|
|
Dynamika a rozšíření recentních svahových pohybů na úpatí Krušných hor
Burda, Jan ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Šilhán, Karel (oponent)
Dynamika a rozšíření recentních svahových pohybů na úpatí Krušných hor | Abstrakt 1 ABSTRAKT Svahové pohyby v současnosti představují jeden z dominantních exogenních geomorfologických procesů v rozsáhlém antropogenním reliéfu úpatí Krušných hor a v závislosti na litologii, strukturně-geologických, hydrogeologických a geotechnických podmínkách vedou ve zkoumané lokalitě ke vzniku všech genetických typů svahových deformací. Tato práce prezentuje výsledky geomorfologického, geofyzikálního, inženýrskogeologického, dendro- geomorfologického a geodetického výzkumu, který byl v zájmové lokalitě aplikován s cílem analyzovat problematiku svahových deformací v okolí zámku Jezeří, tj. na styku Krušných hor a Mostecké pánve. Interdisciplinární přístup umožnil jak detailní studium dynamiky recentních svahových pohybů, tak podrobnou analýzu morfologie a struktury jednotlivých svahových deformací. Na základě geomorfologie a typologie svahových deformací a příčin jejich vzniku bylo zájmové území rozděleno na dvě dílčí oblasti - na jihovýchodní a jihozápadní svahy. V jihozápadních svazích jsou odlučné oblasti sesuvů vázány na rozhraní kvartérních sedimentů a zvětralých nadložních jílovců. Hlavními faktory, které ovlivňují jejich rozvoj, jsou srážkové kulminace a přítoky podzemní vody z údolí Šramnického potoka. Všechny zde...
|
|
|
Vliv vegetace na akumulaci a tání sněhové pokrývky
Pevná, Hana ; Kocum, Jan (oponent) ; Jeníček, Michal (vedoucí práce)
Vliv vegetace na akumulaci a tání sn hové pokrývky Abstrakt: Bakalá ská práce se zabývá problematikou vývoje sn hové pokrývky a analýzou vlivu fyzicko-geografických faktor na její fyzikální vlastnosti a charakteristiky. Výsledky publikované v odborné literatu e jsou porovnávány s výsledky získanými na základ m ení v experimentálním povodí horní Byst ice v Krušných horách b hem zimy 2009/2010. V práci je porovnáván vývoj sn hové pokrývky pro skute ný krajinný pokryv, les a otev ené plochy. Z rešerše odborné literatury a z výzkumu provád ného v Krušných horách vyplývá, že vegetace výrazn ovliv uje akumulaci a p edevším tání sn hové pokrývky. Proces akumulace je v lese ovliv ován intercepcí sn hových srážek v korunách strom . Tání sn hu je v lesním prost edí zpomalováno pohlcováním a odrážením slune ního zá ení v korunách strom . Práce na p íkladu vybraného povodí ukazuje, že na volných plochách roztaje sníh d íve než v lesním porostu. Klí ová slova: sn hová pokrývka, vodní hodnota sn hu, vegetace, Krušné hory
|
|
|
Revitalizace úseku Zalužanského potoka
Lašek, Jakub ; Kalibová, Jana (vedoucí práce)
V rámci této práce je vypracován projekt revitalizace vybraného úseku Zalužanského potoka v Ústeckém kraji. Projekt je zpracován na úrovni dokumentace pro územní řízení dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. V teoretické části práce je provedena rešerše odborné literatury, která se věnuje problematice revitalizací vodních toků, tvorbě územního plánu a zpracování dokumentace stavby. Praktická část práce nejprve blíže vymezuje a charakterizuje zájmovou lokalitu, její stěžejní část však tvoří navržená revitalizační opatření ve formě odpovídající požadavkům na tvorbu dokumentace pro územní řízení dle vyhlášky. Přínos práce spočívá v možném využití výsledného projektu jako výchozího podkladu pro zpracování dokumentace autorizovaným inženýrem pro stavby vodního hospodářství a krajinných úprav.
|
|
|
Využití postupů biologické a chemické meliorace při obnově antropogenně degradovaných lokalit vrcholových poloh Krušných hor v oblasti Boleboře
Kouba, Martin ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce)
V disertační práci byla vyhodnocena růstová dynamika a stav výživy výsadeb lesních dřevin po aplikaci biologické a chemické meliorace, vliv dřevin na stav půd a akumulaci nadložního humusu. Byly sledovány dřeviny: smrk ztepilý (Picea abies L.), smrk pichlavý (Picea pungens Engelm.), bříza (Betula spp.), modřín evropský (Larix decidua Mill.), olše šedá (Alnus incana Moench.), borovice pokroucená (Pinus contorta Dougl.), borovice vejmutovka (Pinus strobus L.) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.).
Na 4 výzkumných plochách v oblasti Boleboře v Krušných horách byla měřena výška, tloušťka kořenového krčku, výčetní tloušťka, vypočten přírůst, odebrány vzorky půd, buřeně a asimilačního aparátu. Bylo určováno žloutnutí, okus a mortalita výsadby a vypočtena akumulace množství nadložního humusu.
Aplikace hnojiva Silvamix Forte na rozhrnutých valech u smrku ztepilého snížila mortalitu a v prvních 3 letech zvýšila přírůst a efekt je patrný i po 10ti letech. Nebyla potvrzena vyšší atraktivita výsadby pro zvěř po aplikaci hnojiva. Aplikace hnojiva Silvamix Mg měla minimální vliv na růstovou dynamiku a obsahy živin v listovém aparátu. Pozitivně ovlivnila půdní charakteristiky, došlo k nárůstu hodnot kationtové výměnné kapacity, poklesu hydrolytické acidity, nárůstu sorpční nasycenosti bázemi, poklesu obsahu iontů hliníku Al3+ a poklesu obsahu Fe2O3. Na hnojených plochách se zvýšil obsah přístupného dusíku, fosforu, vápníku a hořčíku, celková zásoba dusíku, vápníku a hořčíku. Rapidní nárůst obsahu Ca a Mg souvisí s leteckým vápněním v roce 2002. Aplikace hnojiva významně podpořila rozvoj přízemní buřeně v porostu smrku ve směsi s břízou, naopak v porostu čistého smrku vedlo k redukci nadzemní biomasy.
V porostu břízy ve srovnání s čistým smrkem pichlavým byly doloženy příznivější vlastnosti půd, vyšší zásoba celkového dusíku, fosforu a draslíku. Jeřáb ptačí na intaktním povrchu vykazuje nejnižší reakci pH jak v humusu, tak v minerálu, vysokou hydrolytickou aciditu, extrémně sorpčně nenasycenou půdu, vysoký obsah hliníku Al3+ a nízký obsah přístupného vápníku, přestože porost byl vápněn. Technicko-biologická meliorace (Boleboř III.) má dlouhodobě pozitivní efekt na průměrnou výšku a výčetní tloušťku smrku pichlavého a borovice vejmutovky. Na růstovou dynamiku modřínu evropského a borovice pokroucené měla meliorace vliv jen zpočátku. Meliorovaný porost olše vykazuje velmi dobrou dynamiku růstu, srovnatelnou s modřínem a borovicí pokroucenou. Velkým problémem je vliv zvěře, zejména u borovice pokroucené, který vedl k likvidaci všech jedinců. Smrk pichlavý je z hlediska biologické meliorace naprosto nevhodný. Nevytváří zapojené porosty a má sníženou odolnost vůči abiotickým vlivů, kdy často trpí vývraty a zlomy. Během 21 let došlo v porostu smrku pichlavého s břízou k akumulaci 66,09 t.ha-1 nadložního humusu s příznivějšími pedochemickými vlastnostmi i v hlubším horizontu, neboť bříza prokořeňuje hlubší půdní profil. Smrk pichlavý akumuloval 54,11 t.ha-1 nadložního humusu. Jeřáb ptačí na intaktním povrchu akumuloval ze sledovaných dřevin největší množství nadložního humusu (194,98 t.ha-1), výrazně však okyseluje hlubší horizonty. V porostu smrku ztepilého došlo během sledovaného období k poklesu o 47% na 107, 03 t.ha-1. Pokles může souviset s výraznějším prosvětlením porostu a vlivem leteckého vápnění.
|
|
|
Struktura potrava sýce rousného (Aegolius funereus) v Krušných horách v letech 2014-2015: vliv načasování hnízdění na zastoupení myšic (Apodemus sp.) a rejsků (Sorex sp.)
Řánková, Kristýna ; Šťastný, Karel (vedoucí práce) ; Hanel, Jan (oponent)
Studie potravní ekologie sýce rousného probíhá na katedře ekologie FŽP ČZU
v Praze už od roku 1999. Potrava se zkoumá v loučenské části imisemi poškozené
oblasti Krušných hor v okolí Flájské přehradní nádrže s rozlohou 70 km2. Studovaná
oblast leží v severozápadní části České republiky.
Má část výzkumu potravy sýce rousného proběhla v letech 2014-2015 a byla
provedena metodou analýzy vývržků a pohnízdních zbytků pocházejících z hnízdních
budek. Celkem bylo analyzováno 1608 jedinců kořisti z 32 vzorků, z toho 1575 savců
(Mammalia) (97,9 %) a 33 ptáků (Aves) (2,1 %). V roce 2014 bylo analyzováno 6
vzorků. V těchto 6 vzorcích bylo determinováno 259 kusů kořisti. Následující rok to
bylo 26 vzorků, v nichž bylo determinováno 1349 kusů kořisti.
Zastoupení savců v letech 2014-2015 mělo složení: myšice (Apodemus sp.,
52,8 %), hraboš mokřadní (Microtus agrestis, 25,1 %), hraboš (Microtus sp., 8,0 %),
rejsek obecný (Sorex araneus, 3,0 %), norník rudý (Clethrionomys glareolus, 2,7 %),
hraboš polní (Microtus arvalis, 2,0 %), plšík lískový (Muscardinus avellanarius, 0,6
%), rejsek malý (Sorex minutus, 0,5 %), myška drobná (Micromys minutus, 0,1 %).
Zastoupení ptáků bylo následující: drozd zpěvný (Turdus philomelos, 0,4 %),
budníček (Phylloscopus sp., 0,4 %), sýc rousný (Aegolius funereus, 0,2 %), červenka
obecná (Erithacus rubecula, 0,2 %), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula, 0,2 %), pěnkava
obecná (Fringilla coelebs, 0,1 %), sýkora koňadra (Parus major, 0,1 %), linduška lesní
(Anthus trivialis, 0,1 %), konopka obecná (Carduelis cannabina, 0,1 %), lejsek
(Ficedula sp., 0,1 %), sojka obecná (Garrulus glandarius, 0,1 %), králíček obecný
(Regulus regulus, 0,1 %), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla, 0,1 %), kos černý
(Turdus merula, 0,1 %). Hlavním cílem bylo vyhodnotit zastoupení rejsků a
myšic ve vztahu k načasování hnízdění sýce rousného. Byl zjištěn průkazný rozdíl v
podílu myšic i rejsků zastoupených v potravě sýce rousného ve sledovaných letech
2014 a 2015. V roce 2014 myšice tvořily 19,3 % potravy, zatímco v roce 2015
dosahovaly 59,4 %. V roce 2014 rejsci tvořili 18,8 % potravy sýce rousného, zatímco
v roce 2015 pouze 3,9 %.
Dále bylo zjištěno, že v roce 2014 se zastoupení myšic (Apodemus sp.), ani
rejsků (Sorex sp.) v potravě sýců v průběhu hnízdní sezóny významně neměnilo,
nebyl tedy doložen jejich vliv na načasování hnízdění. V průběhu hnízdní sezóny
2015 se podíl myšic v potravě sýce rousného signifikantně snižoval, to znamená, že
páry, které zahnízdily v sezóně dříve, lovily více myšic. Zastoupení rejsků se
neměnilo (vliv na načasování hnízdění se neprojevil).
|
|
|
Struktura potrava sýce rousného (Aegolius funereus) v Krušných horách v letech 2014-2015: vliv načasování hnízdění na zastoupení hrabošů (Microtus sp.) a ptáků (Aves)
Šimková, Kristýna ; Šťastný, Karel (vedoucí práce) ; Kouba, Marek (oponent)
Struktura potravy sýce rousného byla studována v letech 2014-2015
v loučenské části Krušných hor, konkrétně v okolí Flájské přehrady o rozloze 70
km2
. Jedná se o oblast silně poškozenou emisemi.
Výzkum potravy byl uskutečněn metodou analýzy vývržků, které byly
odebrány z budek po období hnízdění. Z této dvouleté studie pochází celkem 32
vzorků, z nichž každý zachycuje složení potravy z jedné budky v jedné hnízdní
sezóně. Z roku 2014 pocházelo 6 vzorků s 259 jedinci, zatímco z roku 2015 to bylo
26 vzorků s 1349 jedinci. Celkem bylo v období let 2014-2015 zjištěno 1608
exemplářů, z toho 33 ptáků (Aves) a 1575 savců (Mammalia). Složení potravy se ve
sledovaných letech měnilo v závislosti na dostupnosti kořisti. Hlavní část potravy
tvořili savci (97,9 %), zbylou část potravy doplňovali ptáci (2,1 %). V roce 2014-
2015 se zde vyskytovali savci v následujícím zastoupení: myšice (Apodemus sp. -
52,8 %), hraboš mokřadní (Microtus agrestis - 25,1 %), hraboš (Microtus sp. - 8,0
%), rejsek obecný (Sorex araneus - 3,0 %), norník rudý (Clethrionomys glareolus -
2,7 %), hraboš polní (Microtus arvalis - 2,0 %), plšík lískový (Muscardinus
avellanarius - 0,6 %), rejsek malý (Sorex minutus - 0,5 %), myška drobná (Micromys
minutus - 0,1 %) a ptáci v zastoupení: drozd zpěvný (Turdus philomelos - 0,4 %)
budníček (Phylloscopus sp. - 0,4 %), sýc rousný (Aegolius funereus - 0,2 %),
červenka obecná (Erithacus rubecula - 0,2 %), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula - 0,2
%), pěnkava obecná (Fringilla coelebs - 0,1 %), sýkora koňadra (Parus major - 0,1
%), linduška lesní (Anthus trivialis - 0,1 %), konopka obecná (Carduelis cannabina -
0,1 %), lejsek (Ficedula sp. - 0,1 %), sojka obecná (Garrulus glandarius - 0,1 %),
králíček obecný (Regulus regulus - 0,1 %), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla - 0,1
%), kos černý (Turdus merula - 0,1 %).
Hlavním cílem této studie bylo vyhodnotit zastoupení hrabošů a ptáků
v potravě v tomto období vzhledem k načasování hnízdění sýce rousného. Během
dvouletého pozorování byl prokázán rozdíl v podílu ptáků zastoupených v potravě
sýce rousného. V roce 2014 ptáci tvořili 15,3 % potravy, kdežto v roce 2015 nebyli
zastoupeni vůbec. Podíl hrabošů (Microtus agrestis, Microtus arvalis a Microtus sp.)
v potravě sýců se v uvedených letech významně nelišil.
Dále bylo zjištěno, že v roce 2014 se zastoupení hrabošů ani ptáků v potravě
sýců v průběhu hnízdní sezóny významně neměnilo, nebyl tedy prokázán efekt
načasování hnízdění na složení potravy. V průběhu hnízdní sezóny 2015 se podíl
hrabošů v potravě sýce rousného signifikantně zvyšoval a vliv načasování byl tedy
prokázán. Ptáci nebyli v tomto roce v potravě sov zastoupeni.
|
|
|
Vývoj krajiny na Jáchymovsku
Končelová, Zuzana ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá sledováním vývoje montánní krajiny na Já-chymovsku v Krušných horách. V práci je pozornost věnována historii horního města Jáchy-mova založeného v 16. století, která je úzce spjatá s rozmachem hornictví v Krušných horách. Zároveň se práce soustřeďuje na události, které nejvýrazněji poznamenaly tuto kulturní krajinu, v období od poloviny 20. století v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva a následnou exploatací uranových rud.
Práce se věnuje všem výrazným faktorům, které ovlivnily a formovaly tuto specifickou kulturní krajinu a dále analyzuje data využívání krajiny (land use) z databáze LUCC. Pro přesnější a názornější hodnocení změn v krajině byly použity nejen písemné podklady s historickými popisy, ale také podklady grafické. Srovnáváním starých fotografií především z první poloviny 20. století s dnešním stavem je pozornost orientována nejen na krajinný po-kryv a změny terénu, ale také změny v zástavbě. Součástí práce je dále také srovnávání Císař-ských otisků stabilního katastru a leteckého snímkování s mapami současnými prostřednictvím programu ArcGis. Zde jsou hodnoceny lokální změny související se zástavbou a změnou terénu. Dále byl ruční vektorizací zaznamenán krajinný pokryv (land cover) v mapách stabil-ního katastru a nejnovější ortofotomapě. Krajinný pokryv byl zjednodušen na tři nejvýraznější kategorie: lesní plochy, nelesní plochy a zástavba. Výstupem je samostatná mapa katastrálního území Jáchymov, kde jsou promítnuty nejvýraznější změny, tedy přírůstek a úbytek lesa, a přírůstek zástavby.
Tato bakalářská práce poukazuje na extrémy v míře antropického tlaku v této specifické krajině. Na jedné straně stavění pracovních táborů, masivní změny terénu a ponechávání hlušin po těžbě, na straně druhé opuštěná půda a sídelní celky po vystěhovalém obyvatelstvu, dílo sukcese a mizení mikrostruktury krajiny.
|
|
|
Historická vodní díla v Krušných horách
Jirásek, Jan ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce byla zaměřena na zmapování historických vodních děl, spjatých s hornickou činností, vyskytujících se na území české části Montanregionu Krušné hory - Erzgebirge. Tyto báňské vodohospodářské systémy byly charakterizovány v literární části práce spolu s historickým vývojem jejich okolí. Dále byly popisovány vodotěžné stroje poháněné vodou, která byla těmito díly přiváděna. Veškerá popisovaná díla patřila do čtyř historických rudních revírů. Těmi byly Jáchymov, Horní Blatná, Hřebečná a Přebuz.
Mapování probíhalo v terénu pomocí GPS zařízení. Souřadnice získané během terénních prací, byly exportovány do Geografického informačního systému (GIS), ve kterém proběhlo jejich následné zpracování. Výsledkem práce byly mapové výstupy. Mapy byly tvořeny v měřítku 1:10000.
|
|
|
Analýza institucionálního rámce managementu vybraných ekosystémů východního Krušnohoří
Kratochvíl, Martin ; Louda, Jiří (vedoucí práce) ; Osersová, Marta (oponent)
Cílem této bakalářské práce je na základě získaných dat z dotazníkového šetření výpočet ekonomické hodnoty vybraných ekosystémů ve východním Krušnohoří a následně analyzovat společně s kvalitativním šetřením, které proběhlo současné se sběrem dat dotazníkového šetření. Vybrané ekosystémy jsou typické pro Krušné hory a poskytují rekreační a estetickou funkci. Pro výpočet ekonomické hodnoty je použita metoda výběrového experimentu a podmíněného hodnocení. Na analýzu kvalitativního šetření je využívána institucionální analýza. Metoda podmíněného hodnocení je použita pro zjištění ochoty platit za zachování estetické funkce horských luk ve východním Krušnohoří. Vyčíslení ekonomické hodnoty může v návaznosti na kvalitativní šetření pomoci definovat nástroje managementu údržby ekosystémů, které pomohou ochránit, zachovat či obnovit ekosystém. V teoretické části jsou popsány vybrané metody hodnocení environmentálních statků a institucionální analýza. Praktická část obsahuje výsledky dotazníkového a kvalitativního šetření s interpretací výsledků.
|
|
| |
host ::
RSS.