předkládá také analýzu nákladů spojených s problematikou a možných forem jejího řešení. Vlastní šetření a sběr dat má v první řadě podobu experimentu spočívajícího v odesílání fiktivních životopisů na reálné nabídky zaměstnání. Jeho celkové výsledky statisticky významnou přítomnost diskriminace žen neprokázaly. Častěji však byla zjištěna v krajích s vysokou mírou nezaměstnanosti, kde se vyskytla až v 15 % případů. Tyto skutečnosti jsou následně zkoumány prostřednictvím dotazníkových šetření a rozhovorů. Odpovědi respondentů se ve většině případů shodují na názoru, že ženy jsou, především z důvodu jejich mateřství a rodičovství, na pracovním trhu značně znevýhodněnou skupinou. Jako efektivní řešení dané problematiky se potom jeví zejména opatření směřující k ulehčení harmonizace pracovního a rodinného života ženy.
|
|
|
Matky dětí se SPU / Matky dětí se specifickými poruchami učení
GALDIA, Silvie
Diplomová práce se zabývá tématem mateřství dítěte se specifickými poruchami učení, které může být v mnoha ohledech pro matku náročné. Práce je tradičně členěna na část teoretickou, která je zaměřena na dítě, rodinu jako systém a mateřství v kontextu specifických poruch učení, dále část praktickou. Praktická část je věnována výzkumnému kvalitativnímu šetření, které mapuje pomoci hloubkových rozhovorů vnímání problematiky specifických poruch učení u dítěte matkami, zaznamenává nejvíce zatěžující oblasti péče o dítě a jejich očekávání, obavy z budoucnosti. Cílem výzkumného šetření je identifikovat hlavní okruhy problémů a případné další kontexty specifických poruch učení u dítěte, tak jak je vnímají právě matky účastnící se tohoto výzkumu.
|
|
|
Profesní volby mladých žen v souvislosti s mateřstvím
KOKEŠOVÁ, Lucie
Problematika profesních voleb mladých žen je spojena nejen se spoustou dilemat, ale i s problémy, které ženám stěžují celou situaci ohledně práce a péče. Nalezení partnera, který je pro ženu ideální a s kterým se žena rozhodne založit rodinu není jednoduchou cestou a často trvá i několik let. Poté, když v rodině začnou povinnosti spojené s péčí o domácnost a děti, začíná pomyslné rozdělení rolí a úloh, které mohou být počátkem rozbrojů mezi partnery, zejména v době, kdy žena po mateřské nebo rodičovské dovolené opět nastoupí do zaměstnání. Pracovní návraty žen po mateřské a rodičovské dovolené jdou ruku v ruce s nejistotou nalezení pracovního uplatnění, která koresponduje s diskriminací matek malých dětí na trhu práce. Tato diskriminace je společností vnímána, ale přehlížena a stala se již součástí kultury v České republice. Česká rodinná politika nabízí několik dávek, které ulehčují situaci při sociálních událostech spojených s těhotenstvím, porodem, mateřstvím a rodičovstvím a které jsou zaměřené zejména na sociální potřeby a zdraví ženy. Další prostředky pro usnadnění skloubení práce a péče představují flexibilní formy práce, zařízení péče o děti a tradiční výpomoc prarodičů v rámci mezigenerační solidarity. Praktická část bakalářské práce obsahuje kvalitativní výzkum. Data byla sesbírána formou dotazování, pomocí techniky polostandardizovaných rozhovorů, které byly realizovány s osmi komunikačními partnerkami. Komunikační partnerky byly získány pomocí metody sněhové koule, neboli snowball sampling. Výběrový soubor tedy tvořily mladé ženy, které jsou buď těhotné, nebo jsou matkami již narozených dětí, kterým je od nuly do devíti let. Rozhovory trvaly několik hodin a probíhaly v prostředí domova komunikačních partnerek, a to v přátelské atmosféře. Cílem výzkumu bylo zjistit profesní volby mladých žen v souvislosti s mateřstvím, a to především vzhledem k faktu, že v oblasti péče o děti zůstávají primárními pečovatelkami. V souvislosti s cílem byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jak se rozhodovaly mladé ženy prvorodičky, pokud si vybíraly mezi kariérou a mateřstvím a proč. Dále byly stanoveny další výzkumné otázky. Zjišťované otázky byly rozděleny do pěti hlavních okruhů. Výsledky byly zpracovány metodou kódování. Z výsledků rozhovorů vyplývá, že nejvýznamnějším činitelem, na jehož základě se komunikační partnerky rozhodly mít dítě, byl partner, který byl pro ně ideální. Co se týče přístupu zaměstnavatelů k oznámení těhotenství, nedělali komunikačním partnerkám žádné problémy. Nástup do práce a hledání práce po mateřské nebo rodičovské dovolené přímo souvisí s předchozími pracovními zkušenostmi, případně smlouvou, kterou těhotná zaměstnankyně uzavřela před nástupem na mateřskou dovolenou a značí tak u komunikačních partnerek určitý stupeň jistoty. Komunikační partnerky vědí o diskriminaci žen na trhu práce, ale domnívají se, že s danou situací nelze nic dělat. Ženy, které budou muset hledat novou práci, jsou smířené s tím, že budou muset alespoň ze začátku slevovat ze svých nároků na práci. Ty, které mají zkušenost s hledáním práce, z pracovních nároků také snižovaly, nejen co se týče pracovní pozice, ale i finančního ohodnocení. Nejoblíbenějšími prostředky slaďování práce a péče jsou mezi komunikačními partnerkami mateřské školy, školní družiny a samozřejmě výpomoc prarodičů při hlídání jejich dětí. Rovné dělení prací v domácnostech komunikačních partnerek příliš nefunguje, zejména po jejich návratu do pracovního prostředí. Práce může být přínosem všem mladým ženám, které si vybírají mezi kariérou a mateřstvím. Může přispět k pochopení dilematu a celé situace v oblasti mateřství a práce a problémů s tím spojených.
|
|
| |
host ::
RSS.