|
|
Informovanost laické veřejnosti o problematice hemoroidů
Sedláčková, Andrea ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
v českém jazyce Onemocnění hemoroidy, definované jako rozšířené cévní pleteně v oblasti konečníku a řitního otvoru postihuje velkou a různorodou část populace. Vznik hemoroidů je podmíněn především špatnou životosprávou, nezdravým a sedavým způsobem života, což je problémem mnoha lidí. Většinu faktorů přispívajících ke vzniku tohoto onemocnění může každý jedinec sám ovlivnit především změnou svého životního stylu. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda je laická veřejnost informována o problematice onemocnění hemoroidy. Teoretická část se zaměřuje na poznatky zabývající se onemocněním hemoroidy, jejich historickým vývojem, anatomií, příznaky, příčinami vzniku, diagnostikou, komplikacemi, léčbou a ošetřovatelskou péčí po hemoroidektomii. Závěr teoretické části je věnován prevenci hemoroidů a edukaci. V empirické části bakalářské práce bylo kvantitativním výzkumem, realizovaným formou dotazníkového šetření zjišťováno, jestli dotazovaní respondenti jsou informováni o problematice hemoroidů, zda dodržují prvky primární prevence předcházející vzniku hemoroidů, a jak uplatňují tyto prvky v každodenním životě. Dále jsem zjišťovala, z jakých zdrojů respondenti čerpají informace a zda mají osobní zkušenost s tímto onemocněním. Distribuce dotazníků byla uskutečněna v ordinacích praktických lékařů. Výzkumné...
|
|
|
Intenzivní péče z pohledu laické veřejnosti
Vengrínová, Jaroslava ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Lišková, Iveta (oponent)
Diplomová práce se skládá ze dvou částí - teoretické a empirické. Teoretická část diplomové práce se zabývá základním významem pojmu intenzivní péče - jejím rozdělením, historií, popisem intenzivního pracoviště a zdravotnického personálu působícího na pracovištích intenzivní péče (vzdělání, kompetence). Dále pojednává o nemocném v intenzivní péči a jeho potřebách. V empirické části bylo cílem zjistit znalosti u české laické veřejnosti a postoj, který zaujímá k intenzivní péči, její zkušenosti s intenzivní péčí v roli pacienta nebo osoby blízké nemocnému. Metodikou diplomové práce bylo průzkumné šetření pomocí dotazníků mezi respondenty laické veřejnosti, kterých bylo celkově 259. Na základě statistického zhodnocení získaných dat pomocí počítačového statistického programu bylo zjištěno, že laická veřejnost dokáže pojem intenzivní péče definovat a že ti, kteří měli zkušenost s pracovištěm intenzivní péče, uváděli, že toto prostředí vnímali pozitivně, což bylo v této práci překvapujícím zjištěním. Dále se zjistilo, že respondenti informace stále postrádají, proto by při jakémkoliv styku s pracovištěm intenzivní péče uvítali informační leták. Na základě tohoto zjištění byl proto informační leták vypracován. Klíčová slova: intenzivní péče, laická veřejnost, informační leták, pracovníci ve...
|
|
|
Public Awareness of stroke risk factors
Gašparová, Natália ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Novotná, Jindra (oponent)
1. Název práce: Informovanost laické veřejnosti o rizikových faktorech cévní mozkové příhody 2. Jméno a příjmení autora: Natália Gašparová 3. Školitel: Mgr. Eva Marková, Ph.D. Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Cévní mozková příhoda představuje závažný zdravotnický problém v dnešní době. Je třetí nejčastější příčinou úmrtí a jen 1/3 pacientů s touto diagnózou se zcela vyléčí. Bakalářská práce popisuje důležitost informovanosti laické veřejnosti o rizikových faktorech CMP. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jestli laická veřejnosť zná co je to CMP, jaké jsou její rizikové faktory, jaká je prevence vzniku CMP a příznaky CMP. V experimentální části jsme se věnovali kvantitativnímu výzkumu pomocí dotazníkového šetření, který se zaměřil na informovanosť laické veřejnosti o CMP, její rizikových faktoroch a prevenci. Použitý dotazník byl vlastní konstrukcí. Výzkumního šetření se zúčastnilo 145 respondentů, z toho 60 % mužů a 40 % žen. Ze sledovaného souboru jsme zjistili, že většina respondentů považuje za najrizikovější faktor vzniku CMP kouření a jako preventivní opatření považuje snížení krevního tlaku. Dálej jsme zjistili, že nejvíce respondentů (17 %) považuje bolest hlavy za najpodstatnější příznak CMP. V případě podezření na CMP by 74 %...
|
|
| |
|
| |
|
|
Percepce všeobecné sestry ze strany laické veřejnosti
Chvojková, Kateřina ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Lenka (oponent)
Tato práce se zabývá tématem percepce všeobecné sestry ze strany laické veřejnosti. Klade si za cíl zjistit jaké je podvědomí o současné práci sestry s ohledem na kontakt s povoláním všeobecné sestry, osobní zkušenost i zkušenost blízkého okolí respondenta a s přihlédnutím k osobnostním rysům všeobecné sestry. A v neposlední řadě zmapovat faktory, které ovlivňují názory laické veřejnosti na profesi sestry. V teoretické části je věnována pozornost vymezení pojmů všeobecná sestra zvláště v souvislosti se vztahem k ošetřovatelství. Uveden je přehled a historický vývoj ošetřovatelství od počátků křesťanství až do poloviny 19. století, dále vznik a vývoj profesionálního ošetřovatelství včetně vývoje v Čechách. Zvláštní pozornost je věnována prestiži povolání včetně vlivu laické veřejnosti na její utváření a zamýšlí se nad rolí masmédií při formování veřejného mínění. V empirické části jsou formulovány cíle práce. Názorně, pomocí tabulek a grafů, pak znázorněny výsledky dotazníkového šetření. V závěrečné části jsou shrnuty výsledky výzkumu a jejich doporučení pro praxi. Klíčová slova: všeobecná sestra ošetřovatelství prestiž laická veřejnost veřejné mínění masmédia
|
|
|
Archeologie a veřejnost - vztah vědního oboru a laické veřejnosti
Mikešová, Veronika ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Tichý, Radomír (oponent)
Práce se zabývá vztahem archeologie a laické veřejnosti na území České republiky. Jejím cílem je analýza a zhodnocení současného stavu prezentace archeologie české veřejnosti a navržení možných řešení zjištěné situace do budoucna. Kromě teoretických částí obsahuje práce i části praktické, ve kterých je na základě realizovaných průzkumů veřejného mínění představen pohled na tuto problematiku jak ze strany laické veřejnosti, tak i ze strany odborníků. Některé kapitoly obsahují také zahraniční analogie, které mají sloužit k hlubšímu porozumění a nastínění širokých možností komunikace archeologie s veřejností. Klíčová slova archeologie, věda, laická veřejnost, Česká republika, popularizace, prezentace
|
|
|
Srovnání znalostí z teorie elektromagnetického pole u laiků a odborníků v rámci civilní nouzové připravenosti
VESELÁ, Barbora
Diplomová práce "Srovnání znalostí z teorie elektromagnetického pole u laiků a odborníků v rámci civilní nouzové připravenosti" si kladla tři cíle: 1. Vytvoření struktury základů elektromagnetického pole pro odborníky. 2. Dosáhnout srovnání znalostí u odborníků a laiků. 3. Statistické zpracování výsledků. Autorka si stanovila tyto hypotézy: H1. Teoretické rozdělení znalostí u vybraného vzorku laické veřejnosti bude vykazovat normální rozdělení. H2. Teoretické rozdělení znalostí u vybraného vzorku odborné veřejnosti nebude vykazovat normální rozdělení. H3. Srovnání znalostí u obor vzorků povede k přijetí alternativní hypotézy. Práce se opírala o poznatky z teorie kurikulárního procesu. Na základě této teorie byla vytvořena nejen struktura elektromagnetického pole, ale také dotazník. Zásadním krokem bylo srovnání znalostí z dané problematiky pro ochranu obyvatelstva u odborníků a laiků. Tato problematika nebyla dosud detailně zkoumána a nedošlo ani k porovnání znalostí laiků a odborníků ve zkoumané oblasti fyziky. Myšlenka vyšla z možnosti vzniku mimořádné události, kdy se může obyvatelstvo setkat s elektromagnetickým polem a bude tedy potřebovat příslušné teoretické znalosti. Cílem práce bylo statistické vyhodnocení aplikovaných dotazníků. K ověření byly aplikovány metody neparametrického a parametrického testování. U teoretického rozdělení znalostí u odborníků se předpokládala existence Poissonova rozdělení, naopak teoretické rozdělení laické veřejnosti by mělo vykazovat normální rozdělení. Také se porovnával rozdíl mezi znalostmi laiků a odborníků. Pomocí statistického šetření byly hypotézy přijaty a potvrzeny, cíle práce splněny.
|
|
|
Srovnání znalostí laické a odborné veřejnosti z jaderné fyziky pro ochranu obyvatelstva
BARTOŇOVÁ, Miroslava
Základním cílem práce bylo dosáhnout srovnání znalostí z jaderné fyziky pro ochranu obyvatelstva u laické a odborné veřejnosti. Tato myšlenka vychází z předpokladu možné existence mimořádných událostí s výskytem ionizujícího záření a z tohoto důvodu je nutné školení specialistů pro tyto případy. Tito odborníci by měli mít znalosti jaderné fyziky širší než běžné laické obyvatelstvo. Tato problematika nebyla doposud u laické a odborné veřejnosti zkoumána, stejně tak nebyla provedena komparace dvou uvedených souborů. Dalším cílem této práce bylo vytvoření struktury základů jaderné fyziky ve vzdělávání pracovníků v ochraně obyvatelstva. K tomuto účelu byl autorkou práce sestaven model jaderné fyziky odrážející základní znalosti jaderné fyziky, který vycházel z analýzy studijních programů základních složek IZS. Byly prozkoumány formy studia vysokoškolských programů ochrany obyvatelstva, příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR, vysokoškolského studijního oboru Zdravotnický záchranář a pracovníků Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Policie ČR a také Celní správy. Největší předpokládaný rozsah znalostí analýza ukázala u techniků chemické služby HZS ČR (tzv. chemiků), kteří jsou v kurzech odborně školeni v nakládání s nebezpečnými látkami i zdroji ionizujícího záření. Tito příslušníci se stali sledovanou odbornou veřejností statistického šetření této diplomové práce. Laickou veřejnost představovaly osoby ze sociálního okolí autorky této práce, jednalo se tedy o nereprezentativní vzorek laické veřejnosti. Dále byla využita teorie kurikulárního procesu fyziky, jejíž aplikace posloužila k vytvoření alternativního testu z jaderné fyziky, který byl pokládán respondentům. Položené dotazníky vyplnilo 52 techniků chemické služby HZS ČR z různých částí republiky a 50 osob laické veřejnosti. Je třeba poznamenat, že dotazník byl vytvářen z hlediska přípravy techniků chemické služby HZS ČR, v níž má jaderná fyzika pouze podpůrnou roli. Mezi cíle práce také patřilo následné statistické vyhodnocení aplikovaných testů znalostí z jaderné fyziky. K ověřování byly používány především testy neparametrických a parametrických hypotéz. U teoretického rozdělení znalostí u odborné veřejnosti se předpokládala existence Poissonova rozdělení (tzv. rozdělení "vzácných případů") a teoretické rozdělení při šetření laické veřejnosti by mělo být blízké normálnímu rozdělení. Také byl šetřen rozdíl mezi znalostmi laiků a odborníků. Pro splnění definovaných cílů této práce byly stanoveny 3 hypotézy, k jejichž ověřování byly využity metody deskriptivní a matematické statistiky. Hypotézy byly vytyčeny následovně: H1. Teoretické rozdělení znalostí u laické veřejnosti bude blízké normálnímu rozdělení. H2. Teoretické rozdělení znalostí u odborné veřejnosti nebude mít normální rozdělení. H3. Srovnání znalostí u obou veřejností pomocí parametrických testů povedou k přijetí alternativní hypotézy. Všechny 3 vymezené hypotézy byly statistickým šetřením ověřeny a pozitivně přijaty. Uvedené testování ovšem neukazuje schopnosti či neschopnosti testovaných odborníků v provádění praktických úkonů spojených s výkonem jejich povolání. V této diplomové práci se jednalo pouze o zjišťování teoretických znalostí z jaderné fyziky, které vychází z teoretického předpokladu, že specialisté řešící nežádoucí události s výskytem ionizujícího záření prochází mnoha různými specializačními kurzy, které obsahují i seznámení s teorií jaderné fyziky. Vzhledem k jejich celoživotnímu vzdělávání by měli mít znalostí této problematiky obsáhlejší než laici, kteří tuto oblast studovali maximálně na základní či střední škole. Tento předpoklad byl formou ověření vytyčených hypotéz v této diplomové práci ověřen.
|
|
|
Zmapování znalostí laické veřejnosti o předlékařské první pomoci
VÁCHOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá problematikou znalostí poskytování první pomoci u laické veřejnosti. Její teoretická část je zaměřena na základní aspekty problematiky první pomoci. V praktické části jsou přehledně zpracovány výsledky provedeného výzkumu, které jsou následně komentovány a hodnoceny v diskuzi. Výzkumný soubor byl tvořen osobami v produktivním věku. Pro získání dat byl použit kvantitativní výzkum, realizovaný metodou dotazování, prostřednictvím techniky dotazníku. Na základě jeho vyhodnocení byly potvrzeny či vyvráceny předem stanovené hypotézy. Tyto hypotézy byly statisticky ověřeny. Z výzkumu vyplývá, že úroveň znalostí laické veřejnosti není dostatečná.
|
host ::
RSS.