Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 34 záznamů.  začátekpředchozí15 - 24další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Characterization of eukaryotic translation initiation factor 3 subunits (eIF3) in A. thaliana male gametophyte
Linhart, Filip ; Hafidh, Said (vedoucí práce) ; Retzer, Katarzyna (oponent)
Od RNA k proteinu je iniciace translace a proteosyntéza zprostředkovávaná trans-vazebnými faktory, jež rozeznávají charakteristiky mRNA, společná téměř všem eukaryotům. Komplex tvořící eukaryotický translační iniciační faktor 3 (eIF3) je vysoce konzervovaným proteinovým komplexem, který rozpoznává složky 5' čepičky mRNA za cílem iniciace translace. eIF3 se skládá z devíti podjednotek, z nich tři mají dvě izoformy: eIF3A, eIF2B1, eIF3B2, eIF3C1, eIF3C2, eIF3D, eIF3E, eIF3F, eIF3G1, eIF3G2, eIF3H a eIF3K. Tato práce se zabývá funkční charakterizací, expresí a subcelulární lokalizací eIF3B1, eIF3B2 a eIF3E v samčím gametofytu Arabidopsis thaliana a interakcí eIF3E s komplexem Constitutive photomorphogenesis 9 (COP9) ve funkci regulačního komplexu posttranslační kontroly eIF3E. Ukazujeme, že ztráta funkce eif3b1 či eif3b2 se neprojevuje gametofytickou letalitou a že tyto dva proteiny se zřejmě funkčně doplňují, zatímco mutace eif3e má za důsledek letalitu samčího gametofytu. Pouze eif3b1 projevuje defekty následně po oplodnění, během vývoje semene. Studie genové exprese, užívající veřejně dostupná data o expresi a promotorové aktivitě prokazují vysokou úroveň exprese podjednotek eIF3 v zónách s intenzivním buněčným dělením, tedy listového primodia, kořenového meristému a elongační zóny, taktéž jako ve...
Kvalitativní analýza pylu ve velikostně rozlišeném aerosolu
Kolpakova, Anna ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Zíková, Naděžda (oponent)
Tato bakalářská práce v rešeršní části uvádí do problematiky bioaerosolu, popisuje význam pylu, způsoby jeho šíření a vliv na zdraví člověka, shrnuje metody odběru pylu z ovzduší a běžné způsoby identifikace pylových zrn. V experimentální části práce prokazuje vhodnost využití prvního stupně vysokoobjemového kaskádního impaktoru (Hi-Vol) BGI-900 k odběru biaerosolu a následné SEM analýze pylu. Byla vypracována metoda separace pylových zrn z polyuretanové pěny (PUF), která je impakčním substrátem HiVol impaktoru, na homogenní depozit na nylonový filtr. Reprezentativní část depozitu byla analyzována skenovací elektronovou mikroskopií - SEM. Pro celkem 12 vzorků ze třech lokalit v ČR, bylo vytvořeno celkem 485 snímků SEM. Na 295 snímcích byla identifikována pylová zrna do 9 rodů a 4 čeledí a kvantifikována četnost deformit, která činila 24, 18, 50% na lokalitách Praha, Březno a Láz. Pouze v Praze počet pylových zrn rostl s celkovou hmotností aerosolu. Ve vzorcích byly identifikovány sekreční produkty hmyzu brochosomy. Klíčová slova: pyl, pylová zrna, bioaerosol, kaskádní impaktor, SEM.
Vztah diverzity pylového spektra k diverzitě vegetace - aplikace pro studium minulosti
Koďousková, Lucie ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Prach, Jindřich (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem pylové diverzity a rozmanitosti rostlin. Diverzita je komplexní veličina sestávající z počtu druhů, početností jedinců a relativní frekvence druhů, tzv. vyrovnanosti. Charakterizuje rozmanitost na úrovni druhové, genetické či v rámci společenstev. Její vztah s pylovou diverzitou je problematický zejména kvůli nedostatečné taxonomické přesnosti v palynologii, rozdílným pylovým produkcím a depozicím konkrétních druhů rostlin a velikostem porovnávaných vzorků - neboť s velikostí vzorku roste počet druhů v nich obsažených. Práce se dále zaměřuje na výzkumy, které se snažily pozitivní vztah mezi diverzitou pylu a rozmanitostí vegetace prokázat a popisuje, jaké postupy byly v těchto studiích použity. Druhá část práce je věnována metodice sběru vegetačních a pylových dat a jejich následnému zpracování.
Vyhodnocení atraktivity jednotlivých rostlin a typů pylu pro včely medonosné v závislosti na jejich akční rádius doletu na Mladoboleslavsku (Střední Čechy).
Kroupa, David ; Farkač, Jan (vedoucí práce) ; Vítězlav, Vítězlav (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit přehled pylové pastvy včely medonosné na Mladoboleslavsku. V teoretické části jsou sepsány základní informace o včele medonosné a pylu (včelstvo, stavba těla, vývoj včely, škůdci a nemoci, komunikace mezi včelami, vztah včely a rostliny, sběr a spotřeba pylu, pylové rousky a včelí produkty). V praktické části byl pylovou analýzou, která byla provedena pod světelným binokulárním mikroskopem, determinován původ pylového rousku. Rostliny jsou zařazeny do čeledí a z nich vytvořena statistika pomocí grafů. Celkem bylo odebráno 4 721 pylových rousků za rok 2015 a 2016. V roce 2015 bylo nasbíráno 2 553 vzorků a o rok později čítal celkový počet vzorků 2 168. Nejvíce pylovou pastvu nabízela v roce 2015 čeleď Brassicaceae a v roce 2016 čeleď Lamiaceae.
Abundance včelstev v krajině a úživnost katastru
Brandejsová, Jana ; Titěra, Dalibor (vedoucí práce) ; Marcela, Marcela (oponent)
Určení místa diplomové práce Abundance včelstev v krajině a úživnost katastru. Navázání spojení v místě Úvaly u Prahy se třemi včelaři. U těchto tří včelařů bylo nutné zjištění zásob pylu pomocí tří návštěv a to v období května, června a července. U každého bylo provedeno měření, vždy u třech nejsilnějších úlů. Zjištění zásob pylu bylo provedeno pomocí fotodokumentace každého plástve v úle. Po výpočtu zásob pylu, se hodnoty zhodnotili vůči okolním medonosným rostlinám. Závěrem bylo zjištění, zda snůška pro lokalitu Úvaly u Prahy, je pro přítomné včely dostatečné či nikoli a navrhnout případná řešení.
Vliv rozmanitosti včelí pastvy na zdravotní stav včelstva
ŠEBESTA, Tomáš
Bakalářská práce si klade za cíl zjistit vliv rozmanitosti včelí pastvy na zdravotní stav včelstva. Včela medonosná je důležitá pro život na této planetě. První část práce předkládá popis včely medonosné a toho, co je pro její život přirozené a nepostradatelné. Představuje rostliny, které v našich klimatických podmínkách během roku podle fenologického kalendáře nabízejí více či méně kvalitní pyl a nektar, a dále probírá změny v naší krajině v průběhu historie. Druhá část se zaměřuje na látky, jež mohou včelám pomoci v boji s chorobami a škůdci.
Využití včelího pylu jako bioindikátoru stavu životního prostředí
Marečková, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Pesticidy a jejich nadměrné používání vede ke znečištění životního prostředí. Nedodržování pokynů pro jejich použití nesprávné postupy likvidace nevyužitých přípravků a obalů od nich vedou ke kontaminaci vod, půdy a také k otravě zvířat a užitečného hmyzů. Včela medonosná je nejužitečnější tvor na naší planetě. Bez opylování rostlin by nejen neexistovalo kvalitní zemědělství, ale byla by nepředstavitelná existence rostlinné říše tak, jak ji lidstvo zná a využívá. Proto byla vytvořena pravidla, která se snaží chránit tyto užitečné tvory před neuváženým používáním pesticidů. Cílem této práce bylo ověření možnosti využití včelích produktů jako bioindikátorů životního prostředí. V pylu a v medu bylo hledáno pět účinných látek, které byly obsaženy v pesticidech použitých při ošetření poli v Tasovicích. Vzorky pylu a medu byly zpracovány metodou QuEChERS a SPE, jako finální analytické metody bylo vyžito plynové chromatografie spojené s hmotnostní detekcí.
Využití včelích produktů v kosmetice
Kobza, Martin ; Bednář, Michal (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice využití včelích produktů zejména v emulzní kosmetice. Cílem této práce bylo vypracování literární rešerše zaměřené na jednotlivé včelí produkty, jejich vlastnosti a možnosti jejich využití v kosmetice. Mezi včelí produkty patří med, včelí vosk, propolis, pyl, mateří kašička a včelí jed. V této práci jsou uvedeny vlastnosti jednotlivých včelích produktů, jejich použití, možnosti stanovení kvalitativních vlastností jednotlivých produktů a způsoby aplikace těchto produktů do kosmetických výrobků. Včelí vosk se používá při výrobě rtěnek, krémů a masťových základů tzv. mastných krémů. Mateří kašička se aplikuje do pleťových vod, výživných mlék, pleťových masek, rtěnek, nočních krémů, vlasových vod, hydratačních přípravků atd. Včelí med se používá do sprchových gelů, mýdel, tělových mlék a do hydratačních krémů. Propolis se přidává do pleťových krémů, mlék, pleťových vod, šampónů, tyčinek na rty, mýdel a také do ústních sprejů. Pyl má z kosmetického hlediska významný obsah vitaminů, aminokyselin a dalších látek v přirozené formě. Tyto látky jsou důležité pro výživu, regeneraci a hydrataci lidské kůže. Včelí jed je používán ve farmaceutických přípravcích, jako jsou léčivé krémy a masti.
Městské parky a jejich vztah k rozvoji pylových alergií
Nedorost, Pavel
Bakalářská práce se zabývá problematikou pylové alergie. V úvodní části nabízí ucelený pohled na pylovou alergii. Faktory které podmiňují vznik alergie, reakci organismu a imunitního systému. Následují možnosti léčby a přehled při ní používaných typů léků. V další části se zabývá dotazníkovým šetřením alergiků o jejich povědomí o pylové alergii a průzkumem konkrétního městského parku. V příloze nabízí přehled vybraných nejčastěji rostoucích dřevin v evropských parcích.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 34 záznamů.   začátekpředchozí15 - 24další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.