|
|
Mapování kvality vody v pražských potocích s využitím GIS
Thompsonová, Tereza ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Práce je zaměřena na využití Geografických informačních systémů (GIS) při mapování kvality vody v pražských potocích. Teoretická část práce se zabývá charakteristikou GIS a vybraných projektů GIS (SWAT, ZABAGED), ve kterém je zahrnut i popis využívání GIS v zahraničí. V práci jsou vysvětleny pracovní postupy chemických analýz, potřebných ke zjištění kvality vody a zdroje znečištění v okolí urbanizovaných povodí. Praktická část je zaměřená na zpracování získaných dat, a to zejména mapování vybraných potoků a odběrových profilů pomocí GIS. Získaná data jsou zpracovaná v přehledných tabulkách a grafech a jsou využita v korelační analýze. Účelem bylo ukázat možnosti GIS při využívání modelování povodí a jeho parametrů.
|
|
|
Acidifikace povrchových vod - problém stále trvá
Beneš, Filip ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Hardekopf, David (oponent)
Acidifikace povrchových vod je od poloviny 20. století problém řady oblastí na celé severní polokouli. Způsobily to průmyslové závody vypouštějící emise oxidů síry a dusíku, ze kterých fotochemickými reakcemi v atmosféře vznikají kyseliny. Kyselá atmosférická depozice způsobila vymizení ryb a většiny druhů vodních organismů v potocích a jezerech. Dále kyselá atmosférická depozice vyplavila z půd do povrchových vod nejen pufrující bazické kationty (Ca2+ , Mg2+ , Na+ a K+ ), ale i toxické hlinité (Al3+ ) ionty. Emisní maxima oxidů síry a dusíku byla zaznamenána v 80. letech 20. století a o té doby se emise oxidů síry a dusíku výrazně snížily. Avšak zotavování z acidifikace neprobíhá tak rychle jak by se očekávalo. Brání tomu hned několik procesů. Jedním z těchto procesů je hystereze, neboli saturace půd sírou a dusíkem, které se teď pomalu vyplavují do povrchových vod ve formě síranů a dusičnanů. Dalším procesem je oligotrofizace jezer, kdy dochází ke srážení důležité živiny - fosforu - hliníkem. V jezerech je pak nedostatek potravy pro organismy. Dalšími důvody zpomalující zotavování z acidifikace může být špatné lesní hospodaření nebo i klimatická změna. Pro zjišťování, jak dlouho bude proces zotavování trvat, existuje několik modelů. Nejpoužívanějším z nich je model MAGIC, který dokáže zmapovat...
|
|
|
Dálkové šíření Rumex alpinus
Řičařová, Veronika ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Dálkové šíření Rumex alpinus bylo zkoumáno na území Krkonošského národního parku, kde je invaze tohoto druhu aktuálním problémem. Práce navazuje na diplomovou práci z roku 2007 (Červenková 20007), ve které byl vytvořen model invaze R. alpinus v Krkonoších. Měření dálkového šíření probíhalo na čtyřech lokalitách - na třech lokalitách bylo zkoumáno dálkové šíření vodou a na jedné lokalitě šíření větrem. Anemochorie na louce byla měřena pomocí lapacích pastí až do vzdálenosti 50 m. Semene se pomocí větru šířila do vzdálenosti 20 m. Hydrochorie byla měřena pomocí lapacích sítí v potocích až do vzdálenosti 100 m. Největší měřená vzdálenost šíření semen pomocí vody byla 100 m. Hydrochorie se tedy prokázala jako důležitý faktor působící při invazi R. alpinus. Velký vliv na šíření vodou i větrem měly i bouřky a přívaly vody. Z dat o šíření větrem byly sestaveny predikční exponenciální křivky, které vyjadřovaly šíření na větší než měřené vzdálenosti. Terénní disperzní křivky byly porovnávány s teoretickými křivkami použitými v modelu invaze z roku 2007. Ukázalo se, že teoretické křivky nadhodnocují šíření R. alpinus větrem. U simulací šíření R. alpinus s terénními disperzními křivkami bylo podceněno dálkové šíření. Důvodem byla velká velikost jednotlivých buněk sítě, ve které modelování probíhalo. Výsledky simulací...
|
|
|
Výskyt a ekologie ploštěnky americké (Dugesia tigrina) ve Vltavě a vybraných pražských potocích a její interakce s původními druhy ploštěnek
Sevruková, Natálie ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Hlavní náplní mé diplomové práce byl výzkum výskytu a ekologie trojvětevných ploštěnek (Tricladida) ve Vltavě a v některých potocích protékajících územím hlavního města Prahy s důrazem na nepůvodní severoamerický druh - ploštěnku americkou (Dugesia tigrina). Výzkum lze rozdělit na terénní zjišťování početnosti populace a ekologických nároků ploštěnek a na laboratorní experiment, ve kterém jsem zjišťovala predační chování ploštěnek. Při mém terénním výzkumu, který probíhal od 22. 8 do 12. 11. 2009 jsem zjistila, že se ploštěnka americká vyskytuje pouze ve Vltavě, a to z devíti lokalit na šesti. V potocích během výzkumu nalezena nebyla. Vybírá si lokality s přírodním břehem, hlubším dnem, peřejnatou vodou a žije ve společnosti hlavně ploštěnky říční (Dugesia polychroa). Vyskytovala se na místech mírně znečištěných. Při predačním pokusu, který probíhal od 17. 12. 2009 do 20. 10. 2010 při teplotě 14řC a trojnásobných opakováních ve všech vzájemných kombinacích pěti druhů ploštěnek, se potvrdil vnitrodruhový kanibalismus a časté nepohlavní rozmnožování ploštěnky americké. Z pokusu vyplynulo lovení hlavně původního druhu ploštěnky černé (Polycelis nigra), ploštěnkou americkou (Dugesia tigrina). Naopak ploštěnku americkou lovily ostatní druhy jen minimálně. Klíčová slova: ploštěnka americká (Dugesia...
|
|
|
Modeling the recovery of anthropogenically acidified mountain waters
Hardekopf, David
Souhrn disertace Předkládaná disertační práce se skládá z pěti rukopisů publikovaných v recenzovaných odborných časopisech. Tématicky je zaměřena na dopady antropogenní acidifikace na sladkovodní ekosystémy v České republice a na Slovensku. Modelování přispívá k pochopení průběhu procesů vedoucích k zotavování (recoveryy) těchto lokalit z acidifikace. Studium vlivů acidifikace na chemické a biologické složení vysokohorských jezer v Tatrách a na Šumavě má již dlouholetou tradici. Oproti tomu dopady tohoto jevu na pramenné toky v horských a vrchovinných oblastech ČR byly rozpoznány relativně nedávno, a příslušné změny ve struktuře potočního makrozoobentosu a chemismu vody jsou známy méně. Ve své práci používám dynamické modely (zahrnující i možné scénáře budoucích klimatických změn) k hodnocení současného stavu a budoucích trendů ve zotavování acidifikovaných ekosystémů, ke kterému nyní dochází v důsledku snížení kyselých atmosférických imisí. První kapitola práce je zaměřena na vliv nízkého pH na složení makrozoobentosu v acidifikovaných potocích v České republice. Druhá kapitola shrnuje aktuální údaje o chemickém složení vody v 91 tatranských jezerech: data z r. 2004 zachycují situaci 15 let po významném snížení atmosférických imisí. Následující kapitola zahrnuje výsledky biogeochemického modelu MAGIC...
|
|
| |
|
|
Druhová diverzita makrozoobentosu vybraných potoků na pravobřeží VN Lipno.
VLÁŠEK, Ondřej
V mé diplomové práci jsem hodnotil výsledky odběrů makrozoobentosu a chemismu vody na třech potocích, které se nacházejí na pravém břehu vodní nádrže Lipno. Jedná se o Bukový, Horský a Mlýnský potok. Na těchto potocích jsem z chemických vlastností hodnotil vodivost, pH a alkalitu. Z biologických poté druhovou rozmanitost jednotlivých skupin makrozoobentosu a jejich početnost. Výsledky jsem poté porovnal s hodnotami z předešlých let a zhodnotil postupný vývoj těchto vodních společenstev.
|
|
|
Složení přirozené potravy ryb v přítocích VN Lipno I
SVAČINA, Petr
Práce se zabývá složením přirozené potravy ryb ve vybraných potocích. Vzorky makrozoobentosu byly odebírány z pěti potoků ze stejného území na Šumavě v jarních a podzimních obdobích dle metodiky PERLA. Dva potoky (Hamerský, Pestřice) jsou přítoky Lipenské nádrže a tři potoky (Horský, Mlýnský, Bukový) patří k povodí Dunaje. I když jsou potoky ze stejného území a mají velice podobné průtoky, liší se způsob hospodaření v jejich povodí a rybí obsádce. Tyto aspekty mají vliv na složení zoobentosu v jednotlivých potocích a proto by tato práce měla poskytnout přehled o složení a množství makrozoobentosu v jednotlivých vodotečích. Z hlediska početnosti bentických organismů je nejbohatší Mlýnský potok. U potoků náležících k povodí Dunaje byl nejdominantnějším druhem Gammarus Fossarum a Limnius perrisi. U přítoků Lipna byly nejpočetnější skupiny jepice (Ephemeroptera), reprezentovány především rodem Baetis (Hamerský) a skupina Trichoptera s dominantním druhem Anomallopterygella chauviniana z řádu Trichoptera (Pestřice). Ve složení a početnosti bentických společenstev mezi potoky náležícími k povodí Dunaje a potoky vtékajícími do Lipna jsou patrné rozdíly. Dle podobnostního indexu jsou lipenské potoky s potoky vtékajícími do Dunaje podobné z 23% (Pestřice) a z 45% (Hamerský).
|
|
|
Vliv predace norkem americkým na populace raka kamenáče
PAVLUVČÍK, Petr
1. Vliv predace norkem americkým (Mustela vison) na populace ohroženého raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) byl sledován během dvou let na středně velkých potocích v Západních Čechách. Jako hlavní cíl této studie byla zkoumána potravní selektivita norka a její vliv na početnost kořisti. 2. Potrava norka byla popsána na základě exkrementů nalezených na sledovaných úsecích. Důležitost různých druhů kořisti byla určena na základě jejich frekvence výskutu v potravě. množství ulovených raků bylo zjištěno z počtu nalezených pozůstatků ulovených raků, které byly sesbírány během dvou let. Početnost populace raků byla určena na základě metody zpětného odchytu. 3. Raci byli nejčastěji zaznamenanou složkou potravy norků. Míra predace norkem na racích byla závislá na hustotě populace raků. Míra predace byla nižší během zimních měsíců než během letních. Norek prokazatelně preferoval v potravě větší raky než byl velikostní průměr v jejich populaci. 4. Přestože raci byli významnou součástí potravy norků, význam vlivu norků je stále nejasný. Bylo by důležité pokračovat vtomto výzkumu, což by umožnilo přesně určit vztahy mezi těmito dvěma živočišnými druhy.
|
|
| |
host ::
RSS.