|
|
Kvalita života pacientů s úzkostnými poruchami v ambulantní péči na Vimpersku
BEJČKOVÁ, Milada
Bakalářská práce se zabývá mapováním a hodnocením kvality života pacientů s úzkostnými poruchami v ambulantní péči na Vimpersku. Tyto poruchy jsou nazývány neurotické, stresové a somatoformní. Jsou to častá psychiatrická onemocnění a jejich počet v současné době společně se změnou životního stylu stoupá. Často jde o onemocnění chronická, která pacienta pronásledují dlouhodobě. Velmi důležitá je adekvátní léčba a také přístup pacienta a jeho okolí k onemocnění. Hlavním cílem léčby je nejen zmírnění obtíží, ale i podpora pacienta v jejich zvládání, v jeho samostatnosti a zapojování do života společnosti. Jmenovaná onemocnění do značné míry omezují život člověka a ovlivňují tak jeho kvalitu. Je to velice závažný fakt, a proto jsem mu věnovala pozornost Kvalitu života můžeme charakterizovat jako subjektivní náhled jedince na jednotlivé stránky jeho života. Mezi nejdůležitější činitele, které ovlivňují kvalitu života, můžeme počítat zdravotní stav, rodinné zázemí, dostatek financí, odpovídající zaměstnání, rozvíjení sociálních kontaktů a možnosti dalšího vzdělávání a smysluplného využití volného času. Kvalita života je pojem velmi individuální. Jde o hodnoty, které jsou pro každého člověka jiné a během života se mění. Bakalářská práce se skládá ze dvou základních části, teoretické a výzkumné. v teoretické části jsem čerpala z odborné literatury, kde jsou popisovány jednotlivé úzkostné poruchy a jejich léčba. v další kapitole jsem se zabývala otázkou kvality života a různými možnostmi náhledu na tuto veličinu. Druhou část práce představuje {\clqq}výzkumná studie`` zpracovaná na základě analýzy dat údajů získaných prostřednictvím dotazníků a rozhovorů. Výzkum kvality života pacientů byl proveden metodou SEIQoL, dále byl respondentům předložen dotazník, který byl specificky upraven za účelem zodpovězení výzkumných otázek. Celkem byly získány a analyzovány údaje od 100 pacientů psychiatrické ambulance ve Vimperku. Dále byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1. Cítí se klienti psychiatrické ambulance ve společnosti stigmatizováni a 2. Zda a jakým způsobem se zlepšila kvalita života u zkoumaného souboru v porovnání se začátkem léčby. Výběr pacientů byl náhodný, jednalo se o klienty ambulance s úzkostnými poruchami, kteří se dostavili v období leden - březen ke kontrolnímu vyšetření a souhlasili s provedením výzkumu. Využití bakalářské práce lze spatřovat v možnosti jako zdroj informací jak pro laickou veřejnost, tak i pro zřizovatele a poskytovatele ambulantních služeb na celorepublikové úrovni.
|
|
|
Psychologická intervence ve zdravotnických zařízeních
JIRÁSKOVÁ, Marcela
V práci se jako stěžejní téma objevuje potřeba, možnosti a dostupnost psychologické péče a psychologického poradenství ve složitém životním období jedince i jeho blízkých v souvislosti s onemocněním a jeho případnými následky. Starost o pacientův duševní stav se ve většině zdravotnických zařízení omezuje na konziliární vyšetření lékařem {--} psychiatrem, avšak každá nemoc, nejen prognosticky závažná, může ovlivňovat psychickou pohodu jedince a jeho blízkých. Psychická vyrovnanost je pro samotné úspěšné zvládnutí léčby, v návaznosti na nové či změněné sociální podmínky, významná. Není-li postižená osoba vybavena určitým stupněm odolnosti proti zvládání stresu, je pravděpodobné, že pro pacienta a jeho blízké bude mít jakékoliv onemocnění znaky náročné životní situace. Psychologická péče o nemocné a jejich nejbližší rodinné příslušníky, spolupráce s ošetřujícím lékařem a personálem, včetně rehabilitačního a sociálního pracovníka a komunikační schopnosti zúčastněných zvyšují významným způsobem kvalitu života samotných nemocných i jejich rodinných příslušníků.
|
|
|
Strach a úzkost v souvislosti s akutními stavy
ŠČERBOVÁ, Nikola
Strach a úzkost v souvislosti s akutními stavy. Práce se zabývá výzkumem postojů zdravotnických záchranářů a pacientů v situacích, kdy dochází k akutnímu ohrožení zdraví a života. Cílem práce bylo zjistit, jak pacienti prožívají akutní krizovou situaci, jaké typy intervence jsou nejúčinnější. Metoda: Výzkum se skládal ze dvou fází. První fázi tvořil pilotní výzkum, který byl proveden kvalitativní metodou nestandardizovaného rozhovoru na omezeném počtu pacientů a zdravotnických záchranářů. Na základě výsledků tohoto pilotního výzkumu byly vybrány konkrétní okolnosti a okruhy problémů, které souvisejí se strachem a úzkostí a byly formulovány otázky pro rozšířený výzkum na větším vzorku dotázaných. Soubor respondentů pilotního výzkumu tvořilo 5 zdravotnických záchranářů a 4 pacienti ošetření zdravotnickou záchrannou službou. Navazující rozšířený výzkum tvořilo 8 zdravotnických záchranářů a 8 pacientů, ošetřených zdravotnickou záchrannou službou. Výzkum probíhal v Jihočeském a Karlovarském kraji. Výsledky: Zdravotničtí záchranáři jsou si vědomi skutečnosti, že strach a úzkost u pacientů jsou významnými faktory, které ovlivňují celkový stav pacienta. Ocenili by rozšíření profesní přípravy o speciální instruktáž zabývající se touto problematikou, protože většina z nich jedná v těchto situacích pouze na základě osobních zkušeností. Z výsledků výzkumu vyplývá také fakt, že pacienti nerozlišují pojmy strach a úzkost. Většina pacientů prožívá spíše úzkost z neznáma, než strach z konkrétního ohrožení, nebo situace. Pacienti hodnotí psychologickou podporu a pomoc z hlediska zdravotnických záchranářů jako pozitivní.
|
|
|
Možnosti zkvalitnění komunikace s premedikovaným pacientem
ROHÁČKOVÁ, Blanka
Cílem diplomové práce bylo pojmenovat podmínky, za kterých by mohlo dojít ke zkvalitnění komunikace sester, které pečují o pacienty těsně před operačním výkonem. Komunikace tvoří základ veškeré ošetřovatelské péče, při níž dochází ke komunikaci sestry s člověkem.Práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumu, metodou anonymních dotazníků pro skupinu pacientů v pooperačním období a skupinu sester, které pracují na operačním sále.Ze tří hypotéz, které byly stanoveny, se dvě nepotvrdily. Hypotéza 3, která byla potvrzena, je důvodem, aby v této oblasti perioperační péče byly vytvořeny podmínky ke zlepšení komunikace s premedikovaným pacientem. Výsledky výzkumu by se mohly použít pro tvorbu standardu pro komunikaci s premedikovaným pacientem a vypracování edukačního plánu pro pacienty před operačním zákrokem.
|
|
| |
host ::
RSS.